Severní pól

Pohyb úhlu zemské rotace vůči povrchu Země v závislosti na čase v MJD.

Severní pól, též severní točna, je místo na Zemi, kde zemská osa přibližně protíná zemský povrch. Severní pól se nachází přibližně uprostřed Severního ledového oceánu, přičemž oceánské dno se nachází asi 4,3 km hluboko. Území je trvale pokryté vrstvou mořského ledu o mocnosti kolem dvou až tří metrů.^[1] Tato tloušťka je značně proměnlivá vlivem posuvu ledových ker, jejich zdvihu a poklesu, případně rozlomení a odkrytí vodní hladiny. Studie prokázaly, že průměrná tloušťka ledu se v posledních letech snížila.^[2] Mnozí to připisují vlivu globálního oteplování. Některé odhady uvádějí, že během několika desítek let bude Severní ledový oceán v letních měsících úplně bez ledu.^[3]

Geografický severní pól je situován na 90° zemské šířky a není totožný se severním pólem magnetickým. Geografický severní pól podle ECEF se ale mírně odlišuje od osy rotace Země, která se kolem něj spirálovitě pohybuje.

Historie dobývání

První výprava na dobytí a prozkoumání severního pólu podniknutá roku 1871 byla vedena Charlesem Francisem Hallem pod patronací Američanů. Výprava nesla označení Polaris expedition (Polární expedice) a skončila katastrofou. Halle v důsledku otravy arsenikem zemřel a výprava se vrátila zpět, aniž by pólu dosáhla. Další expedice byla vedena Fridtjofem Nansenem a pokusila se k pólu dostat driftem na k tomu zkonstruované lodi Fram. Nansen se společníkem na saních v dubnu 1895 dosáhl 86° 14' severní šířky.

K severnímu pólu se na saních po ledu vypravili Frederick Cook (1908) a Robert Peary (1909). Renomované instituce Cookovy doklady dosažení pólu neshledaly za průkazné a tak byl pokládán za prvního pokořitele severního pólu Peary. Cook se vrátil o rok později než Peary, protože se vracel přes Kanadské arktické souostroví a přezimoval na ostrově Devon. Výzkumy v 80. a 90. letech 20. století ovšem Pearyho úspěch zpochybnily na základě jeho vlastního deníku, který uvolnila jeho rodina k prozkoumání.

Další cesty do oblasti severního pólu jsou spojeny s rozvojem letectví. V roce 1926 uskutečnil přelet přes pól v letounu Fokker F.VII Američan Richard Byrd, jeho dosažení pólu je však také zpochybňováno. První prokazatelné dosažení severního pólu tak je až přelet vzducholodi Norge o tři dny později, dne 12. května 1926. Expedici vedl norský polárník Roald Amundsen, italský konstruktér vzducholodí Umberto Nobile a americký průzkumník a sponzor výpravy Lincoln Ellsworth.

Přes pól přelétla roku 1928 i vzducholoď Italia, na jejíž palubě byl i český vědec František Běhounek. Kvůli silnému větru se však nepodařilo zamýšlené vysazení pasažérů na led za účelem provedení vědeckých měření. Na zpáteční cestě vzducholoď ztroskotala, část posádky se zachránila na ledové kře, ostatní, kteří nestihli včas opustit vzducholoď, se už nepodařilo najít. Příběh popsal František Běhounek v knize Trosečníci polárního moře.

První věrohodně doložené pozemní dosažení severního pólu byla až výprava amerického dobrodruha Ralpha Plaisteda na sněžných skútrech v roce 1968. V roce 1969 dosáhl severního pólu Wally Herbert klasickým způsobem se saněmi taženými psy, byl však podporován leteckými dodávkami. V roce 1986 dosáhli pólu Will Steger a Paul Schurke, poprvé bez letecké podpory. Všechny tři výpravy byly jednosměrné - zahrnovaly pouze cestu k pólu. Teprve v roce 1995 uskutečnili Richard Weber a Michail Malachov výpravu k pólu a zpět bez podpory, tj. způsobem, který nárokoval Peary. ^[4]

V roce 1958 pod ledem severního pólu proplula první jaderná ponorka USS Nautilus amerického námořnictva a v roce 1977 k němu doplul sovětský ledoborec Arktika.

