Přeskočit na obsah

Asistovaná reprodukce: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Doplnil jsem možnost řešení neplodnosti za pomocí optimalizaci vitaminu D zdroj: https://drgominak.com/vitamin-d/ a https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22275473/ a řešení skrze optimalizaci zdraví matek s odkazem na web,
značky: revertováno první editace nevhodná syntaxe v nadpisu možné problémové formulace možný spam editace z Vizuálního editoru
Řádek 49: Řádek 49:
| url = https://zpravy.aktualne.cz/domaci/umele-oplodneni-pro-single-zeny-rozhadalo-politiky-mit-dite/r~d13e4ee02a8f11e7a8d6002590604f2e/
| url = https://zpravy.aktualne.cz/domaci/umele-oplodneni-pro-single-zeny-rozhadalo-politiky-mit-dite/r~d13e4ee02a8f11e7a8d6002590604f2e/
}}</ref> Zákon byl navrhován i s přihlédnutím k tomu, že ženy zákonnou podmínku souhlasu partnera obcházejí tím, že si přivedou jakéhokoliv muže, který prohlásí, že je jejich partner, a dá jim souhlas, přičemž kliniky nemají možnost zkontrolovat, zda je muž podepisující souhlas s oplodněním skutečně ženiným partnerem.<ref name="akt170426" /> Zákon odmítl mimo jiné i ministr zdravotnictví [[Miloslav Ludvík]] (ČSSD), protože podle něho by stát měl preferovat úplné rodiny a mimo manželství se rodí v Česku polovina dětí.<ref name="akt170426" />
}}</ref> Zákon byl navrhován i s přihlédnutím k tomu, že ženy zákonnou podmínku souhlasu partnera obcházejí tím, že si přivedou jakéhokoliv muže, který prohlásí, že je jejich partner, a dá jim souhlas, přičemž kliniky nemají možnost zkontrolovat, zda je muž podepisující souhlas s oplodněním skutečně ženiným partnerem.<ref name="akt170426" /> Zákon odmítl mimo jiné i ministr zdravotnictví [[Miloslav Ludvík]] (ČSSD), protože podle něho by stát měl preferovat úplné rodiny a mimo manželství se rodí v Česku polovina dětí.<ref name="akt170426" />

== Řešení neplodnosti ==
Neplodnost je fenoménem 21. století a zakládá se na ní business spojený s asistovanou reprodukcí. Tento zdravotní problém vychází evolučně z toho, že neschopnost počít dítě nebo jej donosit vychází primárně ze zdraví matky a jejího výživového statutu. Pokud matka nedokáže fungovat a uspokojovat vlastní potřeby z hlediska tělesných funkcí, tak nedokáže zajistit ani plodnost, aneb se rozmnožovat. Naštěstí se se zdravím dá dobře pracovat a máme jej ve vlastních rukách, stejně tak jako plodnost a zdraví našich dětí. S epigenetikou, hormony, stravou a menstruačním cyklem se dá v praxi pracovat i bez léků a plodnost tak vrátit. Řešení nemusí spočívat pouze ve stravě, ale i v gynekologických obtížích a manuální terapii.

Extrémně důležitou roli hraje vitamin D (který není vitaminem, ale steroidním hormonem a ovlivňuje [https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22275473/ plodnost]) Optimální hodnoty jsou 150-200nmol/l<sup>[[https://drgominak.com/vitamin-d/ 12]]</sup>. Stejně tak zásoby ostatních vitamínů rozpustných v tucích, minerály a dostatek kvalitních kalorií a správný poměr makroživin (bílkoviny, sacharidy, tuky).

Unikátní koncept přípravy na těhotenství vytvořil Mgr. Radek Mlýnek a nalézt jej lze pod názvem: [http://beremeschodypodvou.radekmlynek.com/ Bereme Schody Po dvou]


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 69: Řádek 76:


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

=== '''Externí odkazy''' ===

* [http://beremeschodypodvou.radekmlynek.com/ Koncept přípravy na těhotenství a řešení neplodnosti skrze holistické poradenství]
{{Portály|Medicína}}
{{Portály|Medicína}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}

Verze z 10. 12. 2020, 17:19

Intracytoplasmatická injekce spermie (ICSI)

Asistovaná reprodukce nebo umělé oplodnění je označení pro lékařské postupy a metody, při kterých dochází k manipulaci se zárodečnými buňkami nebo s embryi, včetně jejich uchovávání, a to za účelem léčby neplodnosti ženy nebo muže".[1] Asistovaná reprodukce (umělé oplodnění) je lékařská pomoc partnerskému páru, který má problém s otěhotněním. Asistovaná reprodukce je tedy zjednodušeně jakýkoliv medicínský zásah, který napomáhá lidskému rozmnožování.

Asistovaná reprodukce je předmětem etických sporů. V roce 2010 získal britský fyziolog Robert G. Edwards za vývoj metody oplodnění ve zkumavce (in vitro fertilizaci) Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Předseda Papežské akademie Ignacio Carrasco de Paula udělení ceny ostře odsoudil. Vatikán později jeho ústní prohlášení v písemné podobě zmírnil a cenu pro Edwardse označil za pochopitelnou.[2][3] Katolická církev nemá nic proti metodám asistované reprodukce, které léčí neplodnost, ale odmítá metody založené na umělém oplodnění, které jsou podle ní nedůstojné člověka.[4][5]

Metody asistované reprodukce

Metod asistované reprodukce existuje celá řada. Mezi nejpoužívanější patří intrauterinní inseminace (IUI) a oplodnění ve zkumavce (IVF). IUI je nejméně invazivní metoda, která se zakládá na přirozené schopnosti spermií oplodnit vajíčko. Je to ambulantní výkon, během kterého se pomocí katetru zavedou spermie přímo do dělohy. Metoda IUI nevyžaduje celkovou anestezii a je zcela bezbolestná.[6] Metoda IVF spočívá v oplodnění vajíčka spermií, které se provádí mimo tělo partnerky.

