Přeskočit na obsah

Qt (knihovna)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Qt
Logo
Aplikace Qt designer používaná pro návrh GUI
Aplikace Qt designer používaná pro návrh GUI
Vývojář
  • Trolltech (1991–2008)
  • Nokia (2008–2011)
  • Qt Project
    (2011–současnost)
  • Digia (2012–2014)
  • The Qt Company
    (2014–současnost)
První vydání20. května 1995[1]
Aktuální verze6.8 (8. října 2024)
Operační systémAndroid, iOS, GNU/Linux, macOS, MS Windows,
Windows Phone, …[2]
Vyvíjeno vC++, Objective-C, Objective-C++, Java
Typ softwaruaplikační framework
Licence
  • GPL
  • LGPL
  • Qt komerční vývojářská licence
Webwww.qt.io
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Qt (výslovnost [kjuːt]IPA) je multiplatformní aplikační rámec (framework) široce používaný pro vytváření aplikačního software s grafickým uživatelským rozhraním určeného pro rozličné softwarové a hardwarové platformy.

Qt toolkit byl vytvořen v roce 1999 společností Trolltech, která jej roku 2008 prodala firmě Nokia. V březnu 2011 Nokia ohlásila prodej práv na provoz podpůrných služeb a prodej licencí pro komerční projekty vytvořené pomocí Qt společnosti Digia. Zároveň však Nokia ujišťuje, že po transakci zůstane hlavním vývojářem tohoto toolkitu.[3]

Počínaje rokem 1999 se Qt toolkit vyvinul v multiplatformní nástroj, ve kterém lze vyvíjet konzolové nebo GUI aplikace v odlišných programovacích jazycích pro různé platformy. Aplikace napsané pomocí toolkitu je možno distribuovat pod licencí GPL, LGPL, nebo po splnění určitých podmínek i komerčně.

Qt je knihovna programovacího jazyka C++, ale existuje i pro jazyky Python (PyQt, PySide), Ruby (QtRuby), C, Perl, Pascal, C#, Java (Jambi) a Haskell. Podporuje lokalizaci aplikací a také SQL, zpracování XML, správu vláken, přístup k souborům, práci s grafikou a multimédii. Velkou výhodou Qt je velmi přehledně zpracovaná dokumentace a také vývojové programy Qt Creator nebo Qt Designer. Aplikace vytvořené pro grafické uživatelské prostředí používají nativní vzhled operačního systému, takže vyvinuté aplikace se vždy přizpůsobí vzhledu používaného prostředí.

Qt společně s GTK+ nahradila starší Motif. Důkazem kvality a rozšířenosti toolkitu budiž použití například pro projekty Skype, Google Earth, prostředí KDE, webový prohlížeč Opera, VirtualBox, RStudio a jiné.

Platformy

[editovat | editovat zdroj]

Podporované platformy

[editovat | editovat zdroj]

Desktopové

[editovat | editovat zdroj]
  • Windows – Qt pro Microsoft Windows 7, 8.1 a 10, 32- i 64bitové verze.
  • Linux/X11 – Qt pro openSUSE 13.1, Red Hat Enterprise Linux 6.6, Ubuntu 14.04 (vše 64bitové verze) a (Linux 32-/64bit).
  • macOS – Qt pro Apple macOS 10.8 „Mountain Lion“, 10.9 „Mavericks“, 10.10 „Yosemite“ a 10.11 „El Capitan“ (vše 64bit).

Mobilní

[editovat | editovat zdroj]

Ostatní

[editovat | editovat zdroj]
  • Vestavěné Linux platformy – Embedded Linux QWS (ARM) (PDA, Smartphone, Raspberry Pi…)
  • QNX v6.6.0 (armv7le and x86)

Již nepodporované platformy

[editovat | editovat zdroj]

Nové technologie od Qt verze 4

[editovat | editovat zdroj]

28. června 2005 Trolltech uvolnil Qt 4 a představil pět nových technologií ve frameworku:

  • Tulip – šablony a třídy.
  • Interview – architektura pro náhled na menu.
  • Arthur – framework pro 2D kreslení.
  • Scribe – Unicode text vykreslován s veřejným API k prezentaci nízkoúrovňových textových vrstev.
  • MainWindow – moderní akčně založené hlavní okno, nástrojová lišta, menu a přilehlá architektura.

