Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2010/06

Archiv diskuse Pod lípou
Předchozí:		Následující:
2010/05	2010/06	2010/07

Pahýly

Když už mají být pahýly nižší než Česká republika, nebylo by to lepší podle současných administrativních celků, než historických zemí? mají to tam na en, ale opičit se nemusíme, to je pravda. např. en:Radkovice u Hrotovic--Mirek256 31. 8. 2010, 14:43 (UTC)

A za předpokladu, že se třeba zítra (za 5, 10 let?) zruší kraje, tak se bude všech těch 15 000+ článků zase rekategorizovat? Morava zůstane už víceméně neměná, hranice jsou známy. Pahýl Slezsko je specifický tím, že se Slezsko jako takové rozprostírá na třech státech. --Silesianus 31. 8. 2010, 14:50 (UTC)

To jste větší pesimista než já, že nikdo nic nenapíše. (a pahýly se zruší). A jak mě naučili i wiki, i vy, historické země se nemění, tak se nemůže změnit ani Morava.--Mirek256 31. 8. 2010, 14:53 (UTC)

Morava se jako historická země změnit nemůže, problém nastává až, když se taková historická země obnoví (dejme tomu vznik samosprávné Země moravské či Markrabství moravského). To by pak pojem Morava získal úplně jiný význam. A jelikož se historické země nemění v rámci jednoho historicko-vědného diskurzu, apk jsou trvalejší než současné administrativní členění. Abych odpověděl na vaši otázku z úvodu - Ne, nebylo by to lepší. Je to možná alternativa (například průnik pahýl - Morava a pahýl - Vysočina). --Silesianus 31. 8. 2010, 14:59 (UTC)

Ale úplně nejlepší by bylo zrušit pahýly úplně, zase si je pletete s kategoriemi.A to nejsou.--Mirek256 31. 8. 2010, 15:04 (UTC)

S tím souhlasím. Pahýly zrušit úplně. Do dneška jsem si myslel, že mi to pahýlování zase tak nevadí, ať si s tím někdo hraje, ale když vidím Poslední změny plné těchto zcela zbytečných editací, tak začínám být z toho pahýlování skutečně znechucený.--Tchoř 31. 8. 2010, 15:11 (UTC)

Když se o pahýlech v minulosti diskutovalo, tak jsem navrhoval, aby se princip značení pahýlů technicky sjednotil s principem značení dobrých a nejlepších článků ({{Dobrý článek}}, {{Nejlepší článek}}), popřípadě i se způsobem používání jiných varovných a údržbových šablon. A pak je možné naprogramovat různá udělátka, která budou schopná třeba vedle názvu článku vždycky zobrazit ikonky příslušných příznaků, nebo třeba rozlišit články podle kvality (podle označení) typem či barvou písma, nebo je filtrovat či vypisovat podle požadavků uživatele… Tím by se zabilo několik much jednou ranou, respektive tyhle nástroje by pak měly hodně široké použití (a laicky bych řekl, že by to nemělo být zas až tak složité). Pak ať si každý uživatel může dle libosti pro prohlížení kategorií nebo pro výsledky vyhledávání či poslední změny nastavit třeba "skrýt pahýly" nebo "zobrazit pahýly červeně" nebo "zobrazit jen dobré články", "zobrazit jen články s neověřenými údaji" atd., jak je komu ctěná libost. A šablona Pahýl nebo šablona Upravit by stačila jen jedna. --ŠJů 31. 8. 2010, 18:55 (UTC)

Tohle není tak jednoduché. Zlaté hvězdičky se zobrazují u interwiki javascriptem na straně klienta na základě informací, které jou „natvrdo“ vloženy do wikikódu na všech jazykových verzích (takové to {{Link FA|en}}). Doplňovat něco k běžným odkazům do článku vyžaduje, aby kód, který to bude dělat, měl o příznaku potřebnou informaci, protože vkládat do wikikódu například [[odkaz]]{{Link pahýl}} apod. ke každému odkazu a pak to udržovat aktuální, aby s tím šlo něco dělat pomocí javascriptu a CSS na straně klienta, je nepředstavitelné. Jediné technicky schůdné řešení by bylo na serverové straně, pak by to ovšem znamenalo naprogramování a instalaci extenze do MediaWiki. --Milda 31. 8. 2010, 20:06 (UTC)

Za předpokladu, že zde k označování pahýlů (to samé Upravit) bude sloužit jen jediná šablona, lze zařídit, aby v kategoriích byly pahýly označeny. A také spoustu dalších užitečných věcí, které dnes udělat nelze, nebo přinejmenším ne efektivně. Říkám to tu už léta a léta už mohla být řada užitečných nástrojů v provozu. Ale je to jak do dubu. :-(
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 8. 9. 2010, 12:16 (UTC)

Dobře definovaný pahýl má smysl... Kdyby to někoho zaujalo - budu rád. Moc bych prosil o určitou redefinici pahýlu. (Ne že by někdy byl nějak moc přesně definovanej). Pro hlasy, které by pahýl zrušili - pahýl význam má! Ale jen když pahýly neobsahují krátké ucházející články, nýbrž jejich pouhé ... pahýly. Pahýly na které se vyplatí zaměřit pozornost. Když jich bude označeno méně - pozornost bude zaměřena účelněji, intenzivněji.

U nás je zvykem, že se pahýlovací šablona neodstarňuje dřív, než je článek tak dvou třetin obrazovky dlouhý, má od každé wikifikace něco a základ nadpisové struktury nebo to alespoň různí dělají různě.

Cokoli co toho nedosáhlo je stálevedeno jako pahýl a nikdo - včetně mne nemá odvahu to oficiáálně odpahýlovat, aby si nudělal ostudu. Pahýly nemizí. Proč se bojíme depahýlovat články s infoboxem (na DePHýlaci ani bych infobox nevyžadoval) na stránku dlouhé?

Takové pahýly, ale opravdu nemají smysl. Pahýly jsou upozornění s vykřičníkem. Když je vykřičníků moc, nikdo je nevnímá.

IMHO - Pahýly, aby měli smysl, by bylo označení něco sotva většího než subpahýl, když se tam pahýl lepí a při třech čtyřech odstavcích (dvou dlouhých) a nejzákladnější wikifikaci a formátování bych ho dal pryč. Co se týče třídění, mělo by to svou oborovou skupinku jako teď, aby to lákalo k rychlému rozšíření. Já se někdy díval (ano měsíce jsem nebyl aktivní, takže minulý čas) na botanické pahýly. Chce to motivaci, aby uživatelé vůbec měli chuť sériově odpahýlovávat, tedy aby měl šanci, že se jim to nějak rozumně bude dařit, když se do toho pustí. Celistvá inormace ve třech odstavcích, obrázek pár odkazů a jsou zvládnutelný za rozumnou dobu vlastními slovy i bez dohledávání zdrojů (které bych pro depahýlaci nevažadoval, byť je to vždy dobrá věc). Když to má víc, je to článek nic moc, ale ne pahýl, tak radostně depahýlovat (na en: by to taky klasifikovali jako START-class článek, nikoli stub)

Navrhl bych proto diskusi nad definicí pahýlu a délkou, tak, aby pahýlů bylo méně. A dalo se na nich pracovat. Archaická diskuse na téma - WikiProjekt_Pahýly#Definice_pahýlu

Když tohle budeme dodržovat, pahýly budou mít smysl a třídit do kategorii se nebudou tisíce položek a nebude to plnit poslední změny půl dne atd.

+ Dannyho kouzlo by bylo IMHO dobré implemetovat.

Reo ⁺ | ^✉ 13. 11. 2010, 04:42 (UTC)

Problém je asi v tom, že se nikomu nechce procházet pahýly a dostatečně dlouhé články odšablonizovávat.--Zdenekk2 13. 11. 2010, 12:21 (UTC)

Myslím, že nikoli. Problém je částečně už v definici pahýlu u nás, viz níže a ještě víc v ústní tradici, tak jak se píše nováčkům, že tam mají ještě přidat pahýlšablonku. Mě se i chtělo je odstraňovat, ale podle jakých kritérií? Ikdyž jsem tu málo, naposledy jsem to zkoušel v červnu... Jako podklad pro tenhle názor je i prosté pozorování lidí v průběhu let, nejen kdy lidé pahýl odstraňují, ale také, kdy jej vyměňují za jiný (už by jej přitom měli odstranit) nebo i kdy jej ještě přidávají k novým článkům. Myslím, že nikoli, ... i proto, že já jsem párkrát čistku pahýlů (při sortingu) po kategorii dělal, ale odstraňoval jsem je podle této tradice a 9 desetin zůstalo pahýlem. Nejraději, bych, ale jako pahýl nechal pětinu těch článků.

(v citacích zvýrazněno podtržením mnou)

Definice anglická na en:Wikipedia:Stub

A stub is an article containing only a few sentences of text which is too short to provide encyclopedic coverage of a subject, but not so short as to provide no useful information, and it should be capable of expansion. Sizable articles are usually not considered stubs, even if they lack wikification or copy editing.

Definice česká na Wikipedie:Pahýl

Pahýl je obvykle článek, který je příliš krátký. Krátký ale neznamená, že informací je tak málo, že jsou nepoužitelné. Obvykle musí být alespoň tak dlouhý, aby dobře definoval titulek článku. Stačí k tomu obvykle 3 až 10 krátkých vět. Všimněte si, že i delší článek, pokud se věnuje nějaké komplikovanější záležitosti, může být pahýl. Na druhou stranu úzce zaměřený článek i při tomto rozsahu nemusí být pahýl.

No on ten český text to nemyslí špatně, ale při tomhle znění, je prostě interpretován zvykově, že ne-pahýl "musí" mít asi ještě to i ono a celkově ještě počkáme až... a druhou stranu i u nás je velmi krásná věta, která se ale vůbec neaplikuje v praxi:

Jako pahýl může být označen článek, který obsahuje tak málo informací, že i editor, který toho ví o daném tématu málo nebo nic, dokáže po krátkém hledání na internetu nebo po krátkém hledání ve své knihovně článek vylepšit. Jako pahýl by rozhodně neměly být označovány články, které dokáže rozšířit pouze odborník v dané oblasti.

Pahýly nemizí především proto, že rozšiřovat je obvykle neodborník opravdu rutině už nezvládne ani náhodou.

Jsme prostě trochu granti nemyslíte? Budem to mít lepší a náročnější(!) a trumfnem je ... až na to, že k vlastní práci se nikdo nedostane.

Jestli se mýlím, tak by mne zajímalo, co si pod pojmem pahýl/stub představuje většina zdejšího wikipedistického publika. Jaké jsou jejich vnitřně nastavené limity, aby z článku, který editují odstranili šablonku pahýl, ikdyž do ní už zrovna vrtají a zlepšují ji.

Neplácám jen, kdybych měl pocit podpory, do několika kategorií pahýlů bych se pustil. Ale procházet je za současných předpokladů, to je pocit zmaru. Kategorie pahýlů třeba botanických byla dobrá v tom, že jsem si vybral, když mám málo času jeden článek a věděl jsem, že tam je tak málo informací, že jsem věděl, že jej za půlhodinu volna, které třeba mám stoprocentně zvládnu zlepšit. Nyní prostě kategorii člověk listuje jako jakoukoli jinou kategorií dlouho, než přijde na něco, kde má odbornost nebo je to fakt krátké. Reo ⁺ | ^✉ 13. 11. 2010, 15:25 (UTC)

Statistiky

Před časem býval takový užitečný nástroj na wiki statistiky na http://toolserver.org/~interiot/cgi-bin/. Teď už nefunguje. Netušíte, jestli se někam přestěhoval nebo jestli existuje někde něco podobného? --ŠJů 31. 8. 2010, 18:45 (UTC)

Nástroj se pravděpodobně nepřestěhoval a byl znepřístupněn. O jaké statistiky se jednalo? --Reaperman 31. 8. 2010, 18:51 (UTC)

Už nevím jestli to umělo i víc věcí, ale když se zadalo jméno uživatele a název projektu, tak to graficky zobrazilo několik roků zpátky historii měsíc po měsíci, kolik editací uživatel udělal ve kterém jmenném prostoru. Takže na grafu bylo hned vidět: aha, předloni v červenci udělal v článcích třikrát víc editací než obvykle, zatímco v srpnu needitoval skoro v žádných článcích, zato hodně tlachal v diskusích. Že by to odstavili kvůli tomu, že to zatěžovalo databáze? --ŠJů 31. 8. 2010, 19:00 (UTC)

Takovýto typ statistiky byl dost možná odstaven spíš kvůli tomu, že příliš zasahoval do soukromí wikipedistů. Proč má někdo snadno a rychle znát mód editování někoho jiného? --Tchoř 31. 8. 2010, 19:18 (UTC)

Ty detailnější pohledy na svou aktivitu si musí každý aktivovat, aby byly dostupné, právě kvůli zásahům do soukromí. Tuším že si to vynutilo nějaké rozhodnutí německé soudu, kde se toolserver nachází. --Milda 31. 8. 2010, 19:24 (UTC)

Důvod pro odstavení Interiotova počítadla je prostší: autor z projektů odešel. Naštěstí existuje víc než dostatečná náhrada. Občas ale funguje pomalu, toolserver bývá někdy hodně vytížený. --Milda 31. 8. 2010, 19:24 (UTC)

{{Wikipedista|"jméno"}} počitadlo 2 umí něco podobného + nabídky v horním řádku --W.Rebel 31. 8. 2010, 19:28 (UTC)

Nějak mi dneska nic z toho nefunguje. Tak snad jindy. --ŠJů 31. 8. 2010, 19:43 (UTC)

To moje se musí dát do stránky jako šablona ale to je asi zřejmé, zapoměl jsem připsat, že to je někdy taky pěkně líný, před chvilkou mi to šlo, někdy taky nejde, nejspíš to běží někde na pozadí když serveru zbude čas mezi ostatními přístupy. --W.Rebel 31. 8. 2010, 19:48 (UTC)

Taky mi to při zadání uživatele ŠJů nešlo, jako vysvětlení bych viděl velké vytížení toolserveru (třeba zrovna zpracovává nějaké celoprojektové statistiky), kdy nestihne vyhodnotit řádově desetitisíce editací během povolené doby, po jejímž překročení je prováděný PHP skript z výkonnostních důvodů ukončen. Zkuste to později, třeba i jiný den v jinou denní dobu. --Milda 31. 8. 2010, 20:21 (UTC)

Nástroje na Toolserveru jsou odstavovány v okamžiku, kdy uživatel nepožádá o prodloužení svého účtu a zároveň neuvolní své kódy pod nějakou ze svobodných licencí.
Co se grafů týče, z důvodů zachování soukromí je pro časové grafy nově vyžadován explicitní souhlas daného uživatele. Různé statistické nástroje ho vyžadují různými metodami, typicky vytvoření nějaké stránky na wiki či jen editace s definovaným shrnutím apod.
X!ovo počítadlo je obecně pomalé už ze svého principu a se zvyšujícím se počtem editací daného uživatele jeho výkonnost klesá ještě znatelněji.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 8. 9. 2010, 12:33 (UTC)

je Bůh či není?

Řekněte mi milá wiki komunito je-li Bůh, či není a doložte to prosím ověřitelným a nezávislým zdrojem třetí strany, který není- prokazatelně - zatvrzelým ateistou(NPOV) ani -prokazatelně- fanatickým křesťanem(NPOV). Game, Set, Match. Poté se všichni, kteří maříte svůj čas, mojich 5 hodin nevyjímaje, před Vašimi PC zvedněte a začněte žít...Zbohem wikipedie--Antropop 1. 9. 2010, 13:40 (UTC)

Je, minimálně jako pojem/kategorie duchovních věd a filosofie. Myslíte-li reálnou existenci (co to je reálné?), pak záleží, jaká by byla definice Boha. Nevím však, proč jste tento oddíl založil na Wikipedii, raději se věnujte psaní článků, nebo radovánkám mimo wikipedii.--Petr Karel 1. 9. 2010, 13:46 (UTC)

Souhlasím s vámi. Ale abych odpověděl na otázku tazatele dle svého nejlepšího vědomí, svědomí a přesvědčení: o bohu, díky nemožnosti rozhodnout o existenci/neexistenci kauzality v čase nula, nemá smysl hovořit (vnímáme-li ho jako první příčinu; definic Boha a bohů je však tolik, že ani sami představitelé toho či onoho náboženství, sekty sami nevědí, co to bůh vlastně je). Matematicky je to doložitelné. V článku o bohu (či Bohu, ono je to ve výsledku jedno) by měly být uvedeny informace/"názory" z obou stran, aby bylo docíleno výsledné neutrality článku, což si myslím dosavadní článek splňuje. No flame. --Daewoo 1. 9. 2010, 14:10 (UTC)

Apriorně dokázat nejde vůbec nic - ani samotná existence. Jakékoli dokazování je vždycky relativní vzhledem k něčemu, co bylo postulováno, z čehož plyne, že veškerá filozofie/ontologie/metafyzika jsou vcelku zbytečný kravinky. Jestli chcete "důkaz", potřebujete spíš "osobní prožitek důkazu". Ten "prožitek" musí být natolik silný, aby ve vás až do sklonku života přehlušil veškeré pochybnosti a vytvořil jistotu. Jenže jakákoli taková "jistota" bude vždycky subjektivní. --Aeromix 1. 9. 2010, 14:17 (UTC)

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

--Tchoř 1. 9. 2010, 14:21 (UTC)

Autor očividně naráží na článek a diskuzi u antroposofie. --G3ron1mo 1. 9. 2010, 14:23 (UTC)

Japonská anime

Dotaz na komunitu - mají mít články o japonských anime název pod českým přepisem, nebo pod názvem, pod kterým byla vysílána v ČR? Např Yu Yu Hakusho či Inuyasha apod. --Silesianus 4. 9. 2010, 13:15 (UTC)

Jsem pro upřednostňování českých přepisů s jednou jedinou výjimkou kvůli očekávatelnosti, kterou je název článku. To, že to z nějakého důvodu jedna stanice do češtiny převezme s anglickým přepisem, by podle mě nemělo být nadřazeno pravidlům českého pravopisu. Palu 4. 9. 2010, 13:24 (UTC)

To je skoro jako argumentovat, že podle zásad české gramatiky (bo bůhvičeho) bychom tu měli správně mít článek Erin Brokovichová (film) místo Erin Brockovich (film), protože přechylování prostě odpovídá českému jazyku... --Silesianus 4. 9. 2010, 13:29 (UTC)

Tady jde ale o přepis, nikoliv o přechylování. Palu 4. 9. 2010, 13:57 (UTC)

Tady jde o distribuční název. nikoli o přepis. --Silesianus 4. 9. 2010, 13:59 (UTC)

Dokonce už si ani nemyslím, že bychom u Animaxu měli řešit něco jako očekávatelnost, poněvadž jde o velmi okrajovou stanici cílenou na užší skupinu lidí. Tudíž měním svůj názor a myslím, že bychom měli upřednostnit český přepis (originální japonský distribuční název) i v názvu článku. Této změny názoru jsem dosáhl po tom, kdy jsem omylem zrovna před chvílí přepnul na daleko rozšířenější Barrandov cílící na celé spektrum obyvatel a šířený veřejným pozemním systémem, konkrétně na seriál "Lásky ve městě", a u něj se dočetl distribuční komentář: "(...) Ukrajinský romantický seriál (2006). Hrají: L. Nikaya, I. Kalnysh, A. Yakovleva, ..." Uvědomil jsem si, že jen z těží budu v budoucnu očekávat tyto články zde na české Wikipedii, navzdory české distribuci. Vždy budu očekávat český přepis: např. režisér: Ďačenko, i navzdory chybě ve FDb, kde je uveden mimo anglické a ukrajinské verze i Djačenko. Nebudu chtít podpořit ani z mého pohledu nevysvětlený přepis do angličtiny, ani evidentně chybný přepis do češtiny. Pokud mě samozřejmě někdo nepřekvapí nějakým vysvětlením :-) Palu 5. 9. 2010, 04:22 (UTC)

Zase špatně - distribuční název se na jména lidí nevztahuje, proboha. Kdyby zde byl článek o seriálu Lásky ve městě, pak by zde byl podle vás pod názvem Gorodskoj romans nebo Lásky ve městě? --Silesianus 5. 9. 2010, 09:02 (UTC)

Lásky ve městě. Vy pořád nechápete, že se nepřeme o název, ale o přepis, že ne? :-) Já bych sem vůbec netahal, jak to pojmenoval (převzal z anglického přepisu) distributor, zvlášť když ho zná pár lidí, narozdíl od pravidel českého pravopisu. Animax prostě podle mě nemá takovou sílu jako ÚJČ. Tohle není situace Horodskoj romans vs. Lásky ve městě, ale InuYasha vs. InuJaša. Palu 5. 9. 2010, 11:33 (UTC)

Vy to pořád nechápete - Barandov to zde uvedl pod distribučním názvem Lásky ve městě, Animoax to zde uvedl pod distribučním názvem Inuyasha. V čem je tedy rozdíl??? V originále jsou oba psány cizím písmem, oba mají své originální názvy a oba byly vysílány v ČR pod jinými distribučními názvy! InuJaša se zde prostě vysílal pod názvem Inuyasha, jako Horodskoj romans pod názvem Lásky ve městě. Kdyby se u nás InuJaša vysílal pod názvem třeba Feudální pohádka, tak to by vám nevadilo, že se to jmenuje Feudální pohádka a né InuJaša? Nejde o přepis proboha, ale o ČESKÝ DISTRIBUČNÍ NÁZEV, který si mohl Animax vybrat podle sebe a on zvolil Inuyasha. (BTW, "náš" Animax přebírá seriály přímo z Japonska a ne oklikou přes USA a názvy vybírá podle svého uvážení). --Silesianus 5. 9. 2010, 12:13 (UTC)

Rozdíl je v tom, že v jednom je jiný distribuční název, v druhém je stejný název a jiný přepis. Co si vybírá Animax za názvy je jeho věc, když nerespektuje český přepis, ale Wikipedie by ho respektovat podle mě měla. Jde o českou mutaci Wikipedie, která je psána v češtině a má tedy respektovat doporučení ÚJČ, který má pravidla pro přepis japonštiny dost jasná. Pokud by se seriál jmenoval v japonštině A a v češtině B, pak bych zvolil B, pokud se ale jmenuje v japonštině A a v češtině A, pak zvolím A a respektuji při tom zásady přepisu písem. Vaší logiku chápu, ale podpořit jí nemohu. Zároveň ale změny názvů neblokuji. Palu 5. 9. 2010, 12:53 (UTC)

Mám tomu rozumět tak, že "ČESKÝ DISTRIBUČNÍ NÁZEV" má stejnou právní závaznost jako patentovaný/registrovaný název (angl.: Trade mark)? V takovém případě by český přepis v názvu neměl co dělat. V ostatních případech bych upřednostňoval český přepis v čekošiki rómadži s opatrným zohledněním psaní dohromady/odděleně a malé/velké písmeno. (tedy zohlednit i případy, kdy angličtina používá velké písmeno tam, kde čeština používá malé či naopak). Ani pro mne není můj názor důvodem k revertům (či podobným úpravám článku) - revertační spory nepovažuji za dobré/únosné. --Kusurija 7. 9. 2010, 10:23 (UTC)

Nezodpovězený dotaz

Diskuse k Wikipedii:Žádný vlastní výzkum "pokud by jako "důkaz" pravdivosti nikde nepublikovaného údaje byla v článku uvedena fotokopie dokumentu..." Omlouvám se za spamování fóra pod lipou, ale nedočkal jsem se odpovědi na patřičném místě. Prosím odpovězte tam a toto zde smažte. Děkuji. --Kusurija 7. 9. 2010, 08:56 (UTC)

Skrývání editací aneb Wikipedie a její kostlivec ve skříni

Na Wikipedie:Hlasování/Skrývání editací bylo zahájeno hlasování o tom, zda skrývat vandalismus či nikoliv. --Wespecz 7. 9. 2010, 23:50 (UTC)

Dosud nikdo nehlasoval, obsah hlasování na Tchořův návrh odstraněn z diskuse Pod lípou a přenesen tam. --Wespecz 7. 9. 2010, 23:50 (UTC)

Komentáře

Bylo by lepší řídit se podle Wikipedie:Hlasování a založit to na podstránce. Tohle mi přijde trochu nepořádné.--Tchoř 7. 9. 2010, 23:30 (UTC)

Dobře, udělám to, prosím tedy nehlasovat zde. --Wespecz 7. 9. 2010, 23:33 (UTC)

Hotovo, prosím nediskutovat zde, ale tam. --Wespecz 7. 9. 2010, 23:50 (UTC)

Názvy ruských vulkánů

Občas vytvářím hesla o sopkách na Kamčatce. Obvykle byly nazvány podle konkrétního místa nebo byl použit název z jazyka místných obyvatel - (v přepisu z ruštiny např. Klučevskaja sopka, Avačinskaja sopka, Kronockaja sopka apod.) V soudobém českém jazyce se můžeme setkat hned se třemi druhy přepisu těchto názvů:

• 1) přepis z angličtiny v podobě Vulkán Avačinskij nebo samostatně Avačinskij
• 2) doslovný přepis z ruštiny s vynecháním slova sopka - tedy Ključevskaja, Avačinskaja
• 3) český přepis ruského názvu - tedy Avačinská sopka, Ključevská sopka, Kronocká sopka apod.

Vzhledem k neexistenci jasných pravidel navrhuji sjednotit názvy těchto hesel podle bodu 3.) s uvedením dalších jazykových podob v textu hesla (vč. přesměrování užívaných názvů). Prosím všechny z vás, které zajíma geografické názvosloví, o případné komentáře. Díky. Tango 8. 9. 2010, 11:14 (UTC)

• To, co nazýváte českým přepisem je spíše českým názvem, ta terminologie nesedí. Každopádně já za sebe si myslím, že varianta č. 3 by proti ničemu nebyla. Chtělo by to podívat se do českých map, jaké je obvyklé značení. Palu 8. 9. 2010, 12:35 (UTC)

V knize Harouna Tazieffa Schůzky s ďáblem jsem viděl tvar Ključevskaja (a myslím, že i někde jinde). Jirka O. 8. 9. 2010, 12:43 (UTC)

Ve variantě č.3 jde o český překlad ruského názvu Avačinskaja sopka = Avačinská sopka. Všiml jsem si, že "slovanské" verze Wikipedie užívají tento překlad - tedy Ključevská, Avačinská apod.Tango 8. 9. 2010, 13:08 (UTC)

Především vymýtit 1), mezi 2) a 3) se rozhodovat případ od případů podle českých zdrojů. Dávat pozor, ať nevznikne nějaká nová Hora Svaté Heleny.--Tchoř 8. 9. 2010, 12:47 (UTC)

Díky za příspěvky. Konzultoval jsem problém se starým dobrým Ottovým slovníkem naučným, který ve druhém díle, str. 1091 uvádí sousloví Avačinská sopka, tedy do jisté míry potrvrzuje moji předchozí doměnku (pocit) o vhodném přepisu podle varianty č.3.Tango 8. 9. 2010, 12:59 (UTC)

Mrkl jsem do svých atlasů a - Školní atlas světa (1989) má tvar Korjakskaja sopka, Ključevskaja sopka apod., přičemž je to "počeštělé" - Atlas světa (universum, 2005) zas Korjakskaja Sopka, Klučevskaja Sopka apod., přičemž to není "počeštělé" (tzn. že okolní útvary jsou jen transkribovány, třeba Sredinnyj hrebet či zaliv Šelihova). --Silesianus 8. 9. 2010, 13:44 (UTC)

Články obsahující jednu větu

Má smysl zakládat takovéto články: Gondelbahn Grindelwald-Männlichen a Luftseilbahn Wengen-Männlichen obsahující jednu větu, která je navíc obsažena v článku, na který je z jednovětného článku odkaz? --W.Rebel 8. 9. 2010, 12:30 (UTC)

Nemá wp:subpahýl--H11 8. 9. 2010, 12:38 (UTC)

s editačním konfliktem: Nemá. Pokud to nemá interwiki, je prakticky nulový potenciál k rozšíření. Nehledě na to, že na jedné straně jsme - řekněme - poměrně odměření k zakládání článků o kdejaké české firmě a likvidujeme to jako spam a toto by nemělo vadit? Není to ani subpahýl, mělo by se to smazat rychlým smazáním.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 8. 9. 2010, 12:40 (UTC)

Předělat na přesměrování. --Tchoř 8. 9. 2010, 12:44 (UTC)

MAJÁKY, jejich stavba a historie

Maják je nápadná stavba kruhového půdorysu se zcela zvláštním řešením interiéru.

