Domašov nad Bystřicí
| Domašov nad Bystřicí | |
|---|---|
 Náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Šternberk |
| Obec s rozšířenou působností | Šternberk (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°44′32″ s. š., 17°26′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 491 (2024)[1] |
| Rozloha | 15,98 km²[2] |
| Nadmořská výška | 510 m n. m. |
| PSČ | 783 06 |
| Počet domů | 139 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Náměstí 35 783 06 Domašov nad Bystřicí ou@domasovnadbystrici.cz |
| Starostka | Lucie Menšová |
| Oficiální web: www | |
  Domašov nad Bystřicí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 545279 |
| Kód části obce | 30813 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Domašov nad Bystřicí (dříve též Domštát[4] nebo Tomášov; německy Domstadt či Domstadtl[5]) je obec, která se nachází v Olomouckém kraji, okres Olomouc, asi 10 km východně od Šternberka. Leží v Nízkém Jeseníku v zalesněném údolí říčky Bystřice, podél které také vede železniční trať Olomouc – Opava východ. Žije zde 491[1] obyvatel.
Členění obce
[editovat | editovat zdroj]Obec se nečlení na části. Od roku 2016 má dvě katastrální území, Domašov nad Bystřicí a Domašov nad Bystřicí I. Převážná většina území obce patří do katastru Domašov nad Bystřicí o rozloze 15,951448 km², Domašov nad Bystřicí I je naproti tomu velmi malé katastrální území o rozloze 0,031919 km²,[6] fakticky jde jen o jediný pozemek, který je převážně zalesněný.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Poprvé je Domašov zaznamenán v listině z roku 1269[7] a v pozdější listině v roce 1274,[8] kde je uváděn v latinském tvaru Domatsov. Podobný nejstarší český název uvádí listina z roku 1410, která uvádí tvar Domassov. V českých listinách a písemnostech se lze rovněž setkat s názvy Domaštat (1516), Thomštat (1771) nebo Tomášov (1850). V německých pramenech se objevují pojmenování Domstadt (1547), Domestat (1561), Domostat (1636) a Domastadtl (1751).[9] Názvy vycházejí z původní podoby Thomasstat, která se nachází v listině z roku 1323,[10] kterou byla původní ves jmenována městem.[11]
Domašov spolu s nedalekými Hraničními Petrovicemi a Bělou původně náležel jako léno olomouckému biskupovi,[P 1] od kterého byl odkoupen v roce 1403 tehdejším majitelem šternberského panství Petrem z Kravař a v rámci kterého zůstal trvale součástí až do zániku patrimoniální správy v roce 1848, kdy se o dva roky později stal součástí vytvořeného okresu Šternberk, s výjimkou let 1938–1945, ve kterých došlo k jeho připojení k Německu a podřízení landrátu v Moravském Berouně náležejícímu k Sudetské župě.[12] V roce 1960 se při reorganizaci státní správy a zániku některých menších okresů připojil k okresu Olomouc.
