Kalofer

Kalofer ; Калофер
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	42°36′40″ s. š., 24°58′29″ v. d.
Nadmořská výška	666 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas); UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Bulharsko
Oblast	Plovdivská
Obština	Karlovo
	Kalofer Poloha města na mapě Bulharska
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 601 (2024)
Etnické složení	Bulhaři
Náboženské složení	pravoslaví
Správa
Telefonní předvolba	03133
PSČ	4370
Označení vozidel	PB
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalofer (bulharsky Калофер) je město ležící ve středním Bulharsku na jižních svazích Staré planiny, na horním toku řeky Tundža. Nachází se 17 km od Karlova, správního střediska stejnojmenné obštiny, a má přibližně 2 600^[1] obyvatel.

Historie

Traduje se, že sídlo bylo založeno v roce 1533 bulharskými zbojníky poté, co jim sultán dovolil se usadit pod podmínkou, že přestanou narušovat obchodní cesty. Postupně se rozrůstalo a přeměnilo se na významné kulturní a obchodní středisko. Město bylo obýváno téměř výhradně Bulhary. Poprvé se písemně připomíná v roce 1576 jako Kalufer Derbent. V roce 1640 zde byl založen mužský klášter a v roce 1700 ženský. Na přelomu 18. a 19. století bylo dvakrát vypáleno krdžaliji, což byli propuštění vojáci z osmanské armády. Nicméně město se záhy vzpamatovalo a v polovině 19. století bylo značně bohaté a nazývalo se Altın Kalofer, turecky Zlatý Kalofer. Američtí misionáři, kteří město navštívili v roce 1863, zde napočítali 7 500 obyvatel.

V průběhu rusko-turecké války byl Kalofer vypálen tureckou armádou, přičemž zemřelo 500 obyvatel, především starých, kteří nestačili utéct do hor.^[2] Poté se stal součástí Východní Rumélie, která byla sjednocena s Bulharskem v roce 1908.

Obyvatelstvo

K 15. září 2024 ve městě žilo 2 587 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 2 782 obyvatel.^[3] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:^[4]^{[p 1]}

Bulhaři: 2 802 (98.4 %)
Romové: 43 (1.5 %)
ostatní^{[p 2]}: 4 (0.1 %)

Hospodářství

Je zde rozvinutá rukodělná výroba turistických suvenýrů, především textilu. V zemědělství hlavní podíl zaujímá pěstování růží, za účelem výroby růžového oleje.

Odkazy

Poznámky

↑ Deklarovat národnost nebylo při sčítání povinné.
↑ jiné a neurčené národnosti

Reference

↑ ^a ^b Dostupné online.
↑ Калофер [online]. Свети Места [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (bulharsky)
↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2024 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-09-15 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. (bulharsky)
↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalofer na Wikimedia Commons

[5] Deklarovat národnost nebylo při sčítání povinné.

[6] é a neurčené národnosti

[95f251fd940ca2e01395eb466cf810ac1eac6886-1] Dostupné online.

[2] Калофер [online]. Свети Места [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (bulharsky)

[grao-3] Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2024 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-09-15 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. (bulharsky)

[etnic2011-4] НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[p 1]

[p 2]