Dobře, ale co s tím tady? Maják má vlastní článek. --W.Rebel 8. 9. 2010, 14:25 (UTC)

Prosba o nazor, pripadne podporu v mazani matematickych clanku

Dobry den. Na strankach o obecnych pravidlech wiki jsem nasel tuto sekci, s kterou vrele souhlasim: wikipedie neni ucebnice.

V duchu doporuceni wikipedie neni ucebnice se mi zda rozumne odstranit ve sve soucasne podobe tyto (pripadne dalsi) clanky: Vzájemná poloha bodu a přímky, Vzájemná poloha bodu a kružnice, Vzájemná poloha dvou přímek, Vzájemná poloha dvou kružnic, Vzájemná poloha přímky a kružnice, Vzájemná poloha bodu a roviny, Vzájemná poloha rovin, Vzájemná poloha přímky a roviny. Ani jedno z toho neni encyklopedicke heslo. Informace (po jistých úpravách) by samozrejme meli zustat v clanku Euklidovská geometrie, pripadne do sekce vzajemna poloha v clanku geometrie -- tam nekam to patří. Nemůžu ale na každou z těchto stránec napsat návarh na smazání, lidi by mne roztrhali. Ujmul by se toho nějaký zprávce?

Podobný problém mám se smazáním článku Základní geometrické útvary. Tento pojem není nikde presne definovan, je to jen slovne spojeni (navic clanek mel byt puvodne o geometrickych primitivech v pocitacove grafice a vznikl do soucasne podoby seriou nedorozumeni), v cizojazycnych wiki neni a navic tady existuje jeste stranka geometrický útvar. Ale na muj navrh smazat jej jsem se setkal s prekvapivym odporem. Franp9am 8. 9. 2010, 13:29 (UTC)

Já jsem proti tomu, protože by se tím článek Euklidovská geometrie tak natáhl, že by byl ohromně nepřehledný. Palu 8. 9. 2010, 22:27 (UTC)

Ne, nemusel by se natahnout. O vzajemne poloze bodu a primky se neda rict nic vic, ze bod bud lezi na primce anebo nelezi. Vyse zminene clanky nejsou encyklopedicka hesla a vznikli pouze s touhy lidi opisovat skolni poznamky. wikipedie neni demokracie t.j. neplati tady stejna pravidla jako u diskusi pod novinovymi clanky, kde se jen pise a nemaze. Proto taky ma wiki vyssi uroven. Franp9am 9. 9. 2010, 17:00 (UTC)

Nejsem pro smazání hodnotných informací. Pokud je chcete smazat z důvodu neencyklopedičnosti, převeďte je na jiný projekt Wikimedia, např. na Wikiknihy. Nevidím důvod proč ničit cizí práci, která může někomu pomoci. Palu 10. 9. 2010, 14:38 (UTC)

Wikimedia ani wikiknihy neznam, ani neznam jejich filozofii a pravidla, nevim jak se to tam prevadi. Pokud to udelate, budu jen rad. V teto podobe to sem ale nepatri. Az si udelam cas, zkusim napsat clanek planimetrii a stereometrii, kde informace zaclenim -- mozna potom bude smazani toho netrideneho balastu pruchozejsi. Franp9am 10. 9. 2010, 15:38 (UTC)

JHVH

Chtěl bych požádat o vyjádření vašeho názoru na změny v článku JHVH. Nastínění situace: 5. 9. měl článek tuto podobu, která byla plná POV (za všechno mluví třeba formulace Protestanté a Pravoslavná církev zacházejí s Božím jménem stejně neuctivě.). Rozhodl jsem se tedy článek přepsat v souladu s pravidly Wikipedie (ověřitelnost, nezaujatost). Výsledek se ovšem anonymnímu autorovi původních formulací nelíbí a vrátil ji do původní podoby.

Žádám tedy komunitu o vyjádření, zdali by článek měl být článek v podobě, kterou prosazuji já nebo anonym. Považuji svou argumentaci v diskusi k článku za korektní a věcnou, což můžete porovnat se útočným stylem anonyma. Na dotazy, které konkrétní formulace anonymovi vadí, anonym odpovídá uhýbavě a dopouští se nejednoho osobního útoku. Na osobní útoky proti mně jsem si již zvykl, není mým cílem je zde řešit (jestli je někdo řešit chce, ať se podívá do Diskuse:JHVH), diskuse s útočným anonymem je pak ovšem velmi obtížná, a tak Vás žádám o vyjádření a případně o podporu. --Daniel Baránek 9. 9. 2010, 12:52 (UTC)

Hlavně by ten článek by chtěl projít nějakým nestaným odborníkem, já osobně nejsem na toto téma odborník a nevím, které z formulací jsou správně (jestli anonyma nebo Daniela). Taky jsem snažil tomu článku dát nějakou rozumnou podobu, ale nevím si rady.Zagothal 9. 9. 2010, 13:34 (UTC)

Pardon, ale na to, aby člověk formulaci „Protestanté a Pravoslavná církev zacházejí s Božím jménem stejně neuctivě.“ rozpoznal jako POV, nemusí být odborník. Nebo je snad tahle věta podle tebe v pořádku?! --Daniel Baránek 9. 9. 2010, 13:44 (UTC)

Dobrý den, tu formulaci jste smazal, tak co si stěžujete. Můžete to napsat jiným způsobem, ale že to ty mnohé případy, kde jméno z Biblí zmizelo dokazují, to jste zcelaa ignoroval (Viz případ Reina-Valera, New International Version, Český studiní předklad). Další důkaz ze Skutky 2:34 jste taky samzal, přestože Bible Kralická a Český studijní předklad v tomto Novozákonní verši s citací Starého zákona používají "Pán". Na všechno tam důkazy byly. A vy jste to bezdůvodně smazal. Takže jste POV. --89.176.47.126 9. 9. 2010, 13:58 (UTC)

Ano, tato věta je určitě POV, sypu si popel na hlavu, za to, že jsem si ji nevšiml. Ano, asi se smazaly i části, které byly ozdrojované. Zagothal 9. 9. 2010, 13:54 (UTC)

Buď ať se zřídí nezávislá komise, která by dohlédla na nestrannost, nebo ať je to tak, jak navrhuji v diskuzi k článku JHVH. Vrátíme to k staré verzi a tu upravíme k souhlasnému stanovisku + můžemete to doplnit novou verzí pana Baránka. Když se obě verze spojí, a bude tam všechno s formulacemi, které budou se všemi souhlasit, tak to bude dobrý kompromis. Je škoda vyhodit tvrdou práci všech, co na tom předtím pracovali a udělat to zcela nově - verzí, kterou podporuje jen pan Baránek a která úmyslně smazala údaje, které se mu nelíbily. --89.176.47.126 9. 9. 2010, 14:06 (UTC)

"Žádám tedy komunitu o vyjádření, zdali by článek měl být článek v podobě, kterou prosazuji já nebo anonym." = Ať tedy z této věty každý posoudí, jestli se může pan Baránek nebo anonym považovat za nestranného. Upřímný člověk musí vidět, že ani jeden nemůže být nestranný. --89.176.47.126 9. 9. 2010, 14:06 (UTC)

s ed. konfliktem: 1) Článek byl v natolik katastrofálním stavu, že jej bylo třeba přepsat zgruntu. Není úkolem Wikipedisty psát články takovým způsobem, že se hromadí nekonečné množství informací. Článek musí být přehledný, jasný, čtivý a s jasnou "čtenářskou linií", aby se v něm čtenář neztratil. 2) To, co tady píše anonym, je zcela irelevantní. Nový zákon je psaný řecky, v řečtině nic takového jako JHVH neexistuje, takže těžko pak mohl v překladech výraz "Jahve" zmizet, když tam ani nebyl. To je taky důvod, proč jsem takovouto informaci v článku neponechal. To je důvod, proč jsem smazal i ozdrojované části. --Daniel Baránek 9. 9. 2010, 14:07 (UTC)

@anonym: Jenže to se s Vámi těžko něco tvoří, když nedokážete konkrétně říci, co se Vám nelíbí a jen mi nadáváte. Teď, když Ioanes Pragensis vrátil článek do "mé" verze, najednou hýříte "konstruktivním přístupem". Omlouvám se, ale vůbec Vám nevěřím, že to myslíte vážně. --Daniel Baránek 9. 9. 2010, 14:07 (UTC)

Konkrétně se mi nelíbí, že jste zničil práci předchůdců a smazal všechna data. Většina byla přitom ozdrojovaná. Ty které nebyly, měli připravené zdroje v diskuzi. ... Podle mně teda stačilo dodělat předchozí verzi a vaše zdroje, které jste dal to té nové verze se tam mohli přidat. Takle jste pouze nahradil jednem pohled tím svým. V podstatě se na označení POV nic nezměnilo. Pokud jste chtěl dodělat to co tam bylo, tak to bylo v pořádku. Ale ne spálením všech mostů a ustanovením sám sebe hegemonem. ... Což je to, co jste ohledně článku udělal.--89.176.47.126 9. 9. 2010, 14:27 (UTC)

Nevím, zda jsem nestranný odborník, ale o věci vím tolik, že mohu prohlásit, že verze prosazovaná kolegou Baránkem je jednoznačně ta lepší (věcně i češtinářsky) a více nestranná. Revertoval jsem na ni a považuji za rozumné při dalších vylepšeních vycházet z ní.

Jinak ještě k názorům anonymního pana kolegy: nepovažuji je za příliš fundované. Například jím uváděné Skutky 2,34 říkají v originále "Εἶπεν [ὁ] κύριος τῷ κυρίῳ μου" - "řekl Pán pánu mému", takže tam o JHVH není žádná řeč. Oni totiž tehdejší běžní křesťané i diasporní židé využívali nikoli hebrejský originál bible, ale řecký překlad Septuagintu, ze které se to slavné "JHVH" úplně ztratilo, a Nový zákon nečiní žádný pokus jej obnovit. Různé "důkazy" pana anonymního kolegy jsou tedy jen obyčejné věcně nepodložené konspirační teorie.--Ioannes Pragensis 9. 9. 2010, 14:13 (UTC)

Prosím Vás, v orginále to myslíte jako Vulgátu? Nebo jaký špatný překlad. Klíčem je smysl, a ten Vulgáta zastírá. Pán je zde myšlen Bůh. (Např. "Slovo na cestu" užívá také formulaci Bůh.) Pak je to torchu jasnější, ale Kralická Bible a ČSP používají "Pán". Tak to říká Hospodin Ježíšovi, ne sám sobě. A podporují to všechny Bible, i ten ČEP, který rád pan Baránek cituje. --89.176.47.126 9. 9. 2010, 14:27 (UTC)

Originálem myslím prostě originál, řecký text Nového zákona. Vulgata je latinsky a o 350 let mladší. Nejdřív si přečtěte nějaký úvod do biblistiky, a pak teprve sem přijďte dělat ramena. Nebudete tolik riskovat, že se zesměšníte.--Ioannes Pragensis 9. 9. 2010, 14:29 (UTC)

Vy mně chcete poučovat o Bibli? Mám doma 7 českých překladů a k dispozici 2 anglické. Přiznávám, že hebrejsky, aramejsky ani řecky neumím. Ale kdo z nás tady ano. Nebudu vám oplácet stejnou mincí. --89.176.47.126 9. 9. 2010, 14:35 (UTC)

Já Vás o ničem poučovat nechci, jen se trochu divím, že nás tu chcete o bibli poučovat Vy, když nepoznáte řecky psaný text od latinského a nevíte, že Nový zákon byl původně napsán řecky.--Ioannes Pragensis 9. 9. 2010, 14:41 (UTC)

Některé texty NZ byly udájně napsány také v egyptštině. Je zcela jedno, jestli zmíníte latinskou Vulgátu nebo řeckou Septuagintu. Důležité je, že tam ta jména nejsou, což vede k nedorozumění pozdějších křesťanů. Jako příklad byl zmíněn text Skutky 2:34, který cituje Žalm 110:1. V mnoha překladech je tedy "Pán". Už jsem to tu psal v kterých. Nechci se stále opakovat. Hlavně aby už někdo začal chápat. + Odbíháte záměrně od tématu. Nemůžeeme tady řešit každou jednotlivost. To by bylo na hodně dlouho. --89.176.47.126 9. 9. 2010, 14:50 (UTC)

Pro:89.176.47.126 ... To je asi tak, že se zde dává přednost nesmyslům, které si někdo nechá vyjít tiskem a pak se považují za svaté. Je to totiž pohodlnější než hledat skutečnou pravdu. Navíc, nové názory a příspěvky (leckdy pravdivé) zde nejsou vítány. --W.Rebel 9. 9. 2010, 14:47 (UTC) Souhlasím --89.176.47.126 9. 9. 2010, 14:50 (UTC)

Jen jestli to nebylo v egyptštině všechno a celé to není jeden velký podvod :-)) Zkuste si pánové psát na Necyklopedii, tam se novým leckdy pravdivým myšlenkám a neotřelým pohledům rozhodně nikdo nebrání.--Ioannes Pragensis 9. 9. 2010, 14:58 (UTC)

Žádám všechny, aby ti kdo biblistiku, teologii, religionistiku, historii, atd. neznají, sem nepsali. Pokud jsou omezeni jen na znalosti o jedné církvi, také ne. Nevěřící psi, ať také nic v článku o Bohu JHVH nic nepíší. To je jako házet perly vepřům. (ev. Matouše 7:6) Nemáte právo! btw: Pro nevěřící psy je samozřejmě verze pana Baránka lepší, to chápu. Ale zastírá mnohé pravdy a ostatní si vysvětluje po svém. Názory jiných popisuje tak, "aby linie článku vedla určitým způsobem", což sám říká ("s jasnou "čtenářskou linií"), a povedlo se mu to. Zbyněk 131.207.141.105 9. 9. 2010, 15:15 (UTC)

Nejsem žádný pes, natož pak neveříci - jenom Vás chci upozornit, že Wikipedie je svobodné médium pro všechny, nikolivěk kolbiště určené pro religionisty a pánbíčkáře. Demokracie je zjevně pojem, který je Vám bytostně cizí, pokud jste kněz (o čemž pochybuji), stydím se za Vás ... MiroslavJosef 9. 9. 2010, 15:17 (UTC)

Nejsem ani kněz, ani člen žádné církve. Pojmenování "pes" Bible používá pro nevěřící. To není nic osobního vůči komukoliv. Jen by bylo vhodné, aby se k tématu nevyjadřovaly "ti, kterým to je v podstatě jedno" Demokracie mi cizí není. Naopak se mi hnusí praktiky podobné komunistům, nacistům a středověké církvi. To jsem již psal (vit. http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:JHVH&diff=prev&oldid=5796696) --89.176.47.126 9. 9. 2010, 15:51 (UTC)

Takže chcete demokraticky zakázat "nevěřícím psům", aby se zde vyjadřovali k tématům souvisejícím s vírou? To se skutečně od komunistických praktik zcela zásadně liší. Pane kolego, přečtěte si laskavě základní pravidla Wikipedie (Wikipedie:Pět pilířů) a buď se chovejte podle nich, anebo si zkuste vyhledat na internetu jiný projekt, který bude pro Vaše pojetí věcí vhodnější. Děkuji za pochopení,--Ioannes Pragensis 9. 9. 2010, 15:59 (UTC)

Bylo by však logické, aby ten, kdo tomu nerozumí, raději nic neříkal. To ale neznamená, že nemůže. Je tohle pojetí nedemokratické? Jestliže ano, jak označíte vymazání desítek ověřených faktů, jejich zjevnou ignorací a nahrazení vlastní POV verzí? Já tomu tedy říkám tyranský absolutismus. A především zničení práce nejen mé, ale všech předchůdců. --89.176.47.126 9. 9. 2010, 16:08 (UTC)

Skript na Commons

Nevíte někdo o skriptu, pomocí něhož by bylo možné procházet kategoriemi na Commons jako soubory na disku např. v IrfanView? Rád bych se ze stránky s obrázkem/souborem dostal na další stránku s obrázkem v dané kategorii. Určitě na to musí existovat nějaký skript... Předem moc díky za pomoc. --Aeromix 9. 9. 2010, 14:15 (UTC)

Wikipedista:M.drobny/M.drobny pískoviště Portál:Liberec

Ahoj všem dokončuju portál Liberec, ale neumín grafiku ohledně pahýlů atd. pomůže mi někdo ? Díky --M.D. 10. 9. 2010, 18:08 (UTC)

Zdroje Kyknos , W.Rebel

Zdravím, chtěl bych se zeptat komunity na jeden názor, zda se musí zrdrojovat i to, co se učí na základní a střední škole, obří šablonou přes celou stránku. W. Rebel a Kyknos to začínají vyžadovat ( i když se jedná podle mě od nich o provokaci). Články Kráter, Galon, Galileovy měsíce. Děkuji za názory.--Mirek256 11. 9. 2010, 16:07 (UTC)

Nevím, jak u Kyknose, ale u Rebela to za provokaci považuji. Rozumný člověk totiž většinou u takových článků doplní jen ^[zdroj?] za sporná tvrzení, nerozumný oblepí celý článek. --Lenka64 11. 9. 2010, 16:12 (UTC)

Co je lepší u článku zcela bez zdrojů? Nekolik, často i hodně, šablon ^[zdroj?] nebo jeden požadavek na ozdrojování celého článku? V praxi je to jedno, odpůrci zdrojování mažou jedno i druhé. --Kyknos 11. 9. 2010, 16:44 (UTC)

Těmi odpůrci zdrojování jste myslel koho? Mohu se jen domýšlet, že možná sebe. Právě si totiž prohlížím Vaši „skvělou“ práci na Hadohlavec červený - samozřejmě naprosto bez jakýchkoliv zdrojů. Také vidím, že to děláte masově: např. Hadohlavec skvrnitý, Channa, ... a další rybičky, které jste vytvořil, ale nedotvořil výhradně vy. Zdroj neznámý. (To navíc budí pochyby o tom, zda něco z toho není copyvio). Zkuste si zamést před vaším prahem, než příště začnete komentovat oblast které vy osobně rozumíte méně (např. Rembrandt nebo náš známý Ženšen). Možná více editovat a méně užívat různé šablony by prospělo všem, nejen Vám. Články si samozřejmě opravte - dřív než Vám tam W.Rebel vloží tu šablonu. Jak sám říkáte, zdroje jsou potřeba všude.--DeeMusil 11. 9. 2010, 22:03 (UTC)

Myslím, že odpověď je možné nalézt zde Wikipedie:Žádost o komentář/Tapetování wikipedisty Kozuch. O provokaci se zjevně jedná. Není náhoda, že zde spojili své síly zrovna tito dva wikipedité. --Jowe 11. 9. 2010, 16:17 (UTC)

Navrhuji oboustranný klid zbraní :-) Sám si dávám jako domácí úkol přepracovat článek Severovci, stejně jsem to chtěl udělat (Dragoljub Mihailović mi na chvíli promine). Kdo můžete, připojte se. Jirka O. 11. 9. 2010, 16:21 (UTC)

Já navrhuji jim dát ban za narušování wikipedie a to tapetování zrevertovat zpět.--H11 11. 9. 2010, 16:23 (UTC)

Provedeno na Noční hlídce.--DeeMusil 11. 9. 2010, 22:03 (UTC)

@Jowe: Zrovna ve spojení těch dvou nic nenáhodného nevidím. Naopak v podobném duchu naopak často editují H11 a Kyknos. --Dezidor 11. 9. 2010, 16:26 (UTC)

Tak aspoň na Kyknosovi se shodnem :-) --Jowe 11. 9. 2010, 16:30 (UTC)

tady máš mých posledních 5000 editací si spočítej kolikrát sem dal šablonu ověřit--H11 11. 9. 2010, 16:38 (UTC)

Které z předmětných článků jsou předmětem učiva základní školy? Případně střední - ale to už je hodně nesmyslný argument - střední školy vychovávají specializované odborníky. Co k argumentu přidat i školy vysoké a zdrojování zrušit zcela? Já osobně považuji za provokaci odstraňování požadavků na zdroje, zvláště od editorů prosazujících POV. A osobní útoky si laskavě nech někam do soukromí. --Kyknos 11. 9. 2010, 16:24 (UTC)

Jak s vaší poslední větou koresponduje vaše kolektivní urážka pěti wikipedistů? milý Kykne? Jirka O. 11. 9. 2010, 16:34 (UTC)

Kterých pěti? My máme nějaký oficiální seznam pěti POV wikipedistů? Tak to se jim omlouvám, mluvil jsem o základních principech Wikipedie, nemyslel jsem nikoho konkrétního. --Kyknos 11. 9. 2010, 16:37 (UTC)

Mluvil jste o zkorumpovaném Arbcomu a dosud jste to nevzal zpět. Chcete-li dodržování slušnosti, měl byste začít u sebe. Já například to jako osobní útok stále beru. Jirka O. 11. 9. 2010, 16:44 (UTC)

Mluvil jsem o nezkorumpovaném anglickém arbcomu. Chcete někoho z anglického arbcomu požádat o vyjádření, zda ho to urazilo? --Kyknos 11. 9. 2010, 16:46 (UTC)

Nikoli, celkový kontext debaty je jasný. Tak omluvíte se, nebo pravidla pro druhé platí a pro vás ne, protože si vždy najdete nějakou kličku? Jirka O. 11. 9. 2010, 16:48 (UTC)

Já se nemám za co omlouvat. Českému arbcomu nedůvěřuji a nehodlám ho žádným hlasem podporovat. Až český arbcom zlepší svou práci a napraví své chyby, může se situace změnit. --Kyknos 11. 9. 2010, 16:49 (UTC)

Přiznám se, že si ze SŠ nepamatuji dělení kráterů, nicméně domnívám se, že nezdrojovat lze pouze věci zjevné, což krátery IMHO nejsou (bez ohledu na to, zda se jedná o učivo ZŠ či SŠ). --Ragimiri 11. 9. 2010, 16:27 (UTC)

Přesně tak. --Kyknos 11. 9. 2010, 16:39 (UTC)

No řekněme , že bysme se měli shodnout , že tapetování Wikipedie, jakoukoliv šablonou není projektu prospěšné a tím bych to ukončil.--H11 11. 9. 2010, 16:49 (UTC)

Proti šablonám by se ovšem nemělo bojovat jejich mazáním či napadáním autorů, nybrž opravou článků. --Kyknos 11. 9. 2010, 16:52 (UTC)

• Jenom bych rád W.Rebelovi a Kyknosovi připoměl Wikipedie:NEKIT:I když si myslíte, že zastáváte oprávněné stanovisko, je způsobení rozvratu asi tou nejméně účinnou cestou k jeho ilustraci – a může vést až k vašemu zablokování.--Yopie 11. 9. 2010, 17:35 (UTC)

Prosím? Zatím vidím jen tebe, jak vedeš revertovací válku. --Kyknos 11. 9. 2010, 17:37 (UTC)

Pro oba výtečníky: je snadno zjistitelné, kdo má IP 78.136.188.147 a obchází 3RR. BTW: Kykne, s vámi si netykám, slony jsme spolu nepásli. --Yopie 11. 9. 2010, 17:54 (UTC)

Technická: Doporučuji si přečíst informaci, kdo je wikipedii oprávněn zjišťovat IP adresu uživatele. Ale pokud by jste potřeboval zjisti IP ze které editujete, klidně ti ji zjistím. --W.Rebel 11. 9. 2010, 18:04 (UTC)

Teprve teď jsem zachytil diskusi, tak omluva za pozdní odpověď.

- Nějaké spojení s Kyknosem - pardon ale zcela VV.

- Nědo v diskusi s H11 připomenul, že on byl tím, kdo rád dodržuje ozdrojování a upozorňuje kde chybí. Jestli se cítí ukřivděn nebo napaden nemohu ze své strany objektivně podsoudit.

- Nejedná se jenom o články H11 jak prezentuje.

- Ani já, ani PetrS. ani Uacs si v současné době nedovolíme vyhodit článek alepoň bez základního zdrojování a to proto, že je zcela evidentní, že mu na to ten druhej nebo třetí vlítne. Tak by to mělo být u všech článků automaticky a nespoléhat na kamarády, kteří budou obhajovat článek bez zdrojů.

- Wikipedie:NEKIT je sice hezká věc, ale je to právě to co dělají ti co šablony odstraňují místo doplnění zdrojů. Jako laik v oblasti, u článku kam jsem dal šablonu si nemůžu zdroje sám dohledat a doplnit. Upozornění na chybějící zdroje je běžná údržba nikoliv rozvracení, to nastává nesmyslným odstraňováním šablon, kde jsou oprávněně.

- Proč šablona a ne "zdroj?" protože je šlánek celý bez zdrojů, kdyby to byla věta, tak tam "zdroj?" bude.

- Někde jsem se před chvilkou přehlédl, buď tam bylo něco "podobné" zdroj nebo vloženy šablony "zdroj", to se omlouvám.

--W.Rebel 11. 9. 2010, 17:48 (UTC)

Tak zaprvé, odpusť si ty osobní útoky. Zadruhé, i kdyby ta IP byla moje a editace bych provedl já, žádné pravidlo 3RR bych tím neporušil/neobešel. Takže doporučuji více klidu a slušnosti. --Kyknos 12. 9. 2010, 01:00 (UTC)

Pokaždé když zmíníte osobní útoky, připomenu vám ten váš, za nějž jsem stále neslyšel omluvu. Okino se vám omluvil za mnohem menší kalibr snad třikrát a vy se nemáte zač omlouvat. Říkám vám, že máte, osobní útok to je. Jirka O. 12. 9. 2010, 05:23 (UTC)

P.S. Abyste mi rozuměl, pro mne je to otázka zásad. Máte-li tak vysoké nároky na arbitry, správce i komunitu české Wikipedie, je třeba tak činit z pozic, které nepřipouštějí pochybnosti.

Nechápu, o jakém mém útoku mluvíš? --Kyknos 12. 9. 2010, 08:24 (UTC)

Ale chápete – když někoho označím za zkorumpovaného, útok to je. Pokud výbor nerozhodl tak, jak jste si přál, neznamená to ještě, že ho musíte častovat invektivy (a že my si to musíme nechat líbit). A nemáte právo se ohrazovat proti jiným. Nedůvěru vám nikdo nebere, já ji k vám nechovám taky (protože kromě kritiky nenabízíte žádné řešení), a přesto se nedopouštím nálepkování vás či kohokoli jiného. Jirka O. 12. 9. 2010, 08:33 (UTC)

Takže ještě jednou - označil jsem anglický výbor za nezkorumpovaný a důvěryhodný. U českého upozorňuji na zpackanou nespravedlivou arbitráž, kde byl zcela bezprecedentně poškozen kvalitní autor Wikipedie a zcela ignorovány prohřešky jeho oponenta. Závěr je natolik nespravedlivý a odtržený od reality a výbor natolik arogantně odmítal nápravu chyb, že je důvěra v něj nemožná. Jsem rád, že to hodláš často připomínat, zapomenout by se na to nemělo. --Kyknos 12. 9. 2010, 08:38 (UTC)

Označil jste český výbor za zkorumpovaný, neuvedl důkazy, odmítl převzít iniciativu, po druhých chcete slušnost, revertujete bez diskuse, správci podle vás selhali a tak dále a tak podobně. Nemohl jste ztratit nedůvěru k něčemu, k čemu jste měl nedůvěru už apriori. Negativistický přistup je jistě taky přístup, ale k čemu to je? Jirka O. 12. 9. 2010, 09:33 (UTC)

@Kyknos - jak jsem již napsal výše, měl byste si zamést nejprve před svým prahem. Myslím, a zkuste mne přesvědčit z omylu, že mé skutečné prohřešky (nikoliv ty smyšlené) nikdo neignoroval a pokud vím byl jsem za ně napomenut a narozdíl od Vámi advokované protistrany jsem je už neopakoval, takže závěr arbitráže je na místě a Vaše neustálé zpochybňování totálně mimo realitu.--DeeMusil 12. 9. 2010, 21:22 (UTC)

Důkazů bylo uvedeno dost v poslední arbitráži a v reakcích na ni, že se tím výbor nezabýval není moje chyba. --Kyknos 12. 9. 2010, 10:30 (UTC)

Zcela mimo pořadí pánové: a) místo tapetování Wikipedie šablonou neověřeno a její tvrdošíjné vracení až na hranici 3RR nebo b) místo tvrdošíjného revertování tohoto tapetování je lepší udělat c) nebýt tak líný že se spokojím s šablonizací a podívat se místo toho např. na anglickou verzi a trochu článek poeditovat - ve finále to zabere méně času, než toto bohapusté hádání se. Příklad vizte zde: Nightwatch.--DeeMusil 11. 9. 2010, 18:40 (UTC)

Místo zkopírování sady odkazů jste je mohl rovnou přiřadit ke konkrétním tvrzením. --Dezidor 11. 9. 2010, 19:05 (UTC)

Třeba to udělá někdo jiný, třebas nějaký kunsthistorik. Navíc, pokud prozkoumáte historii, snadno zjistíte, že nešlo o prostou kopii odkazů. Takto mi stačí, že článek neobsahuje žádnou zjevnou blbost. --DeeMusil 11. 9. 2010, 19:23 (UTC)

Mám shodný názor: "Já osobně považuji za provokaci odstraňování požadavků na zdroje." Uvědomte si prosím, že bez zdrojů není wikipedie wikipedií. A to i týká i těch údajů, které nám na první pohled připadají zjevné či jinak triviální. —Guy Peters 1. 10. 2010, 13:50 (UTC)

Fundraising Banners!