Vývoj verzí

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Verze Uvolněna Popis
Qt 4.1 19. prosince 2005 Obsahuje integrovanou podporu SVG Tiny a PDF převaděč na Qt systém tisku a několik dalších vylepšení.
Qt 4.2 4. října 2006 Přineslo nativní podporu CSS pro widgetový styl, stejně jako QGraphicsView framework, který dokáže ztvárnit stovky 2D objektů na obrázku (nahrazuje Qt 3.x QCanvas třídy).
Qt 4.3 30. května 2007 Vylepšilo podporu Windows Vista, OpenGL, generování SVG souborů a přidalo QtScript (ECMAScript skriptovací jádro založené na QSA).
Qt 4.4 7. května 2008 Přineslo především podporu renderovacího jádra WebKit, multimediální framework Phonon a podporu pro Windows CE.
Qt 4.5 3. března 2009 Přineslo hlavně vývojové prostředí QtCreator, vylepšený grafický engine, lepší integraci s WebKitem, podporu čtení formátu OpenDocument a podporu frameworku Cocoa.[4]
Qt 4.6 1. prosince 2009 Nová verze toolkitu obsahuje podporu více platforem (Symbian, Windows 7, Apple macOS 10.6 (Snow Leopard) a Maemo 6), grafické vylepšení (průhlednost, stíny, záře, atd.), podpora vícedotykového ovládání v aplikacích, optimalizace Qt GraphicsView renderovacího algoritmu, nový OpenGL vykreslovací engine, WebKit a aktualizovanou verzi Qt Creator 1.3.[5]
Qt 4.7 21. září 2010 Klíčovým rysem verze je uvedení QML (Qt Meta-Object-Language), který je popisován jako JavaScript-like deklarativní jazyk pro jednodušší vytváření rozhraní programu. Nová verze třídy QStaticText, která renderuje dvakrát rychleji než ve verzi Qt 4.6. S enginem QPainter systém efektivněji využívá OpenGL. Nová hardwarová akcelerace QtWebkit renderuje o 31 % rychleji.[6]
Qt 4.8 15. prosince 2011 K největším změnám patří nová verze Qt Quick, abstrakce od platformy, nová verze WebKitu, podpora vláken v OpenGL modulu, a podpora standardu C++11.[7]
Qt 5.0 19. prosince 2012 Přinesl novou verzi Qt Quick, balíček Qt Multimedia (nahrazuje Phonon a přidává nové funkce), JSON a vylepšuje podporu IPv6, vyčleňuje Widgety do vlastního balíčku.[8]
Qt 5.1 3. července 2013
Qt 5.2 28. listopadu 2013
Qt 5.3 29. dubna 2014
Qt 5.4 23. října 2014
Qt 5.5 28. dubna 2015
Qt 5.6 8. prosince 2015
Qt 5.7 16. června 2016 Přinesl Qt 3D – nový modul pro práci s 3D grafikou nebo ovládací prvky Qt Quick Controls 2 zaměřené na mobilní zařízení. IDE Qt Creator je nyní ve verzi 4.0, vyznačuje se mj. podporou Clangu.[9]
Qt 5.8 23. ledna 2017
Qt 5.9 31. května 2017

Licence

[editovat | editovat zdroj]
  • Qt Komerční licence pro vývojáře – licence je shodná s licencí používanou při vývoji klasické komerční aplikace. Tato verze je pro vývojáře, kteří nechtějí sdílet zdrojový kód s ostatními v souladu s licencí GPL nebo LGPL.
  • Qt GNU LGPL v2.1 – tato verze Qt licence je vhodná pro vývoj aplikací open source za předpokladu, že vývojář splní podmínky obsažené ve verzi GNU LGPL 2.1.
  • Qt GNU GPL v3.0 – tato verze Qt licence je vhodná pro vývoj Qt aplikací, pokud hodláte používat aplikaci v kombinaci se softwarem s podmínkami GNU General Public License verze 3.0 nebo kde jste ochotni dodržet podmínky GNU General Public License verze 3.0.[10]

Signály a sloty

[editovat | editovat zdroj]

Důležitou vlastností Qt toolkitu je přítomnost signálů a slotů pro komunikaci mezi objekty. Např. pokud se ve widgetu (element GUI, který zobrazuje nebo předává informace pomocí interakce s uživatelem) uskutečnila akce, která změnila jeho stav, může o tom být informován widget umístěný v jiném okně aplikace. Signály a sloty tvoří velmi silný programátorský nástroj.