V srpnu 2007 ruská ponorka umístila na dno severního pólu titanovou schránku s ruskou vlajkou.^[5]^[6]

Klima

Animace zalednění severního pólu v letech 1990-1999

Severní pól je výrazně teplejší než jižní pól, protože se nachází na úrovni hladiny moře uprostřed severního oceánu (velké množství vody vytváří velkou tepelnou setrvačnost), než v případě, že by se povrch nacházel ve velké nadmořské výšce na kontinentu.

Zimní (lednové) teploty na severním pólu se pohybují v rozmezí od asi -43 °C (-45 °F) do -26 °C (-15 °F), v průměru -34 °C (-30 °F). Letní teploty (v červnu, červenci a srpnu), se pohybují kolem bodu mrazu (0 °C, 32 °F).^[7]

Den, noc a soumrak na pólu

Vlivem naklonění osy Země k rovině oběžné dráhy (asi 23,5°) existuje v oblasti omezené polárním kruhem období roku, kdy je slunce celodenně nad obzorem, které nazýváme polární den, a období, kdy je slunce pod obzorem, nazývané polární noc. Doba jejich trvání závisí na vzdálenosti od pólu; na polárním kruhu nastává polární den a polární noc pouze při slunovratech, na pólu trvají zhruba půl roku. Na pólu není (úhlová) výška Slunce nad obzorem ovlivněna rotací Země, ale pouze úhlovou vzdáleností Slunce od rovníku, která se mění v rámci oběhu Země kolem Slunce.

Východ slunce na severním pólu začíná přibližně dva dny před jarní rovnodenností (v roce 2022 to bylo 18. března)^[8], slunce pak během tří měsíců stoupá, až v době letního slunovratu (kolem 21. června) dosáhne nejvyššího bodu nad obzorem (23,5° elevace), následně slunce klesá k obzoru, až nakonec zapadne přibližně dva dny po podzimní rovnodennosti (v roce 2022 to bylo 25. září).

Vzhledem k vysoké zeměpisné šířce je soumrak výrazně delší oproti tomu, jak je znám ze zeměpisných šířek střední Evropy. Občanský soumrak začíná přibližně dva týdny před východem slunce, respektive končí dva týdny po západu slunce, námořní soumrak začíná přibližně pět týdnů před východem slunce, resp. končí pět týdnů po západu slunce a astronomický soumrak začíná přibližně sedm týdnů před východem slunce, resp. končí sedm týdnů po západu slunce.

V roce 2022 trvala astronomická noc do 28. ledna, kdy začal astronomický soumrak, námořní soumrak začal 17. února a občanský soumrak 5. března. Východ slunce nastal 18. března, čímž začal polární den, který skončil západem slunce 25. září. Následoval občanský soumrak, který skončil 8. října, námořní soumrak skončil 24. října a astronomický soumrak skončil 13. listopadu, čímž začala astronomická noc.^[8] Den tedy na pólu trvá o něco déle než půl roku, astronomická noc naproti tomu asi dva a půl měsíce.

Čas

Na většině míst na Zemi je místní čas určen podle zeměpisné délky tak, že denní doba je přibližně shodná a postavením slunce na obloze (v poledne je slunce přibližně na nejvyšším bodě své dráhy). Severní pól (ale i jižní) je výjimkou v tomto uspořádání ze dvou důvodů. Především se vzdálenosti zeměpisných délek a tedy šířky časových pásem limitně blíží nule. Kromě toho slunce zde vychází, dosahuje nejvyššího bodu své dráhy a zapadá pouze jednou za rok. Pro Severní pól proto není určeno pevné časové pásmo a expedice může použít čas GMT nebo národní čas země, odkud expedice pochází.