Greetings,

Fundraising 2010 is preparing to start, and we want your project to be a part of the global movement to support free knowledge. The Wikimedia Foundation is engaging with local communities that build the projects to play an active part in this year's fundraiser. This year we will be working to best serve all the language communities by providing messages that are best suited for each location.

To do this, we need your help. We are testing messages and we want to be sure that our messages will work with your language. If it does not and your community can come up with your own banner in the spirit of supporting free knowledge, we invite you to submit your proposals and be active in this process. Wikimedia is for you, join us in supporting free knowledge in your local community!

Please translate this message :) Keegan, Wikimedia Fundraiser 2010 13. 9. 2010, 03:54 (UTC)

Diskuse k Wikikonferenci 2010

Zdravím, lidi. Před devíti měsíci proběhla první česká Wikikonference. Pokud se chcete vyjádřit k tomu, jak by mohla a měla vypadat letošní, prosím napiště to do této diskuse. Děkuji. Okino 13. 9. 2010, 12:03 (UTC)

Tučná kurzíva

Vážení kolegové, se znepokojením sleduji snahy kolegy MiroslavaJosefa, který do článků vpašovává tučnou kurzívu pro název článku. Aniž bych se považoval za znalce typografie, domnívám se, že tato kombinace je silně nedoporučovaná, nehledě na doporučení Vzhled a styl, podle kterého se název článku vyznačuje jen tučně. Co si o tom myslíte? --Ragimiri 15. 9. 2010, 20:23 (UTC)

Nevím kde se o tom vedla debata, ale byla myslím taková. Rozhodně se dosud tučná kurzíva užívá standardně u článků uměleckých děl (filmy... atd.). --Kacir 15. 9. 2010, 20:28 (UTC)

Bylo to v diskusi k Vzhledu a stylu, vlákno Název uměleckého díla v úvodu článku. --marv1N 15. 9. 2010, 20:32 (UTC)

Diskuzi jsem viděl, ale pokud počítám dobře, bylo to fifty-fifty a do doporučení se tato změna nepromítla. --Ragimiri 15. 9. 2010, 20:37 (UTC)

Já ji u filmů používám ze zvyku také, stejně jako některé wikimutace, ale v podstatě to pro mě nehraje roli, tedy nemá-li se užívat > přestanu ji užívat. V tom bych neviděl problém. --Kacir 15. 9. 2010, 20:40 (UTC)

Zcela logicky se používá u filmů, knih, v latině psaných biologických rodech a druzích apod. Už to zde bylo diskutováno.--Ben Skála 15. 9. 2010, 20:46 (UTC)

Zcela logicky se ptám kde a proč to není v doporučení. --Ragimiri 15. 9. 2010, 20:47 (UTC)

Vtip je v tom, že doporučení, říká, že název článku na počátku textu má být zvýrazněn tučně, už nic neříká o tom, jestli to má být použito výhradně na čistý text, nebo na kurzivu. Samotné doporučení je neutrální a já v té diskusi vidím větší pochopení pro tučnou kurzivu... --marv1N 15. 9. 2010, 20:52 (UTC)

Promiňte, ale to je nesmysl. Text je psán buď tučně, nebo kurzívou, nebo tučnou kurzívou. Ale ještě jsem nikdy neslyšel o tom, že tučný se používá na kurzívní text. --Ragimiri 15. 9. 2010, 20:53 (UTC)

Záleží na chápání vzniku tučné kurzivy. Naopak pokud je tučná kurziva důsledek pravidla „psát název díla vždy kurzivou“ a pravidla „psát začátek textu vždy tučně“, pak se psání zdá být logické. --marv1N 15. 9. 2010, 21:10 (UTC)

Z typografického hlediska je tučná kurzíva skutečně něco jiného než tučné+kurzíva. I proto bych byl jen pro tučné písmo (další důvod jsem uvedl minule). Ale je to maličkost, spíš by bylo dobré se dohodnout na jednotném vzhledu. --Packa 15. 9. 2010, 21:32 (UTC)

Mě tedy tučná kurzíva "neznepokojuje" a její užívání nemíním shazovat slovem "vpašovávat". marv1N má pravdu v tom, že (z různých důvodů) ztučněním zvýrazněný text, obsahující slova psaná kurzívou, bude obsahovat slova psaná tučnou kurzívou. Je to aspoň běžné u vědeckých periodik: např. názvy článků mají sázeny tučně, obsahují-li slova psaná ze zvyklosti kurzívou (např. latinské názvy biologických rodů), jsou v nadpisech vysázena tučnou kurzívou. Nechápu toto křížové tažení proti tučné kurzívě.--Petr Karel 16. 9. 2010, 07:50 (UTC)

Bohužel nikdo neuvedl seznam článků, kde to tak MiroslavJosef činí, ale tučnou kurzivu jen tam, kde je to nezbytně nutné. To jsou například druhy organismů zapsané vědeckým názvem. Pokud nemá druh české pojmenování, pak je na latinském. Sejdou se zde dva standardy (a) zapisovat kurzivou vědeckým jménem druhy, b) zapisovat tučně název článku) a vyjde z toho tučná kurzíva. V jiných případech je to přehánění.--Juan de Vojníkov 16. 9. 2010, 07:55 (UTC)

Umělecká díla se ale také tak obvykle píší, Juane. Ale třeba i stroje (en:Japanese battleship Haruna), zákony (en:Accurate News and Information Act) nebo hry (en:Dungeons & Dragons).--Ioannes Pragensis 16. 9. 2010, 08:05 (UTC)

A tím chceš říct Ioanne, že v těchto slovech Josef kombinoval kurzívu s boldem? Jinak, mi nejsme en Ioanne, bylo by dobré, kdyby si tedy místo en, linkoval cs a patřičná doporučení.--Juan de Vojníkov 16. 9. 2010, 22:43 (UTC)

Tučnou kurzívou se píší i názvy odborných jmen zoologických druhů a rodů, je-li o nich článek. Jinak to snad ani nejde - vynechání kurzívy by odporovalo pravidlům zoologické nomenklatury a navíc by bylo matoucí (jedná se či nejedná o odborný zoologický druhový název?), netučné písmo by zase znepřehlednilo formátování článku jako takového. Na tučné kurzívě nevidím nic špatného. --Kyknos 16. 9. 2010, 08:59 (UTC)

Psaní názvů uměleckých děl tučnou kurzívou je podle mě u názvů článků v pořádku, podpořila to značná část účastníků diskuse Název uměleckého díla v úvodu článku. Ale protože tehdy z diskuse nebyl učiněn žádný závěr, bylo by dobré se dohodnout teď. --Ladin 16. 9. 2010, 11:12 (UTC)

Já to počítal (možná ne dobře), ale vyšlo mi, že půlka je pro a půlka proti, takže podpora sice byla, ale značná? --Ragimiri 16. 9. 2010, 11:27 (UTC)

Dost velká část na to, nepovažovat takovou úpravu článku za "vpašovávání", ale to je slovíčkaření, lepší by bylo dohodnou se na jedné variantě teď. Pro zajímavost jsem se díval na různé wiki (konkrétně na Hana a její sestry), je to 7:9 pro tučnou kurzívu. --Ladin 16. 9. 2010, 12:12 (UTC)

A abych byl konkrétní, poslední případ tučné kurzívy, co jsem zaznamenal, byl film Hana a její sestry. --Ragimiri 16. 9. 2010, 11:52 (UTC)

Čistě kvůli případnému dalšímu počítání v budoucnu se raději vyjádřím: já jsem odjakživa považoval tučnou kurzívu pro úvodní výskyt názvu uměleckého díla (±) za zcela samozřejmé, jasně vyplývající z platných pravidel vzhledu a stylu (už proto, že prakticky všechny máme (nedokonale) převzaté z anglické Wikipedie) a jsem poněkud překvapen, že to někoho překvapuje, natož, že to považuje za chybné. Je to (pět let) zcela výslovně uvedeno už v naprosto úvodním Wikipedie:Průvodce (formátování), mimo to to IMHO vskutku vyplývá z elementárních pouček úvod tučně, název kurzívou ⇒ název v úvodu tučnou kurzívou (konstrukci o tom, že tučná kurzíva je něco jiného než tučné + kurzíva sice beru, ale jako argument proti mi to přijde jako značně slabé). --Mormegil ✉ 16. 9. 2010, 16:09 (UTC)

Wikipedie:Průvodce (formátování) ovšem není pravidlo ani doporučení. Jak říkám, překvapilo mě to hlavně po stránce typografické, protože nám na VŠ do hlavy vtloukali, že tučná kurzíva = hnus fialový. :) Pokud to ostatním nevadí, mě také ne, leč osobně bych byl jen pro tučné písmo a jen pro kurzívu, nikdy ne oboje dohromady. --Ragimiri 16. 9. 2010, 16:25 (UTC)

Rovněž jsem pokládal tučnou kurzívu v názvech uměleckých děl za samozřejmou. Jinak pakliže to doporučení explicitně nevyjadřuje, mělo by býti, v případě, že se shodneme, doplněno.--Faigl.ladislav _slova^činy 16. 9. 2010, 16:59 (UTC)

Já myslím, že celá tato diskuse se vyvinula značně nešťastně. Ragimiri udělal tu chybu, že sem nedal konkrétní příklady, což v důsledku skončilo tím, že je tu debata o jediném, a to nejméně napadnutelném, případu. Musím ale říci, že jsem viděl různé uživatele vkládat tučnou kurzivu i na místa, kde se nejednalo o latinský název, či název díla (typu: Ruka je horní končetina. Praha je hlavní město. Josef Novák je muž. Apod. - tyto příklady jsou čistě ilustrativní.) Je tedy třeba si především ujasnit, jak se chovat v takových případech.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 16. 9. 2010, 17:05 (UTC)

Vzhledem k tomu, že si zde moje dvě křestní jména zase zcela zbytečně kdosi bere do úst, pokládám za nezbytně nutné abych opětovně tuto záležitost vysvětlil:

a) Tučná kurzíva rozhodně nepochhází z mé hlavy, odkoukal jsem jí nejprve na české Wikipedii, posléze i na anglické verzi, kterou sice nepokládám za žádný "svatý grál", ale v tomto případě mi slouží jako určité vodítko.

b) I když není typograficky asi to nejhezčí co může být, není to zase až tak hrozné.

c) Názvy uměleckých děl psané kurzívou a v hlavičce článku i tučnou kurzívou pokládám já sám za velmi praktické, neboť je na první pohlded zřejmé, že se jedná o název nějakého konkrétního lidského díla, které mu dal zpravidla sám jeho autor, odpor některých lidí zde vůči této záležitost - u přímně řečeno - vůbec nechápu.

Fakt mne dost mrzí, že se o triviálních a jednoduchých věcech na české Wikipedii musí znova a znova diskutovat (pořád dokola). Pokud jde o mne, tak já sám podobné diskuse, pokud možno, nejenže nevyhledávám, ale považuji je za naprosto zbytečnou ztrátu času i energie, která tak jako tak na české Wikipedii opět vůbec nic nevyřeší ani nezmění.

Zdravím vespolek MiroslavJosef 17. 9. 2010, 07:45 (UTC)

Změna článků na Negativní POV formulace a dání na ně zámek

Cítím povinnost informovat komunitu na české Wikipedii, že Ragimiri udělal několik závažných změn a poté články uzamnknul. S odovoláním na údajný vandalismus, ale vandalismus zde dělal právě on. Viz náhlá změna kompletního článku a dání na něj zámek

Seznam křesťanských denominací
protože se mu nelíbila výzva v dikuzi k tomu článku, kde nabízím linky, aby se se pojem "Netrojicové křesťanské církve" přeložili podle vzoru anglické wikipedie. Opět se na to nedbalo a svévolně změnil obsah článku zpět a dopsal několik vět POV formulací a poté uzamknul.

Svědkové Jehovovi
protože jsem napsal, že v podstatě nerostou, v pohodě je předhánějí protestanti a Mormoni a že to je v Česku tak nějak normální. Jistě byly to tvrzení na základě dodaného zdroje na sousední článek o CJKSPD, ale přesto to nebyl důvod proč přepsat celý článek a to v ryze negativním, tudíž extrémně zaujatém pohledu.

Křesťan
V historii zjistíte, že nebyl důvod. Vzájemně jsme si vysvětlili svá stanoviska a nechal se poučit, že by si měl přečíst o tématu více. Zvláště z mezinárodní Wiki, kde jsou ty pojmy kvalitně rozepsány. Opět došlo k trvání na své svaté pravdě, zajuatost, a k zamknutí.

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů
Tam jste jaksi zapomněli dát zámek, protože jsem napsal že rostou mnohem více než SJ a dal jsem tam obrázek z anglické Wikipedie

JHVH
Také jste zapomněli cenzurovat. Nedávno se tam nějaký Johannes přepsal celý článek, opět převážně negativní POV proti SJ. Ale je mi jasné, že negativní pohledy tam být mohou, že?

Kdokoliv uvažující a nezaujatý, kdo si projde historii těch článků, rozpozná, že tady se nejedná o nějaký úmyslný vandalismus z mé strany nebo jiných wikipedistů, ale jistý pokus o škození Wikipedii ze strany Ragimiri a Iohannes Pragensis. Jistě namítnete, že raději budete věřit jim, než různým anonymům, které neznáte, ale při zkoumání editací z různých stran zjistítě, že jde o čirou zaujatost ze strany dlouhodobých wikipedistů. Toto chování by se na internetové encyklopedii vyskytovat nemělo, protože to potom popírá princip encyklopedie jako takové. --78.102.141.241 16. 9. 2010, 10:59 (UTC) IP adresa se mi neustále mění.

Dovoluji si upozornit, že já jsem žádné závažné změny ve článcích nedělal (vizte jejich historii), pouze jsem na žádost kolegy IP články zamkl pro anonymní uživatele. Více se k nepravdivým obviněním anonymního přispěvatele nebudu vyjadřovat. --Ragimiri 16. 9. 2010, 11:22 (UTC)

Je to možné, že jste to jen uzamkl, ale vyjde to nastejno. Pohana přichází na všechny, kteří se podílejí (konkrétně Ragimiri, Ioannes_Pragensis, Daniel_Baránek, Irwing) i ty, ktěří s nespravedlností souhlasí. Rozumím tomu, že jste se rozhodovali na základě nedostatečných informací, ale co vám bránilo se nejdříve přesvědčit v diksuzi k článkům, kde jsou na to zdroje či vlastní zkoumání jinde. Copak si myslíte, že jste nejchytřejší a ostatní musí zákonitě znát méně? Také zajímavý fakt "na dokreslení", jak říkal můj oblíbený profesor matematiky... Změnil jste ze "Zamčeno" na "Polozamčeno" až po uvedení této výtky zde Pod Lípou. Sand aby to vyapdalo méně POV. To svědčí o dalším. Znouvu opakuji. Nejdříve jste se měl o všem přesvědčit. Vandalismus tady dělají jenom ti zmínění pánové. Patent na rozum jistě také máte. Současné POV mluví za vše. --78.102.141.241 16. 9. 2010, 12:38 (UTC)

Vy jste prohlásil: „Ragimiri udělal několik závažných změn a poté články uzamnknul“ Je nanejvýš zřejmé, že lžete, tudíž s vámi dále diskutovat nehodlám. Vaše vyjádření však hraničí s osobním útokem, takže vás varuji, abyste v tomto konfrontačním duchu nepokračoval. --Ragimiri 16. 9. 2010, 12:43 (UTC)

Teda rozhodně bych od správce očekával vyváženější přístup. --Silesianus 16. 9. 2010, 12:54 (UTC)

V čem je nevyvážený? Pan anonymní kolega např. odstraňuje tvrzení zdrojovaná standardní religionistickou literaturou a nahrazuje je textem opřeným o Strážnou věž ([1]), a pak tady mluví o "pohaně" a "nespravedlnosti". Co mu na to má Ragimiri říct?--Ioannes Pragensis 16. 9. 2010, 13:01 (UTC)

Mě je fuk, co kolega používá za zdroje, to je věcí editorů daného článku, do jehož obsahu se nijak nepletu, ale nelíbí se mi, že mě někdo křivě obviňuje z něčeho, co jsem nedělal. Jen proto, že jsem správce, neztrácím právo na to, aby o mě jiní nešířili lži. --Ragimiri 16. 9. 2010, 13:07 (UTC)

Tím tedy chcete říct, že jste stránky zablokoval, aniž byste se obeznámil se situací (aneb co jinak si představit pod větou Mě je fuk, co kolega používá za zdroje). Jen tak, podle jména? --Silesianus 16. 9. 2010, 13:10 (UTC)

Ta věta znamená kupodivu přesně to, co v ní je napsáno. Nezkoumal jsem, zda uváděné zdroje jsou takové či makové. Anonym odstraňoval části textu se shrnutím jako „-POV“, „nejdříve si o tom laskavě něco přečtěte“ apod. Proto jsem žádosti IP o polozamčení (nikoliv zablokování!) vyhověl. Myslím, že místo žalování Pod lípou by anonymní přispěvatel udělal lépe, kdyby si s IP vyjasnili sporné věci mezi sebou. --Ragimiri 16. 9. 2010, 13:47 (UTC)

Kolego 78.102.141.241. Protože předpokládám dobrou vůli, chci Vás upozornit, že jste se zřejmě přehlédl, protože Vaše věta Změnil jste ze "Zamčeno" na "Polozamčeno" až po uvedení této výtky zde Pod Lípou. Sand aby to vyapdalo méně POV. je nepravdivá. Zkontroloval jsem Vámi uváděné články Seznam křesťanských denominací, Svědkové Jehovovi a Křesťan, se zámkem nikdo nic nedělal, pouze Ragimiri opomněl (možná neměl čas, protože nikdo nemůže sedět u wiki 24 hodin denně) dát do úvodu upozorňující šablonu, což ale napravil ještě před Vaším komentářem zde Pod lípou. Prosím, ověřujte si příště fakta důkladněji, jinak by to mohlo být považováno za účelové lhaní. Děkuji. --Harold 16. 9. 2010, 13:13 (UTC)

Podle mne to nebylo na zamknutí, i když by se to dalo považovat za POV. Dle mne nešlo o vandalismus, jen neumné a zaujaté editace. Já tam vidím snahu o vylepšení článků i o diskusi. Zagothal 16. 9. 2010, 15:14 (UTC)

Kolegovi IP bych doporučil, aby se přihlásil a lépe se seznámil s tím, jak to tady na Wikipedii funguje. Případně mi můžete pomoci s Portálem Náboženství stran Svědků Jehovových o nichž toho příliš nikdo nevíme krom toho, že občas zazvoní u dveří. Také si uvědomte, že Strážná věž jako zdroj bude možná OK v článku o Svědcích Jehovových stran jejich nauky (např. zdrojování popisu jejich nauky), ale v článku Křesťan atd. je lépe vycházet z religionistických zdrojů. Svědkové patří dle mého spíše mezi Nová náboženská hnutí inspirovaná křesťanstvím (mají dokonce vlastní kategorii), než mezi křesťanské církve. Ostatním bych pak doporučil, aby zapojili do komunikace předpokládání dobré vůle a náboženskou toleranci. Celé to na mne působí podobně jako na Zagothala - IP editovat neumí, musí se to nejprve naučit.--DeeMusil 16. 9. 2010, 16:13 (UTC)

To je SciPOV. Strážná věž má stejnou relevanci jako Vojtíšek. —Guy Peters 1. 10. 2010, 14:06 (UTC)

Bah, kdo říká že považuji pana Vojtíška za religionistický zdroj? Pan Vojtíšek je primárně z antikultovního hnutí, religionista je až sekundárně. Pokud tedy text vychází z jeho antikultovních snah (Dingir, SSSNNS, + většina jeho publikací), pak má jistě (ohledně popisu nauky Svědků Jehovových) stejnou relevanci jako strážná věž, nebo spíše i nižší. Pokud text pochází z jeho přednášek či skript (nevylučuji, že existují), podle nichž učí religionistiku na UK, pak by bylo možné relevanci nepatrně a opatrně zvýšit. Přesto by bylo lépe doporučit jiného religionistu s vyšší objektivitou a menší osobní zainteresovaností, např. Dušana Lužného a kolektiv.--DeeMusil 8. 10. 2010, 05:49 (UTC)

České místopisné názvy

Patrně už tady tato diskuse byla, pokud ano, budu vděčný za přesměrování. Myslím, že redaktoři Wikipedie přistupují k používání českých názvů obcí atp. polovičatě - některé články mají české názvy (Londýn, Vídeň, Drážďany, Plavno...), jiné, které české názvy mají, jsou pojmenovány cizími jmény a české jméno mají jen v závorce na začátku článku, například Salzburg, Klagenfurt či Augsburg. Jednak je v tom bordel, za druhé je škoda nepoužívat slova, které v našem jazyce jsou. Máme-li pro město české jméno, znamená to, že jsme ho neobjevili ve 20. století, ale že má určitou českou historii, zvláště ona německá a rakouská mesta. Navrhuji tedy, aby všechny zeměpisné články měly český název, existuje-li a je-li alespoň trochu použitelný - na Inomostí snad ani netrvám. --Zik 18. 9. 2010, 10:11 (UTC)

No já nevím, třeba takový Vyšehrad či Prešpurk? Kde by byla ta línie použitelnosti? --Silesianus 18. 9. 2010, 11:28 (UTC)

Nemyslím, že by bylo jakkoli užitečné všude natvrdo bez rozmyslu cpát české názvy do názvu článků. Pokud je to všeobecně známý a používaný název, tak samozřejmě ano. Ale třeba dosti pochybuji o tom, že si kdokoli v ČR řekne, „tenhle víkend si zajedu do Solnohradu.“ To imho očekávaný název určitě není. --Faigl.ladislav _slova^činy 18. 9. 2010, 11:35 (UTC)

Já říkám do Solnohradu běžně a lidé mi rozumí...někdy se sice zprvu podiví, ale pak si zvyknou - říkám si, že dělám něco pro češtinu, protože jméno Solnohrad není nějaký nový tvar, byl používaný naprosto běžně. Abych časem neříkali, že někdo jedu do Londona. --Zik 28. 9. 2010, 16:59 (UTC)

... souhlasím, dost se to liší doslova od místa k místu, třeba takové Řezno je bežnější než Regensburg, nebo ne? MiroslavJosef 18. 9. 2010, 11:44 (UTC)

No já jezdím do Regensburgu často, ale název Řezno znám spíš jako kuriozitu. Osobně bych, pokud sjednocovat, byl naopak pro domácí, originální názvy. Ale nejlepší je imho nesjednocovat a používat nejběžnější a nejočekávanější název jako dosud. --Kyknos 18. 9. 2010, 12:01 (UTC)

Zrovna Řezno se používá běžne, „do Regensburgu“ zní hrozně divně, je to dlouhé, nelibozvučné, špatné se to říká. --Zik 28. 9. 2010, 16:59 (UTC)

No v dnešní době bych se nedivil, kdyby někdo hledal rozdíly mezi městy Cáchy a Aachen. Důležité je, že existují redirekty a podobné technické fičury.--Juan de Vojníkov 18. 9. 2010, 12:52 (UTC)

Prešpurk je starý název z němčiny, nový český je Bratislava. To je v pořádku. A Visegrád je velmi pravděpodobně slovanského původu, takže je tam český tvar logičtější...taktéž třeba u Blatenského jezera. --Zik 28. 9. 2010, 16:59 (UTC)

Já jen dodám, že znám lidi, co by počeštili celou planetu Inomostí jen maličkost. Hlavně se to týká Německa a Rakouska, český nacionalismus. Existuje vtip, jak Češi Itálii jeli do Janova a divili, že nikdo neví kde to. No, nic, své pappenheimské už znám.--Mirek256 18. 9. 2010, 15:38 (UTC)

Já doufám, že tohle myslíte jako vtip celé, protože tohle samozřejmě dělá naprosto každý jazyk, nikoliv pouze zlá nacionalistická čeština :-) Palu 20. 9. 2010, 22:27 (UTC)

Hledá se: Checkuser (II.)

Ahoj. Protože tu prakticky nejsem, rád bych, aby si cs: našla nového checkusera, a protože se letos např. podařilo i dovolit arbitrážní výbor, snad je na to i vhodná doba. Po schválení nového checkusera bych rád rezignoval.

