Přeskočit na obsah

Magda Linetteová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Magda Linette)
Magda Linetteová
Magda Linetteová na French Open 2021
Magda Linetteová na French Open 2021
StátPolskoPolsko Polsko
Datum narození12. února 1992 (32 let)[1]
Místo narozeníPoznaň, Polsko[1]
BydlištěPoznaň, Polsko[1]
Výška171 cm[1]
Profesionál od2009
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek6 554 234 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů472–365
Tituly3 WTA, 1 WTA 125, 11 ITF
Nejvyšší umístění19. místo (20. března 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2023)
French Open3. kolo (2017, 2021)
Wimbledon3. kolo (2019, 2021, 2023)
US Open3. kolo (2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2020, 2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů182–168
Tituly2 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění26. místo (11. dubna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2022)
French Opensemifinále (2021)
Wimbledon2. kolo (2023, 2024)
US Openčtvrtfinále (2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2020, 2024)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupskupina finále (2022, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240726a26. července 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Magda Linetteová (nepřechýleně Linette, * 12. února 1992 Poznaň) je polská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři turnaje ve dvouhře a dva ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2023 na 19. místě a ve čtyřhře v dubnu 2022 na 26. místě. Trénuje ji Mark Gellard. Dříve tuto roli plnil Izo Zunić.[1]

V polském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2011 ejlatským základním blokem I. skupiny evropsko-africké zóny proti Bulharsku, v němž podlehla Kostovové. Polky prohrály 1:2 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 12–12 ve dvouhře a 4–3 ve čtyřhře.[3]

Polsko reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. V úvodním kole ženské dvouhry uhrála jen tři gamy na třetí nasazenou Bělorusku Arynu Sabalenkovou. Do ženské čtyřhry nastoupila s Alicjí Rosolskou. Soutěž opustily v prvním kole, po porážce od amerických turnajových čtyřek Mattekové-SandsovéPegulaové.

V srpnu 2021 absolvovala hlavní bakalářský obor obchodní administrativa a vedlejší obor sportovní marketing a management na Indiana University East (B.S.).[4]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 se stala vicemistryní Evropy v kategorii 14letých.[5]

První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála v roce 2007 v Polsku. Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour se stala kvalifikace květnového Polsat Warsaw Open 2010, kde v úvodním kole deklasovala krajanku Paulu Kaniovou. Ve druhé fázi ji vyřadila nejvýše nasazená Ruska Anna Čakvetadzeová. Debutový start v hlavní soutěži přišel o tři roky později na dubnovém Internationaux de Strasbourg 2013 ve Štrasburku, na němž zvládla kvalifikační soutěž. V prvním kole vyřadila Olgu Pučkovovou, aby následně podlehla nasazené trojce a pozdější vítězce Alizé Cornetové. První semifinále na okruhu WTA Tour zaznamenala na Baku Cup 2013, kde opět hrála z pozice kvalifikantky. Mezi poslední čtveřicí tenistek ji hladce přehrála Šachar Pe'erová.[1]

Podání na French Open 2018

Premiérový titul v sérii WTA 125 vybojovala na říjnovém Ningbo International Women's Tennis Open 2014 v čínském Ning-pu, kde na úvod oplatila porážku turnajové sedmičce Pe'erové a poté zdolala Číňanku Sü I-fan. Ve čtvrtfinále otočila nepříznivý průběh s druhou nasazenou Čeng Saj-saj, když prohrávala již 1–6 a 0–4,[6] aby v semifinále přehrála Kaniovou. V boji o titul zvítězila nad šestou nasazenou Číňankou Wang Čchiang.[7] Na okruhu WTA Tour si zahrála finále čtyřhry na zářijovém Guangzhou International Women's Open 2014 v Kantonu, z něhož s Alizé Cornetovou odešly poražena od páru Čuang Ťia-žung a Liang Čchen, když o šampionkách rozhodl až supertiebreak.