Vzhledem k tomu, že se šířka časových pásem na pólu limitně blíží nule, je oblíbenou kratochvílí na severním pólu procházení všech časových pásem.

Teritorium severního pólu

Podle mezinárodního práva žádná země v současné době nemá nárok na vlastnictví severního pólu nebo oblasti Severního ledového oceánu, který jej obklopuje. Pět zemí v okolí Arktidy, Rusko, Kanada, Norsko, Dánsko (přes Grónsko) a Spojené státy (přes Aljašku), jsou omezeny vzdáleností 200 námořních mil (370 km)^[9] od svého pobřeží, kterou si mohou nárokovat jako oblast svého vlivu a nároků. Za touto hranicí je prostor, který je spravován Mezinárodním úřadem pro mořské dno.

Při ratifikaci Úmluvy OSN o mořském právu se jednotlivé země zavázaly dodržovat toto ujednání. Norsko (ratifikovalo Úmluvu v roce 1996^[10]), Rusko (ratifikovalo v roce 1997^[10]), Kanada (ratifikovala v roce 2003^[10]) a Dánsko (ratifikovalo v roce 2004^[10]). Z toho vyplývá, že státy před zahájením aktivit v této oblasti musí doložit, že oblast zájmu spadá výlučně pod jejich svrchované území.^[11] Oblast kolem pólu je předpokládaným zdrojem surovin a některé státy (jmenovitě Rusko, Dánsko a Kanada) se snaží např. pomocí sedimentů z mořského dna dokázat, že tyto geograficky patří k jejich území.

Výpravy na pól

přehled výprav a expedic k severnímu pólu, dosažení pólu plavidly je uvedeno samostatně

den	rok	dosažený bod	výprava (expedice)	způsob
14. srpen	1553	72,00° N od Nové Země	Sir Hugh Willoughby (Anglie) se společníky	lodě Bona Esperanza a Bona Confidentia
červenec	1587	72,20° N od Grónska	John Davis (Anglie) se společníky	lodě Elisabeth, Ellen a Sunshine
červenec	1594	77,00° N od Nové Země	Williem Barentz (Nizozemí)	lodní výprava
17. červen	1596	80,18° N ze Špicberků	Jacob van Heemskerck (Nizozemí)	lodní výprava
16. červenec	1607	80,38° N ze Špicberků	Henry Hudson (Británie)	na lodi Hopewell
16. červenec	1766	80,47° N ze Špicberků	Vasilij Čičagov (Rusko)	na lodích Čičagov, Panov a Babajev
27. červenec	1773	80,80° N ze Špicberků	Constantine Phipps (Británie)	na lodích Racehorce a Carcass
	1806	81,50° N ze Špicberků	William Scoresby (Británie)	loď Resolution