Volební stránku najdete na Wikipedie:CheckUser/Hlasování/2010

Formální požadavky najdete tamtéž. Podle toho, jak tu práci chápu já, by ideální kandidát měl mít jak

1. technické znalosti o fungování internetu
2. neměl by to být soicální idiot; naopak, hodí se jednak schopnost vycítit nějaké podivnosti i jen z wiki projevu, druhak cit v tom, co a jak kontrolovat a zveřejňovat, aby atmosféra podezřívavosti a ohrožení neotárvila prostředí víc než loutkaření
3. samozřejmě, ctít soukromí jako velmi významnou hodnotu

Kandidátům přeji mnoho zdaru. --Wikimol 18. 9. 2010, 15:45 (UTC)

Výstava akvarijních ryb - příležitost pro fotografy

Ještě zítra pokračuje výstava v botanické zahradě na Albertově. Je tam spousta ryb vhodných k focení, kompletní dokumentace by umožnila ilustrovat desítky existujících i budoucích článků. Takže kdyby měl některý z místních fotografů cestu kolem, prosím fotit kromě ryb i cedulky, zvlášt halančíky by nemuselo být snadné určovat dodatečně. --Kyknos 18. 9. 2010, 20:54 (UTC)

Jako když mi to určíš? Klidně ti pošlu i fotky ju.--Juan de Vojníkov 18. 9. 2010, 23:03 (UTC)

No právě určovat například ty halančíky bych si vůbec netroufal. Takže vyfotit rybu a pak hned ceduli, co to je. --Kyknos 19. 9. 2010, 05:36 (UTC)

No ale nahraješ to na Commons ty jo. Nevíc nevím, jak si to představuješ, ale ryby v akváriu se blbě fotěj.--Juan de Vojníkov 19. 9. 2010, 07:13 (UTC)

Vzhledek k tomu že píšeš "příležitost pro fotografy" tak to beru tak, že by se ti ty fotky na Commons líbily, ale sám to nechceš dělat. Jinak toto oznámení je zde umístěno zcela nevhodně. Spíš bych si ho představil v Wikipedie:Pod lípou (oznámení), nebo Wikipedie:Pod lípou (návrhy), nejlépe však na Wikipedie:WikiProjekt Fotografování/Akce.--Juan de Vojníkov 19. 9. 2010, 08:19 (UTC)

Jistě, že se "blbě fotěj", proto taky mluvím na fotografy, ne na cvakaře s kompaktem. --Kyknos 19. 9. 2010, 10:51 (UTC)

Skeptici NPOV

Tvrdím, že Grigarovi skeptici jako zdroj pro nemateriální, filosofické, náboženské, duchovní obsahy jsou nepoužitelní kvůli NPOV vyplývající z jejich popisu práce.--Antropop 20. 9. 2010, 23:23 (UTC)

Přečtěte si pravidlo Wikipedie:NPOV a doporučení Wikipedie:VZ - nic o odmítnutí zdroje jen z toho důvodu, že se straně, o které pojednává, nelíbí, tam není.--Formol 20. 9. 2010, 23:27 (UTC)

Okresy ve Spojených státech amerických

Pokud by někdo měl chuť a dokázal by nezaujatě, ovšem s pochopením projít a vyhodnotit tuto diskusi, byl bych velmi rád. Můj názor je tam momentálně v těžké menšině, přesto jsem přesvědčen, že má argumentačně navrch a je mi zatěžko smířit se s tím, když se diskusi snaží uzavřít někdo z oponentů primárně na základě množství příznivců jednotlivých názorů a to v můj neprospěch. Pokud to uzavře někdo nezaujatý způsobem, z kterého bude patrné, že argumenty četl a pochopil, bude mi lépe. Díky. --Tchoř 20. 9. 2010, 23:51 (UTC)

Nikdo se rozhodně nesnaží diskusi uzavřít v neprospěch Tchoře, nýbrž ve prospěch Wikipedie, čtenářů a obvyklých postupů při přesunech článků. --Jowe 21. 9. 2010, 08:17 (UTC)

Všiml jsem si argumentu, že okresy v Americe nebývají pojmenovány podle městských sídel, zatímco ve střední Evropě je tomu jinak. Mohu mluvit jen za Německo a tam se rozhodně všechny okresy nenazývají podle měst, ale i podle krajin – a přesto užíváme tvar okres, nikoli Kreis. V podstatě souhlasím s Tchořem, i když bych asi byl v argumentaci vstřícnější. Jirka O. 21. 9. 2010, 08:52 (UTC)

Myslím, že Tchoř přesvědčivě v testu novin ukázal, že pojem okres v souvislosti s americkými okresy je velmi užívaný a že county mu tu vlastně nikdo neřekne. Když si vzpomenu na dabované filmy, je situace stejná jako v novinách. Tudíž hledám-li nějaké pravidlo, o které se opřít, pak by to byla asi očekávatelnost nebo český rozměr české Wikipedie, která by mě vedla k rozhodnutí používat pro county název "okres". Palu 21. 9. 2010, 10:52 (UTC)

Pokud budeme argumentovat Německem, bylo by dobré zmínit další věci. V Německu existují dva druhy okresů, zemské okresy (landskreise) a městské okresy (Kreisfreie Städte), čili v tomto případě je překlad upřesňující a překládáme to celé (Zemský okres Cham) a nikoliv jen jako okres. Překlad zemský Kreis by byl hodně podivný. Navíc překlad Kreis -> okres je velmi přesný, obě slova dokonce mají stejný základ. Nicméně tyto argumenty by měly být spíš v té diskusi. --Jowe 21. 9. 2010, 11:04 (UTC)

Robot odebral interwiki na clanku lineární

Muze mi nekdo vysvetlit proc? t.j. kdyz je tam vratim, odeberete je robot opet? Franp9am 22. 9. 2010, 12:01 (UTC)

Vzhledem k tomu, že ta interwiki byla skutečně nesmyslná, tak se ani nedivím. Jedno vedlo na lineární funkci, jiné na linearitu... --Mercy 22. 9. 2010, 12:04 (UTC)

Já si myslím, že tam byl ještě problém se nezměněným interwiki v ostatních jazykových verzích (odkazovaly na linearitu). Teď jsem to spravil v enwiki a asi změním i jinde. Zagothal 22. 9. 2010, 12:07 (UTC)

Pokud nejake interwiki odkazovalo na linearni funkci, to bych vynechal, ostatni jsou ale v poradku. Zagothal: diky.Franp9am 22. 9. 2010, 12:10 (UTC)

Česká stránka byla Wikipedie:Rozcestník, žádná jiná nebyla. Toť základ. JAn 22. 9. 2010, 12:10 (UTC)

Podle mého názoru bylo sloučení z linearita do lineární nesmyslné. Jaký smysl má takový pseudorozcestník? AfD zatím zakládat nebudu. --Wikipedista:BobM _d|p 22. 9. 2010, 12:12 (UTC)

Nejsem si jistej, zda rozumim -- co je na tom spatne? V linearite byly predtim stejne odkazy. Proc by to melo byt 2 krat? V jinych jazycich je to podobne.. Franp9am 22. 9. 2010, 12:14 (UTC)

Ony to byly před sloučením vlastně rozcestníky dva a navíc skoro shodné. Zagothal 22. 9. 2010, 12:15 (UTC)

Lineární by se mělo smazat. Je nesmyslné zakládat na přídavném jménu rozcestník. Jelikož v tomhle případě jde skutečně o rozcestník, navrhoval bych přesun na linearita. --Wikipedista:BobM _d|p 22. 9. 2010, 12:17 (UTC)

(Nevidim duvod, ale ani nejsem proti)Franp9am 22. 9. 2010, 12:18 (UTC)

Bydlím v Praze

Poraďte prosím technicky nepříliš zdatnému wikipedistovi (tedy mně), jak přidat na osobní stránku vizitku s oznámením, kde v Praze bydlím. Mám tam úplně obecnou upoutávku, že bydlím v Praze. Chtěl bych tam doplnit, ve které městské části přesně bydlím. Samozřejmě i se znakem. Článek o městské části i znak už na wiki jsou. Chtěl bych to doplnit do pravého sloupce, kde jsou různé samochvalné údaje o znalosti jazyků atd. Do volného textu to dávat nechci. Dík za radu.Leotard 25. 9. 2010, 14:28 (UTC)

{| cellpadding="0" style="float: right; margin-left: 1em; margin-bottom: 0.5em;"
|-
|{{Nálepka levá|3=[[File:Příklad.jpg|40x40px]]|4=<center>Tento uživatel bydlí v '''[[Praha|Praze]]-[[Libeň|Libni]]'''.</center>}}
|}

Pokud by vyhovovalo, tak takto (za příklad si doplň nějaký obrázek), ale znak pro Libeň jsem nenašel. --Faigl.ladislav _slova^činy 25. 9. 2010, 14:38 (UTC)

Díky za radu, zafungovalo to napoprvé. Ani já zatím nemám znak samostatné Libně, tak jsem to obešel znakem Prahy 8 s přidáním rozlišovače. Ta trocha Karlína mi nevadí.Leotard 26. 9. 2010, 08:25 (UTC)

Wikipedie:Wikipedie má talent

Ví někdo něco o tomto? Začíná se to objevovat po kouskách v Posledních změnách, ale stále je to jen soubor prázdných nadpisů či odkazů. Má to právo být v této podobě ve jmenném prostoru Wikipedie?--Petr Karel 27. 9. 2010, 10:27 (UTC)

Ahoj, počkal bych co z toho vyleze a pak to hodnotil. --Chmee2 27. 9. 2010, 10:34 (UTC)

Wikipedie:Wikipedie má talent/Přidat do soutěže uživatele - chci se přidat, ale ještě nevím, co předvedu za show :D . --Elm 27. 9. 2010, 10:50 (UTC)

Mikroregiony

Při přidávání německých iw jsem narazil na jednu věc. Cs wiki nemá jednotné pojmenování pro mikroregiony. Někde se vyskytují ve tvaru Mikroregion XY (Mikroregion Tolštejn), jinde XY (mikroregion) (Podhůří (mikroregion)), onde zas jen XY (Podralsko) a ještě jako Svazek obcí Mikroregionu XY (Svazek obcí Mikroregionu Žulovska). Je možné (žádoucí) to nějak sjednotit? A případně jaký název pro toto zvolit? --Silesianus 29. 9. 2010, 08:28 (UTC)

Teď jsem ještě narazil na tvar XY mikroregion (Jemnický mikroregion) --Silesianus 29. 9. 2010, 08:31 (UTC)

Před sjednocováním za každou cenu bych dal přednost oficiálním názvům, tj. názvům, pod kterými byly mikroregiony právně založeny.--Petr Karel 29. 9. 2010, 09:40 (UTC)

Přesně tak, tyto názvy jsou názvy oficiální (ač je to na prd), nicméně je to tak - jsou tady i takové perly jako Odkanalizování ... a tak. Ale je to správný název.--frettie.net 29. 9. 2010, 15:14 (UTC)

No pokud to jsou oficiální názvy, pak budiž, to jsem nevěděl. Myslel jsem si, že zas pravá ruka nevěděla, co dělá levá. --Silesianus 29. 9. 2010, 15:18 (UTC)

Ale prosimtě. :) Víš co, taky se mi to nelíbí, ale to, že dost starostů si nevidí pod nos a vymejší ulítlý názvy a to nemluvím o těch lidech, co to vkládali do databází na RIS. Booože, tam je chyb. To prase, který za to zodpovídalo by měli pověsit do průvanu.--frettie.net 30. 9. 2010, 11:30 (UTC)

BTW, co je špatného na slovu odkanalizování? JAn 30. 9. 2010, 12:35 (UTC)

No, upřimně, není to zrovna slovo, které by ukazovalo hezkou češtinu... Ale furt je to lepší než "Provedení opatření k ozdravění českého jazyka," :) --Packa 30. 9. 2010, 12:57 (UTC)

No vidíš, já tohle slovo v práci používám poměrně často, holt terminus technicus... JAn 30. 9. 2010, 13:47 (UTC)

Infobox Klášter (obnovení)

Ahoj, neumíte někdo prosím upravit infobox Klášter tak, aby se tam zobrazilo i tohle: "|data zrušení = 1782, 1950 |data obnovení = 1861/1901, 1990" (což jsem se pokusil vložit sem: Porta Coeli). Minimálně by to chtělo přidat tam tu kolonku obnovení – takhle to totiž podle toho infoboxu vypadá, že klášter už nikdy obnoven nebyl a tedy že dneska jako klášter nefunguje, což není pravda. Díky! --Jiří Janíček 29. 9. 2010, 11:32 (UTC)

• PS: Místo znovuobnovení, které jsem vložil do zmiňovaného článku, se nakonec přikláním k tomu, že vhodnější je "pouhé" obnovení – znovuobnovení je spíš až druhé (a příp. každé další) obnovení (proto by to mohlo být matoucí). --Jiří Janíček 29. 9. 2010, 11:32 (UTC)

Hotovo. Zobrazuje se jen "Založení", "Obnovení",... jména parametrů zůstala při starém "datum založení",... --pan BMP 1. 10. 2010, 21:17 (UTC)

Perfektní, díky!!! --Jiří Janíček 1. 10. 2010, 23:11 (UTC)

"Online slovník"

Zda se, ze nekdo vykrada wiki pro jakysi anonymni slovnik – nahodou jsem nasel tuhle stranku, protoze me zajimalo, zda ten nazev Bachovy kantaty (Srdce, ústa, čin a život) nekdo prelozil stejne jako ja - a prelozil, tenhleten slovnik. Stejne tak se shoduji i ostatni hesla, na ktera jsem se dival. [2]. --Jiří Janíček 1. 10. 2010, 23:11 (UTC)

Už jsem na to upozorňoval v červnu --Jvs 2. 10. 2010, 19:57 (UTC)

A víme jestli jim ten Okino skutečně psal? Když vesele kopírují dál.--Juan de Vojníkov 4. 10. 2010, 07:35 (UTC)

To nevím, zkuste se ho zeptat. --Jvs 4. 10. 2010, 10:35 (UTC)

Cykly v kategoriích

Vytvořil jsem seznam cyklů v kategoriích, dostupný na [3]. Data jsou z dumpu z 15 září. Pokud máte někdo chuť, bylo by dobré kdyby se opravily. Některé jsou skutečné perly, třeba Geografie → … → Anatomie → … → Geografie. (Původně jsem tuhle zprávu chtěl napsat na Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Kategorizace, ale ten projekt vypadá mrtvě.) Svick 3. 10. 2010, 22:03 (UTC)

Dobrá práce, ač projekt vypadá mrtvě tak jsou tu uživatelé, které to bude zajímat.--Juan de Vojníkov 4. 10. 2010, 07:36 (UTC)

Způsobují cykly nějaké technické problémy?--Railfort 4. 10. 2010, 08:00 (UTC)

Co já vím. Já jen říkám, že je to dobrá práce.--Juan de Vojníkov 4. 10. 2010, 08:39 (UTC)

Šlo by založit např. stránku Wikipedie:Cykly v kategoriích, která by se čas od času ručně aktualizovala a kde by se mohly škrtat vyřešené cykly? --Jvs 4. 10. 2010, 10:47 (UTC)

Long story short: Cykly v kategoriích vzdejte. Taky mě to za mlada bavilo, dnes už se tím jen vesele bavím. Ono totiž třeba zjistíte, že existují lidé, podle kterých jsou cykly v kategoriích zcela v pořádku. Nemluvě o tom, že u některých cyklů je hodně těžké najít to, co je na nich konkrétně špatně, jak píšu v tom odkazovaném článku. --Mormegil ✉ 4. 10. 2010, 12:05 (UTC)

Já si myslím, že se to může hodit, a jich jen pár. Jinak cykly v kategoriích dle mne umožňují, aby například se dalo kategorie Česká republika považovat za podkategorii kategorie Německo přes tu kategorii NATO. Zagothal 4. 10. 2010, 14:05 (UTC)

Pokud je něco na konkrétním cyklu nesmyslné, tak proč ne, ale jinak asi ztráta času. Tedy pokud nezpůsobují ještě nějaký jiný mně neznámý problém.--Railfort 4. 10. 2010, 14:18 (UTC)

Těžko hledat kruh v kategoriích, který nevolá nejaký nesmysl. A navíc jde filozoficky o nesmysl. Zagothal 4. 10. 2010, 15:57 (UTC)

Z Vašeho příspěvku moc moudrý nejsem.--Railfort 4. 10. 2010, 23:25 (UTC)

Stránku jsem vytvořil. Cykly žádný technický problém nezpůsobují, ale myslím si, že poukazují na konkrétní chyby v (sub)kategorizaci (těch je nepochybně víc, ale nenapadá mě jiný způsob, jak je hledat) a měly by být opraveny. Svick 4. 10. 2010, 23:14 (UTC)

Cykly v kategoriích dělají problémy robotům, kteří nedokáží dokončit práci v článcích v podkategoriích (nejlepší jsou cykly dély 1, tzn. kategorie:AA je v KAtegorie:AA). Cykly také znemožňují efektivně zjistit, kolik je článků v dané kategorii a podkategoriích. Pryč s cykly! JAn 5. 10. 2010, 06:23 (UTC)

Heslo: ProAlt

Vypracoval jsem článek o občanské iniciativy ProAlt, ale ačkoliv jsem členem této iniciativy a k vytvoření tohoto hesla jsem byl pověřen rozhodnutím plenární schůze iniciativy, držel jsem se striktně nezávislého úhlu pohledu a článek vytvořil objektivně, na základě veřejně dostupných informací jako encyklopedické heslo.

Následně, v průběhu několika málo hodin, jsem byl za autorství tohoto hesla podmínečně vyloučen z iniciativy ProAlt, s odůvodněním, že článek jsem vytvořil sám a neměl jsem k publikovanému textu schválení tiskové sekce iniciativy. Podle představ vedení iniciativy ProAlt není totiž heslo ve Wikipedii encyklopedickým heslem, nýbrž je to oficiální tiskové prohlášení iniciativy, které není určeno pro běžné uživatele, ale především pro novináře. Následně nějaký anonymní uživatel, pravděpodobně člen představenstva ProAltu provedl v textu hesla nějaké nesmyslné změny, které faktičnost nahradily propagačními slogany, a tak jsem celý text encyklopedického hesla o ProAltu raději smazal a svou práci na zpracovávání tohoto hesla ukončil.

Pro příště navrhuji správcům toto heslo hlídat, neboť to, co se tam objeví bude propagačním produktem mediální skupiny iniciativy ProAlt a místo požadavků na faktičnost a objektivnost encyklopedického hesla bude splňovat požadavky představenstva iniciativy.

Z výše zmíněných důvodů také navrhuji, aby bylo toto heslo polouzamčeno, aby jej mohli editovat pouze registrovaní uživatelé s nějakou praxí ve tvorbě článků pro Wikipedii.

-- Kamalanand - कमलानंद 5. 10. 2010, 18:25 (UTC)

Vážený pane. Wikipedie je společným projektem více uživatelů. Nelze proto uzamykat hesla, jen proto, že se to někomu nelíbí. Navíc tento přízpěvek by měl být spíše na diskusní stránce onoho článku.--Juan de Vojníkov 5. 10. 2010, 19:09 (UTC)

Pokud někdo takové propagační heslo založí, jistě bude vzápětí odhaleno a patřičně opraveno, případně smazáno. Myslím, že uzamykat se nemusí. Palu 5. 10. 2010, 19:30 (UTC)

---

Naléhavě žádám správce, abyste nevkládali zpět poškozenou verzi mého původního díla! Naprosto nemohu souhlasit s tím, aby bylo zneužíváno to, co jsem já vytvořil! Nikomu nechci bránit vytvořit si text vlastní, je však naprosto neseriozní zneužívat cizí práci!

Na vytvoření tohoto hesla "pracuje" - i beze mně 9 dalších členů ProAltu, kteří nebyli schopni vyprodukovat nic, pouze poškodit práci cizí. Pokud se k něčemu tvůrčímu vůbec zmůžou oni, já jim to kazit nebudu.

Zneužití mé práce je naprosto neseriozní a já nyní naléhavě žádám, jako autor původního článku, aby byl tento zrušen!

-- Kamalanand - कमलानंद 5. 10. 2010, 22:22 (UTC)

Postupné budování a zdokonalování článků různými autory je princip Wikipedie. Vložením svého textu do Wikipedie jste odsouhlasil, že jej ostatní mohou využívat a upravovat. --Tchoř 5. 10. 2010, 22:38 (UTC)

---

Moje odpověď wikipedistovi Kirkovi:

Jistě, člověk by se neměl dovídat jenom o prorežimních institucích a měl by být informován i o jiných. To souhlasím a právě proto je zde problém s tímto článkem, který jsem původně, jako člen ProAltu, založil. Za jeho zveřejnění na Wikipedii jsem byl mimořádně rychle (v průběhu pár hodin, tak rychle ještě vedení ProAltu nikdy nezareagovalo) z této iniciativy jejím vedením podmínečně vyloučen!

Na vypracování článku o ProAltu bylo určeno 10 lidí, ale jediným kdo z nich něcp udělal jsem byl pouze já. Zveřejnil jsem prvotní verzi textu s tím, že na dalším se bude pracovat (a něco udělá i těch zbylých 9 lidí). Poté, co vedení ProAltu zareagovalo tak velice agresivně na můj článek ve Wikipedii jsem spolupráci na vytváření tohoto hesla odřekl a z Wiki-skupiny se stáhl. To, co jsem vytvořil jsem smazal a vytvoření další verze jsem nechal na zbylých 9 členů wiki-skupiny ProAltu. Původní zdrojový kód svého článku jsem nechal jednomu z těch devíti, aby jim pomohl při psaní článku nového. V článku jsou některé věci, které tam rozhodně být nemají. Například Tereza Stöckelová mně obvinila, že je pro ni osobně urážlivé, když o ni šířím informace o jejím zaměstnání a zaměstnavateli (Sociologický ústav AV ČR). To, že na Wikipedii je přímo o ní jako o osobě článek, kde je to uvedeno, to nikterak nemírní její agresivní vystoupení vůči mně.

Článek o ProAltu jsem psal v noci a celý následující den jsem pak dostával urážlivé e-maily od představenstva ProAltu, co že jsem s to dovolil zveřejnit bez toho, aby mi to schválila a zcenzurovala tisková skupina ProAltu. Byl jsem po celý den bombardován desítkami e-mailů s nechutnými invektivami, včetně sprostých urážek mé osoby (a výrazů, jako např.: "ty tlustý prase, co si dovoluješ..."). Z ProAltu mne, jak mi bylo oznámeno, za tenhle článek nevyloučili jenom proto, že dosud nebyla odsouhlasena procedura, jak stávajícího člena vyloučit a že tak učiní neprodleně poté, až tato procedura bude odsouhlasena.

V jeho nové verzi se v odkazech nalézá naprosto nesmyslný a zavádějící článek "V iniciativě ProAlt se sešli filosof i anarchista" na servru prvnízprávy.cz. Obsahuje informace, jakože Socialistická Solidarita je organizace komunistická - což je blbost, je to organizace trockistická (u ProAltu je to důležité, neboť značná většina vedení ProAltu, nejenom Jan Májíček a Jana Glivická, jsou členy SocSol) a další lživou informaci o tom, že Doc. Ivan Štampach je Svobodný zednář. Navrhoval jsem mu sice, aby autora tohoto nesmyslu žaloval za pomluvu, ale on mi odpověděl, že je křesťan a ctností křesťana že je "odpouštět svým viníkům", jak je to i v modlitbě otčenáš...

Další chyba nového článku je ve výčtu pracovních skupin, který čerpá ze stránek http://www.proalt.cz/, kde ty informace jsou rovněž chybné. Já čerpal ze stránek http://forum.proalt.cz/, přístupné výhradně členům ProAltu (jsou zaheslované, ale nejsou šifrované), kde jsou názvy pracovních skupin i ostatní informace uvedeny správně. Za použití těchto informací (pouze ke korekci chyb těch veřejně dostupných), a za zveřejnění sídla iniciativy, jsem byl vedením ProAltu obviněn za "nepovolené vynášení interních informací". To byly také hlavní argumenty, proč budu vyloučen z ProAltu, jakmile se iniciativa domluví na způsobu, jakým členy vylučovat.

To by měly být, podle mého názoru, dostatečně pádné argumenty, proč jsem článek o ProAltu, který jsem původně vytvořil, opakovaně mazal. Mazání mnou vytvořeného článku nepovažuji za vandalismus, naopak, za vandalismus považuji obnovování jeho vykleštěné verze. -- Kamalanand - कमलानंद 6. 10. 2010, 01:16 (UTC)

Vážený kolego,

• Wikipedie sama nemůže ovlivnit fakt, že jste se rozhodl založit článek. Pokud má ProAlt vyčleněno 10 lidí (?) na vznik článku, tak to již samo o sobě silně zavání propagačním článkem. Obávám se, že projekt Wiki sám o sobě není kompetentní zasahovat do Vašich soukromých vztahů s třetími subjekty.
• Opakujete: V článku jsou některé věci, které tam rozhodně být nemají. Prosím uveďte které a proč. Pokud jde o počet a název pracovních skupin, tak se seznamte s Wikipedie:Ověřitelnost, ze kterého plyne, že v článku je nyní jediná srpávná informace, tedy čerpána z oficiálních stránek a ověřitelná, z diskuzního fóra na heslo nemůže být použita žádná informace, byť by byla stokrát pravdivá, protože je to v rozporu se základními principy Wikipedie (naopak jediná věrohodná je vzatím na ofic. stránkách a nezáleží na tom, jestli tvrdíte, že neaktuální. Můžete zajistit aktualizaci ofic. stránek). Představte si situaci, že bych se i já prohlásil za člena ProAltu a tvrdil, že dané diskuzní fórum uvádí 100 odborných skupin, mohla by takovou informaci Wikipedie zveřejnit?
• Vaše citace tzv. nesmyslů ("V iniciativě ProAlt se sešli filosof i anarchista" na servru prvnízprávy.cz.) je mylná, protože článek žádný takový text neobsahuje. Jedná se o referenci odkazující na externí zdroj o článku týkající se ProAlt a toto zpochybnění na mě působí jako snaha o zametání neoblíbené informace "pod koberec" (byť jen ve formě ext. odkazu). Kdyby subjekty článků mohly odstraňovat veškerý text, který se jim nelíbí, pak by se z Wikipedie stal pouhý propagační plátek. --Kacir 6. 10. 2010, 05:03 (UTC)

Redirekt

Myslím, že by bylo vhodné změnit rediret z hesla "Mimosmyslové vnímání" k "Mimosmyslové schopnosti" na opačný. Tedy z "Mimosmyslových schopností" k "Mimosmyslovému vnímání". --HomoSapiens 5. 10. 2010, 18:51 (UTC)

Prosím, uveďte ale důvod. Děkuji. Zdraví, --Ria 5. 10. 2010, 19:22 (UTC)

To se obvykle řeší šablonou Přesunout - ta se nechá na článku zhruba týden, aby se mohli wikipedisté vyjádřit, a pak se případně článek přesune. --Jvs 6. 10. 2010, 08:09 (UTC)

Změna titulku Wikipedie

Nedávno byl na základě diskuse, kterou se mi nedaří najít (třeba někdo doplní link), změněn titulek Wikipedie z "Wikipedie, otevřená encyklopedie" na "Wikipedie". Po několikatýdenním provozu nového titulku bych chtěl požádat komunitu o revizi tohoto rozhodnutí. Je pravda, že nahoře v liště prohlížeče je nový titulek přehlednější, ale ve výpisu výsledků ve vyhledávači nový titulek nepůsobí dobře. Výsledek "Praha - Wikipedie, otevřená encyklopedie" působí daleko důstojněji, profesionálněji i logičtěji, než pouhé "Praha - Wikipedie" a navíc jde do jisté míry také o zaběhlou "obchodní" značku Wikipedie, kterou už si lidé oblíbili. Jde o "dobré jméno", které je pro Wikipedii přínosem a je dobré ho ponechat.

Tudíž mám alternativní kompromisní návrh (jako laik nevím, zda jde reálně provést), kdy by se na liště prohlížeče vypisovala pouze "Wikipedie", zatímco ve výsledcích ve vyhledávači "Wikipedie, otevřená encyklopedie". Najde takový nápad podporu mezi uživateli Wikipedie? PS: v původní debatě se odkazoval na to, které jinojazyčné wiki to mají tak či onak - to bych nechal stranou, je to tak půl na půl a není v tom poznat nějaký trend. Palu 6. 10. 2010, 09:27 (UTC)

Mě je to jedno, ale tvůj návrh dle nelze provést.--Juan de Vojníkov 6. 10. 2010, 15:54 (UTC)

A já si naivně myslel, že Wikipedii děláme pro čtenáře a ne pro vyhledávače. :) --Ragimiri 6. 10. 2010, 12:09 (UTC)

A čtenáři nepřicházejí z vyhledávačů? Určitou výhodu bych spatřoval v tom, že bylo ve výsledcích hned poznat že jde o českou wiki, ale nijak zvlášť mě to netrápí.--pan BMP 6. 10. 2010, 19:29 (UTC)

Jinak váš návrh nelze realizovat, protože vyhledávač vidí v titulku to, co vidí normální uživatel. A pokud už používáte argumentaci „Výsledek "Praha - Wikipedie, otevřená encyklopedie" působí daleko důstojněji, profesionálněji i logičtěji, než pouhé "Praha - Wikipedie"“, pak bych poprosil o nějaký zdroj, že tomu tak je. --Ragimiri 6. 10. 2010, 12:11 (UTC)

Samozřejmě, že děláme Wikipedii pro čtenáře a ne pro vyhledávače, vyhledávače asi nejsou schopny rozeznat jestli je něco důstojnější, profesionálnější nebo logičtější. Co se týče zdroje - kde mám najít zdroj k tomu, že to na mě působí důstojněji, profesionálněji a logičtěji? Mám jít za psychologem, aby mi na to napsal papír? :-) Palu 6. 10. 2010, 17:31 (UTC)

Někomu může dovětek "Otevřená encyklopedie" připadat důstojnější, mně naopak připadá nadbytečný, navíc s nejasným významem.--Petr Karel 6. 10. 2010, 12:25 (UTC)

Nerevertovat. Důvod: přestalo platit, že Wikipedie je otevřená encyklopedie: Někteří přispěvatelé a některá témata jsou systematicky trolováni. Tím nemám na mysli svoji maličkost, toto obtěžující chování jsem postřehl vůči několika kolegům. Původně jsem si myslel, že smyslem Wikipedie je zaznamenat veškeré lidské poznání a tyto záznamy postupně zdokonalovat. Pro některé však je smysl jiný: vzájemné osočování, házení klacků pod nohy, hnidopišské bazírování na nepodstatných podrobnostech, zatímco závažnější nedostatky k témuž jsou přehlíženy nebo dokonce prohlubovány. Takže je úplně vpořádku, že se přestalo psát "Otevřená encyklopedie". --Kusurija 6. 10. 2010, 15:40 (UTC)

Opravdu postačí zkrácený název, opravdu se již nejedná o otevřenou encyklopedii, opravdu musím souhlasit s příspěvkem od Kusurija. --W.Rebel 6. 10. 2010, 17:44 (UTC)

@ Juan de Vojníkov & Ragimiri: Čistě technicky vzato to realizovatelné je, nebude to ovšem fungovat pro 100 % návštěvníků.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 6. 10. 2010, 18:07 (UTC)

@ Kusurija & W.Rebel: Otevřená neznamená dokořán. Rozhodně nelze říci, že si na Wikipedii může každý vandal dělat, co ho napadne. Pokud tomu říkáte trolování, budiž. Díky bohům za toto trolování, díky kterému se Wikipedie stala respektovaným webem pro miliony čtenářů a nesklouzla na úroveň povrchních a neověřených nesmyslů. --Ragimiri 6. 10. 2010, 19:17 (UTC)

Pokud budou čeští vikipedisté tolik bazírovat na důkazech existence čehokoliv a navíc ještě na důkazech o významnosti, zůstane jako použitelný zdroj informací WP na jednom z posledních míst a vůbec ztratí smysl, proč vůbec spatřila světlo světa. Dokonce nabývám stále silněji dojmu, že právě tyto požadavky kvalitu wikipedie paradoxně ostudně snižují. Wikipedisté by se měli velmi naléhavě zamyslet nad tím, proč naprostá většina těch, kteří vyhledávají důležitější, než jen bulvární úrovně informaci, dávají přednost čemukoliv jinému, jen ne wikipedii. P.S. Totéž platí nejen pro českou wikipedii, z osobní zkušenosti mohu doložit, že to platí i pro litevskou vikipediji (např.) (vlastní výzkum - kamenujte). --Kusurija 31. 10. 2010, 08:20 (UTC)

A co třeba: Praha - Česká Wikipedie? 85.70.117.103 19. 10. 2010, 22:45 (UTC)

Ikdyž se ztrácí dost důležitá informace o otevřenosti a s ní i jakási "obchodní značka", taková hlavička (Česká Wikipedie) by měla velký smysl. A to především proto že by bylo na první pohled jasné, že jde o článek o Praze na České Wikipedii. Jak je to teď, to vypadá celkem zmateným dojmem. Palu 20. 10. 2010, 10:07 (UTC)

Rozumím, takže chudáci Němci, Francouzi, Italové, Japonci, Poláci… Ti o obchodní značku přišli také a následoval obrovský odliv čtenářů, protože ve vyhledávači nebyl uveden doplněk ke slovu Wikipedie. (Pro nechápavé: jednalo se o ironii.) --Ragimiri 20. 10. 2010, 10:59 (UTC)

Asi jste tím nechápavým myslel mě, ale překvapím Vás, tentokrát jsem to pochopil :-) Parodujete pouze jeden důvod, ještě zbývá zesatirizovat ta otevřenost a zmatenost. Těším se :-) Palu 20. 10. 2010, 11:55 (UTC)

Platí to samé. Jak to, že dotyčné Wikipedie ještě existují, když nemají v názvu dodatek? Odpovím si sám, protože není důležitý. A myslím, že i my se bez něj obejdeme. --Ragimiri 20. 10. 2010, 12:05 (UTC)

Je to stejně absurdní jako se ptát "jakto, že náš stát ještě existuje, když nebyla zavedena rovná daň" - protože je to přece z hlediska existence naprosto irelevantní. Palu 20. 10. 2010, 12:09 (UTC)

Vy tu diskuzi vedete směrem, že prostá Wikipedie nestačí a něco u ní musí být. Já stále tvrdím, že samo slovo Wikipedie je dostatečné a jeho další rozvíjení (otevřená, česká, nejlepší apod.) nemá smysl. Lidé vědí, co je Wikipedie. --Ragimiri 20. 10. 2010, 12:13 (UTC)

Tak to jsme se špatně pochopili. Já to vedu směrem takovým, že samotné Praha - Wikipedie vypadá naprosto nelogicky. Nevím, jestli to tak používají jiné servery, ale myslím, že jiné servery by tam napsali alespoň Praha - Wikipedie.cz nebo Praha - Česká Wikipedie nebo Praha - Wikipedie, otevřená encyklopedie a nebo třeba cokoliv jiného, co by vlastně umožnilo rozeznat co je server a co stránka. Mě je jedno co, mě jde čistě o to, že to takhle vypadá divně. Za "otevřená encyklopedie" si vůbec nestojím. Palu 20. 10. 2010, 12:22 (UTC)

Mám pocit, že formát Článek - Název serveru - Název aplikace se tak nějak používá skoro všude. Ale jde jen o můj soukromý dojem. --Ragimiri 20. 10. 2010, 13:34 (UTC)

A obvykle jde vydedukovat "co je co" hned na první pohled. Tady moc ne (pokud nepočítáme, že se podívám na formát adresy a hned je to jasné). Tudíž kdyby ta hlavička byla alespoň ono "wikipedie.cz" nebo "Česká Wikipedie", hned by to bylo přehlednější a jednoznačnější a z mého pohledu tedy i "normálnější". Palu 20. 10. 2010, 13:43 (UTC)

Beat Jimmy

Please translate this message.