Na grandslamu debutovala kvalifikací French Open 2011, v níž vypadla ve druhé fázi s Mandy Minellaovou. Hlavní soutěž si poprvé zahrála na French Open 2015, kde v otevíracím zápase skončila na raketě dvacáté osmé nasazené Italky Flavie Pennettaové. V kategorii WTA Premier se probojovala do čtvrtfinále tokijského Toray Pan Pacific Open 2016, na němž ji vyřadila pozdější vítězka Caroline Wozniacká. Na grandslamové semifinále ve čtyřhře French Open 2021, kde hrála s Bernardou Peraovou, navázala i ve dvouhře, když prošla mezi poslední čtveřici hráček Australian Open 2023. Již postupem do čtvrtého melbournského kola ukončila sérii šesti porážek ve třetích kolech majorů, znamenající mezi aktivními hráčkami sdílený rekord s Lauren Davisovou.[8] Po čtvrtfinálové výhře nad Karolínou Plíškovou ji v semifinále vyřadila pozdější šampionka Aryna Sabalenková.[9][1]

Třetí titul z dvouhry okruhu WTA Tour vybojovala na antukovém Livesport Prague Open 2024, kde byla ve 32 letech nejstarší členkou startovního pole. Ve čtvrtfinále i semifinále zvládla třísetová utkání s Bulharkou Viktorijí Tomovovou a Češkou Lindou Noskovou. Vyrovnaný třísetový souboj proti nejvýše nasazené Noskové rozhodla až ziskem závěrečného tiebreaku, v němž po 2 hodinách a 46 minutách proměnila sedmý mečbol. Češku předtím přehrála i na Italian Open 2023.[10] Ve finále ztratila jen tři gamy s krajankou Magdalenou Fręchovou. Poprvé v otevřené éře, zahájené v roce 1968, se ve finále nejvyššího profesionálního okruhu utkaly dvě Polky. Do sezóny 2024 přitom vstoupila s horší formou, když na žádném z prvních devíti turnajů nevyhrála více než jeden zápas a na Australian Open, French Open ani ve Wimbledonu nezládla úvodní duel.[11][12]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (2–0 Č)
International / WTA 250 (3–5 D; 0–3 Č)

Dvouhra: 8 (3–5)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 19. září 2015 Tokio, Japonsko International tvrdý Belgie Yanina Wickmayerová 6–4, 3–6, 3–6
Vítězka 1. 25. srpna 2019 Bronx, New York, Spojené státy International tvrdý Itálie Camila Giorgiová 5–7, 7–5, 6–4
Finalistka 2. 22. září 2019 Soul, Jižní Korea International tvrdý Česko Karolína Muchová 1–6, 1–6
Vítězka 2. 16. února 2020 Chua Chin, Thajsko International tvrdý Švýcarsko Leonie Küngová 6–3, 6–2
Finalistka 3. 18. září 2022 Čennaí, Indie WTA 250 tvrdý Česko Linda Fruhvirtová 6–4, 3–6, 4–6
Finalistka 4. 23. září 2023 Kanton, Čína WTA 250 tvrdý Čína Wang Si-jü 0–6, 2–6
Finalistka 5. 21. dubna 2024 Rouen, Francie WTA 250 antuka (h) USA Sloane Stephensová 1–6, 6–2, 2–6
Vítězka 3. 26. července 2024 Praha, Česko WTA 250 antuka Polsko Magdalena Fręchová 6–2, 6–1

Čtyřhra: 5 (2–3)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 20. září 2014 Kanton, Čína International tvrdý Francie Alizé Cornetová Čínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
Čína Liang Čchen
6–2, 6–7(3–7), [7–10]
Finalistka 2. 16. října 2016 Tchien-ťin, Čína International tvrdý Čína Sü I-fan USA Christina McHaleová
Čína Pcheng Šuaj
6–7(8–10), 0–6
Finalistka 3. 15. dubna 2017 Bogotá, Kolumbie International antuka Paraguay Verónica Cepede Roygová Brazílie Beatriz Haddad Maiová
Argentina Nadia Podoroská
3–6, 6–7(4–7)
Vítězka 1. 10. dubna 2022 Charleston, Spojené státy WTA 500 antuka (z) Slovinsko Andreja Klepačová Česko Lucie Hradecká
Indie Sania Mirzaová
6–2, 4–6, [10–7]
Vítězka 2. 25. června 2022 Eastbourne, Spojené království WTA 500 tráva Srbsko Aleksandra Krunićová Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Lotyšsko Jeļena Ostapenková
bez boje

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 3 (1–2)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
WTA 125 (1–2)
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 27. října 2014 Ning-po, Čína tvrdý Čína Wang Čchiang 3–6, 7–5, 6–1
Finalistka 1. 10. června 2018 Bol, Chorvatsko antuka Slovinsko Tamara Zidanšeková 1–6, 3–6
Finalistka 2. 29. října 2022 Tampico, Mexiko tvrdý Itálie Elisabetta Cocciarettová 6–7(5–7), 6–4, 1–6