25. červenec	1827	82,75° N ze Špicberků	William Scoresby (Británie)	na saních z lodi Hecla
12. květen	1876	83,37° N z ostrova Ellesmere	Albert Markham (Británie)	na saních
	1882	83,40° N z ostrova Ellesmere	James Lockwood (Spojené státy)	psí spřežení
8. duben	1895	86,22° N	Fridtjof Nansen a Hjalmar Johansen (Norsko)	psí spřežení, z lodi Fram
24. duben	1900	86,57° N od Země Františka Josefa	Umberto Cagni (Itálie)	psí spřežení (nepotvrzeno)
21. duben	1908	90,00° N (zpochybněno)	Frederick Cook (Spojené státy)	na saních (pouze domnělá pozice)
31. březen	1909	87,75° N z ostrova Ellesmere	Robert Edwin Peary (Spojené státy)	psí spřežení
		88,00° N	Robert Edwin Peary a 5 členů výpravy	oficiálně přiznané prvenství i přes spornou polohu
6. duben	1909	90,00° N (zpochybněno)	Robert Edwin Peary	na saních
21. duben	1925	87,83° N ze Špicberků	Roald Amundsen (Norsko) a Lincoln Ellsworth (Spojené státy)	2 letadla, ztroskotání při přistání
9. květen	1926	90,00° N (zpochybněno) ze Špicberků	Richard Byrd (Spojené státy) s posádkou	letecky
12. květen	1926	90,00° N	Roald Amundsen (Norsko), Lincoln Ellsworth (Spojené státy)	vzducholoď Norge, přelet Svalbard-Aljaška
21. květen	1937	89,43° N od Země Františka Josefa	Ivan Papanin (Sovětský svaz)	letecky, přistání, založení první arktické stanice
23. duben	1948	90,00° N	Alexandr Kuzněcov (Sovětský svaz) a 23 dalších	letecky, přistání, pěšky k pólu
9. květen	1949	90,00° N	Vitalij Volovič (Sovětský svaz)	letecky, seskok padákem
3. květen	1952	90,00° N	Joseph O. Fletcher a William P. Benedict, piloti USAF	letecky Douglas C-47 Skytrain, přistání
19. duben	1968	90,00° N	Ralph Plaisted (Spojené státy) a 3 další	sněžné skútry, návrat letecky
6. duben	1969	90,00° N	Wally Herbert (Británie) a 3 další	psí spřežení při přejezdu na trase Aljaška–Svalbard
1. květen	1978	90,00° N	Noami Uemura (Japonsko)	sólové dobytí pólu
10. květen	1993	90,00° N	Miroslav Jakeš (Česko) s expedicí Malachov-Weber North Pole Light	první Čech na pólu
25. duben	1996	90,00° N	Miroslav Jakeš, Oldřich Bubák, Vilém Rudolf	první česká polární expedice

