Přeskočit na obsah

Josef Lukl Hromádka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. PhDr. ThDr. Josef Lukl Hromádka
Josef Lukl Hromádka, 1951
Josef Lukl Hromádka, 1951
Rodné jménoJosef Hromádka
Narození8. června 1889
Hodslavice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. prosince 1969 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materEvangelická teologická fakulta Univerzity ve Vídni
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníteolog, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, farář, vojenský kaplan, filozof, evangelický teolog, kulturní pracovník a redaktor
ZaměstnavateléPrincetonský teologický seminář
Českobratrská církev evangelická
Oceněníčestný doktor Princetonské univerzity (1947)
Československá cena míru (1953)
Řád republiky caz (1954)
Řád republiky caz (1955)
Leninova mírová cena (1958)
Nábož. vyznáníEvangelická církev v Rakousku (1781–1918) (1889–1918)
Českobratrská církev evangelická (1918–1969)
ChoťNaděje Luklová Hromádková (1924–1969)[1]
DětiAlena Zikmundová[2]
PříbuzníVladimír Zikmund vnuk, Martin T. Zikmund vnuk
Funkceděkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1928–1929)
děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1934–1935)
děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1947–1948)
děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1950–1966)
prezident (Křesťanská mírová konference; od 1958)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Lukl Hromádka (8. června 1889 Hodslavice[3]26. prosince 1969 Praha) byl český protestantský a zejména luterský, později českobratrský evangelický teolog, vysokoškolský pedagog, žák Karla Bartha a teologický interpret marxismu. Orientoval se mimo jiné na sociální problematiku.

Narodil se jako nejstarší syn zámožného luterského sedláka a měl po něm převzít rodový statek. Když otec viděl, že ho sedlačení nepřitahuje, nechal ho studovat na gymnáziu ve Valašském Meziříčí. Po maturitě (1907) studoval teologii ve Vídni, v Basileji, v Heidelbergu, v Aberdeenu a v Praze. Roku 1912 byl superintendentem Glajcarem ordinován a stal se vikářem ve Vsetíně. Roku 1917 obhájil titul doktora filosofie prací o Masarykově filosofii náboženství na Filosofické fakultě UK. Během pastorské činnosti usiloval o sjednocení české luterské a reformované církve, k němuž došlo koncem roku 1918. Roku 1920 se habilitoval na pražské Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké (od roku 1950 Komenského evangelická bohoslovecká fakulta) a roku 1928 byl jmenován řádným profesorem systematické teologie. Angažoval se v mezinárodních křesťanských organizacích a ekumenickém hnutí. V roce 1939 uprchl před nacismem do USA, kde přednášel dialektickou teologii na Princeton Theological Seminary a po válce se vrátil zpět do vlasti.

Jeho pozice po převratu v roce 1948 vyvolala rozporné reakce, protože se stavěl proti slepému antikomunismu a zastával distancovanou kritickou solidaritu s československým státem, který ho ovšem propagandisticky využíval. Angažoval se v ekumenickém (člen Světové rady církví) a mírovém hnutí (první prezident Křesťanské mírové konference, KMK). Za tuto svou činnost byl roku 1958 oceněn Leninovou cenou míru a dalšími komunistickými řády. Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 byla pro něho i osobní tragédií, zvlášť když se ukázalo, že jeho kolegové z KMK invazi většinou podpořili.

  1. Český bratr. Česko. Dostupné online.
  2. Věra Lukášová, Hana Schillerová: Ženy z fary. Kalich. 2006. ISBN 80-7017-031-X.
  3. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DOBEŠ, Jan. J. L. Hromádka – hlas pravého nebo falešného proroka? In: Marek, Pavel – Hanuš, Jiří (red.): Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století. Brno 2006, s. 462–474.
  • HEJDÁNEK, Ladislav. J. L. Hromádka a filosofie. In: Reflexe, 1990, č. 2, s. 9.1–21, elektronicky zde.
  • HEJDÁNEK, Ladislav. J. L. Hromádka na pranýři? In: Křesťanská revue 66, 1999, č. 7, s. 179–182, elektronicky zde.
  • HROMÁDKA, Josef Lukl. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 6. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1996. 147 s. ISBN 80-7042-447-8. S. 46–47.
  • KOSATÍK, Pavel. Česká inteligence : od Jaroslava Golla po Magora. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011. 382 s. ISBN 978-80-204-2373-3. S. 167–171. 
  • MORÉE, PeterPIŠKULA, Jiří: „Nejpokrokovější církevní pracovník“. Protestantské církve a Josef Lukl Hromádka v letech 1945 – 1969. Benešov, Eman, 2015. ISBN 978-80-88060-03-1
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 245. 
  • PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 11, 28–30, 48–51, 73–100, 108–121, 123–134, 136–144, 164–167
  • SMOLÍK, Josef. Josef L. Hromádka : Život a dílo. Praha : Evangelické nakladatelství, 2005. 217 s. ISBN 80-7072-744-6.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 518–519. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
František Bednář
1928–1929
Josef Lukl Hromádka
Nástupce:
Slavomil Ctibor Daněk
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
František Bednář
1934–1935
Josef Lukl Hromádka
Nástupce:
Ferdinand Hrejsa
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
František M. Hník
1947–1948
Josef Lukl Hromádka
Nástupce:
František Linhart
Děkan Komenského evangelické bohoslovecké fakulty
Předchůdce:
František Kovář
1950–1966
Josef Lukl Hromádka
Nástupce:
Josef Bohumil Souček