The Fundraising Committee is issuing all interested community members a challenge: we want you to beat Jimmy. The appeal from Jimmy Wales and the corresponding banner have been tested head-to-head with other successful banners, and the results are clear: it's our best performing message... by a lot. This year we have a lofty fundraising goal; we need all of our banners to bring in donations like the Jimmy Appeal, but no one wants to keep the Jimmy banner up for two months. We want to run donor quotes, and other wonderful ideas, but we have to have banners that work as well as or better than the Jimmy appeal.

We've just released the highlights from a donor focus group, and the results of our donor survey. With one month to the launch of the fundraiser, the messages we test must be driven by data from our tests and surveys - we can no longer rely on instinct alone.

We've redesigned our fundraising meta pages with the Jimmy challenge; check out the survey results and propose/discuss banners that reflect these findings. Add the banners you think will 'beat Jimmy' here to be tested Tuesday October 12 against Jimmy. Keegan, Wikimedia Fundraiser 2010 8. 10. 2010, 03:02 (UTC)

Rozcestníky

Chtěl bych znát názor ostatních wikipedistů na to, zda je dobré odkazovat z rozcestníku na další rozcestník se stejným názvem, pouze s jiným rozlišovačem, nebo jestli je lepší vše rozlišovat rovnou na Blablabla (rozcestník). Příklady - u Pátek třináctého (film) jsem vytvořil přesměrování na Pátek třináctého (rozcestník) a bylo to tak ponecháno, naopak přesměrování Halloween (film) na Halloween (rozcestník) bylo změněno na rozcestník. Já osobně si myslím, že je lepší jeden, kde bude rozlišeno vše a ne vytvářet takhle sérii mnoha dalších rozcestníků. --Andrzej 9. 10. 2010, 15:05 (UTC)

Obsah rozcestníku Halloween (film) jsem přesunul na Halloween (rozcestník) a dal požadavek na smazání. Zdá se mi zbytečné mít tu dva poloprázdné rozcestníky, když jeden může plnit funkci druhého (to ještě nepočítám Halloween (filmová série), který je prozatím spíše také rozcestníkem). --Silesianus 9. 10. 2010, 15:14 (UTC)

Obecně mi to nevadí. Tak jak je to například zde: Havel. Zagothal 9. 10. 2010, 15:18 (UTC)

Čím méně rozcestníků, tím lépe.--Zdenekk2 9. 10. 2010, 21:13 (UTC)

Myslím si, že méně rozcestníků, případně vybavených pro přehlednost pododdíly je daleko přehlednější a umožňuje snadnější orientaci.
-- Kamalanand - कमलानंद 9. 10. 2010, 23:57 (UTC)

Pomoc s šablonou

Zdravím všechny. Potřeboval bych pomoci s umístěním obrázku na portál ve stylu obrázku týdne z titulní strany tam je obrázek upraven následovně:

[[Soubor:Equus burchelli 2.jpg|300px{{#ifeq:{{PAGENAME}}|Hlavní strana|{{!}}center}}|Zebra Burchellova]]

a výraz ve složených závorkách v podstatě znamená, že když je jméno aktuální stránky "Hlavní strana", vloží se center tag, zatímco pro prohlížení článku samotného zůstává obrázek normálně(vlevo). Pokusil jsem se o podobný výraz zde: Portál:Náboženství/OBRÁZEK/1, ale nechodí to. Neví někdo proč? Dokáže to někdo opravit? Předem dík.--DeeMusil 10. 10. 2010, 14:36 (UTC)

Opraveno. --Reaperman 10. 10. 2010, 15:41 (UTC)

Díky. Koho by napadlo, že stačí napat FULLPAGENAME, protože jde o Portál: --DeeMusil 10. 10. 2010, 16:17 (UTC)

Externí odkazy v článcích o prvcích

Wikipedista:Karel vložil do článků o prvcích řadu externích odkazů (v podstatě na periodické tabulky), chci se zeptat jestli je tam nechat (přímo na daný prvek, chce to ale opravit) nebo ne. --Wikipedista:BobM _d|p 12. 10. 2010, 17:14 (UTC)

Ta periodická tabulka se dá rozkliknout a poté jsou tam informace k danému chemickému prvku (jejich relevanci neumím posoudit). Chybu spíš vidím v tom, že se odkazuje na tu tabulku, místo rovnou na ten prvek na oněch stránkách. --Silesianus 12. 10. 2010, 17:41 (UTC)

O to právě jde. Pokud budou odkazovat na prvek, tak at tam pro mě za mě zůstanou. Odstranoval jsem jako spam vzhledem k tomu, že to bylo hromadně vkládané a opravovat mě přišlo zbytečné. --Wikipedista:BobM _d|p 12. 10. 2010, 17:45 (UTC)

Proč by měly být opravy na konkrétní prvek zbytečné?--Zdenekk2 12. 10. 2010, 18:24 (UTC)

Mě jako takové přišli (respektive přišlo mi, že je to zbytečná práce, někdy je jednoduší mazat než opravovat...). --Wikipedista:BobM _d|p 12. 10. 2010, 18:32 (UTC)

Odkazy, které BobM nesmyslně smazal jsou linky na různé vzdělávací webové stránky o chemických prvcích. To, že se při kliknutí na odkaz někde objeví periodická tabulka ještě neznamená, že to nevede k informacím o spoustě chemických vlastnosti prvků. Musím říci, že toto mazání považuji za obyčejný vandalizmus, protože jen při zadávání odkazů bylo spotřebováno velké množství času a úsilí, které teď BobM svévolně, bez základní znalosti problematiky prostě zničil. Doporučuji mu proto, aby své "dílo" vrátil urychleně zpět a příště se věnoval jen editacím o věcech, o kterých něco ví. S pozdravem, --Karel 12. 10. 2010, 18:38 (UTC)

Dotaz: proč jste nedával rovnou odkazy na jednotlivé prvky, ale přídával tam nadřazenou stránku? --Silesianus 12. 10. 2010, 18:41 (UTC)

Promin Karle, ale o vandalismus mi nebo ničení něčí práce mi skutečně nešlo. Nesouhlasím s tím, aby ve všech článcích byly prostě stejné odkazy na periodickou tabulku bez jakékoliv relevance, kromě toho lze dost pochybovat o informační šířce odkazů:

• Chemický vzdělávací portál
• Periodická tabulka prvků
• [4]
• [5] --Wikipedista:BobM _d|p 12. 10. 2010, 18:45 (UTC)

Jako reakci na kolegu Silesiana - není to jenom moje práce, některé z těch odkazů přidávali i jiní wikipedisté. A u některých prvků jsou již odkazy na konkrétní stánky na daných webech explicitně. Ale myslím, že o to nejde. Když někdo bude číst o kadmiu a klikne na odkaz, kde je tabulka, jediné další kliknutí ho na kadmium navede. A pokud máš, Bobe, snahu udělat něco konstruktivního a ne destruktivního, pak ty odkazy můžeš udělat. Ale ono je rychlejší a snazší bořit než tvořit, že? --Karel 12. 10. 2010, 19:03 (UTC)

Pokud v odkazu není nic, co by se dalo přidat do článku, pak je takový odkaz zbytečný (a má být smazán). Pokud se musí vícekrát kliknout, pak je to špatná práce při přidávání odkazů.--Zdenekk2 12. 10. 2010, 19:18 (UTC)

Bobovo mazání je správné a podporuji ho. Upozorňuji, že na externí odkazy tady máme doporučení, které říká jasně, že na Wikipedii by neměly být „odkazy na stránky, které neobsahují nic nad rámec toho, co by se mělo zařadit přímo do článku na Wikipedii, pokud by měl rozsah a úplnost nejlepšího článku.“ U hořčíku má smysl odkaz na web pouze o hořčíku a pouze pokud obsahuje něco navíc, než článek jako takový. --Ragimiri 12. 10. 2010, 18:54 (UTC)

Jenom k posouzení té informační šíře a relevatnosti [6] není nic co už není na Wikipedii a kromě toho je tam i reklama. --Wikipedista:BobM _d|p 12. 10. 2010, 18:58 (UTC)

Šablona Infobox katastrofa

Mohl by prosím někdo zkušený převzít ru:Шаблон:Катастрофа nebo pl:Szablon:Katastrofa infobox nebo něco podobného? Potřebuji to do článku Protržení hráze odkaliště u Ajky a věřím, že se to hodí i jinde. Sám to převzít asi nezvládnu. Díky. --Palu 15. 10. 2010, 21:42 (UTC)

Strana zelených pod licencí CC

Zdravím všechny... Všiml jsem si, že web Strany zelených (www.zeleni.cz) je pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česká republika, tudíž je kompatibilní s wikipedií. Na webu je docela obsáhlá fotogalerie, takže pokud má někdo čas, mohl by z ní vytáhnout fotografie významných osob a nahrát je na commons. --Sveter 16. 10. 2010, 13:17 (UTC)

Dík! Zkusmo jsem uploadoval Soubor:Kolinska2010 630x630.jpg – prosím podívejte se někdo, zda jsem informace zadal správně. Nejsem si jistý tou licencí – to naše share-alike navíc asi nevadí? --Gumruch 16. 10. 2010, 19:07 (UTC)

Asi jsem slepý, ale já si tam nikde licence CC-BY nevšiml... Pouze dole v zápatí vidím "Copyright © 2006-2010 Strana zelených. Všechna práva vyhrazena." --Harold 16. 10. 2010, 19:12 (UTC)

Aha. Už vím. Já se díval na odkaz, který je u fotky Kolínské a který vede na stránky pražské organizace (http://praha.zeleni.cz), respektive na http://strana.zeleni.cz/, které jsou obě pod (c). Nicméně stránky http://www.zeleni.cz/ jsou skutečně CC-BY, akorát nevím, odkud je tedy ona fotka. --Harold 16. 10. 2010, 19:20 (UTC)

(S ed. konfl.) Na každé stránce to nemají, ale na vstupní http://www.zeleni.cz/ dole je uvedeno: © 2010 Strana zelených | Pokud není uvedeno jinak, podléhá obsah těchto stránek licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česká republika U fotek kandidátů není uvedeno jinak, byly zřejmě vyrobeny na zakázku strany, čili nevidím problém. Konkrétní zdrojovou webovou stránku jsem u souboru uvedl. Licencí mají vysloveně označeny i textové materiály, např. program nebo letáky. Problém bych viděl jedině u souborů evidentně odjinud, třeba portréty na stránce http://www.zeleni.cz/podporuji-nas/ (např. Viewegha mají z Commons bez udání původu). --Gumruch 16. 10. 2010, 19:27 (UTC)

Poněkud schizofrenní, když tam mají (c) i CC-BY zároveň... :-) Ale Zdenekk2 napsal přesněji, o co mi šlo. Na http://www.zeleni.cz/ mají dole CC-BY, to je v pořádku. Ovšem podstránka pražské organizace http://praha.zeleni.cz už má dole klasický copyright bez jakéhokoliv uvedení CC, čili odtud z mého laického pohledu nelze hromadně přebírat, pokud není licence CC-BY explicitně zmíněna (jak je tomu v případě odkazovaného letáku a programu). --Harold 16. 10. 2010, 22:10 (UTC)

Celý web www.zeleni.cz pokud není uvedeno jinak je CC-BY ČR, tedy by se např. dalo vysekat logotyp z jejich programu ve formátu PDF, neboť tam není uvedeno jinak. Jinak co se týče fotografií, tak vzhledem k jejich propagační povaze jsou ... málo použitelné. --DeeMusil 16. 10. 2010, 20:01 (UTC)

Logo(typ) by asi šlo zveřejnit s nějakou šablonou typu commons:Template:Trademarked.

Jinak koukám, že zelení jsou taky filutové – např. v předvolebním letáku vidím jen tak letmo Viewegha, Hromadu a Štreita z Commons :-)

Ale pokud licenci podléhají i jejich videa, šlo by např. odtud vysekat řadu osobností. Pro mě mají význam jakékoliv i malé portréty, pokud tu nemáme jiné. --Gumruch 16. 10. 2010, 20:14 (UTC)

Konkrétně uploadovaná fotka Kolínské je z jiného webu a tedy by volná být neměla.--Zdenekk2 16. 10. 2010, 20:22 (UTC)

To jde o to, jak se to chápe – „těchto stránek“ by podle mě mělo znamenat celou doménu 2. řádu, odlišnost podstránek jsem chápal jako grafickou nejednotnost. Na tomto letáčku s obdobnou fotkou Kolínské je značka CC jasná. Asi by bylo nejjednodušší vznést dotaz někomu kompetentnímu buď přímo (asi radši někdo za Wikimedii ČR), nebo postřednictvím nějakého wikipedisty-člena SZ (třeba Wikipedista:Slimejs?). V každém případě čekám, že moje přílišná aktivita bude po zásluze potrestána ;-) --Gumruch 17. 10. 2010, 00:28 (UTC)

Určitě bych se raději nejprve zeptal, aby bylo jasno, co všechno je pod tou svobodnou licencí (a třeba bych byl do té doby hodně opatrný). Jinak v žádném případě nelze z jejich CC-BY dělat CC-BY-SA s tím, že „naše share-alike navíc asi nevadí“ – ne až tak kvůli tomu, co vadí a co nevadí, ale prostě je potřeba psát pravdu a nevymýšlet si. --Mormegil ✉ 17. 10. 2010, 11:43 (UTC)

Proto jsem uploadoval jen jednu fotku a čekám pomoc a případné opravy od ostatních (pokud tedy je zájem a vůle přebírat materiály, které mohou ilustrovat články Wikipedie). Já osobně nenašel šablona na Cc-by-3.0-cz, jen na Cc-by-sa-3.0-cz. Nemohl byste se, kolego, Vy, jako člen Wikimedia a jako osoba znalá pravidel Commons, komunikace ujmout? Nemohlo by se to vyřešit jedním mailem od SZ do OTRS, přičemž by se pak link uváděl v sekci svolení? Já jsem schopný pomáhat jen dělnicky, tj. např. uploadovat a do článků vkládat fotky, pokud budu vědět, pod jakou licencí a s jakým popisem můžeme přejímat obsah. --Gumruch 17. 10. 2010, 23:18 (UTC)

Ještě doplněk: bylo by možné je tedy upozornit na již zmíněné chybné přejímání fotek z Commons do jejich materiálů a na web? Ještě bych přidal fotku pana Hromady, která je od Nguyen Phuong Thao z Magazínu MF DNES (z této série), a tedy by měla být označena, že se na ni nevztahuje ta licence pro web. Celkově mám doje, že co se týče práv a CC, tak má SZ dobrou vůli, ale v praxi tomu nerozumějí. --Gumruch 17. 10. 2010, 23:35 (UTC)

Také by nebylo od věci uploadovat celý ten program, tedy to PDF. To se může taky třeba někomu hodit. Palu 17. 10. 2010, 12:46 (UTC)

Obecná diskuse o výjimce z EV

Tady se rozbíhá diskuse, která může v důsledku ovlivnit u tématu "vodní toky" pravidlo EV (u vodních toků nebude potřeba významnost prokazovat). Proto na doporučení upozorňuji zde Pod lípou všechny kolegy, aby se vyjádřili. Představuji si to tak, že jde o příklad, podle kterého se pak dohodne (či nedohodne v případě negativního výsledku) výjimka z pravidla, tedy jde o obecnou a důležitou věc. Děkuji za vyjádření. Palu 17. 10. 2010, 19:12 (UTC)

Pomoc s infoboxem

Zdravím, neumím programovat. Nemohl by mi někdo pomoci s infoboxem? Potřebuji doplnit položku Založen a zkontrolovat, jestli jsem všechno správně převzal. Také by bylo vhodné skrýt všechny políčka, co nejsou vyplněna, aby v článku nestrašila (pokud už to není, nejsem si jist, zobrazuje se mi to nějak divně). Díky moc za pomoc! Palu 17. 10. 2010, 20:35 (UTC)

Máš to tam, zkus to.--frettie.net 17. 10. 2010, 21:34 (UTC)

Super, díky moc. Ještě by chtělo ale skrýt nezadané položky a taky to vypadá, že to trošku rozbíjí formát - viz zde. Palu 17. 10. 2010, 21:42 (UTC)

Aha, tak formát to nerozbíjí, to jenom není zadaný parametr {{{datum konání}}}. Šlo by udělat, že když nebude zadán tenhle parametr, tak se vypíše parametr {{{místo konání}}} přímo vedle nápisu Konání? Že by to bylo na jednom řádku? Pokud ne, tak by bylo dobré to sloučit a zadávalo by se to holt s
. Palu 17. 10. 2010, 21:45 (UTC)

Tak už to asi není potřeba, našli jsme jiný infobox, který vyhovuje, viz tamější diskuse. Díky moc za pomoc. Palu 17. 10. 2010, 21:58 (UTC)

Noví starostové/starostky

Vzhledem k tomu, že se většina starostů po volbách mění (jde teprve o druhé komunální volby od vzniku české Wikipedie), chci se zeptat, co s tím? Osobně navrhuji roboticky odstranit všechny starosty z těch tisíců infoboxů a nové doplňovat ručně, resp. po zkontrolování revertem bota vracet ty, kteří si funkci udrží (nedokážu odhadnout, kolik to bude procent – jedno? pět?). Pak bude jasné, že když je v infoboxu jméno starosty, jde už o doplněné nebo zkontrolované jméno. Jinak se bude plýtvat časem editorů, kteří mohou zbytečně jména kontrolovat a dohledávat opakovaně. --Gumruch 18. 10. 2010, 04:39 (UTC)

Souhlasím. Je to dobrý nápad. --Ladin 18. 10. 2010, 05:39 (UTC)

Vycházím tedy z předpokladu, že nebude lepší řešení, tj. např. nepůjde roboticky naimportovat všechny starosty jednorázově z nějaké databáze, např. od ČSÚ. Chtělo by to ale brzo, protože noví starostové můžou být zvoleni během příštích dnů. Jako variantu proti úplnému vyhození jmen mě ještě napadlo doplnění na konec položky starosta, tj. za současné jméno (do října 2010). Ale to taky nemusí být úplně pravdivé, protože určitě někde máme uvedeny neplatné starosty (např. odstoupivší nebo zemřelé před koncem volebního období). --Gumruch 18. 10. 2010, 06:16 (UTC)

Jsem rozhodně proti tomu, aby se staří starostové odstraňovali. Měli by se umístit na jiné místo v článku, ale rozhodně ne odstraňovat. Jsme encyklopedie a nikoliv aktuální zpravodajství nebo aktuální databáze. --Jowe 18. 10. 2010, 06:26 (UTC)

Podle koncepce infoboxu by tam imo měl být uveden pouze aktuální. Tam, kde je informace uvedena textově, bude stejně nutná úprava a předchozí starosta tam může zůstat, resp. ideální by bylo přetvořit to na posloupnost starostů, jak to v některých článcích už je. Nevidím ale důvod, proč by v infoboxu měl být uveden předposlední starosta!? --Gumruch 18. 10. 2010, 07:09 (UTC)

Já nepíšu aby to zůstalo v infoboxu. Jsem pouze proti robotickému odstranění informace z článku. --Jowe 18. 10. 2010, 07:16 (UTC)

V cca 1160 byla jediná kandidátka, tj. v těchto obcích zůstane z vysokou pravděpodobností stejný starosta. V 18 obcích volby neproběhly, ty už jsem aktualizoval. V mnoha dalších vyhrálo uskupení současného starosty. Řekl bych, že tak v polovině případů se měnit nebude. Takže robotické odstranění ne. JAn 18. 10. 2010, 07:29 (UTC)

OK, dík za info. Jak jinak tedy starosty aktualizovat, aby se předešlo zbytečné práci? (Opakované kontroly…) Rozdělíme si republiku po krajích/okresech? ;-) --Gumruch 18. 10. 2010, 07:38 (UTC)

Protinávrh - při doplnění starosty zaktualizovat i počet obyvatel a do šlánku umístit šablonu {{InfoAktual|datum}}. Tato šablona byla kdysi za tímto účelem založena, jen se na ní pozapomnělo. JAn 18. 10. 2010, 07:01 (UTC)

Nápad dobrej! A rozdělení dle krajů je fajn, rád si vezmu Vysočinu a když bude nouze, tak i jihomoravskej kraj.--frettie.net 18. 10. 2010, 09:35 (UTC)

OK, postarám se zatím o okresy PB a CB, případně i zbytek JČ. A odstraním odevšad šablonu {{InfoAktual}}, aby byla připravena pro toto použití.

JAn 18. 10. 2010, 10:11 (UTC)

Ještě bych zeptal, jestli bude někde centrálně zveřejněn seznam nových představitelů obcí, nebo odkud budeme čerpat. Dále co tedy se starými starosty v infoboxu, zda je jen nahradit, nebo přesunout jinam (dle Joweho připomínky, pokud ji dobře chápu). Nakonec bych vyzval editory, pokud budou kontrolovat starosty, kteří zůstávají: pokud budete dělat nějakou jinou editaci článku (skoro vždycky se dá udělat nějaká typografická úprava nebo třeba doplnění autoritního odkazu), tak do shrnutí přidejte starosta zkontrolován. --Gumruch 18. 10. 2010, 11:42 (UTC)

Bohužel, asi žádný centrální zdroj není. Po posledních volbách jsem našel na stránkách některých ORP seznam starostů v tom kterém obvodu, jinak je nutno hledat na obecních stránkách.

Starého starostu lze vždy dohledat i po odstranění v historii stránky, ale lepší by bylo mít v každém článku odstavec Starostové, do kterého by se doplňovali starostové obce, předsedové NV atp. i do historie, jak tomu již je v některých článcích. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel JAn Dudík (diskuse • příspěvky)

Určitě by bylo lepší mít informace o minulých starostech v aktuální verzi článků. Pro mnoho čtenářů může být užitečná informace už jen to, že se letos starosta změnil. Asi by to chtělo nějakou tabulku pomocí šablony, třeba jako mají na fr.wiki. Aby to nebyl každý pes jiná ves. --Jowe 18. 10. 2010, 12:32 (UTC)

Tož co, ujme se někdo výroby? Pokud budu vědět jak, budu to taky používat. Je pravda, že v některých článcích je historie tak dlouhá, že by se to za čas hledalo špatně a byl by to základ pro užitečnou práci (co jsem viděl, tak přehled starostů má na webech málo obcí, buď velká města [primátory], nebo obce, kde se na webu podílejí obecní kronikáři). Pokud se ale nerozhoupeme pro pravidlo a nezačneme na tom dělat sami, budou to brzy v infoboxech spontánně opravovat sami obyvatelé obcí. --Gumruch 21. 10. 2010, 06:44 (UTC)

Fusion vs. Fúze

Potřeboval bych názor ostatních na problém s rozcestníkem. Dnes jsem se rozhodl udělat český rozcestník Fusion na 2 články (místo redict), bohužel vzniknul problém s interWIKI, v EN je taky Fusion rozcestník, ale vede na český Fúze. Proto nevím jak to vyřešit, interWIKI kvůli 2 rozcestníkům na 1 v cizím jazyku. --Paxan 19. 10. 2010, 13:52 (UTC)

Interwiki je špatně. Rozcestník z anglického fusion má vést na české fusion. U rozcestníků, na rozdíl od článků, nejde o to, co to slovo znamená, ale pouze o jeho podobu.--Tchoř 19. 10. 2010, 19:40 (UTC)

Myslím, že to není tak jednoduché, neboť některé interwiki jsou taky na rozcestníky o různých druzích fúze (například slovenská, portugalská či polská). Co to rozdělit na dvě skupiny interwiki? Zagothal 19. 10. 2010, 19:55 (UTC)

Právě to je ten problém, teoreticky by Fusion mělo vést na Fusion, ale pokud vezmeme i podle překladu, tak fúze je taky dobře... --Paxan 20. 10. 2010, 20:17 (UTC)

Napsal jsem JAnovi, ať to zkusí rozdělit a našel jiné (polské) interwiki, které se bude víc hodit. Zagothal 20. 10. 2010, 20:47 (UTC)

Čip vs. Jádro

Potřeboval bych ještě pomoct díky vašim názorům s dalším problémem a to, které ze slov čip nebo jádro je lepší u tabulek u grafických čipů (dilema vzniklo při aktuální předělávání tabulky pro Radeon R900). Sám se nemohu rozhodnout jestli používat jednotně jedno ze slov nebo podle situace, protože jádro je v českém jazyku často používáno v mnoha způsobech, ač stále znamená něco "hlavního", "uprostřed" a atd...--Paxan 19. 10. 2010, 17:36 (UTC)

Externí odkazy

Dobrý den, dal jsem externí odkazy na wikipedii. Byli odstraněni wikipedistou Mercy. Nejsem s jejím rozhodnuutím smířen a to z toho důvodu, že např. Interview s Tomášem Halíkem, bylo natolik kvalitní, že nejenom že ho přebrala jiná média, ale také i Tomáš Halík si ho dal na osobní stránku. Interview s Janem Krausem - Kraus nedává neznámým a nedůvěryhodným webům rozhovory, přesto mi ho poskytl. To snad o něčem vypovídá. Tomio Okamura se zase rozpovídal o svých niterních pocitech, které nikde nezmínil atd. Nebo Ivan Neumaier - nikdo s ním nikdy rozhovor neudělal a přitom vymyslel bankrotní model a v rozhovoru se o něm píše. Ty rozhovory jsou jiné než najdete v běžných periodikách. Více zde http://www.shekel.cz/category/interview. Nepřijde mi spravedlivé, že media jako idnes, lidovky mohou mít zde odkaz na rozhovory a shekel nikoliv.Mezi redaktory Shekelu patří Pavel Doležel analytik PPF, Achab Haidler máte ho ve Wikině a další. To snad o důvěryhodnosti již vypovídá. Jsme pro izraelský finanční portál a dle mě ani Mercy ty rozhovory nečetla, prostě je zamítla. Předem díky za odpověď. David Fábry info@shekel.cz

Jsou ty rozhovory natolik důležité, aby článek obohatily? --Ragimiri 19. 10. 2010, 19:26 (UTC)

Domnívám se, že ano, zkuste si je prosím přečíst. Jsou tam otázky které nikde nezazněly.