Expedice cestovatele Williama Zieglera při dobývání severního pólu v letech 1903–1905.

Plavidla na severním pólu

Přepis názvu lodě a jména kapitána podle anglického zápisu.

Poř.	Loď^[12]	Kapitán	Datum	Rok	Stát	Palivo	Poznámka
	(pořadí návštěvy)	(pořadí návštěvy)			(pořadí návštěvy)
-	USS Nautilus (ponorka)		3. srpen	1958	Spojené státy	uran
1	Arktika ⁽¹⁾	Jurij Kučijev ⁽¹⁾	17. srpen	1977	Sovětský svaz ⁽¹⁾	uran
2	Sibir ⁽¹⁾	Zigfrid Vibach ⁽¹⁾	25. květen	1987	Sovětský svaz ⁽²⁾	uran
3	Rossija ⁽³⁾	Anatolij Lamehov ⁽¹⁾	8. srpen	1990	Sovětský svaz ⁽³⁾	uran	A
4	Sovětskij Sojuz ⁽¹⁾	Anatolij Gorškovskij ⁽¹⁾	4. srpen	1991	Sovětský svaz ⁽⁴⁾	uran	A, B
5	Oden ⁽¹⁾	Anders Backman ⁽¹⁾	7. září	1991	Švédsko ⁽¹⁾	nafta
6	Polarstern ⁽¹⁾	Ernst-Peter Greve ⁽¹⁾	7. září	1991	Německo ⁽¹⁾	nafta
7	Sovětskij Sojuz⁽²⁾	Anatolij Gorškovskij ⁽²⁾	13. červenec	1992	Rusko ⁽⁵⁾	uran	A
8	Sovětskij Sojuz⁽³⁾	Anatolij Gorškovskij ⁽³⁾	23. srpen	1992	Rusko ⁽⁶⁾	uran	A
9	Jamal ⁽¹⁾	Andrej Smirnov ⁽¹⁾	21. červenec	1993	Rusko ⁽⁷⁾	uran	A
10	Jamal ⁽²⁾	Andrej Smirnov ⁽²⁾	8. srpen	1993	Rusko ⁽⁸⁾	uran	A
11	Jamal ⁽³⁾	Andrej Smirnov ⁽³⁾	30. srpen	1993	Rusko ⁽⁹⁾	uran	A
12	Jamal ⁽⁴⁾	Andrej Smirnov ⁽⁴⁾	21. červenec	1994	Rusko ⁽¹⁰⁾	uran	A
13	Kapitan Dranicyn ⁽¹⁾	Viktor Terechov ⁽¹⁾	21. červenec	1994	Rusko ⁽¹¹⁾	nafta	A
14	Jamal ⁽⁵⁾	Andrej Smirnov ⁽⁵⁾	5. srpen	1994	Rusko ⁽¹²⁾	uran	A
15	Jamal ⁽⁶⁾	Andrej Smirnov ⁽⁶⁾	21. srpen	1994	Rusko ⁽¹³⁾	uran	A
16	Louis S. St Laurent ⁽¹⁾	Philip Grandy ⁽¹⁾	22. srpen	1994	Kanada ⁽¹⁾	nafta	B
17	Polar Sea ⁽¹⁾	Lawson Brigham ⁽¹⁾	22. srpen	1994	Spojené státy ⁽¹⁾	nafta	B
18	Jamal ⁽⁷⁾	Andrej Smirnov ⁽⁷⁾	12. červenec	1995	Rusko ⁽¹⁴⁾	uran	A
19	Jamal ⁽⁸⁾	Andrej Smirnov ⁽⁸⁾	28. červenec	1995	Rusko ⁽¹⁵⁾	uran	A
20	Jamal ⁽⁹⁾	Andrej Smirnov ⁽⁹⁾	12. červenec	1996	Rusko ⁽¹⁶⁾	uran	A
21	Jamal ⁽¹⁰⁾	Andrej Smirnov ⁽¹⁰⁾	27. červenec	1996	Rusko ⁽¹⁷⁾	uran	A, B
22	Jamal ⁽¹¹⁾	Andrej Smirnov ⁽¹¹⁾	14. srpen	1996	Rusko ⁽¹⁸⁾	uran	A, B
23	Oden ⁽²⁾	Anders Backman ⁽²⁾	10. září	1996	Švédsko ⁽²⁾	nafta
24	Sovětskij Sojuz⁽⁴⁾	Stanislav Shmidt ⁽¹⁾	12. červenec	1997	Rusko ⁽¹⁹⁾	uran	A