Umělé oplodnění v Česku

Současná česká legislativa umožňuje, aby se z České republiky stala velmoc pro poskytování umělého oplodnění cizincům.[7][8] V Česku funguje i několik specializovaných agentur.[9] Umělé oplodnění je ženám v České republice za určitých podmínek hrazeno ze zdravotního pojištění a to až do dne dosažení 39. roku. Umělé oplodnění metodou IVF je hrazeno až čtyřikrát za život.[10]

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) navrhovala, aby o umělé oplodnění mohly požádat ženy bez souhlasu partnera, zákon toto umožňující však Poslanecká sněmovna neschválila.[11] Zákon byl navrhován i s přihlédnutím k tomu, že ženy zákonnou podmínku souhlasu partnera obcházejí tím, že si přivedou jakéhokoliv muže, který prohlásí, že je jejich partner, a dá jim souhlas, přičemž kliniky nemají možnost zkontrolovat, zda je muž podepisující souhlas s oplodněním skutečně ženiným partnerem.[11] Zákon odmítl mimo jiné i ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), protože podle něho by stát měl preferovat úplné rodiny a mimo manželství se rodí v Česku polovina dětí.[11]

Řešení neplodnosti

Neplodnost je fenoménem 21. století a zakládá se na ní business spojený s asistovanou reprodukcí. Tento zdravotní problém vychází evolučně z toho, že neschopnost počít dítě nebo jej donosit vychází primárně ze zdraví matky a jejího výživového statutu. Pokud matka nedokáže fungovat a uspokojovat vlastní potřeby z hlediska tělesných funkcí, tak nedokáže zajistit ani plodnost, aneb se rozmnožovat. Naštěstí se se zdravím dá dobře pracovat a máme jej ve vlastních rukách, stejně tak jako plodnost a zdraví našich dětí. S epigenetikou, hormony, stravou a menstruačním cyklem se dá v praxi pracovat i bez léků a plodnost tak vrátit. Řešení nemusí spočívat pouze ve stravě, ale i v gynekologických obtížích a manuální terapii.

Extrémně důležitou roli hraje vitamin D (který není vitaminem, ale steroidním hormonem a ovlivňuje plodnost) Optimální hodnoty jsou 150-200nmol/l[12]. Stejně tak zásoby ostatních vitamínů rozpustných v tucích, minerály a dostatek kvalitních kalorií a správný poměr makroživin (bílkoviny, sacharidy, tuky).

Unikátní koncept přípravy na těhotenství vytvořil Mgr. Radek Mlýnek a nalézt jej lze pod názvem: Bereme Schody Po dvou

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zákon 227/2006 Sb. o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách.
  2. ↑ Vatikán odsoudil Nobelovu cenu za umělé oplodňování, ČT24. 5. 10. 2010
  3. ↑ MRÁZEK, Lukáš. Právní předpoklady rodičovství. Praha, 2011 [cit. 2016-05-25]. 92 s. diplomová. Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Vedoucí práce Senta Radvanová. s. 22. Dostupné online.
  4. ↑ Viz např. Květoslav Šipr: Člověk je vždy plodem Boží stvořitelské lásky, in Katolický týdeník 20. 7. 2010
  5. ↑ http://www.vira.cz/otazky/Umele-oplodneni-1.html
  6. ↑ Metody asistované reprodukce přehledně. Vzdělávací blog kliniky PFC [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ ŠENK, Michal. Medicínský turismus v Česku dál kvete. Už nejen kvůli plastikám, novým hitem je umělé oplodnění. Hospodářské noviny. 2014-01-28. Dostupné online [cit. 2017-03-31]. 
  8. ↑ Zdravotní turistika: Česko je velmocí plastických operací. Žena.cz, magazín pro ženy. 2016-08-19. Dostupné online [cit. 2017-03-31]. 
  9. ↑ V Česku vzniká první digitální agentura zaměřená na zdravotnický segment - Borovan.cz. www.borovan.cz [online]. [cit. 2017-03-31]. Dostupné online. 
  10. ↑ Vše, co potřebujete vědět o umělém oplodnění. www.pragueivf.com [online]. [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c SKOUPÁ, Adéla; ŠRAJBROVÁ, Markéta. Umělé oplodnění pro single ženy neprošlo. Mít dítě není základní právo, řekla Chalánková. Aktuálně.cz [online]. 2017-04-26 [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. 

Literatura

  • Řežábek, K. Léčba neplodnosti. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2103-3
  • Doherty, C. M., Clark, M. M. Léčba neplodnosti: podrobný rádce pro neplodné páry. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-0771-X
  • Dostál, J. Etické a právní aspekty asistované reprodukce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1700-4.
  • Falcone, T., Hurd, W. Clinical reproductive medicine and surgery. New York: Elsevier, 2007. (anglicky)

Související články

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Asistovaná_reprodukce&oldid=19249965“