Kostel v Dura Európos
Kostel v Dura Európos | |
---|---|
Místo | |
Stát | Sýrie |
Souřadnice | 34°44′44,18″ s. š., 40°43′40,16″ v. d. |
Základní informace | |
Zánik | Desetiletí od 250 |
Architektonický popis | |
Výstavba | 3. století |
Další informace | |
Adresa | Dura Európos, Al-Salihiyah, Deir ez-Zor Governorate, Sýrie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel v Dura Európos byla raně křesťanská modlitebna ve městě Dura Europós v jihovýchodní Sýrii na řece Eufrat. Vznikl na počátku 3. století přestavbou běžného domu na domus ecclesiae, předchůdce pozdějších křesťanských kostelů se sakrální architekturou výrazné odlišnou od dřívějších chrámů řecko-římské kultury.[1] Jde tak o zdaleka nejstarší archeologicky prozkoumaný křesťanský liturgický prostor (druhý v pořadí, Kirkbize rovněž v Sýrii, je až z počátku 4. století). Po zániku města byl kostel v Dura Európos zasypán pískem a znovuobjeven byl ve 30. letech 20. století. Fresky a další nálezy byly převezeny do Yaleovy univerzitu, kde jsou součástí její galerie umění, a zbytek stavby byl kolem roku 2014 pravděpodobně zničen Islámským státem.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Zpočátku se křesťané scházeli v soukromých domech. První křesťanské stavby se sakrální funkcí začaly vznikat pravděpodobně kolem roku 180[2] a označují se názvem domus ecclesiae.[3]
Budova v Dura Europos získala sakrální funkci dávno před rozkvětem křesťanské architektury, který se datuje do druhého desetiletí 4. století.[4] Původně se jednalo o typický římský dům, jehož centrem bylo sloupové nádvoří s otevřeným atriem s bazénem (impluvium). Na konci naproti vchodu byla vyvýšená plocha (tablinum), na níž stál stůl.[5] Dům byl postaven počátkem 30. let 3. století a čistě sakrální funkci získal někdy mezi roky 240 a 250.[3] Pravděpodobně tehdy byla vybourána jedna stěna atria, aby hlavní prostor mohl pojmout větší počet věřících.[1] Nástěnné malby, které byly namalovány mezi lety 232 a 256, patří k nejstarším dochovaným ukázkám křesťanského umění. Obraz Uzdravení ochrnutého je nejstarší známou malbou zobrazující Ježíše.[5] Po roce 256 byla stavba začleněna do opevnění, které mělo chránit město před vojsky perského krále Šápúra I. Po pádu města bylo obyvatelstvo deportováno a vše časem pokryl písek pouště.
Kostel byl v rámci vykopávek na počátku 30. let 20. století zčásti rozebrán a na Yaleově univerzitě rekonstruován, zatímco v Dura Europos zůstaly základy a zbytky zdí.[5]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Hlavní prostor atria se používal k liturgii. Ponechání centrální části bez střechy bylo pravděpodobně záměrné, aby byl umožněn přístup světla (které symbolizovalo Krista) a vzduchu.[1] V tablinu v čele prostoru seděl biskup, který u prostřeného stolu předsedal eucharistii. Toto uspořádání se později stalo základem prostorového rozvržení pozdějších křesťanských bazilik.[5]
V obvodových stěnách nebyly kromě jediných vstupních dveří žádné otvory. Uzavřenost stavby byla způsobena tím, že křesťanství bylo ve třetím století, tedy před vydáním Milánského ediktu, zakázaným náboženstvím.[1] Do kostela se vešlo asi 50-60 věřících.[3]
Zvláštní místnost sloužila jako baptisterium; byla vybavena bazénem, který sloužil ke křtu.[5]
Výzdoba
[editovat | editovat zdroj]Malby na stěnách se týkaly prvotního hříchu, obřadu křtu a spásy. Měly jasně symbolické rysy, které je výrazně odlišovaly od iluzionistických maleb, jaké tehdy v regionu převládaly.[3] Architektura a výzdoba obsahovaly četné odkazy na symboly dříve přítomné v řecko-římské kultuře (holubice, kotva, loď, ryba, rybář, lyra) a v souladu s pokyny Klementa Alexandrijského je asimilovala pro křesťanské pedagogické účely.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Domus ecclesiae w Dura Europos na polské Wikipedii.
- ↑ a b c d Bruce R. Wardell, A short history of church building, BRWARCHITECTS, 2004 (ang.).
- ↑ a b The Encyclopedia of Christian Civilization. Příprava vydání George Thomas Kurian. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-1-4051-5762-9, ISBN 978-0-470-67060-6. DOI 10.1002/9780470670606.wbecc0461. (anglicky) DOI: 10.1002/9780470670606.
- ↑ a b c d DURA EUROPOS AND THE EARLY CHRISTIAN ‘HOUSE CHURCH’ [online]. saylor.org, 2011. Dostupné online.
- ↑ Andrzej Białkiewicz. Sakralne znaki pejzażu miasta. „Czasopismo Techniczne”. 6-A, s. 1–24, 2008. Politechnika Krakowska. (pol.).
- ↑ a b c d e SIMON, James. Dura-Europos, 'Pompeii of the Syrian Desert'. web.archive.org [online]. School of Archaeological Studies, University of Leicester, 2014-11-09 [cit. 2023-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-09.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel v Dura Európos na Wikimedia Commons