Dobrý den Ragimiri, proč můj dotaz byl zařazen Stránky obsahující nedoložená tvrzení? Co mohu udělat pro to, abych se tohoto označení zbavil? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Fabry77 (diskuse)

Lepší než dodávat pouze externí odkazy je vytěžit z materiálu encyklopedicky významné informace, vložit je do článku a původní materiál označit jako zdroj. Wikipedie není internetový rozcestník, ale encyklopedie. Pokud jde o kategorii "nedoložená tvrzení", vůbec to s Vaším dotazem nesouvisí, ale s jedním z předchozích bodů této diskuse, kde je použita šablona {{chybí zdroj}}, kterou najdete ve tvaru [zdroj?]. Okino 19. 10. 2010, 19:45 (UTC)

Já se obávám, že rozhovor s osobností je a) primární zdroj, b) pro encyklopedii nepoužitelný. To, že osoba X miluje křečky a v dětství se počůrávala, totiž asi nebude encyklopedicky významná informace. --Ragimiri 19. 10. 2010, 19:47 (UTC)

Primární zdroje nejsou zakázány, ale je doporučeno s nimi zacházet s opatrností a jeho použitelnost pro encyklopedii je proměnlivá podle toho jaké informace obsahuje. Pokud se osoba počůrala, nebude to významná informace, pokud tam ale bude probírat generální ředitel ČEZu majetkové vztahy, pak asi významnou informací bude. To je obecná poznámka, nevztahuje se k tomu konkrétnímu rozhovoru. Nemám čas jej shlédnout a tudíž ani posoudit, zda jde o obohacení této encyklopedie. Palu 19. 10. 2010, 21:40 (UTC)

von Neumannův počítač vs.Von Neumannův počítač

Chtěl bych se zeptat humanitně vzdělaných či zběhlejších kolegů, co je víc správné psát von Neumannův počítač anebo Von Neumannův počítač? Osobně si myslím, že to první, ale nejsem si jist. Zagothal 20. 10. 2010, 22:11 (UTC)

Logika by říkala, že správná je druhá varianta, neboť i když se šlechtický přídomek "von" píše s malým "v", v tomto případě jde o název a názvy mají vždy začínat s velkým písmenem. Jirka O. 21. 10. 2010, 00:35 (UTC)

Ano, DMN by správně měla být ta druhá možnost, viz SMS Von der Tann. --Silesianus 21. 10. 2010, 06:38 (UTC)

Můj názor je opačný: v tomto případě se jedná o pojmenování druhu/typu, obsahující individuálně přivlastňovací přídavné jméno, nikoli o vlastní jméno počítače (pomůcka - mohu si prohodit slova, tedy počítač von Neumannův, generátor van de Graafův, vlnová délka de Broglieho atd). U jména lodi to nemohu, ta se prostě jmenuje vlastním jménem Von der Tann (a proto musí začínat velkým písmenem).--Petr Karel 21. 10. 2010, 08:26 (UTC)

Pokud se opravdu jedná o název stránky. V textu se bude samozřejmě psát malé von. --Ragimiri 21. 10. 2010, 08:19 (UTC)

Souhlas s Ragimirim. Jedná se o druhové označení typu počítače (nikoli o jeden konkrétní počítač, který by měl takovýto název, aby platil názor Jirky O.), takže není důvod psát velké V.--Ioannes Pragensis 21. 10. 2010, 08:30 (UTC)

A co v(V)on Neumannova-Bernaysova-Gödelova teorie množin? Jinak všem díky za názory. Zagothal 21. 10. 2010, 09:12 (UTC)

Vědecké teorie se v češtině píší s malým písmenem (třeba teorie relativity), takže malé v.--Ioannes Pragensis 21. 10. 2010, 10:17 (UTC)

Jak řešit sporná copyvia nováčků

Rád bych vyslechl názory (či spíše rady) ostatních, jak řešit situaci, kdy si nějaký nováček evidentně dal práci na tom, aby svůj článek pouze odněkud nezkopíroval, přesto je však jasně patrné, že „opisoval“. Občas na takovou situaci narazím. Konkrétně mám na mysli třeba tento příklad: článek Ivo Váňa Psota se podobá textu odtud. Dle striktního výkladu pravidel se má použít šablona copyvio i jen při podezření, což je jistě i tento případ. Ovšem většinu nováčků by velice znechutilo v další práci, kdyby text, kterému se přeci jen věnovali (i když asi méně, než by měli), byl smazán a oni nařčeni z porušení pravidel Wikipedie.

Takže co s tím? Přes diskusi nováčka zkusit zařídit, aby článek doupravil do vyhovujícího stavu a mezitím (může to trvat i dny) přimhouřit nad článkem porušujícím pravidla oči? Nebo raději nemilosrdně (avšak v duchu pravidel) šablonovat, což zmatené nováčky spolehlivě odrazuje?--Byrnjolf ~ d|p 20. 10. 2010, 22:40 (UTC)

Ke konkrétnímu články bych poznamenal: wikifikoval jsem ho a protože jako zdroje byly uvedeny 3 zdroje, považoval jsem to za přípustný kompilát. Do Českého hudebního slovníku jsem se díval, ale nekontroloval jsem shodnost formulací, jen jsem v něm na první pohled viděl větší rozsah. Poprosil bych nějaké „druhé oči“, aby v současném stavu (po mých drobných změnách) ještě zkontrolovaly, jestli tam nezůstaly „copyvio části“ (některé formulace by šlo referencovat uvedenými zdroji). Principiálně bych se řídil stupněm podobnosti a podle toho i volil ostrost formulace pro autora. --Gumruch 21. 10. 2010, 01:38 (UTC)

Za sporné bych považoval druhou a poslední dvě věty v sekci Život (tam se při nálezu opakuje příliš mnoho slov za sebou).--Zdenekk2 21. 10. 2010, 13:52 (UTC)

Tak jsem to ještě zkusil přepsat, co teď? --Gumruch 22. 10. 2010, 05:24 (UTC)

Teď se mi to zdá v pořádku (google nenachází nic zásadního).--Zdenekk2 23. 10. 2010, 01:59 (UTC)

Kategorizace dějin Francie

Snad se tady ptám správně. Chtěl bych zkusit kategorizovat Dějiny Francie a v této souvislosti požádat o radu či případné námitky. Ve vytvoření kategorie např. První francouzské císařství bych neviděl problém, horší je to s členěním dlouhého úseku francouzského království (987-1789). Zde by se to dalo řešit kategoriemi Francouzské království ve středověku (zhruba do 1492) a Francouzské království v novověku (zbylá část do roku 1789). Alternativou by bylo vzít to podle dynastií, kde by bylo možná trochu obtížnější zvolit názvy, ale bylo by to detailnější. Vypadalo by to asi takhle: Francie za vlády přímých Kapetovců (987-1328), dále Francie za vlády dynastie Valois (do roku 1589) a Francie za vlády Bourbonů (do 1789). Anebo jak jsem pochopil z en wiki tak to nějak moc neřešit a vytvořit různě se prolínající kategorie, kde základem by byly kat. Středověká Francie a Francouzské království v novověku - i když tato kategorie by se možná spíše měla jmenovat Starý režim. Pokud je to všem jedno, tak to samozřejmě nějak provedu. --Pavel Harvey 22. 10. 2010, 15:56 (UTC)

Nu, z mého hlediska nehistorika určitě vypadá zvláštně název kategorie: Francouzské království v novověku, to se mi nelíbí. Zkusil bych to rozdělit typově nějak jako Francouzské království (takové a takové století) (přímo s tou závorkou.--frettie.net 22. 10. 2010, 23:21 (UTC)

Dík za názor, máš pravdu, taky mi to zní divně, ale jde mi zatim o vytvoření obecnější kategorie, která by přesně vymezila delší časový úsek a v tomto případě mě nic lepšího než Francouzské království v novověku (1492-1789) bohužel nenapadá, jedině to nahradit zmiňovaným Starý režim, což je zhruba to samé, (franc. i anglic. Ancien Régime - viz jejich články na interwiki) a napsat k tomu článek na čs wiki, aby to tady nebylo takové nicneříkající. Jinak teď jsem se díval na dělení českých dějin a tam je podobná kategorie České dějiny v novověku, i když ta zní asi trochu lépe. --Pavel Harvey 23. 10. 2010, 00:10 (UTC)

Přimlouval bych se za kratší názvy, např. Francie v novověku apod.--Zdenekk2 23. 10. 2010, 02:13 (UTC)

A navíc, jak to tak čtu, opravdu je nutné dělit kategorii na dvě půlky, když se zřejmě týká jednoho pojmu a jednoho království? A případně pak vytvořit podkategorie pod ní.--frettie.net 23. 10. 2010, 08:57 (UTC)

No, rozdělit jsem to chtěl kvůli délce toho období, franc. království zahrnuje 8 století, rozdělit to podle století je sice technicky správné (a asi na to také dojde), ale zdá se mi to takové nehumanitní, či jak to nazvat, přijde mi lepši když ta období mají vlastní název. Jinak v té kategorii Francie v novověku je možná trochu problém v tom, že ani historici se neshodnou co je to vlastně novověk, i když samozřejmě samotná kategorie by se po vytvoření dala, pro snažší vkládání do ní, nějak popsat. A právě kat. Francouzské království v novověku či Starý režim (což je historiky běžně používaný pojem) přesně vymezena je (končí de facto 1789). --Pavel Harvey 23. 10. 2010, 09:39 (UTC)

S pojmem Starý režim jsem se také setkal ve Španělsku, především v souvislosti s legitimistickým hnutím a karlistickými válkami. Takže s tím celkem opatrně. --Silesianus 23. 10. 2010, 09:54 (UTC) Dohledal jsem na es.wiki - es:Antiguo Régimen#El caso español. Také třeba en:Ancien Régime of Switzerland. Takže když už, tak Starý režim ve Francii, popřípadě Francouzský Starý režim či tak nějak. --Silesianus 23. 10. 2010, 10:15 (UTC)

Ještě nabízím dělení, které mají schematicky zde na Commons. Tomu království v novověku tam asi odpovídá Early Modern France 1498–1789 – raná moderní Francie. --Gumruch 23. 10. 2010, 09:55 (UTC)

Podle mě ideální.--frettie.net 23. 10. 2010, 10:31 (UTC)

Myslíš to dělení na Commons nebo ten Francouzský starý režim? --Pavel Harvey 23. 10. 2010, 10:46 (UTC)

Commons.--frettie.net 24. 10. 2010, 08:05 (UTC)

No, je to zamotané :-). Jinak mimo to francouzské království jsem se rozhodl vytvořit následující kat.: Středověká Francie, Konzulát a První Francouzské císařství (nejsem zcela jist zda má být velké písmeno u slova první - viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=188#nadpis7) a Francie po druhé světové válce. Ta poslední kategorie bude zahrnovat pododdíly Čtvrtá Francouzská republika a Pátá Francouzská republika. Proti tomu snad nikdo nic nemá, prosím nikdo se neozývejte :-) --Pavel Harvey 23. 10. 2010, 11:19 (UTC)

Já bych doporučoval ten starý režim moc vyloženě pro kategorizaci nepoužívat... není to podle mě moc výhodné. Jednak není přesně určené, co se dá považovat ve Francii za starý režim, resp. vždy je toto období ukončováno rokem 1789, ale začátek by se mohl klást např. k Chlodvíkovi, Karlu Velikému, počátku Kapetovců, nástupu dalších vedlejších dynastií, někde jsem viděl taky od Jindřicha IV. Navarrského... každý autor si to bere jinak, každý poukazuje na jiné faktory a v zásadě je to, aspoň pro mě, spíše literární obrat, kterým se označuje nepřímo vymezené období Francie před revolucí. Buď tedy podle dynastií, nebo vzít nějaký historický atlas či přehled a podle něj to dělat, případně nějakou kombinaci. Třeba tady: KINDER, H. a HILGEMANN, W.; Encyklopedický atlas světových dějin, Praha, NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1998, ISBN 80-7106-243-X --Mozzan 23. 10. 2010, 15:33 (UTC)

Mně by líbilo Francouzské království ve středověku (zhruba do 1492) a Francouzské království v novověku (zbylá část do roku 1789). A dynastie jako jednotlivé nadpisy v článcích - Francie za vlády přímých Kapetovců (987-1328), dále Francie za vlády dynastie Valois (do roku 1589) a Francie za vlády Bourbonů (do 1789).--Acoma 23. 10. 2010, 21:36 (UTC)

Díky všem za připomínky,opravdu jsem nad všemi přemýšlel. Ohledně toho franc. království bych nakonec s ohledem na varovaní Mozzana a Silesianuse tedy nevytvořil kategorii Starý režim, ale (s podporou Acomy) kat. Francouzské království v novověku. Podobná kat. je také u českých dějin (České dějiny v novověku). Dále by šlo o základní kat. Středověká Francie, Konzulát a První Francouzské císařství a Francie po druhé světové válce s případnými pododdíly jako Osobnosti... atd. Sice do nich nezařadím vše, ale většinu článků jistě pokryjí a později bude možné přidávat další. --Pavel Harvey 24. 10. 2010, 10:21 (UTC)

Logo ke 175 tisícům článků

Bude logo ke 175 000 článků? --Standazx 23. 10. 2010, 14:11 (UTC)

Takhle zpětně už bych ho tam určitě nedával. Není to zase tak kulaté číslo a když to nebylo připraveno předem, tak navrhuji raději postupovat ke 200 tisícům a neztrácet čas oslavami :-).--Tchoř 23. 10. 2010, 16:16 (UTC)

Souhlasím s Tchořem, ale na těch 200 000 musíme mít číslici v logu „bezpodmínečně.“ :) Vždy, když navštívím nějakou menší Wikipedii v jiném jazyce a mají tam v logu odpočty i po deseti tisících, vzbudí to ve mě dojem, že umí dát najevo, jak jsou na svou práci hrdí. --Wespecz 23. 10. 2010, 16:22 (UTC)

Kopřan

Kopřan - nepatří to spíš do necyklopedie? Ale na smazání bez náhrady by mi toho bylo opravdu líto, pokud by tak chtěl někdo učinit, dejte vědět, ať si to stihnu zkopírovat ;-) --Kusurija 23. 10. 2010, 20:42 (UTC)

Takové kuriozity mají i vlastní kabinet. :-) (Překopírováno do sekce Společnost a původní článek smazán.) --Harold 23. 10. 2010, 20:45 (UTC)

Zkontroloval jsem to a skutečně, jak autor napsal na své diskusní stránce, je to zkopírováno z Necyklopedie, tudíž jsem ten článek z Kabinetu kuriozit odstranil. --Harold 23. 10. 2010, 20:52 (UTC)

Pomoc

Mohl by někdo znalý programování pomoct s tímto, aby to fungovalo? Díky moc! Palu 24. 10. 2010, 08:53 (UTC)

No, nepotřebovalo být znalý programování, ale nemít v tom bordel. :) Jen jsem ti v samotném článku zvětšil u slova "popis" písmeno P na velké - takže "Popis = ...".--frettie.net 24. 10. 2010, 09:07 (UTC)

Jejda, tak to jsem nevěděl, že to má vliv :-) No a ještě by nebylo možná od věci v samotném infoboxu doplnit zpět ten automatický text když nebude zadán jiný text, aby to bylo zpětně kompatibilní pro případ, že by to bylo někde zapotřebí. Tedy pokud víte jak na to, já právě vůbec :-( Palu 24. 10. 2010, 09:10 (UTC)

Víme, jen nevíme, jestli se nám bude chtít, ale asi na to kouknem. :)--frettie.net 24. 10. 2010, 14:23 (UTC)

Vyzkoušel jsem to (odebral jsem argument v češtině) a zobrazilo se {{{Popis}}}, takže to možná nefunguje :-/ Jinak díky, že jste se toho ujal :-) Palu 24. 10. 2010, 20:06 (UTC)

Wikipedie:Archiv problémů s Cinikem

Co je toto za stránku s POV názvem? Mám za to, že v bodě, kam Wikipedie dospěla dnes, by založení takové stránky bylo nemyslitelné. Cinka jsem nezažil a zabývat se tady mnoho let starými a zapomenutými problémy nemíním. Ale pokud tuto stránku najde nějaký nový editor (linkováno z nástěnky správců, pokud si rozkliknete seznam archivů), může si pomyslet, že mu také vytvoříme podobnou nástěnku hanby či pranýř a odradí ho to od editování. Co s tím? Navrhuji začlenit obsah této stránky do nultého archivu nástěnky správců a pak smazat. --Wespecz 25. 10. 2010, 05:42 (UTC)

Souhlas, smazat a začlenit pouze pokud to má nějaké opodstatnění. Palu 25. 10. 2010, 19:29 (UTC)

Souhlas--Zdenekk2 25. 10. 2010, 19:38 (UTC)

Já bych to nechal, je to historický dokument dokládající tehdejší dobu :-) Ale samozřejmě na tom netrvám... --Podzemnik 25. 10. 2010, 20:49 (UTC)

Začlenit do Nástěnky správců a smazat. Je naprostý nesmysl, aby tady bylo něco takového.--Sevela.p 25. 10. 2010, 20:53 (UTC)

Nemazat, přejmenovat.--Juan de Vojníkov 25. 10. 2010, 20:54 (UTC)

O přejmenování jsem také uvažoval, ale je třeba najít nějaký vhodný a neutrální název, který by zároveň vysvětlil, proč bylo vhodné toto vydělit do samostatné stránky. --Wespecz 25. 10. 2010, 22:07 (UTC)

Jde o relikt sporu s wikipedistou, jehož jméno se zde nesmí vyslovit. Cinik stál tehdy na správné straně. Jirka O. 25. 10. 2010, 22:09 (UTC)

Děkuji za vysvětlení, tím spíše ve mě současný název budí dojem, že stál na té špatné (měl by ovšem být nestranný). Možná by se to mohlo jmenovat něco jako „Spory okolo Cinika a nejmenovaného wikipedisty?“ Nesmysl, ale jen se snažím zavést určitým směrem, třeba to někomu dopomůže k lepšímu názvu. --Wespecz 25. 10. 2010, 22:16 (UTC)

Je to účelově založená stránka a debata je vytržená z kontextu. Podstatou sporu bylo zavést na wikipedii pravidla a instituci volených správců. Obojí funguje dosud. Dle mého soudu by se to mělo smazat. Jirka O. 25. 10. 2010, 22:25 (UTC)

Tak v tom případě jednoznačně smazat (a vrátit text zpět tam, odkud byl vytržen). Snažil jsem se určitým způsobem uspokojit hlasy požadující ponechání, ale pokud je to ke škodě věci, byť staré, řešením je navrátit do kontextu. --Wespecz 25. 10. 2010, 22:32 (UTC)

Ano, navrhuji Wikipedie:Archiv červencového konfliktu (7. část). Jirka O. 25. 10. 2010, 22:36 (UTC)

Název je nemístný. Navíc vím, v jakém kontextu to vzniklo, letního sporu v roce 2005 jsem se sám zúčastnil. Jirka O. 25. 10. 2010, 21:59 (UTC)

Ověřit, zda je to v archivu nástěnky správců a pak smáznout. Pokud ne, jen to tam zviditelnit a pak stránku smáznout. --Dezidor 25. 10. 2010, 22:34 (UTC)

Podkategorie do českých dětí

Prosím podívejte se na kategorii České děti, vytvářel jsem ji podle anglického vzoru, ale tam mají jen jednotlivé osoby. Já tam namrskal i různé související instituce, teď bych je dal do podkategorie, protože s tématem úzce souvisejí. Jen bych se chtěl poradit o názvu, nevýstižnější, ale trochu dlouhý mi připadá České instituce a sdružení týkající se dětí. Nebo Organizace zabývající se českými dětmi? --Gumruch 25. 10. 2010, 06:02 (UTC)

Byl bych pro kompromisní: České organizace zabývající se dětmi. Zagothal 26. 10. 2010, 11:58 (UTC)

Senátní obvody

Zhruba před rokem jsem napsala články týkající se senátních obvodů, postupovala jsem podle dvou již existujících hesel, kde byly tabulky řazeny sestupně tak, aby aktuální informace byly nahoře (př. Senátní obvod č. 25 - Praha 6). Po posledních volbách je Wikipedista:KIC Rosice bez předchozí diskuze seřadil vzestupně (Senátní obvod č. 1 - Karlovy Vary). Plus změnil v prázdným „okénkách“ pomlčky namísto dosavadních křížků. Chtěla bych Vás požádat o vyjádření, která řešení se vám zdá vhodnější. Děkuji--Schuminka janička 25. 10. 2010, 15:41 (UTC)

Mě se zdá jednoznačně vhodnější mít aktuální informace nahoře a jednání wikipedisty KIC Rosice se mi zdá velmi nevhodné. Zřejmě se tento nezkušený wikipedista inspiroval některými velmi zkušenými wikipedisty, kteří si také myslí že diskutovat o hromadných změnách není třeba. --Jowe 25. 10. 2010, 16:18 (UTC)

Původní řazení má některé výhody, nové se nicméně zdá v souladu s Wikipedie:Encyklopedický styl: v seznamech (událostí, děl, sportovních výsledků aj.) dodržujte chronologické pořadí (od nejstaršího k nejmladšímu). --pan BMP 25. 10. 2010, 19:00 (UTC)

Doporučení Wikipedie:Encyklopedický styl praví zcela jasně, jak mají být chronologická data řazena, wikipedista se tedy zcela správně držel regulí. Kéž by totéž dělali všichni nováčci.
Co se týče záměny X za pomlčku, tak pomlčka je běžný způsob, jak vyjádřit, že něco nechybí, ale zároveň není možné to vyplnit. Písmeno X navíc zpravidla implikuje neznámou hodnotu.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 25. 10. 2010, 20:47 (UTC)

Chronologické řazení je podle pravidel v pořádku, leda by se domluvila výjimka. A co se týče pomlček, podle mě jejich obvyklé užití je jak tam, kde hodnota neexistuje, ale i tam, kde něco není zadáno. Tudíž právě proto mi přijde křížek daleko šťastnější řešení a záměny s matematickým symbolem pro neznámou bych se asi nebál. Palu 26. 10. 2010, 06:34 (UTC)

Za jednoznačně lepší považuji řešení KIC Rosice. Ctí řazení dle providel encyklopedie a ne blogu, což je pozitivní. "X" v tabulce jsou "velmi nestandardní", kdybych se jich býval všiml, sám bych je opravil na pomlčky (ale na politické stránky sotva kdy zavítám) a nenapadlo by mě, že by se to mohlo někoho dotknout. Doporučuji předělat všechny články týkající se senátních obvodů podle KIC Rosice.--Petr Karel 26. 10. 2010, 07:36 (UTC)

Jen informace ohledně X: tento znak používá ČSÚ, takže se nabízí, jestli to není nějaká konvence statistiků. Vzhledem k velikosti bych se záměny s matematickým symbolem pro neznámou taky nebál. Sice technicky jde o velké písmeno X, ale imo je to zamýšleno jako „proškrtnutí“ políčka. Jedině že by se použil jiný, např. speciální symbol nebo zkratka. Myslím, že v angličtině by tam bylo n/a. --Gumruch 26. 10. 2010, 08:15 (UTC)

Měl by tam být křížek, např. násobící: ×. --Ragimiri 26. 10. 2010, 10:29 (UTC)

Má-li být wikiepdie více encyklopedií a méně reagovat na aktuální události, pak chronologické řazení od nejstaršího považuji za přirozenější. A jestli čárka nebo křížek, to je maličkost – o něco logičtější je IMHO čárka. --Packa 26. 10. 2010, 11:05 (UTC)

Lepší je dle mne řešení allá Wikipedista:KIC Rosice. Ale není to nic zasádního. Zagothal 26. 10. 2010, 11:56 (UTC)

Nevhodně použitý navibox

Maoman vytvořil navibox {{Geomorfologické členění Moravskoslezských Beskyd}}. Jeho grafickou podobu ponechám stranou, byť je nepovažuji za zrovna nejpěknější. Co však chci řešit, je jeho použití v článku Moravskoslezské Beskydy, kde jej tak, jak je, plácnul doprostřed článku. Navibox tak přímo bije do očí. Nahradil jsem proto navibox tabulkou - ostatně i samotný text nad tabulkou hovoří o "tabulce" nikoli o "naviboxu", Maoman však revertoval se shrnutím: Výhody navboxu: použitelnost na dalších stránkách, přehlednost, skrývatelnost, vyšší jednotky. Nevýhody: složitější kód, jinak snad nic. Ale a) já nechci navibox mazat (tím padá argument použitelnost na dalších stránkách), b) navibox není o nic přehlednější než tabulka, c) skrývatelnost? Proč bych měl potřebovat v článku tak zásadní informace, jako je geomorfologické členění, skrývat? d) vyšší jednotky - ty jsou uvedeny v infoboxu reliéf.

Nehodlám jako Maoman argumentovat ve shrnutích editace a pustit se do revertační války, proto prosím ostatní o vyjádření a případně o revertování do mé verze. --Daniel Baránek 29. 10. 2010, 15:00 (UTC)

Souhlasím s přenesením diskuse sem Pod lípu. Také souhlasím, že jsem navbox trochu přizpůsobil (šířka, obtékání) a že nejde o jeho typické využití (přestože dokumentace neuvádí, že by musel být na konci stránky ani že musí mít 100% šířku). Rád bych ale vysvětlil proč. Jde o výsledek diskuse Wikipedie:Pod lípou (pravidla)#Geomorfologické zařazení v infoboxu nebo v textu, založené wikipedistou Railfortem (autorem většiny příspěvků souvisejících s geomorfologickým členěním), do které byli vtaženi i další wikipedisté věnující se českým horám. Závěrem diskuse byl požadavek na rozkládací šablonu, která by obsahovala kompletní geomorfologické členění daného celku. Tohoto úkolu jsem se chopil a ve spolupráci s Railfortem vytvořil zatím 8 šablon geomorfologického členění, včetně šablony pro Moravskoslezské Beskydy.

Naším cílem je vytvořit soustavu šablon pro všechna tisícimetrová pohoří a výhledově i pro všechny ostatní celky. Tyto šablony jsou použity nejen u jednotlivých pohoří (zde v rozvinutém stavu, např. Krkonoše), ale i u nižších jednotek (zde ve svinutém stavu, protože jde většinou o krátké články a rozvinutá šablona by byla příliš dominantní, např. Růžohorská rozsocha nebo Veřovické vrchy).

