Přeskočit na obsah

Oscar Almgren

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oscar Almgren
Narození9. listopadu 1869
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí13. května 1945 (ve věku 75 let)
Uppsala, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Místo pohřbeníSeverní hřbitov (59°21′17″ s. š., 18°1′40″ v. d.)
Alma materUppsalská univerzita
Povoláníantropolog, archeolog, prehistorik, vysokoškolský učitel a fotograf
ZaměstnavatelUppsalská univerzita
DětiGerd Almgren
Bertil Almgren
RodičeOscar Almgren[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oscar Almgren (9. listopadu 1869 ve Stockholmu13. května 1945 Uppsale) byl švédský archeolog, jehož systém třídění římských a germánských spon je dodnes v platnosti.

Důležité životopisné údaje

[editovat | editovat zdroj]

Vědecká činnost

[editovat | editovat zdroj]

Syn majitele textilní továrny. Studoval lingvistiku a nordickou a klasickou archeologii, po studiích pracoval v Historickém muzeu ve Stockholmu, odtud přešel na katedru do Uppsaly.

Spektrum jeho činnosti bylo široké, od neolitu přes dobu bronzovou k době železné. Jeho nejvýznamnějším přínosem ve vývoji prehistorie je systém třídění římských a germánských spon, který předložil ve své disertaci v roce 1897 a posléze s drobnými doplňky v r. 1923, s úpravami používaný dodnes.

Pro naše území je významná i jeho studie o germánské bronzové industrii v Marobudově říši na území Čech.

Výběr z publikací

[editovat | editovat zdroj]
  • Kung Björns hög och andra fornlämningar vid Håga på föranstaltande af Prins Gustav Adolf undersökta 1902-03. Stockholm 1905.
  • Zur Bedeutung des Markomannenreiches. Mannus 1913.
  • Die ältere Eisenzeit Gotlands : nach den in Statens Historiska Museum, Stockholm aufbewahrten Funden und Ausgrabungsberichten dargestellt (s Birger Nerman). Stockholm 1914. 2. vydání 1923.
  • Svenska folkets äldsta öden : ett par inledningskapitel till vår historia. Uppsala 1920.
  • Hällristningar och kultbruk : bidrag till belysning av de nordiska bronsåldersristningarnas innebörd. Stockholm 1926-27.
  • Nordische Felszeichnungen als religiöse Urkunden. Frankfurt am Main 1934.
  • Sveriges fasta fornlämningar från hednatiden. Uppsala 1934.
  • Studien über nordeuropäische Fibelformen der ersten nachchristlichen Jahrhunderte. Leipzig 1923. On-line https://www.academia.edu/22313444/. (Nově vydáno Bonn 1973.)
  1. Maria Magdalena kyrkoarkiv, Födelse- och dopböcker, huvudserie, SE/SSA/0012/C I a/16 (1867-1871), bildid: 00014962_00167. Dostupné online. [cit. 2018-04-28].

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jan Filip, Enzyklopädisches Handbuch für Ur- und Frühgeschichte Europas I (A-K), Praha 1966, str. 23-24
  • Eduard Droberjar, Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě, Praha 2002, str. 11

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]