25	Sovětskij Sojuz⁽⁵⁾	Stanislav Shmidt ⁽²⁾	25. červenec	1997	Rusko ⁽²⁰⁾	uran	A
26	Sovětskij Sojuz⁽⁶⁾	Jevgenij Bannikov ⁽¹⁾	10. červenec	1998	Rusko ⁽²¹⁾	uran	A
27	Sovětskij Sojuz⁽⁷⁾	Jevgenij Bannikov ⁽²⁾	23. červenec	1998	Rusko ⁽²²⁾	uran	A
28	Jamal ⁽¹²⁾	Stanislav Rumancev ⁽¹⁾	25. červenec	1999	Rusko ⁽²³⁾	uran	A
29	Jamal ⁽¹³⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁾	29. červenec	2000	Rusko ⁽²⁴⁾	uran	A
30	Jamal ⁽¹⁴⁾	Alexandr Lembrik ⁽²⁾	11. srpen	2000	Rusko ⁽²⁵⁾	uran	A
31	Jamal ⁽¹⁵⁾	Alexandr Lembrik ⁽³⁾	12. červenec	2001	Rusko ⁽²⁶⁾	uran	A
32	Jamal ⁽¹⁶⁾	Alexandr Lembrik ⁽⁴⁾	24. červenec	2001	Rusko ⁽²⁷⁾	uran	A
33	Oden ⁽³⁾	Mats Johansen ⁽¹⁾	31. červenec	2001	Švédsko ⁽³⁾	nafta
34	Jamal ⁽¹⁷⁾	Alexandr Lembrik ⁽⁵⁾	5. srpen	2001	Rusko ⁽²⁸⁾	uran	A
35	Jamal ⁽¹⁸⁾	Alexandr Lembrik ⁽⁶⁾	23. srpen	2001	Rusko ⁽²⁹⁾	uran	A
36	Healy ⁽¹⁾	David Vizneski ⁽¹⁾	6. září	2001	Spojené státy ⁽²⁾	nafta
37	Polarstern ⁽²⁾	Jurgen Keil ⁽¹⁾	6. září	2001	Německo ⁽²⁾	nafta
38	Jamal ⁽¹⁹⁾	Alexandr Lembrik ⁽⁷⁾	11. červenec	2002	Rusko ⁽³⁰⁾	uran	A
39	Jamal ⁽²⁰⁾	Alexandr Lembrik ⁽⁸⁾	27. červenec	2002	Rusko ⁽³¹⁾	uran	A
40	Jamal ⁽²¹⁾	Alexandr Lembrik ⁽⁹⁾	12. srpen	2002	Rusko ⁽³²⁾	uran	A
41	Jamal ⁽²²⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁰⁾	25. srpen	2002	Rusko ⁽³³⁾	uran	A
42	Jamal ⁽²³⁾	Stanislav Rumancev ⁽²⁾	25. červenec	2003	Rusko ⁽³⁴⁾	uran	A
43	Jamal ⁽²⁴⁾	Stanislav Rumancev ⁽³⁾	10. srpen	2003	Rusko ⁽³⁵⁾	uran	A
44	Jamal ⁽²⁵⁾	Stanislav Rumancev ⁽⁴⁾	24. srpen	2003	Rusko ⁽³⁶⁾	uran	A
45	Jamal ⁽²⁶⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹¹⁾	8. červenec	2004	Rusko ⁽³⁷⁾	uran	A
46	Jamal ⁽²⁷⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹²⁾	21. červenec	2004	Rusko ⁽³⁸⁾	uran	A
47	Jamal ⁽²⁸⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹³⁾	7. srpen	2004	Rusko ⁽³⁹⁾	uran	A
48	Jamal ⁽²⁹⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁴⁾	28. srpen	2004	Rusko ⁽⁴⁰⁾	uran	A
49	Sovětskij Sojuz ⁽⁸⁾	Stanislav Shmidth ⁽³⁾	7. září	2004	Rusko ⁽⁴¹⁾	uran
50	Oden ⁽⁴⁾	Tomas Årnellon ⁽¹⁾	7. září	2004	Švédsko ⁽⁴⁾	nafta
51	Vidar Viking ⁽¹⁾	Jörgen Haave ⁽¹⁾	7. září	2004	Norsko ⁽¹⁾	nafta
