Poříčí (Praha)
| Poříčí | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Městská část | Praha 2 |
| Obvod | Praha 2 |
| Obec | Praha |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′28″ s. š., 14°26′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Nové Město |
  Poříčí | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poříčí byla zaniklá osada na břehu Vltavy, dnes součást pražského Nového Města. Rozkládala se přibližně na území, jež by se dalo vymezit dnešními ulicemi Na Poříčí a Revoluční třídou, na východě Těšnovem a na severu břehem Vltavy.[1]
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Přesná doba vzniku osady není známa. Mlýny na Poříčí a kostel sv. Klimenta jsou připomněny již v nadační listině Boleslava II. z konce 10. století.[1] Usazují se zde němečtí kupci. Přes osadu, jež byla zřejmě až do konce 13. století ryze německá[1], vedla důležitá obchodní cesta zvaná Vicus Teutonicum.[1]
Privilegia a práva
[editovat | editovat zdroj]Kníže Soběslav II. osadě uděluje na konci 12. století ochranné privilegium, uznávající částečně její samosprávu. Její součástí je i svobodná volba faráře německou obcí a také možnost vlastních soudů, kdy přísahy mohou být prováděny ve vlastním kostele. Tím je románský kostel sv. Petra, který zde vzniká v první polovině 12. století, dokončen je zřejmě ve 3. polovině 12. století.
Kláštery
[editovat | editovat zdroj]Asi kolem roku 1200 ke kostelu uvedl moravský markrabě Vladislav Jindřich řád německých rytířů, který tu založil svůj špitál a také své sídlo. Po smrti svého manžela, Přemysla Otakara I., se zde Konstancie Uherská rozhodla založit klášter cisterciaček a kvůli tomu vykoupila kostel, špitál a okolní polnosti od řádu německých rytířů, který přesídlil k nedalekému kostelu sv. Benedikta. Nakonec ale klášter cisterciaček založila u Tišnova. Sv. Petra i s dalšími majetky odkoupenými od německých rytířů darovala špitálu sv. Františka, který téhož roku založila její dcera Anežka.
Z původního špitálního bratrstva se postupně stal nový český církevní řád křížovníků. Byl dále podporován Anežkou a jeho vznik potvrdil i papež Innocenc IV. (v roce 1250) a zároveň pražskému biskupovi Mikulášovi nařídil udělit novému řádu jeho znaky. Slavnostní udělení se konalo 17. června 1252 právě u Sv. Petra. Toho roku byl také postaven nedaleko kostela nový řádový dům a to již ve slohu gotickém. Nový řád ale vzápětí začal se stavbou nového ústředí u staroměstského konce tehdejšího Juditina mostu, kam postupně přesunul své sídlo. Sv. Petra s okolím si ale nechal a dále zde provozoval špitál i zajišťoval bohoslužby.
Zánik osady
[editovat | editovat zdroj]Roku 1280 zaplavila velká povodeň velkou část osady včetně kostela. Odnesla také zásoby obilí, v kostele uskladněné. To způsobilo hladomor a vzápětí přicházely i různé epidemie. U kostela byl vykopán velký hromadný hrob, z kterého se postupně vyvínul hřbitov. Později se také začalo s opravou kostela.
V roce 1348 přišel další zásadní zlom v historii osady – Karel IV. založil a vyměřil Nové Město pražské. Velká část osady se stala jeho součástí a samostatná historie osady tak skončila.