Toto sídlo bylo původně důležitým střediskem na cestě z Olomouce do Slezska. Ze středověku se zde zachovaly zbytky tvrze na ostrohu ve vzdálenosti asi 120 metrů od kostela směrem ke hřbitovu. Tvrz svou funkcí sloužila nejen k ochraně kupecké cesty, ale zároveň jako odpočívadlo pro byzantské kupce, kteří touto cestou jezdili k Baltskému moři. Někdy v době, kdy se Domašov dostává do rukou Petra z Kravař a tím trvalou součástí panství Šternberk, je povýšen na město.[P 2] To souviselo mimo jiné s povahou tohoto sídla, jehož obyvatelé se ve středověku do značné míry zabývali hornictvím a zpracováním železné rudy. Až v pozdější době převládl ráz téměř zemědělský s menším podílem řemeslné výroby.[12]
Správu obce vykonával v zastoupení vrchnosti rychtář společně s purkmistrem a několika konšely (přísežnými). V roce 1548 získala obec městskou rychtu a správní moc přešla do rukou městské rady. V tomtéž roce je také poprvé zmíněna místní, později rychtářská, rodina Rosensprungů,[13] jejíž členové postupně obsazovali rychty v okolí a ve stoletích následujících se celý rod výrazně rozvětvil v dalších okolních obcích. V roce 1617 byla Domašovu propůjčena králem Matyášem městská práva a v roce 1626 tehdejší držitelé panství Jindřich Václav a Karel Friedrich vévodové Münsterberští, páni na Šternberku a Jevišovicích, osvobozují poddané v městečku Domašově nad Bystřicí od povinných robot za stanovený roční plat.[14] V roce 1636 dostal Domašov od vévody Silvia Würtemberského právo várečné a odúmrť.[P 3] Místní fojtství společně se statkem za fojta Michaela Bernarda[P 4] od téhož majitele panství získalo v prosinci 1659 výsady.[15] V roce 1690 bylo městečko osvobozeno od stavění sirotků. V polovině 17. století měl Domašov přechodně status svobodného horního města.[11]
Ve dnech 29. a 30. června 1758 zde proběhla tzv. bitva u Domašova mezi rakouskými a pruskými vojsky. Rakušané pod velením generálmajora Ernsta Gideona von Laudon a generálmajora Josefa von Žiškovič napadli a rozprášili zásobovací konvoj pro pruskou armádu obléhající Olomouc, chráněnou silami generála Hanse Joachima von Ziethen, načež Fridrich II. opustil v důsledku těchto ztrát 2. července své pozice u moravské metropole.[16] Na paměť této události o sto let později nechalo na místě této události město Olomouc postavit tzv. Černý kříž
V roce 1791 byl postaven kostel svaté Anny na místě původního dřevěného kostelíka zříceného o rok dříve a osazen oltářem ze zrušeného kláštera Hradisko. Již na přelomu 18. a 19. století zde byla triviální, později obecná škola. Dne 1. července 1872 byl zahájen provoz na Moravsko-slezské centrální dráze Olomouc – Opava, nynější staniční budova byla postavena v roce 1883. Konec devatenáctého a přelom dvacátého století je ve znamení postupného rozvoje průmyslu. Postaven byl mlýn a lihovar, později podnik na zpracování kyselek z místních pramenů a otevření kamenolomu.[12] V roce 1921 byla v městečku založena menšinová česká škola. V roce 1949 došlo ke zřízení vojenského prostoru Libavá na sousedním katastru obce.
Domašov byl obcí téměř s čistě převládajícím německým etnikem. Výjimku tvoří pouze pár českých jmen uváděných v urbářích v průběhu šestnáctého století a poté až v roce 1930 provedené sčítání obyvatel, které uvádí, že v městečku Domašově žilo 1149 obyvatel a z toho jen 88 Čechů.[17] Ke kompletní výměně obyvatelstva dochází až po roce 1945, kdy vlivem vysídlení Němců z Československa přicházejí noví čeští dosídlenci, kteří však demograficky již původní stav obyvatel nenaplnili.
Obec se k 1. lednu 2016 na základě zákona č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů, mírně rozšířila o katastrální území Domašov nad Bystřicí I, které do 31. prosince 2015 náleželo k vojenskému újezdu Libavá. Původně ovšem pozemky téměř celého moderního k. ú. Domašov nad Bystřicí I tvořilo okrajovou část katastrálního území Smilov, pouze severní okraj náležel před tímto datem ke katastrálnímu území Bělá. Smilov i Bělá byly před vznikem vojenského újezdu Libavá samostatnými obcemi, jejichž celá zástavba byla po začlenění do Libavé soustavně ničena, až byla nakonec srovnána se zemí. K 20. prosinci 2002 byly oba katastry zrušeny a půda moderního k. ú. Domašov nad Bystřicí I začleněna do rozšířeného k. ú. Město Libavá, z něhož byla vyčleněna k 2. červnu 2014[18] v rámci příprav na optimalizaci (zmenšení) vojenského újezdu Libavá.
Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny udělení vlajky obce.[19]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 1004 | 1068 | 1185 | 1204 | 1284 | 1173 | 1149 | 754 | 741 | 624 | 500 | 461 | 480 | 480 |
| Domů | 131 | 148 | 145 | 154 | 157 | 162 | 210 | 191 | 147 | 146 | 134 | 129 | 128 | 134 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází kostel sv. Anny postavený v roce 1791. Před vchodem u kostela sv. Anny stojí kamenný kříž z roku 1878. Někdejší městské jádro bylo citelně poznamenáno demolicemi.[11] Na náměstí obce stojí kamenný kříž s obrazem Poslední večeře. Nachází se zde také pomník Osvobození roku 1945.
Přírodní zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Jižním směrem od obce se nachází chráněný přírodní výtvor Kamenné proudy a k němu navazující naučná stezka.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel svaté Anny -
Kříž na návsi -
Památník bitvy u Domašova -
Budova železniční stanice -
Bývalá letní ubytovna (Ferienheim) v blízkosti kyselky -
Areál stáčírny minerálních vod Salicia -
Bývalý mlýn a pekárna -
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ V roce 1269 je uvedeno, že největší část Domašova náleží dómskému děkanovi Budislavovi z Olomouce, v roce 1329 je již celý Domašov v majetku biskupa olomouckého.
- ↑ Literatura se v přesném určení roku často rozchází, došlo k tomu však zcela jistě v první dekádě století patnáctého.
- ↑ V červnu roku 1678 pak vyhotovení nejstaršího dochovaného moravského katastru – tzv. druhé lánové vizitace poznamenalo v Domašově nad Bystřicí 19 osedlých právovárečných hospodářů; MZA Brno; fond D 1 Lánové rejstříky, sign. L 96, fol. 27r.
- ↑ Také jako Bernarta či Bernerta.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Ottův slovník naučný. Díl 7. Praha: J. Otto Dostupné online. Heslo Domštát, s. 821.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 609.
- ↑ Katastrální území Domašov nad Bystřicí I
- ↑ ŠEBÁNEK, Jindřich; DUŠKOVÁ, Sáša. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2. [s.l.]: [s.n.], 1981. Kapitola listina č. 599.
- ↑ CDB V/2, č. 725.
- ↑ TUREK, Adolf. Místopisný rejstřík obcí severomoravského kraje. Díl I. A–L. Opava: [s.n.], 1974. S. 120.
- ↑ CHYTIL, Josef. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI. Brno: [s.n.], 1854. Kapitola listina č. 226, s. 167–169.
- ↑ a b c Nízký Jeseník. Šternberk, Moravský Beroun, Budišov nad Budišovkou. Turistická mapa 1 : 50 000. 6. vyd. Praha: Klub českých turistů - TRASA s. r. o., 2017.
- ↑ a b c KOUDELA, Miroslav. Domašov nad Bystřicí. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 96.
- ↑ MZA Brno; fond G 10 Sbírka rukopisů Moravského zemského archivu, kniha č. 423, fol. 94-97.
- ↑ ZA Opava (pobočka Olomouc); fond Velkostatek Šternberk, I. listiny; karton 1, inv. č. 17. Ověřený opis (z opisu) města Uničova z 11.4.1841.
- ↑ ZA Opava (pobočka Olomouc); fond Velkostatek Šternberk, I. listiny; karton 1, inv. č. 30. Ověřený opis (z opisu) města Uničova z 11.4.1841.
- ↑ Otto Schier. Die Kämpfe bei Gundersdorf und Domstadtl am 28. und 30. Juni 1758. Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens. 1908, čís. 12.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 99.
- ↑ Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2017-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27.
- ↑ Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 654–655. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 502. Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolická farnost Jívová
- Studánka Nad tratí – pramen v údolí řeky Bystřice v katastru obce Domašov nad Bystřicí
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Domašov nad Bystřicí na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Domašov nad Bystřicí na Wikimedia Commons
- Domašov nad Bystřicí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