52	Jamal ⁽³⁰⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁵⁾	11. září	2004	Rusko ⁽⁴²⁾	uran	A
53	Jamal ⁽³¹⁾	Stanislav Rumancev ⁽⁵⁾	7. červenec	2005	Rusko ⁽⁴³⁾	uran	A
54	Jamal ⁽³²⁾	Stanislav Rumancev ⁽⁶⁾	20. červenec	2005	Rusko ⁽⁴⁰⁾	uran	A
55	Jamal ⁽³³⁾	Stanislav Rumancev ⁽⁷⁾	7. srpen	2005	Rusko ⁽⁴⁵⁾	uran	A
56	Jamal ⁽³⁴⁾	Stanislav Rumancev ⁽⁸⁾	19. srpen	2005	Rusko ⁽⁴⁶⁾	uran	A
57	Akademik Fjodorov ⁽¹⁾	Michail Kalošin ⁽¹⁾	29. srpen	2005	Rusko ⁽⁴⁷⁾	nafta	C
58	Arktika ⁽²⁾	Dmitrij Lobusov ⁽¹⁾	1. září	2005	Rusko ⁽⁴⁸⁾	uran
59	Jamal ⁽³⁵⁾	Stanislav Rumancev ⁽⁹⁾	1. září	2005	Rusko ⁽⁴⁹⁾	uran	A
60	Healy ⁽²⁾	Daniel Oliver ⁽¹⁾	12. září	2005	Spojené státy ⁽³⁾	nafta	B
61	Oden ⁽⁵⁾	Tomas Årnellon ⁽²⁾	12. září	2005	Švédsko ⁽⁵⁾	nafta	B
62	Jamal⁽³⁶⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁶⁾	8. července	2006	Rusko ⁽⁵⁰⁾	uran	A
63	Jamal ⁽³⁷⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁷⁾	19. července	2006	Rusko ⁽⁵¹⁾	uran	A
64	Jamal ⁽³⁸⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁸⁾	7. srpen	2006	Rusko ⁽⁵²⁾	uran	A
65	Jamal ⁽³⁹⁾	Alexandr Lembrik ⁽¹⁹⁾	18. srpen	2006	Rusko ⁽⁵³⁾	uran	A
66	Jamal ⁽⁴⁰⁾	Stanislav Rumancev ⁽¹⁰⁾	2. červenec	2007	Rusko ⁽⁵⁴⁾	uran	A
67	Jamal ⁽⁴¹⁾	Stanislav Rumancev ⁽¹¹⁾	14. červenec	2007	Rusko ⁽⁵⁵⁾	uran	A
68	Jamal ⁽⁴²⁾	Stanislav Rumancev ⁽¹²⁾	27. červenec	2007	Rusko ⁽⁵⁶⁾	uran	A
69	Rossija ⁽²⁾	Alexandr Spirin ⁽¹⁾	1. srpen	2007	Rusko ⁽⁵⁷⁾	uran
70	Akademik Fjodorov ⁽²⁾	Michail Kalošin ⁽²⁾	1. srpen	2007	Rusko ⁽⁵⁸⁾	nafta	C
71	Jamal ⁽⁴³⁾	Stanislav Rumancev ⁽¹³⁾	11. srpen	2007	Rusko ⁽⁵⁹⁾	uran	A
72	Jamal ⁽⁴⁴⁾	Stanislav Rumancev ⁽¹⁴⁾	23. srpen	2007	Rusko ⁽⁶⁰⁾	uran	A
73	50 let Pobědy ⁽¹⁾	Valentin Davydjanc ⁽¹⁾	29. června	2008	Rusko ⁽⁶¹⁾	uran	A
74	50 let Pobědy ⁽²⁾	Valentin Davydjanc ⁽²⁾	12. červenec	2008	Rusko ⁽⁶²⁾	uran	A
75	50 let Pobědy ⁽³⁾	Valentin Davydjanc ⁽³⁾	25. červenec	2008	Rusko ⁽⁶³⁾	uran	A
76	Jamal ⁽⁴⁵⁾	Alexandr Lembrik ⁽²⁰⁾	28. červenec	2008	Rusko ⁽⁶⁴⁾	uran	A
77	Jamal ⁽⁴⁶⁾	Alexandr Lembrik ⁽²¹⁾	8. srpen	2008	Rusko ⁽⁶⁵⁾	uran	A
78	50 let Pobědy ⁽⁴⁾	Dmitrij Lobusov ⁽²⁾	15. červenec	2009	Rusko ⁽⁶⁶⁾	uran	A

