Skalňáček
 Skalňáček | |
|---|---|
 Skalňáček kapský (Chaetops frenatus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | Chaetopidae Fjeldsa, Ericson, Johannson & Zuccon, 2015 |
| Rod | skalňáček (Chaetops) Swainson, 1832 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skalňáček (Chaetops) je rod afrických pěvců, jediný zástupce čeledi Chaetopidae.
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Za popisnou autoritu rodu Chaetops je pokládán anglický přírodovědec William John Swainson (1832). Rod tvoří pouze dva žijící druhy (někdy klasifikované jako poddruhy druhu jediného[1]):[2][3]
- Chaetops aurantius E. L. Layard, 1867 – skalňáček oranžovoprsý;
- Chaetops frenatus (Temminck, 1826) – skalňáček kapský.
Čeleď Chaetopidae se dočkala formálního vědeckého popisu v roce 2015. Její zástupci byli historicky sdružováni v rámci timáliovitých (Timaliidae) či drozdovitých (Turdidae),[1] na základě molekulárně-fylogenetických dat se tato linie odvětvuje mezi bazálními skupinami passeridních zpěvných, přičemž jejich nejbližšími příbuznými jsou čeledi Picathartidae (vranulovití) a Eupetidae.[4][5]
Všechny tři příbuzné čeledi zahrnují pouze jediný rod. Čeleď Eupetidae v širším smyslu může zahrnovat i zástupce čeledí Chaetopidae a Picathartidae, oddělení do samostatných čeledí je nicméně opodstatněné v návaznosti na dlouhou evoluční historii všech těchto linií. Jejich zástupci si nejsou vzájemně podobní a obývají oddělené areály výskytu, kdy skalňáčci žijí v jižní Africe, jim příbuzné vranule na západě černého kontinentu a kosovci až v jihovýchodní Asii.[1]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]
Skalňáčci rodu Chaetops jsou středně velcí pěvci, dosahují velikosti 21–25 cm. Hlava je středně velká, krk tlustý. Zobák je přiměřené velikosti, tenký a mírně zahnutý. Křídla jsou středně dlouhá, na konci zaoblená; ocas je rovněž zaoblený, stupňovitý a často držený vzpřímeně. Končetiny jsou středně velké, leč mohutné stavby. Peří na hřbetě má šedé zbarvení s proužky, kostřec a spodní partie se pohybují v rezavých odstínech a líce zdobí bílý proužek. Samci většinou vynikají výraznějším opeřením ve srovnání se samičími protějšky.[1]
Skalňáčci představují endemity jižní Afriky. Preferovaný biotop představují, jak již jméno napovídá, skalnaté výchozy a přidružená travnatá stanoviště. Skalňáčci se svedou obratně a rychle pohybovat ve skalnatém terénu, přičemž jejich dlouhý ocas jim slouží jako balanční orgán. Na zemi shánějí potravu, již tvoří různé druhy bezobratlých i menších obratlovců, a nízko nad zemí si budují i mohutná šálkovitá hnízda z trav a větviček. Sociální struktura je monogamní, hnízdění však často probíhá kooperativně a hnízdnímu páru pomáhají i ostatní členové z příslušné rodinné skupiny. Největší skupiny mohou čítat až 12 jedinců. Inkubační doba činí 19 až 21 dní, mláďata opouštějí hnízdo za 18 až 21 dní a letové dovednosti získají za dalších 7 až 10 dní.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e WINKLER, D. W.; BILLERMAN, S. M.; LOVETTE, I. J. Bird Families of the World: An Invitation to the Spectacular Diversity of Birds. Barcelona: Lynx Edicions, 2015. Dostupné online. ISBN 978-84-941892-0-3. S. 33, 401. (anglicky)
- ↑ Australasian robins, rockfowl, rockjumpers, Rail-babbler. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v14.1 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online.
- ↑ skalňáček [online]. BioLib [cit. 2024-02-18]. Dostupné online.
- ↑ JØNSSON, Knud A; FJELDSÅ, Jon; ERICSON, Per G.P. Systematic placement of an enigmatic Southeast Asian taxon Eupetes macrocerus and implications for the biogeography of a main songbird radiation, the Passerida. Biology Letters. 2007-06-22, roč. 3, čís. 3, s. 323–326. Dostupné online [cit. 2024-02-17]. ISSN 1744-9561. DOI 10.1098/rsbl.2007.0054. PMID 17347105. (anglicky)
- ↑ OLIVEROS, Carl H.; FIELD, Daniel J.; KSEPKA, Daniel T. Earth history and the passerine superradiation. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2019-04-16, roč. 116, čís. 16, s. 7916–7925. Dostupné online [cit. 2024-02-17]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1813206116. PMID 30936315. (anglicky)