Ještě podrobněji k jednotlivým argumentům:

a) použitelnost na dalších stránkách - tj. v článcích o nižších jednotkách, viz výše. Nahrazení infoboxu tabulkou znemožňuje centrální úpravy členění pro dané pohoří - pokud se členění změní (což se čas od času děje) nebo je potřeba v něm opravit případnou chybu, musely by se upravovat tabulky jak na stránce pohoří, tak na stránkách všech nižších jednotek (např. u Krkonoš je už vytvořeno 7 nižších jednotek).

b) přehlednost - s tím souhlasím, tabulka může být stejně přehledná jako navbox

c) skrývatelnost - v článku o pohoří není potřeba skrývat (jde opravdu o zásadní informaci), ale u nižších jednotek to smysl má, viz výše

d) vyšší jednotky - v infoboxu reliéf je uvedena jedna nadřazená jednotka (u celku subprovincie, u podcelku celek, u okrsku podcelek atd.), ale ostatní úrovně chybí. Výhodou těchto navboxů je, že obsahují všechny úrovně členění včetně nadřazených jednotek (provincie, subprovincii i oblast).

e) grafická podoba - její hodnocení je bezesporu subjektivní, nicméně jde o výchozí styly navboxu, jen zápatí s legendou je přestylováno do méně výrazných barev, aby bylo trochu upozaděno oproti vlastnímu obsahu, tj. geomorfologickému členění

f) text nad tabulkou/navboxem - ano, text nad navboxem zmiňoval tabulku. Hlavním důvodem bylo, že slovo navbox/navibox nezní příliš česky, proto jsem pro zjednodušení použil slovo tabulka. Ostatně jde o HTML tabulku, takže to snad zas tak zavádějící nebylo.

g) složitější kód - kód navboxu je bezesporu složitější než kód jednoduché tabulky, takže se pak stránka může vykreslit o nějaký ten zlomek sekundy pomaleji, ale myslím, že výše uvedené výhody za to stojí.

Prosím ostatní o vyjádření. Děkuji. --Maoman 30. 10. 2010, 20:00 (UTC)

Když už navibox, měl by být na konci stránky. Je ve všech článcích stejný narozdíl od ručně dělaných tabulek a přeskakovat ho, aby se čtenář dostal na další text, může čtenáře obtěžovat.--Zdenekk2 30. 10. 2010, 20:26 (UTC)

Navboxy zde byly už mnohokrát diskutovány, zvažovány argumenty pro i proti. Myslím, že zavedená praxe ja taková, že když už navbox, tak na konci článku, není důvod před uživateli cokoliv skrývat uprostřed článku. --Podzemnik 31. 10. 2010, 08:44 (UTC)

Rád se vyjádřím. Předně jsem se Maomana na šablonu již několik dní (před zahájením této diskuse) dotazoval a až dnes se k problému vrátil. Jako geograf však také můžu přinést názor z pozice geografie. Rozeberme si třebas šablonu {{Geomorfologické členění Moravskoslezských Beskyd}}. Zde souhlasím s Danielovou editací, neb v článku Moravskoslezské Beskydy v části o geomorfologii plně vyhovuje tabulková podoba současné šablony. Nechápu však, proč by namísto používaných tabulek měl být použit atypický navbox. Co se týká dalšího využití šablony, tam to již kulhá. Proč? Nu článek Moravskoslezské Beskydy je o širší geomorfologické jednotce (geomofologickém celku), tudíž se tam hodí přehled této jednotky. U nižších jednotek, např. Veřovických vrchů (geomorfologický okrsek), které jsou součástí Radhošťské hornatiny (geomorfologický podcelek), je v článku zbytečné představovat členění jiného podcelku. V článku Veřovické vrchy by tak neměl být uprostřed článku navbox ani tabulka, ale slovně rozepsané geomorfologické zařazení tohoto okrsku. Na konci článku však může být tento navbox ponechán pro znázornění širších vztahů. Snažil jsem se to popsat srozumitelně, snad se to podařilo.

Souhrnně: u širších geomorfologických jednotek je vhodné uvést tabulku jejího dílčího členění a samozřejmě i slovně rozvést její vlastní zařazení. U nejnižších geomorfologických jednotek není třeba znázorňovat řazení obdobných jednotek v jiné širší jednotce a stačí slovně doplnit její geomorfologické zařazení. --Faigl.ladislav _slova^činy 3. 11. 2010, 13:24 (UTC)

Děkuji všem za připomínky. Právě jsem je zapracoval do šablony a její dokumentace i do článků Moravskoslezské Beskydy a Veřovické vrchy. Provedené změny jsou následující:

• na stránce Veřovické vrchy (a v budoucnu i na všech dalších stránkách o nižších jednotkách) je šablona použita v klasické podobě, tj. až na konci článku. Tím pádem se před uživateli uprostřed článku nic neskrývá ani nejsou nuceni cokoli přeskakovat. Je ve svinuté podobě, aby nebyla tak dominantní oproti poměrně krátkému článku, ale nebráním se ani jejímu rozbalení. Navíc jsem vytvořil novou kapitolu Geomorfologické členění, kde je uvedeno zařazení Veřovických vrchů do nadřazeného podcelku a celku. Navbox na konci článku tak slouží hlavně pro znázornění širších vztahů, protože kromě 2 nadřazených jednotek obsahuje i jednotky vyšší než celek a také všechny sousední jednotky a jejich členění, tj. kompletní "rodokmen".
• na stránce Moravskoslezské Beskydy je šablona umístěna přímo v textu, v kapitole Geomorfologické členění a ve stavu plain, tj. rozbalená a bez možnosti svinutí, aby nevypadala jako navbox, ale jako přehled/tabulka s geomorfologickým členěním. Souhlasím, že by šlo použít i formu klasické tabulky (po doplnění nadřazených jednotek), ale v tom případě by se totožný obsah (členění daného pohoří/celku) musel vytvářet dvakrát - jednou jako navbox pro články o nižších jednotkách a jednou jako tabulka pro hlavní článek. To by pak znemožňovalo centrální úpravy členění pro toto pohoří - pokud se členění změní (což se čas od času děje) nebo je potřeba v něm opravit případnou chybu, musela by se vždy upravit jak tabulka tak navbox.

Věřím, že toto řešení je akceptovatelné. Pokud ano, upravil bych stejným způsobem i zbývajících 7 šablon a 29 souvisejících článků. --Maoman 3. 11. 2010, 14:31 (UTC)

Není účel navboxů, aby se v článcích používaly místo tabulek a nevidím k tomu ani žádný důvod. Co se Veřovických vrchů, tam s úpravou souhlasím, ale zároveň chce aby byl navbox ve své plné šířce, není důvod jej zmenšovat. U Moravskoslezských Beskydů však s podobou nesouhlasím. Takovéto věci se prezentují v podobě tabulky. Nevím o tom, že by se čas od času měnilo geomorfologické členění, ale i kdyby teoreticky, tak to bude změna v horizontu dlouhé řady let. --Faigl.ladislav _slova^činy 3. 11. 2010, 16:08 (UTC)

S kolegou Maomanem jsme seznali, že i geomorfologické členění se vyvíjí. Konkrétně třeba v práci pana Balatky z roku 2006 jsou oproti jeho minulému dílu velké rozdíly např. v členění Krkonoš. V tomtéž jsem již nalezl některé chyby (např. v max. nadm. výškách), ale třeba i duplicity, o kterých lze předpokládat, že budou v nějakém novějším díle řešeny. Vývoj asi nebude velký, ale přeci jen bych ho očekával.--Railfort 3. 11. 2010, 16:19 (UTC)

Wikipedie:WikiProjekt Chráněná území

Strýček Krakonoš tě potřebuje pro psaní přírodních památek!

Ahoj, chtěl bych vás všechny informovat, že vzniká nový projekt v rámci Wikipedie nazvaný WikiProjekt Chráněná území, který si klade za cíl udělat pořádek ve všech chráněných území v Česku a současně všechny tyto články založit, rozšířit, nafotit a udělat z nich plnohodnotné zástupce článků na cs wiki. Jelikož se jedná o ambiciózní projekt vyžadující tisíce hodin práce, budeme rádi za jakoukoliv pomoc, kterou byste chtěl kdokoliv tomuto projektu nabídnout. Rádi přivítáme lidi články píšící, doplňující i nadšené fotografy, kteří by nafotili tyto území ve svém okolí. Pojďte se pustit do jedné z největších výzev současné české Wikipedie :)) S pozdravem --Chmee2 30. 10. 2010, 13:29 (UTC)

Ahoj též. Chtěl bych jen upozornit, že tomuto projektu budu v patách z hlediska geografického a geomorfologického. Pravidelně projíždím nové články a doplňuji v tomto smyslu kategorie. U mokrých věcí povodí, jezera k jezerům, rybníky k rybníkům, lesy k lesům, louky k loukám, skály ke skalám, atd. Zaujímají-li dotyčná území významnou část vrchu či hory, doplňuji geomorfologické informace a řadím k příslušným horstvům, protože je často zbytečné, aby daná lokalita měla stránku jako chráněné území i jako hora. Podněty vítám.--Railfort 30. 10. 2010, 19:19 (UTC)

Kategorizace „rakouských“ politiků

Dovolil jsem si Kategorie:Politici habsburské monarchie a Kategorie:Rakousko-uherští politici doplnit o logickou kategorii Kategorie:Politici rakouského císařství (všechny mají minimálně německé interwiki). Zjistil jsem, že v Kategorie:Rakouští politici je řada lidí, která by měla být překategorizována. Poznamenávám, že kategorie politiků jsou v podstatě podle státu; podle národnosti by ony osoby měly být kategorizovány např. pomocí Kategorie:Rakouští šlechtici, Kategorie:Čeští spisovatelé… Bohužel kategorizaci znesnadňuje, že z řady biografií není jasné, čeho byly ony osoby členy/poslanci, zda Říšského sněmu, Ústavodárného říšského sněmu (= asi Ústavodarná rakouská Říšská rada), Říšské rady, Poslanecké nebo Panské sněmovny – navíc jak je vidět, o některých těchto zákonodárných sborech nejsou články. Na některé politické instituce by se měly vytvořit vhodné podkategorie. Protože jde i o naši historii, prosím odborníky o pomoc. --Gumruch 31. 10. 2010, 13:05 (UTC)

Za velkého odborníka rakous. dějiny se nepovažuji, tak jsem alespoň vyhodil Kategorie:Rakouské císařství z Rakouska-Uherska a dal ji přímo pod hlavní kat. rakouských dějin, i nějaké ty pány politiky jsem rozházel, ale ještě na tom pravděpodobně bude třeba zapracovat. --Pavel Harvey 31. 10. 2010, 14:19 (UTC)

Souhvězdí Honících psů

Otázka pro češtináře, není náhodou dobře Souhvězdí Honicích psů? Já jen že to tak píše Klezcek a jiní autoři. Já sám to nevím. Abych to dopsal, ti psi nikoho nehoní, ale jsou jakoby lovečtí. Taky se slovensky souhvězdí jmenuje Sk:Súhvezdie Poľovné psy.--Mirek256 1. 11. 2010, 16:11 (UTC)

Ano, mělo by to tak být (honící = právě někoho, honicí = určený k honění). Pokud to píše Kleczek, připadá mi to dostatečně relevantní pro přesun. --Gumruch 1. 11. 2010, 16:41 (UTC)

Přesunul jsem. --Tchoř 1. 11. 2010, 20:37 (UTC)

Nicméně přesměrování, byť z gramaticky chybného názvu, by ponecháno být mohlo, ne? --Shlomo 2. 11. 2010, 23:40 (UTC)

Dokonce mělo, neboť je to, soudě podle zběžného gůglování, častá chyba. Napravil jsem. --Tchoř 3. 11. 2010, 00:52 (UTC)

Napsání infoboxu

Zkoušel jsem teď vyřešit tenhle problém úpravou Infoboxu Sídla světa a opravdu si s tím nevím rady, ani jsem to neuložil, protože to bylo úplně zbytečné a vůbec to nefungovalo. Nemohl by někdo pomoci? Já programovat vůbec neumím. Ideální by bylo aby infobox obsahoval kolonky jako na hu.wiki. Palu 1. 11. 2010, 17:03 (UTC)

Žádost o spolupráci na článku

Dobrý den, předem se omlouvám, jestli je toto špatná stránka, kde žádat o spolupráci. Ale k věci. Už týden překládám podle anglické wiki článek Rock. Začal jsem text na český článek přidávat postupně, tak jak to překládám, protože předchozí verze mi připadala opravdu příšerná a mně bylo hned jasné, že překlad nebude hotový za víkend. Teď se ale bojím, že než článek dopřeložím, bude po Vánocích, což mi přijde jako strašně dlouhá doba, a tak bych chtěl tímto poprosit o pomoc. Anglickou verzi mám uloženou na svém Pískovišti, každá pomoc je vítána. Děkuji, --Adam Zábranský 1. 11. 2010, 19:42 (UTC)

Zapojte se do přípravy sbírky WMF

Zdravím, lidi. Wikimedia Foundation opět chystá sbírku, která má přinést prostředky na to, aby Wikipedie mohla další rok dobře fungovat. V tuhle chvíli se mj. připravují texty bannerů, které se na Wikipedii při sbírce budou objevovat. Pokud máte nějaký vhodný nápad, můžete ho prezentovat - v anglické verzi zde, nebo ve speciální české verzi zde (obojí je na Meta Wiki). Bližší informace najdete tamtéž na této stránce. Nadace i všechny projekty vám děkují. :-) Okino 1. 11. 2010, 22:35 (UTC)

Ty uhrančivé Jimbovy oči, které jsou často výraznější než celý článek pod nimi i s ilustracemi, jsou docela nadělení. Vypadá to nevkusně a nejsem si jistý, jestli taková vlezlost má větší efekt, než by měla nějaká uměřená reklama nenarušující esteticky samotnou encyklopedii. --ŠJů 13. 11. 2010, 14:46 (UTC)

Dotaz - řazení šablon v kategoriích

Dobrý den, rád bych se zeptal, jaký má význam parametr {{PAGENAME}} při kategorizaci šablon. Domnívám se, že žádný, protože pokud není za znakem "|" uvedeno jinak, řadí se šablony (obdobně jako články) podle názvu (ledaže by se řadily jakoby pod Š, jako Šablona). NKP 2. 11. 2010, 09:06 (UTC)

Bez {{PAGENAME}} se stránky řadí dle plného názvu, tzn. včetně prefixu jmenného prostoru: Wikipedie pod W, Nápověda pod N, Šablona pod Š, Diskuse pod D apod. {{PAGENAME}} vrací název stránky bez prefixu jmenného prostoru, tzn. například zde {{PAGENAME}} = Pod lípou/Archiv 2010/06 (oproti {{FULLPAGENAME}} = Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2010/06). Použití tohoto „kouzelného slova“ místo vypsání názvu „natvrdo“ má výhodu v tom, že po přejmenování stránky není nutné v kódu nic opravovat a hned se řadí podle nového názvu. --Milda 2. 11. 2010, 12:09 (UTC)

Děkuji za odpověď. NKP 9. 11. 2010, 13:32 (UTC)

Seznamy tramvajových linek

Zdravím. Docela rád bych znal názor ostatních wikipedistů na kolegou BrckoGOS nově založené seznamy tramvajových linek v českých městech (Seznam tramvajových linek v Plzni, v Brně, v Liberci, atd., viz navbox dole v seznamu). Výjimkou je pouze Praha, kterou založil již v březnu t. r. Jde mi o to, že v současné době to dle mého nejsou encyklopedické články ani seznamy, ale de facto aktuální jízdní řády, které sem nepatří. Jak je vidět z historie pražského seznamu, kolega provádí změny pouhou aktualizaci trasy, zastávek, čili jedná se vždy pouze o aktuální stav, který je lehce dostupný na stránkách dopravního podniku nebo v IDOSu, jenž je v článku uváděn jako zdroj. Nebyl bych proti nějakému historickému přehledu s třeba ročním intervalem (podobně jako Historie pražských tramvajových linek, kterou navíc ten nový seznam vyjma nočních linek duplikuje) a nejvýznamnějšími zastávkami (přestupními uzly), ale takovéto seznamy s aktuálními informacemi měnícími se ze dne na den, jaká linka kam jede a kterými projíždí zastávkami, prostě nepovažuji za encyklopedicky významné a nemyslím si, že by je tady vůbec někdo hledal. Chtělo by to zpracovat nějak komplexněji, do historie, neměnit s každou výlukou a neuvádět tam všechny zbytečné zastávky (prostě ponechat jen trasu ve tvaru konečná – přestupní uzel – přestupní uzel – konečná tak, jako jsem to již praktikoval zde). Sám bych byl takhle schopen zpracovat Brno a asi i Liberec (mám literaturu), ale času zrovna moc není a mám v plánu se v nejbližší době věnovat něčemu jinému. Rovněž by bylo vhodné vyřešit onu duplicitu s pražskými seznamy: osobně bych Historii pražských tramvajových linek aktualizoval o největší změny a přesunul na Seznam tramvajových linek v Praze. --Harold 2. 11. 2010, 16:27 (UTC)

Nevidím v tom nic přínosného, byl bych pro smazání. --Ragimiri 2. 11. 2010, 16:42 (UTC)

Tak je dost možné, že kompletní seznamy někomu nemusí vonět. Bral jsem to tak, že informace o linkách k různým tramvajovým systémům v českých městech chybí, přitom v jiných jazycích tyto informace jsou a to i dokonce k zahraničním tramvajovým dopravním systémům. Nemám nic proti tomu, aby se linky zobrazovaly jen v nejdůležitějších bodech a s konečnými zastávkami, mě šlo pouze o to, že tyto informace na české wikipedii chybí. Možná jsem to vzal za špatný konec, když jsem si dal tu práci a vypsal je všechny, přesto alespoň způsobem, který (jak jsem zprvu doufal) nikomu nepřekáží, to znamená udělat samostatný článek k linkám a do článků o Tramvajových dopravách v různých městech na ně odkázat linkem. --BrckoGOS 2. 11. 2010, 16:50 (UTC)

Jako příklad uvádím Berlínskou tramvajovou dopravu na anglické wikipedii. Pokud by to bylo prováděno timto stylem, určitě by to přínosem bylo. http://en.wikipedia.org/wiki/Berlin_tram#Routes . --BrckoGOS 2. 11. 2010, 16:54 (UTC)

Jsem téhož názoru jako Harold, že tyto přehledy by měly být pojaty historicky, resp. nadčasově a zachycovat celý vývoj linkového vedení, nikoliv sloužit jako vyhledávač spojení na zítřek (nicméně různé seznamy měst podle počtu obyvatel nebo infoboxy obcí také průběžně aktualizujeme a historické pořadí nebo historické údaje z nich mizí, takže tak úplně proti duchu Wikipedie ta aktualizace není). Myslím, že v případě tramvajových linek není od věci uvádět i kompletní seznam zastávek na trase, přičemž drobnější změny (přidání, ubrání či přejmenování) lze řešit poznámkou v závorce za názvem zastávky. Jinak bych se zabýval jen tzv. trvalým stavem linek - přičemž významnější výluky (které trvají řádově roky anebo jsou něčím zajímavé) bych jen poznamenal na konec odstavce o lince. Obecně se domnívám, že vedení tramvajových linek i jejich nejzákladnější parametry (rozsah provozu, rámcově interval) encyklopedicky významné být mohou, konkrétní rozpis časů jízd většinou už nikoliv. Věnovat seznamu pražských tramvajových linek dva duplicitní články, to se mi zdá moc - jsem pro sloučení, je-li z duplicitního článku co slučovat. Mimochodem, myslím, že i historie autobusových linek (městských i regionálních) by stála za podrobné encyklopedické zpracování, počínaje prvními rakousko-uherskými poštovními linkami, autobusovými linkami ČSD, ČSAD, přes linky raného posametového kapitalismu až po dnešní dobu (po oblastech, po dopravcích), ale v některých historických etapách budou asi ve zdrojích velké mezery. Hodně těžké je třeba dohledávat něco z první poloviny 90. let, kdy ještě kloudně nefungoval ani internet ani úřední licence na linky a knižní JŘ už ve většině krajů nevycházely nebo nestíhaly pokrýt vše. --ŠJů 2. 11. 2010, 16:57 (UTC)

Určitě popřemýšlím, co s tím udělat, aby to bylo pro wikipedii vhodné. Alespoň, co se týče tramvají, autobusům já tolik zatím nehovím, bohužel. K těm tramvajím ale určitě něco smysluplného dodělám, jakmile k tomu dostanu více času. --BrckoGOS 2. 11. 2010, 17:10 (UTC)

Chápu tvůj záměr, nějaký seznam linek by tu měl být. Abych řekl pravdu, tak jsem se při psaní článků o tramvajových/trolejbusových/autobusových systémech uvádění seznamů linek schválně vyhýbal, protože u dosud provozních systémů to není v moci jednoho, dvou lidí všechno kontrolovat, aktualizovat, atd. Já jako Brňák mám dejme tomu přehled o situaci v Brně, a ač sleduju různá dopravní fóra, dopravní stránky, kupuju si nějaké časopisy, tak jsem rád, že dokážu vložit novinky o vozovém parku nebo nově postavené trati v jiných městech (což pro mě osobně jsou důležitější věci), protože je toho hodně (a linkových změn mnohokrát víc). Naopak lidí, co se tomu věnuje na wiki, je málo. Proto jsem chtěl vědět, jak se k tomu staví i ostatní a je víceméně vidět, že se tak nějak rámcově shodneme. --Harold 2. 11. 2010, 19:54 (UTC)

Byl bych pro ponechání seznamu, ovšem pod podmínkou, že bude seznam doložen zdrojem. Za zdroj bych považoval něco jako "100 let ve službách města" (v místních mutacích - knihy o MHD jsou i o Teplicích, takže pochybuju že by nějaké město s tramvajovým provozem nic nemělo). Kdyby nic, tak je tu samozřejmě i Encyklopedie MHD v Česku (taková ta hnědá), kde jsou popisy linek celkem dobře zpracovány a dá se to refnout tím. Vývoj linkového vedení a jeho současný stav mají dle mého názoru určitou vypovídající hodnotu o vývoji města a o jeho současném charakteru. Informace je to vhodná. Co vhodné není, jsou třeba jízdní řády a další jiné šílenosti. Ty ale máme na commons nafoceny, takže není problém je použít třeba jako ilustraci - spolu s další hromadou šotofotek. Aktron (✆|✍) 2. 11. 2010, 16:59 (UTC)

Smazat. Takové seznamy existují - namátkou třeba Praha či Plzeň. Začne to tímhle a skončí autobusovými linkami, u nichž leckdy pro jejich trasové varianty bude jednodušší vypsat celý jízdní řád. Navíc se to relativně často mění, zvláště v Praze. Slaigo 3. 11. 2010, 16:32 (UTC)

Smazat Prakticky jsou linky MHD měněny častěji, než probíhá údržba článků (aktualizace). Co by bylo ale zajímavé vysledovat a doložit jak se např. v poválečném období do současnosti měnily trasy linek v jednotlivých městech (zrušené tratě, linky, přeložky, nové tratě). To by mohlo mít encyklopedický význam z hlediska vývoje MHD ve městech. --W.Rebel 3. 11. 2010, 17:54 (UTC)

Tohle není AfD, nemyslím si, že by někdo těch několik seznamů smazal jen na základě diskuse Pod lípou. :-) Jen jsem chtěl vědět, jaký má komunita názor na seznamy v této podobě. Tady je vidět, že se shodneme, že tudy cesta asi nevede a že by bylo vhodné vytvořit pro seznamy tohoto typu nějakou koncepci, jak je dělat. Se zapracováním historie víceméně taky všichni souhlasí, akorát, kdo to udělá... Vývoj tratí je myslím základně popsán v jednotlivých článcích Tramvajová doprava v XXX (myšleno co se týče ČR), vývoj linkového vedení by si samostatný seznam zasloužil, přeci jenom jsou změny linek častější než výstavba nových tratí. Ale nechci zde dělat nějakou aktuální databázi zkopírovanou z IDOSu, nýbrž něco v té podobě jako je Historie pražských tramvajových linek. --Harold 3. 11. 2010, 21:21 (UTC)

Jsem pro, aby se zde historie tramvajových (a trolejbusových) linek objevila ve formě zmapování základních historických změn. Jako jistý návod bych bral toto [7], i když vzhledem k tomu, že se web zabývá jediným městem, tak je text pro použití na wikipedii až příliš obsáhlý. V podstatě by stačil i jistý seznamový formát typu linka/období/trasa po zjednodušení: Linka č. 1, 1970 - 1980 A - B - C, 1980 - 1990 A - B - D apod.--Railfort 4. 11. 2010, 06:14 (UTC)

Reference a interpunkce

Zdravím komunito! Prosím Vás narazili jsme na nejasnost s Petrem Karlem ohledně reference a interpunkce, WPCW a ÚJČ. Prosím pomozte s rozřešením. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Elm (diskuse • příspěvky)

Přeneseno z Diskuse s wikipedistou:Elm#Tečka před referencí:

"Dobrý den, v článku Bakterie jsem revertoval Vaši formální úpravu. Chtěl bych Vás při té příležitosti poprosit, abyste neprováděl podobné úpravy mechanicky a rozlišoval konkrétní případy: reference se ne vždy vztahuje pouze k celé větě, ale může se vztahovat jen k určitému slovu ve větě. I když se takové slovo vyskytuje před čárkou nebo tečnou, nesmí od něj být reference tímto znaménkem nelogicky oddělena. Viz doporučení wikipedie Wikipedie:Reference#Jak zdrojovat. Děkuji za pochopení.--Petr Karel 1. 11. 2010, 16:36 (UTC)

Dobrý večer, nějak nechápu vaší výtku, tečka na konci věty má být před referencí, (Wp:WPCW) reference se může vztahovat ke slovu, ale když jde o poslední slovo věty, jde o totéž a tečka tam má být. "popsané chloracidobakterie"(věta končí, má tedy následovat tečka) a pak je nová věta "Většina" ... Typografická pravidla o tom, že věta končí tečkou platí pořád i když se reference vztahuje k poslednímu slovu věty. --Elm 1. 11. 2010, 16:58 (UTC)

Děkuji za reakci. Jsem zřejmě ovlivněn typografií vědeckých článků, ve kterých se poznámky a reference dávají před interpunkci, viz např. tento náhodný článek z poslední doby (a věřte že nijak výjimečný) jako příklad: poznámky - jako u autorů na str. 1, i reference na dalších stranách jsou před interpunkcí. Připadá mi to i logičtější, protože dané poznámky a reference jsou jistou logickou součástí daného slova/skupiny slov. (I když mi nedělalo problém, zvyknout si na zvyklost wikipedie, psát referenci k celé větě až za interpunkci.) Rád se poučím o odlišnosti typografických pravidel wikipedie, bohužel ve Vámi uvedené referenci na Wp:WPCW není o tom vůbec nic, naopak doporučení wikipedie Wikipedie:Reference#Jak zdrojovat uvádí u reference k části věty jednoznačné vymezení "bezprostředně za tuto část". Zdraví Petr Karel 2. 11. 2010, 09:49 (UTC) P.S. Ještě zajímavý externí odkaz. Internetová jazyková příručka uvádí (pravda, jen v oddílu pro čárku):

Pořadí interpunkčního znaménka a značky poznámky pod čarou doporučujeme řešit podle toho, zda se poznámka pod čarou vztahuje pouze k jedinému slovu (pak by byl horní index hned za tímto slovem), nebo zda k celému větnému celku (pak by byl horní index za interpunkčním znaménkem). A na WP máme reference řešeny jako poznámky pod čarou. --Petr Karel 2. 11. 2010, 10:02 (UTC)

Naopak bych řekl, že se nevztahuje jen k jednomu slovu, ale k celému "v r. 2007 popsané chloracidobakterie" a to je imho větný celek. Mám pro Vás ale návrh, co přenést tuto diskuzi Wikipedie:Pod lípou a nechat se vyjádřit další kolegy, protože zas si tím nejsem úplně jistý, třeba nás někdo rozsoudí. Co vy na to? --Elm 3. 11. 2010, 13:13 (UTC)

Souhlasím s obojím. Bakterie, jak jste si všiml, jsem již nechal beze změny. Vím však, že jsem podobných "jednoslovných" referencí udělal před tečkou nebo čárkou více a již jsem se o umístění přetahoval s nějakým botem. Proto bych považoval za vhodné vyjasnění u doporučení, už z toho důvodu, že se k témuž výslovně vyjádřil ÚJČ ve zmíněné jazykové příručce; nebylo by dobré, kdyby se wikipedie vydala svou ojedinělou cestou. Druhý důvod je logika a zvyklosti vědeckých článků. (Když jsem pátral u větných referencí, je skutečně u nás v Česku zavedené refovat za tečkou, ne jako u některých anglických článků. Problém bych proto omezil jen na reference k části vět nebo jednotlivým slovům. Přístup podle ÚJČ by navíc umožnil logicky rozlišit, kdyby se na konci jedné věty sešly reference k poslednímu slovu a k celé větě - byly by oddělené interpunkcí; ale možná že při této představě se typografům ježí vlasy :-).) A je tu i důvod Wp:WPCW - aby se neprováděly roboticky některé nesprávné úpravy (na druhou stranu chápu, že to ztíží i robotické vyhledávání chyb). A nyní k praktickému: Jak se dělá takový přesun oddílu na jinou stránku? Vím, že mi již někdo za pouhé překopírování Ctrl-C Ctrl-P něčeho (nevím už v jaké situaci) vyčinil, tak nevím, co si mohu dovolit. Mohl bych Vás poprosit, abyste se toho ujal? Děkuji.--Petr Karel 3. 11. 2010, 14:05 (UTC)"

