Přeskočit na obsah

Gordianus II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gordianus II.
29. císař římské říše
Portrét
Sestercius císaře Gordiana II.
Doba vládyleden nebo březen 238
Úplné jménoMarcus Antonius Gordianus Sempronianus
Narozeníasi 192
Kartágo
Úmrtíleden či březen 238
Kartágo
PředchůdceMaximinus Thrax
NástupcePupienus a Balbinus
PotomciGordianus III.
OtecGordianus I.
MatkaFabia Orestilla
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcus Antonius Gordianus Sempronianus (asi 192[1] – leden či březen 238 Kartágo) byl římský císař vládnoucí spolu se svým otcem Gordianem I. v lednu či březnu 238.[2] Jméno jeho matky[3] ani bližší údaje o jeho rodině nejsou známy.

Na trůn Gordiana dosadili obyvatelé města Thysdru v provincii Africa, kteří zavraždili prokurátora císaře Maximina Thráka a od převratu patrně očekávali především amnestii za svůj zločin. Gordianus, jenž se stal spoluvládcem svého otce, sice nebyl politicky nezkušený (za Alexandra Severa zastával konzulát), pravděpodobně však postrádal větší vojenskou praxi – což se ukázalo jako rozhodující. Jeho narychlo sehnaná domobrana utrpěla u Kartága porážku od jednotek numidského legáta Capelliana, věrného dosavadnímu císaři, a on sám v boji padl. Vládl stejně jako otec zhruba dvacet dní.

Nad Gordianem II. bylo po smrti vyneseno damnatio memoriae, za panování Gordiana III. ho však spolu s otcem konsekrovali za boha.

  1. Podle Historie Augusty (Vita Gord. 15, 2) mu bylo v době císařské proklamace 46 let.
  2. Březen uvádí např. Der Kleine Pauly, sv. II., článek Gordianus I., sloupec 845, leden má D. Kienast: Römische Kaisertabelle. Grundzüge einer römischen Kaiserchronologie, Darmstadt 1996, ISBN 3-534-18240-5.
  3. Údaj Historie Augusty (Vita Gord. 17, 3), že se jmenovala Fabia Orestilla, je historickou fikcí.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BURIAN, Jan. Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha: Svoboda, 1997. 237 s. ISBN 80-205-0536-9. 
  • GRANT, Michael. Římští císařové. Praha: BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X. 
  • HÉRÓDIANOS. Řím po Marku Aureliovi. Praha: Svoboda, 1975. 314 s. 
  • Portréty světovládců II (od Maximinů po Carina). Praha: Svoboda, 1982. 302 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]