Přeskočit na obsah

Sancho Aragonský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Sancho z Roussillonu)
Sancho Aragonský
Narození1161
Úmrtí1223 (ve věku 61–62 let)
Povoláníregent
ChoťSancha de Lara[1]
Ermessenda of Rocabertí
DětiNuño Sánchez
RodičeRajmund Berengar IV. Barcelonský[2] a Petronila Aragonská[2]
RodBarcelonská dynastie
PříbuzníAlfons II. Aragonský, Guillermo Berenguer de Barcelona, Pedro de Aragón, Rajmund Berengar IV. Provensálský a Dulce Aragonská (sourozenci)
Funkcehrabě ze Cerdagne (1168–1212)
hrabě z Provence (1181–1185)
roussillonský hrabě (1185–1212)
regent (1214–1218)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres Sanchovy pečeti

Sancho Aragonský (katalánsky Sanç de Barcelona i d'Aragó nebo Sanç I de Cerdanya, Provença i Rosselló-Cerdanya, 11611226)[3] byl provensálský hrabě a hrabě z Cerdanye a Roussillonu. Po smrti Pedra II. v bitvě u Muretu se stal regentem aragonského království.

Byl nejmladším synem barcelonského hraběte Ramona Berenguera IV. a Petronily, jediné dcery aragonského krále Ramira II. a Anežky z Poitou. Roku 1167 získal od regentské rady vládnoucí po dobu nezletilosti infanta Alfonse hrabství Cerdanye. Roku 1176 se společně s bratrem Ramonem podílel na výpravě do Nice a Janova, která podráždila toulouské sousedy. Po Ramonově úkladné vraždě v dubnu 1181 se Sancho stal pánem Provensálského hrabství[3] a roku 1185 je po něm převzal synovec Alfons II.

Po katastrofální bitvě u Muretu, ve které zemřel Sanchův synovec, král Pedro II., byl pětiletý následník trůnu Jakub již dva roky v rukou vítězného Šimona z Montfortu.[4] Na základě Sanchovy apelace na papeže se chlapec dostal zpět do Aragonie na hrad Monzón, kde byl svěřen templářskému řádu. Sancho se stal regentem království. Během doby svého regentství se pokusil inovovat daňový systém a vedl řadu vojenských výprav na území Akvitánie, kde se pokoušel potlačit rozpínavost křižáků pod vedením Šimona z Montfortu. V čele království vydržel do roku 1218, kdy byl šlechtickou opozicí donucen k rezignaci.

Manželství a děti

[editovat | editovat zdroj]

Někdy před rokem 1184 se oženil s Ermessendou, dcerou Geoffreye I. z Rocabertí a Ermessendy de Vilademuls. V roce 1185 se oženil se Sanchou Núñez de Lara, dcerou hraběte Nuña Péreze de Lara a Teresy Fernández de Traba, a tedy nevlastní dcerou krále Ferdinanda II. Leónského. S ní měl svého jediného známého syna Nuña Sáncheze.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Rajmund Berengar I. Barcelonský
 
 
Rajmund Berengar II. Barcelonský
 
 
 
 
 
 
Almodis de la Marche
 
 
Rajmund Berengar III. Barcelonský
 
 
 
 
 
 
Robert Guiscard
 
 
Matylda z Apulie
 
 
 
 
 
 
Sikelgaita
 
 
Rajmund Berengar IV. Barcelonský
 
 
 
 
 
 
Bérenger of Millau
 
 
Gilbert I of Millau
 
 
 
 
 
 
Adèle de Carlat
 
 
Dulce Provensálská
 
 
 
 
 
 
Godfrýd I. Provensálský
 
 
Gerberga Provensálská
 
 
 
 
 
 
Štěpánka 'Dulcia' z Marseille
 
Sancho Aragonský
 
 
 
 
 
Ramiro I. Aragonský
 
 
Sancho I. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Ermesinda z Bigorre
 
 
Ramiro II. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Hilduin IV. z Montdidier
 
 
Felicia z Rousy
 
 
 
 
 
 
Alix de Roucy
 
 
Petronila Aragonská
 
 
 
 
 
 
Vilém VIII. Akvitánský
 
 
Vilém IX. Akvitánský
 
 
 
 
 
 
Hildegarda Burgundská
 
 
Anežka Akvitánská
 
 
 
 
 
 
Vilém IV. Toulouský
 
 
Filipa z Toulouse
 
 
 
 
 
 
Emma of Mortain
 
  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. a b www.fmg.ac
  4. H. J. Chaytor, A History of Aragon and Catalonia

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]