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (11)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. 7. června 2010 Štětín, Polsko antuka Estonsko Margit Rüütelová 6–2, 6–0
2. 2. srpna 2010 Hechingen, Německo antuka Španělsko Sílvia Solerová Espinosová 7–5, 3–6, 6–2
3. 9. srpna 2010 Versmold, Německo antuka Rumunsko Irina-Camelia Beguová 6–2, 7–5
4. 6. září 2010 Katovice, Polsko antuka Česko Eva Birnerová 3–6, 6–2, 6–2
5. 24. září 2012 Praha, Česko antuka Slovensko Zuzana Luknárová 6–2, 7–6(9–7)
6. 2. prosince 2013 Puné, Indie tvrdý Kazachstán Kamila Kerimbajevová 7–5, 7–6(7–5)
7. 13. října 2014 Kojang, Jižní Korea tvrdý Česko Renata Voráčová 6–3, 3–6, 6–3
8. 2. února 2015 Grenoble, Francie tvrdý Česko Tereza Martincová 7–6(7–2), 4–6, 6–1
9. 16. února 2015 Nové Dillí, Indie tvrdý Slovinsko Tadeja Majeričová 6–1, 6–1
10. 8. května 2016 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka Německo Carina Witthöftová 6–3, 7–5
11. 16. června 2019 Manchester, Spojené království tráva Kazachstán Zarina Dijasová 7–6(7–1), 2–6, 6–3

Čtyřhra (8)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 25. června 2012 Ystad, Švédsko antuka Polsko Katarzyna Piterová Gruzie Oxana Kalašnikovová
Slovensko Lenka Wienerová
6–3, 6–3
2. 15. října 2012 Limoges, Francie tvrdý Polsko Sandra Zaniewská Francie Irena Pavlovicová
Švýcarsko Stefanie Vögeleová
6–1, 5–7, [10–5]
3. 5. listopadu 2012 Equeurdreville, Francie tvrdý Polsko Katarzyna Piterová Švýcarsko Amra Sadikovićová
Chorvatsko Ana Vrljićová
6–4, 7–6(7–4)
4. 17. prosince 2012 Ankara, Turecko tvrdý Polsko Katarzyna Piterová Ukrajina Iryna Burjačoková
Rusko Valerija Solovjovová
6–2, 6–2
5. 6. května 2013 Johannesburg,
Jihoafrická republika
tvrdý Jižní Afrika Chanel Simmondsová Spojené království Samantha Murrayová
Spojené království Jade Windleyová
6–1, 6–3
6. 27. května 2013 Maribor, Slovinsko antuka Polsko Paula Kaniová Argentina Mailen Aurouxová
Argentina María Irigoyenová
6–3, 6–0
7. 1. července 2013 Toruň, Polsko antuka Polsko Paula Kaniová Ukrajina Julia Bejgelzimerová
Rumunsko Elena Bogdanová
6–2, 4–6, [10–5]
8. 14. října 2013 Limoges, Francie tvrdý Švýcarsko Viktorija Golubicová Itálie Nicole Clericová
Česko Nikola Fraňková
6–4, 6–4

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magda Linette na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Magda Linetteová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240726a26. července 2024
  2. Magda Linetteová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230726a26. července 2023
  3. Magda Linetteová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240726a26. července 2024
  4. IU East, WTA recognize four recent graduates at Western & Southern Open [online]. WTA Tennis, 2021-08-19 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ANCYGIER, Kamil. Magda Linette – nowa nadzieja polskiego tenisa. wiadomosci24.pl [online]. 2010-09-22 [cit. 2012-09-15]. Dostupné online. (polsky) 
  6. Linette Sends Zheng Crashing Out [online]. WTA Tour, Inc., 2014-10-31 [cit. 2015-07-02]. Dostupné online. 
  7. Poland's Linette Lifts Ningbo Crown [online]. WTA Tour, Inc., 2014-11-02 [cit. 2015-07-02]. Dostupné online. 
  8. MACPHERSON, Alex. Aussie Open Day 6 by the numbers: Breaking down the last 16. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-22 [cit. 2024-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. KEMP, Emma. Australian Open: Aryna Sabalenka swats aside Linette to reach first slam final. The Guardian [online]. 2023-01-26 [cit. 2024-07-26]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  10. Linette, Frech advance in Prague; set first all-Polish final of Open Era. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-25 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Linette bests Frech in first all-Polish WTA final to win Prague title. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-26 [cit. 2024-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ZABLOUDIL, Luboš. Livesport Prague Open vyhrála Linetteová, v polském finále smetla Frechovou a první první trofej z antuky. TenisPortal.cz [online]. 2024-07-26 [cit. 2024-07-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]