Vysvětlivky k poznámkám:

(x): číslice udává počet dosažení pólu

A: vědecká expedice s pasažéry

B: vědecká expedice na cestě z Atlantského oceánu do Tichého oceánu nebo zpět přes Severní pól

C: není ledoborec, pouze zesílená odolnost proti ledu a krám

Mytologie

V některých západních kulturách se k zeměpisnému severnímu pólu vztahuje bydliště Santa Clause. Kanadská pošta má přiděleno PSČ H0H 0H0 pro severní pól (podle tradičního santovského "Ho-ho-ho !").^[13]

Mytologie odráží prastarou esoterickou mytologii Hyperborea, že severní pól je nadpozemský příbytek Boží a nadlidských bytosti (viz Joscelyn Godwin, Arktos: Polární mýtus). Postava Santa Clause funguje tedy jako esoterický archetyp duchovní čistoty a transcendence.^[14] Jak zdokumentoval Henry Corbin, severní pól hraje klíčovou roli v kulturním světonázoru esoterického Súfismu a íránského mysticismu.

Reference

↑ Beyond "Polar Express": Fast Facts on the Real North Pole, National Geographic News
↑ "Arctic ice thickness drops by up to 19 per cent", Daily Telegraph, 28 October 2008
↑ Arctic sea ice "faces rapid melt", BBC news story, December 2006
↑ https://archive.nytimes.com/tierneylab.blogs.nytimes.com/2009/09/07/who-was-first-at-the-north-pole/
↑ Lidovky.cz [online]. 2.8.2007 [cit. 8.2.2019]. Dostupné online.
↑ Osel.cz [online]. 2.8.2007 [cit. 8.2.2019]. Dostupné online.
↑ "Science question of the week" Archivováno 26. 5. 2010 na Wayback Machine., Goddard Space Center
↑ ^a ^b https://www.heavens-above.com/sun.aspx?lat=90&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=UCT
↑ United Nations Convention on the Law of the Sea (Annex 2, Article 4) [online]. [cit. 2007-07-26]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d www.un.org [online]. [cit. 2007-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-13.
↑ The Battle for the Next Energy Frontier: The Russian Polar Expedition and the Future of Arctic Hydrocarbons Archivováno 22. 1. 2009 na Wayback Machine., by Shamil Midkhatovich Yenikeyeff and Timothy Fenton Krysiek, Oxford Institute for Energy Studies, August 2007
↑ R. K. Headland, SPRI, University of Cambridge, Lensfield Road, Cambridge, United Kingdom, 15. července 2009
↑ "Canada Post Launches 24th Annual Santa Letter-writing Program" Archivováno 11. 4. 2008 na Wayback Machine., Canada Post press release, November 15, 2006
↑ Spiritismus Severního pólu

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní pól na Wikimedia Commons

[1] Beyond "Polar Express": Fast Facts on the Real North Pole, National Geographic News

[2] "Arctic ice thickness drops by up to 19 per cent", Daily Telegraph, 28 October 2008

[3] Arctic sea ice "faces rapid melt", BBC news story, December 2006

[4] ttps://archive.nytimes.com/tierneylab.blogs.nytimes.com/2009/09/07/who-was-first-at-the-north-pole/

[Ruské_batyskafy_dobyly_arktické_dno_u_pólu-5] Lidovky.cz [online]. 2.8.2007 [cit. 8.2.2019]. Dostupné online.

[Ruská_ponorka_dosáhla_severního_pólu-6] Osel.cz [online]. 2.8.2007 [cit. 8.2.2019]. Dostupné online.

[7] "Science question of the week" Archivováno 26. 5. 2010 na Wayback Machine., Goddard Space Center

[Nejmenovaný-1-vye-1-8] ttps://www.heavens-above.com/sun.aspx?lat=90&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=UCT

[9] United Nations Convention on the Law of the Sea (Annex 2, Article 4) [online]. [cit. 2007-07-26]. Dostupné online.

[ratif-10] www.un.org [online]. [cit. 2007-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-13.

[11] The Battle for the Next Energy Frontier: The Russian Polar Expedition and the Future of Arctic Hydrocarbons Archivováno 22. 1. 2009 na Wayback Machine., by Shamil Midkhatovich Yenikeyeff and Timothy Fenton Krysiek, Oxford Institute for Energy Studies, August 2007

[12] R. K. Headland, SPRI, University of Cambridge, Lensfield Road, Cambridge, United Kingdom, 15. července 2009

[13] "Canada Post Launches 24th Annual Santa Letter-writing Program" Archivováno 11. 4. 2008 na Wayback Machine., Canada Post press release, November 15, 2006

[14] Spiritismus Severního pólu

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]