Místo signálů a slotů se dříve pro tento typ komunikace používal tzv. callback, což je ukazatel na metodu objektu, kterou chceme vyvolat po nějaké události jiného objektu. Tento přístup měl dvě nevýhody. Nebyla zde při volání typová kontrola a metody volané pomocí callback jsou silně vázané tzn. volaná metoda musí znát ukazatel na metodu, z které byla vyvolána. Při používání signálů a slotů se tyto dvě nevýhody nevyskytují. Pro jejich použití se definuje spojení signálu se slotem pomocí metody connect. V případě potřeby se pak spojené signály pouze „vyvolávají“.

Sloty a signály mohou být využity ve všech objektech, které jsou přímo nebo nepřímo zděděny ze třídy QObject. Při propojování signálů a slotů může být s jedním slotem spojeno několik různých signálů a stejně tak na jeden signál napojeno několik slotů. Sloty mohou být použity pro přijímání signálů a zároveň mohou být použity jako standardní metoda objektu.

Příklad zdrojového kódu

[editovat | editovat zdroj]
#include <QtGui> // import modulu s widgety

int main(int argc, char *argv[])
{
  // vytvoreni hlavniho objektu aplikace
  QApplication app(argc, argv);

  // vytvoreni hlavniho okna, nastaveni rozmeru a zobrazeni..
  QWidget window;
  window.resize(320, 240);
  window.show();

  // aktivace hlavni smycky udalosti aplikace..
  return app.exec();
}

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Safari Books Online. C++ GUI Programming with Qt 4 > A Brief History of Qt [online]. 1. vyd. O’Reilly Media, Inc., červen 2006 [cit. 2018-05-25]. Kapitola A Brief History of Qt, s. xv–xvii. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-23. (anglicky) 
  2. ↑ Supported Platforms [online]. The Qt Company Ltd. Qt Documentation. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ NYSTROM, Sebastian. Nokia and Digia working together to grow the Qt community [online]. The Qt Company, 2011-03-07 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ LOLI, Eugenia. Qt 4.5, Qt Creator IDE v1.0, New Qt SDK Released [online]. OSNews Inc., 2009-03-03 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Nokia Releases Qt 4.6 [online]. The Qt Company, 2012-04-10 [cit. 2018-01-16]. Archive.is. Archivovaná verze. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-10. (anglicky) 
  6. ↑ Nokia releases Qt 4.7 with terrific new mobile UI framework [online]. Condé Nast Inc., 2010-09-22 [cit. 2018-01-16]. Ars Technica. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ What's New in Qt 4.8 [online]. The Qt Company, 2011-12-15 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ New Features in Qt 5.0 [online]. The Qt Company [cit. 2017-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Root.cz. Qt 5.7 se zaměřuje na 3D grafiku [online]. Internet Info, s.r.o., 2016-06-17 [cit. 2016-10-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ Qt Licensing [online]. The Qt Company [cit. 2016-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BLANCHETTE, Jasmin; SUMMERFIELD, Mark. C++ GUI Programming with Qt 4. Second Edition. Prentice Hall, 2008. ISBN 0-13-235416-0 (anglicky)
  • THELIN, Johan. Foundations of Qt Development. Apress, 2007. ISBN 1-59059-831-8 (anglicky)
  • EZUST, Alan; EZUST, Paul. An Introduction to Design Patterns in C++ with Qt 4. Prentice Hall, 2007. ISBN 0-13-187905-7. (anglicky)
  • Chroboczek. Grafická uživatelská rozhraní v Qt a C++: [plně kompatibilní s Qt 5]. Odpovědný redaktor Martin Herodek; Technický redaktor Jiří Matoušek. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2013. 392 s. ISBN 978-80-251-4124-3. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Qt_(knihovna)&oldid=24336177“