Konec přenesené části

Moje zkušenost z legislativy (také konzultovaná s ÚJČ): poznámka by se měla psát bezprostředně za celkem, ke kterému se vztahuje. Je-li tímto celkem věta, píše se za větou (tedy za tečkou); je-li tímto celkem nižší jednotka než věta, píše se za tímto celkem, ale uvnitř věty (před tečkou).--RPekař 3. 11. 2010, 20:54 (UTC)

Druhá česká Wikikonference

Zdravím. 4. prosince od 9 hodin do večera (včetně závěrečné volné a neformální debaty v klubovém prostředí) se na Filozofické fakultě UK v Praze uskuteční druhá česká Wikikonference. Základní informace jsou na stránce Wikipedie:konference, postupně se přidávají nové a nové. V tuhle chvíli se především hledají zájemci o prezentování. Volné téma té části konference, které se bude týkat Wikipedie a dalších témat, se zaměřuje na komunitu, lidi za Wikipedií a kolem ní, jejich spolupráci, společné projekty a podobně, ale berte to jen jako základní inspiraci. Zájem o prezentace můžete dát na výše uvedené stránce. Děkuji. Okino 4. 11. 2010, 20:28 (UTC)

Svatý Eustach

A co takhle myslet než navrhovat na smazání a mazat? Když vím, že kromě ostrova se tak jmenuje i světec (kterých je mimochodem několik), tak by mne logicky měl napadnout rozcestník, nebo aspoň návrh na smazání ponechat víc než pár vteřin, aby se mohl vyjádřit i někdo další. --Lenka64 5. 11. 2010, 09:18 (UTC)

On to byl právě důvod, proč to bylo navržené na smazání jako zavádějící přesměrování. Celé se to do zdůvodnění nevešlo, tady je, jak to bylo v šabloně smazat zdůvodněno uživatelem Unpocoloco: {{smazat|Článek "Svatý Eustach" pojednával o karibském ostrově pojmenovaném po tomto svatém. Ten článek jsem přesunul na nový název Sint Eustatius (vhodnější nepočeštěný nizozemský název ostrova). Takže z "Svatý Eustach" vznikl redirect na Sint Eustatius. Ale myslím, že bylo vhodné, aby se zde objevily iformace o svatém muži. Kdyby se tedy "Svatý Eustach" smazal, měl by případný přispivatel volný odkaz. Navíc články, které odkazují na "Svatý Eustach", se týkají doopravdy toho svatého, néé ostrova}} --Wespecz 5. 11. 2010, 09:23 (UTC)

To, že se mohl "Svatý Eustach" předělat na rozcestník, mě v tu chvíli nenapdlo. Já se nyní snažím autualizovat vše okolo Nizozemských Antil (kterých byl Sint Eustatius byl součástí a které přestaly existovat). O svatých vím asi tak nula nula nic. A doopravdy se mi tomu nechce věnovat.... To, že je nyní "Svatý Eustach" neexistující, nic nemění na tom, že se ten rozcestník může vytvořit. A nemyslím si, že těch několik kliků myší navíc někomu extrémně uškodí, já nevidím nic špatného, čeho bych se měl dopustit. --Unpocoloco 5. 11. 2010, 09:33 (UTC)

Seznam hvězd v souhvězdí Vodnáře

Zdravím, zas malý dotaz pro češtináře. Neměl by se seznam jmenovat Seznam hvězd souhvězdí Vodnáře, bez toho v? Je zde několik seznamů hvězd podle souhvězdí, mě se to zdá špatně, ale jistota není.--Mirek256 7. 11. 2010, 17:01 (UTC)

Je to stejné jako Seznam měst České republiky vs. Seznam měst v České republice. Obojí je správně, ale varianta s "v" mi přijde více jednoznačná, ale asi tak o pikometr. Palu 7. 11. 2010, 17:03 (UTC)

Takže nebude vadit přesun?--Mirek256 7. 11. 2010, 20:43 (UTC)

No mě určitě ne. Jen si myslím, že je asi úplně zbytečný. Spíš bych to udělal na ten název, na kterém je to obvyklé tady na Wikipedii. Třeba u těch zmíněných seznamů měst je to s "v", stejnětak Seznam moří na Měsíci a stejnětak Seznamy hvězd. Tudíž podle mě je to krok proti standardizaci názvů, pokud jsem se tedy dobře díval. Palu 7. 11. 2010, 21:44 (UTC)

Dodělávka k šabloně Hvězda_úvod

Zdravím,

chtěl bych požádat někoho znalého, zda by nevytvořil následující dodatek k šabloně Hvězda_úvod. Na portugalské Wikipedii mají šablonu Estrela, např. zde: http://pt.wikipedia.org/wiki/Betelgeuse. Ta má tu výhodu, že zvýrazňuje hvězdu na určité pozici, na naší šabloně jsem toto nenalezl. Dotyčnému budu nesmírně vděčný.--Daewoo 7. 11. 2010, 19:36 (UTC)

Přesměrování s kategorie

Patří na stránku s přesměrováním kategorie? Tedy, aby stránka, ze které je přesměrování na jinou stránku, byla uvedena v nějaké kategorii? --W.Rebel 7. 11. 2010, 20:27 (UTC)

Přesměrování by se měla kategorizovat podle typu, viz Kategorie:Kategorie přesměrování. Já osobně jsem pro to, aby se kategorizovala i podle obsahu, pokud např. užší termín přesměrovává na obecnější stránku, která není v uvedené kategorii – zde příklad. V řadě jinojazyčných Wikipedií je zařazování přesměrování do kategorií běžnější než tady, např. v nizozemštině jsou ve výchozím nastavení odlišena zelenou barvou (kromě toho, že jsou jako tady kurzívou). --Gumruch 7. 11. 2010, 20:47 (UTC)

Ok, takže to ničemu v podstatě nevadí. :) --W.Rebel 7. 11. 2010, 20:52 (UTC)

Přenesení weather boxů z en wikipedie.

Zdravím,

Weather boxy na en wikipedii se ukázaly být jako velmi užitečné a myslím, že poskytují mnoho informací o daném městě/místě. Zajímalo by mě proto, jak je to s možností jejich portování/přenosu na cs wiki? Já bych to jako zase tak obtížné neviděl, ale jelikož nejsem programátor, nedovedu to přesněji posoudit. Podle mé představy by bot automaticky vyhledal články na en wikipedii s weather boxem, nad to by se hodil nadpis Podnebí, zkopíroval by se samotný box a do referencí by se přidal odkaz na zdroj těch klimatických dat. Myslím, že to by českou wikipedii ohromně obohatilo. Zajímalo by mě tedy, jestli je to v technických možnostech vás wikipedistů něco takového provést.--Kohelet 7. 11. 2010, 21:30 (UTC)

Uveď příklad En stránky s weather boxem, podíváme se na to.--frettie.net 8. 11. 2010, 00:41 (UTC)

Doufám, že jako příklad by mohlo být myšleno toto a myslím, že to řeší šablona Počasí například takto.--DeeMusil 8. 11. 2010, 01:31 (UTC)

No, dle mě naprosto zbytečná záležitost teda.--frettie.net 8. 11. 2010, 01:46 (UTC)

Není to rozhodně zbytečná záležitost, naopak jsou velmi přínosné, když se potřebujete dozvědět informace o klimatu v jednotlivých městech. Ale obávám se, že jsem byl špatně pochopen. Myslel jsem, že by šlo naprogramovat nějakého bota, který by tyhle boxy automaticky kopíroval z en wiki do korespondujícího článku na cs wiki. To by snad nebylo tak složité.--Kohelet 8. 11. 2010, 01:52 (UTC)

Já to tak pochopil, nicméně i tak si myslím, že to je zhovadilost (tenhle typ tabulky). Z čeho usuzuješ, že to je přínosné?--frettie.net 11. 11. 2010, 00:05 (UTC)

Nejsem vysloveně odpůrce tabulek s počasím, jistě to jsou zajímavé informace, nicméně by mne zajímalo, jakou metodikou se došlo k poznání „ukázaly být jako velmi užitečné“.--Tchoř 8. 11. 2010, 05:28 (UTC)

Jistě by to tu naší Wikipedii obohatilo, ale kdo by to všechno překládal? Myslíte, že by to všechno zvládl bot?--Juan de Vojníkov 8. 11. 2010, 09:06 (UTC)

Jestli to dobře chápu, tak tam není co překládat, všechno jsou to jenom čísla. Jestli to ale zvládne přebrat nějaký bot, to nevím. Taky v naší šabloně asi chybí nějaké položky, takže by se musela doplnit. Palu 8. 11. 2010, 10:39 (UTC)

No tak překládat by se asi musela lokalita, ta je asi proměnná. No a pak angličtina má jinou typografii, to jsem myslel tím překladem.--Juan de Vojníkov 8. 11. 2010, 13:25 (UTC)

U amerických měst bude nutno přepočítat °F a inches na °C a mm.--Jann 8. 11. 2010, 13:41 (UTC)

Lokality mají v naprostě většině případů stejný název.--Kohelet 9. 11. 2010, 10:15 (UTC)

Stupně ne, co jsem viděl, tak to uvádí i ve stupních Celsia. Tady by stačilo, kdyby bot F nečet.--Juan de Vojníkov 11. 11. 2010, 08:18 (UTC)

Gliese 581 g

Co s tím? Cizí planeta, na které byl na „100 % život“, se „záhadně ztratila“, Gliese 581 g: Je první obyvatelná exoplaneta přeludem?, podle mě je to opravdu spíš příběh o tom, citát Tato studie a její prezentace v médiích není jediným příkladem toho, jak moc se liší skutečná věda od kombinace pseudovědy, víry a snahy býti celebritou. či Tato prohlášení nemají s vědou nic společného, jejich hodnota je z hlediska vědecké metody a s ohledem na data (neexistující data) stejná, jako když budete tvrdit, že na planetě žijí čert s Mikulášem., nevím ale, jestli mě zde pochopíte, já se ptám co dál článkem, je to sen o druhé Zemi a být jejím objevitelem za každou cenu.--Mirek256 8. 11. 2010, 17:49 (UTC)

zatím asi takto--Tchoř 8. 11. 2010, 18:04 (UTC)

No já navrhuji, že Mirek256 by mohl dohledat další zdroje (ty jsou vždy důležité) a dotáhnou to na dobrý článek. Hlavně 2NNZ ! --W.Rebel 8. 11. 2010, 19:55 (UTC)

Já Váš vezmu vážně, ale zde se zrovna nejedná o jednoduchý případ, a navíc tento článek by asi nebyl o astronomii, ale jak se dělá pavěda, či jak se dostat do učebnic za každou cenu, či jak se brzo publikují výsledky, že je z toho nakonec ostuda. Dobrý článek jde udělat o Gliese 581, to je jiné kafe.Zde je zdrojů mnohem a mnohem více než 2.--Mirek256 8. 11. 2010, 21:07 (UTC)

Trochu jsem to upravil a rozšířil o informace v ndřazeném článku, ale asi by bylo nejklepší si počkat na potvrzení...--DeeMusil 10. 11. 2010, 22:30 (UTC)

Megašablony

Dnes jsem si všimnul velké šablony: Šablona:borovicovité, třeba v článku cedr libanonský. Není přehnané vytvářet takové šablony, které suplují kategorie? Problém je v tom, že ten seznam druhů není ani zdaleka úplný, kdyby byl, tak to je šablona přes 2 stránky. Podle mě je maximální verze seznam rodů, to by bylo ještě únosné. U jiných čeledí ale také ne, jsou čeledi, kde jsou i stovky rodů a tam to taky nepůjde.--Don Pedro 10. 11. 2010, 11:22 (UTC)

Vzhledem k tomu, že drtivá většina článků v šabloně není založena, tak těžko může duplikovat kategorii, kde by nezaložené nebyly uvedeny. Š. by měla by zůstat tak jak je, přijde mi užitečná. --Elm 10. 11. 2010, 11:55 (UTC)

No jo, ale k čemu to je, když je ta šablona neúplná, neobsahuje všechny druhy čeledi. Takže je to pro čtenáře stejně matoucí. Je reálná jen šablona obsahující rody, tam by to mělo nějaký užitek. Jde taky o to, jestli takové šablony tvořit ke každé čeledi, někde to nepůjde kvůli tomu, že je i rodů (natož druhů) příliš mnoho.--Don Pedro 10. 11. 2010, 12:03 (UTC)

Podporuji Dona Pedra, šablony by měly být rozumně velké. Takovou šablonu spíš začlenit někam do článku nabo udělat seznam. Čitelnost a praktičnost jsou také důležité hodnoty.--Ioannes Pragensis 10. 11. 2010, 12:15 (UTC)

Taky souhlasím. Pokud není šablona úplná a pokud by po doplnění byla přes 2 stránky, nemá žádný smysl a je pro čtenáře skutečně matoucí. Na něco podobného jsem narazil i u šablony:myšovci, která nepředstavuje ani polovinu druhů. --Trachemys 10. 11. 2010, 12:20 (UTC)

Já si myslím, takovéhle šablony by měly být rozkouskované, aby nebyly tolik velké. Svou užitečnost oproti kategorii totiž mají, například při tisku stránky se obsah kategorie nevytiskne, zatímco v navigační šabloně má člověk přehled o příbuzných druzích apod. Tudíž podle mě na stránce cedr libanonský by měl být navbox, který by vypadal asi takto:

Na stránce Jedle bělokorá by pak byl navbox:

a podobně u dalších případů. Palu 10. 11. 2010, 14:06 (UTC)

Podle mého názoru mají být podobné seznamy na vlastních stránkách vždy. Dávat je do článků přináší víc škody, než užitku. Chci-li si zobrazit/přečíst/vytisknout jedli bělokorou, chci informace o jedli bělokoré, nikoliv o čeledi borovicovitých.--Tchoř 10. 11. 2010, 14:12 (UTC)

Jednak to nijak neodporuje mému návrhu (může existovat kompletní seznam stejně jako navigační šablona nejpříbuznějších) a jednak informace o příbuznosti jedle bělokoré jsou informace o jedli bělokoré. Nevím tedy co se Vám na tom vlastně nezdá. Palu 10. 11. 2010, 14:18 (UTC)

Reagoval jsem spíš na původní příspěvek na toto téma. Ale když jsem dotázán, co se mi nelíbí: Nelíbí se mi, jsou-li do článků cpány informace, které s tématem článku souvisí jen velmi volně. V článku o jedli bělokoré čekám seznam lokalit, kde roste, seznam nejvýznamnějších producentů jejího dřeva, seznam látek, které obsahuje, a podobně, tedy seznamy, které se věnují té jedli takové. Seznamy, do kterých naopak jedle bělokorá patří, které jsou jí nadřazené, čekám v patřičných nadřazených článcích. Tedy věci ve stylu seznam borovicovitých v článku o borovicovitých. Podobně seznamy chráněných stromů nikoliv článcích o těch stromech, ale v článcích o ochraně stromů. Podobně seznam nejvýznamnějších těžebních stromů České republ

A že se má takový seznam nejen stahovat a zatěžovat mi připojení a koncové zařízení, ale že se mi má v rámci stránky ještě tisknout a zabírat místo na papíře, to už mi připadá jako špatný vtip.--Tchoř 10. 11. 2010, 14:31 (UTC)

Souhlas, že čeleď je moc široká skupina. Byl bych pro rozsekání podle jednotlivých rodů s tím, že nadpis šablony bude onen rod, tedy do navboxu necpát rod jako parametr group, ale jako title. Čili takto:

Žádné zbytečnosti navíc. Jednoduše jen onen rod. Pro jeho začlenění si můžu kliknout na článek o rodu. --Faigl.ladislav _slova^činy 10. 11. 2010, 14:25 (UTC)

Malá poznámka: česká jména rodů by měla být s malým písmenem, latinská s velkým. Čili rod borovice. Když je seznam oddělený kolečky, dá se imo první písmeno použít velké. --Gumruch 10. 11. 2010, 14:50 (UTC)

Já si myslím, že půvab navigačních šablon je právě v tom, že jsou strukturované. Pokud je to jen seznam (bez dalšího členění), tak je to velmi podobné kategorii. Proto bych dal přednost Palúho návrhu. Ale měl bych ještě tyto připomínky:

• pokud je v záhlaví uvedeno Borovicovité, není třeba dále uvádět Další rody borovicovitých, ale jen Další rody
• uvádí-li se tam Další rody, pak je třeba, aby ten rod uvedený výše už v seznamu nefiguroval
• uvádí-li se tam Další rody, pak není důvod pokaždé uvádět, že jde o rod
• ve výše uvedené ukázce je v jednom případě rod jedle dvakrát

Čili třeba takto:

Anebo takto:

Slaigo 10. 11. 2010, 14:53 (UTC)

Já jsem s tím vstupem nechtěl vyvolat nějakou hádku. Jen chci upozornit, že kdyby ta šablona byla úplná, obsahovala by cca 220-250 položek, což je na šablomu opravdu moc. Jiná než úplná šablona nemá smysl. Když už, tak by se hodila šablona jen se seznamem rodů (ne druhů), ta by svým počtem byla u borovicovitých únosná, obsahovala by cca 11 položek. Ale třeba u vstavačovitých by to bylo 850 položek, což je nesmysl. Prostě je dobré tvořit šablony v rozumných mezích.--Don Pedro 10. 11. 2010, 15:33 (UTC)

Velmi se mi líbí druhý Slaigův návrh. Je přehledný, nic nevnucuje (paralelní rody jsou schovány v zápatí) a zároveň i v případě jedle a podobně obsáhlých rodů zůstane přehledný a dostatečně kompaktní. Palu 10. 11. 2010, 15:48 (UTC)

Abych řekl pravdu, nevidím v tom žádné řešení, pořád to je stejně neúplné. Jenom u rodu borovice by mělo být cca 110 položek.--Don Pedro 10. 11. 2010, 19:09 (UTC)

Tak to jsem přehlédl. Ale standardně se to tak dělá, tudíž jak to udělat jinak? Napadají mě dvě řešení v tuto chvíli - jedno je vymazat navbox úplně, druhé je nechat tam holt 110 borovic. První řešení se nelíbí mě, druhé Vám. Jak to ale vyřešit tak, aby to splnilo požadavky všech? Napadá Vás něco? Palu 10. 11. 2010, 20:51 (UTC)

Napadá mě odložit řešení problému do doby, až budou hotovy články aspoň ve formě pahýlu o všech 110 druzích borovic. Slaigo 10. 11. 2010, 21:22 (UTC)

No představte si, že udělám šablonu šáchorovité, kde bude jenom z rodu ostřice 1500-2000 položek a řeknu, že až to někdo všechno napíše, tak že se to bude řešit. Nesmysl. Nejbližší hlavní rank pod čeledí je rod, takže když už, tak by šablona měla obsahovat rody. Na druhy se každý dostane v příslušných článcích o rodech, kde budou buď přímo seznamy, u obsáhlých pak odkazy na seznamy. jde spíš o model jak to dělat a jak ne než o ttento příklad.--Don Pedro 10. 11. 2010, 21:35 (UTC)

Konkrétní návrh Palua a Slaiga se mi líbí. co se mne týče navrhoval bych jej uplatnit, kde je to třeba (hodně položek na čeleď) a kde to jde (nikoli příliš položek na rod). Nevidím důvod pro nějaké tvrdé sjednocování navig šablon u všech taxonomických článků, hlavní je aby se čtenář zorientoval a dostal tam kam chce. Např. u všech borovicovitých, kde to jde by to bylo jak v návrhu. Kde je druhů opravdu příliš, tam by to smysl postrádalo, tak nechť je to u takovýchto konkrétních případů prostě jinak (takových rodů nebude úplně málo), tedy pakliže se do toho už někdo pustí. Řešil bych to zakázkově, např (jen návrh) borovice (javor, růže, ostřice atd) by vypsané druhy buď neměli - nebo by byly vypsáni jen významní zástupci (subjektivní - já vím, ale pro orientaci nejlepší) a nad nimi byl tlustý odkaz na komletní seznam druhů....kompletní seznam druhů rodu Javor. Reo ⁺ | ^✉ 10. 11. 2010, 23:46 (UTC)

V zásadě souhlasím, tam kde to jde, tak nejsem proti takovým šablonám. Jde jen o to, stanovit nějakou rozumnou hranici, aby ta šablona nebyla monstrum, které se bude vkládat do stovek článků. Šablona, která má víc než 100 položek už začíná být monstrózní a řešil bych to jinak. V případě borovicovitých třeba šablonou jen s rody, kdy seznam druhů by byl v článcích jednotlivých rodů. Ostřice je úplně mimo možnosti, to bych šablonou určitě neřešil.--Don Pedro 11. 11. 2010, 08:53 (UTC)

Mě se spíš líbí jak to vidí Reo. U borovicovitých druhá Slaigova šablona a v ní jen zásadní nebo hodně rozšířené druhy a zbytek vyřeší odkaz na kompletní seznam. U ostřice to samé - výběr jen nejzásadnější, nejrozšířenějších, atp., tak aby jich nebylo např. více než 30, jde-li to a zbytek odkaz na seznam. Pokud by nějaký druh na 30 a míň zkrátit nešel, tak pak to vynechat a uvést pouze odkaz na seznam a vedlejší rody. Pokud by ani ty vedlejší rody nešly vyčíst, protože by byly příliš obsáhlé, tak uvést opět pouze odkaz na seznam. A tak podobně. Tudíž standardizace v tom, že vždy tam nějaký smysluplný navibox bude a v tom, že bude vždy nějak rozumně dlouhý a přehledný. A individuální přístup ve volbě toho, co konkrétně budou obsahovat komplikovanější (tzn. nevyhovující, delší, přebujelé) naviboxy. To by mělo ve výsledku uklidnit jak Don Pedra (žádná šablona nebude přebujelá nebo matoucí a nekompletní), tak i druhou stranu (každý článek bude mít funkční a vyhovující navigační šablonu). Palu 11. 11. 2010, 14:02 (UTC)

Taky tak. Kažopádně by šablona buď měla zahrnovat všechny druhy nebo by měla obsahovat odkaz na seznam všech druhů. Pokud by šabloně chyběla jedna nebo druhá z těchto náležitostí, je to špatně. A šablona Myšovci je podle mě úplně špatná.--Ben Skála 11. 11. 2010, 14:58 (UTC)

Ano, v tomto případě jsem pro smazání. --Trachemys 11. 11. 2010, 15:03 (UTC)

Souhlas. Palu 11. 11. 2010, 19:45 (UTC)

2x LocMap v Infoboxu

Zajímal by mě názor na možnost mít v infoboxu {{Infobox sídla světa}} 2x LocMap. Na jedné mapě by byla celková mapa státu a na druhé podrobnější mapa oblasti. Určitě by to přinášelo informaci navíc, současné mapy v LocMap přinášejí jen hrubou lokalizaci místa. Jak by to vypadalo můžete posoudit zde nebo zde. Podrobnější mapa se rozklikne nad nebo pod celkovou. Výhodné je to v tom, že se infobox ve výchozím stavu zbytečně nenatahuje do délky. Děkuji předem za vaše názory. --Jowe 11. 11. 2010, 08:40 (UTC)

Rozhodně pro. --Petr C. 11. 11. 2010, 09:54 (UTC)

Já jsem pro a umožnil bych to i v jiných infoboxech, kde by to dávalo smysl, jako je třeba {{Infobox katastrofa}}, {{Infobox Letecká nehoda}}. Třeba u té druhé nejde vložit ani jeden LocMap, jestli dobře koukám. Palu 11. 11. 2010, 14:10 (UTC)

Rozklikávací ne... Copak nemůžeme vytvářet kvalitní obsah, který půjde snadno 100% převést na jiné médium? Miraceti 11. 11. 2010, 23:07 (UTC)

Je otázka, jestli je pro tu podrobnější mapu skutečně výhodnější formát LocMap. Ten hlavní LocMap slouží k tomu, aby člověk věděl, kde to je. Od případné další mapky bych očekával naopak spíš informace o okolí, o kontextu. Třeba podívám-li na německou Wikipedii na Wojerecy, vidím na podrobnější mapce tvar území, které k obci patří. Pokud chceme přidávat další mapky, šel bych spíš tímto směrem. První mapka lokalizační, druhá mapka pro poskytnutí více informací o subjektu. Ovšem je zase otázka, je-li skutečně vhodné tu druhou mapku dávat do infoboxu.

Co se týče technického provedení, souhlasím s Miracetim a jsem rozhodně proti jakýmkoliv hrátkám s technologiemi na úkor přístupnosti. Tvořme obsah, nehrajme si na programátory. --Tchoř 11. 11. 2010, 23:11 (UTC)

Samozřejmě uvedený příklad na německé Wikipedii je pěkný. Ale předpokládá to existenci takových map na Commons, pro každou jednotlivou obec jednu. Těžko předpokládat, že se objeví na Commons třeba 36 782 souborů z nichž každej bude představovat jednu francouzskou obec. Ale třeba se v budoucnu objeví a může se dát místo podrobnější LocMap obrázek tvaru území. Řešme ale situaci která je teď. I z podrobnější LocMap je možné zjistit informace které jsou z hlavní LocMap nečitelné. Čili jsou to informace které je škoda v článku nemít. --Jowe 11. 11. 2010, 23:26 (UTC)

Třeba je časem někdo vytvoří. Já na požádání udělám nějakou takovouto mapku pro libovolnou českou obec. JAn 12. 11. 2010, 07:19 (UTC)

JAne promiň, ale tyto mapy nejsou moc povedené. Šrafování nevypadá dobře, názvy území jsou i v plném rozlišení nečitelné, výřez na malé mapce ČR neodpovídá zobrazenému na velké a pro každé katastrální území ČB by měla být samostatná mapa se zvýrazněním jen toho jednoho KÚ. --Jowe 12. 11. 2010, 09:12 (UTC)

Vím, tohle je první, která se mi vůbec podařila udělat v svg. Samozřejmě, že můžu udělat i jiné druhy map, ale poptávka po nich zatím nebyla. Pokud máš nápady, jak to zlepšit, diskutujme to jinde. JAn 12. 11. 2010, 11:41 (UTC)

Do infoboxu se lze umístit podrobnější LocMap i bez rozklikávání, ale zdá se mi že to příliš natahuje stránku a vzniká příliš nevyužitého místa. Posuďte zde Arvert. Nicméně i toto řešení je akceptovatelné, jelikož v prvé řadě přinádá do článku podstanou informaci. Ikdyž zrovna v tomto případě je dostupná jako jedna z mála i kvalitní mapa území obce --Jowe 12. 11. 2010, 00:02 (UTC)

Wikipedie ke stažení

Pěkný den, nepředpokládám to, ale přesto: není nějaká možnost stažení Wikipedie k prohlížení off-line? Odhaduji, že hlavní stránky bez diskusí a obrázků by mohly celkově zabírat tak 2–3 GB. Neexistuje třeba nějaká služba, která obsah Wikipedie např. k prvnímu každého měsíce zazipuje a někde vystaví? Díky.--Ben Skála 11. 11. 2010, 14:49 (UTC)

Offline verze Wikipedie existuje, ale nebyla dva a půl roku aktualizována, na nějaké aktuálnější verzi (resp. pravidelných aktualizacích) se snad trošku pracuje, ale bůhví, kdy a jestli to bude. Ale nikdo vám nebrání takovou službu zprovoznit sám, data máte k dispozici (když tedy zrovna nespadne server jako právě teď) na http://download.wikimedia.org ;-) --Mormegil ✉ 11. 11. 2010, 16:06 (UTC)

Lze si stáhnout tzv. dump, ale momentálně je to mimo provoz... JAn 11. 11. 2010, 16:08 (UTC)

IMHO by to byla super bakalářka, ne?--frettie.net 11. 11. 2010, 17:05 (UTC)

Poslední XML dump posledních verzí stránek české Wikipedie bez diskusí měl 1,04 GB. S historií je to podstatně více, přesné číslo teď ovšem nemám k dispozici. Obrázky se nedumpují. Co se týče "spadlého serveru", tak je tam problém na hardwaru, pročež byl preventivně odstaven do doby, než bude hw vyměněn za nový (příp. opraven), aby se předešlo ztrátě dat. Datum zprovoznění není zatím známo, ale pracuje se na tom. Jinak k (omezenému) offline prohlížení také existuje třeba WikiReader.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 11. 11. 2010, 18:16 (UTC)