Vyborg
| Vyborg Выборг | |
|---|---|
 Pohled na město z věže sv. Olafa | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 60°42′38″ s. š., 28°44′59″ v. d. |
| Nadmořská výška | 3 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Severozápadní |
| Oblast | Leningradská |
.svg) Leningradská oblast na mapě Ruska | |
  Vyborg | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 160,8 km² |
| Počet obyvatel | 71 279 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 443,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1293 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7)81378 |
| PSČ | 188800-188811 |
| Označení vozidel | 47 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vyborg (rusky Выборг, finsky Viipuri, švédsky Viborg, německy Wiburg) je město na severozápadě Ruska v Leningradské oblasti. Leží na Karelské šíji ve Vyborském zálivu, 130 km severozápadně od Petrohradu a 38 km jižně od hranice s Finskem. Žije v něm téměř 72 000 lidí.
Historie
Oblast dnešního Vyborgu byla starodávným obchodním centrem na západní větvi řeky Vuoksi tekoucí z jezera Saimaa přímo do Finského zálivu, která později vyschla. Žili zde Karelové, finické kmeny, které postupně přešly pod vládu Novgorodu a Švédska.
První Vyborský hrad byl založen roku 1293 během třetí švédské křížové výpravě maršálem Torkelem Knutssonem. O hrad se mezi Švédskem a Novgorodem bojovalo dlouhá desetiletí. Vyborg se stal definitivně částí Švédska roku 1323 po uzavření Nöteborského míru. Přestál pak i dlouhé dobývání ruského vojevůdce D. Ščenji, během rusko-švédské války v letech 1496–1499. Teprve Petr I. město roku 1710 dobyl a to patřilo až do roku 1917 Rusku. Po bolševické revoluci 1917 přešlo pod nově vzniknuvší Finsko a roku 1940 po krátké, ale kruté Zimní válce mezi SSSR a Finskem, [3] se stalo opět ruským (sovětským). Bylo to jednou z podmínek mírové smlouvy, která byla podepsána 12. března 1940. V té době to bylo čtvrté největší finské město.
Infrastruktura
Ve Vyborgu sídlí jedno oddělení ruské Severovýchodní akademie pro státní zaměstnance a pobočka státní Inženýrsko-ekonomické akademie v Petrohradu.
V blízkosti Vyborgu je umístěno technické zařízení pro výměnu elektrické energie mezi sítěmi Ruska a skandinávských zemí. Celková kapacita přenosu energie činí až 1065 megawattů.
Ve Vyborgu začíná plynovod Nord Stream, kterým je od roku 2011 dopravován zemní plyn z ruských nalezišť do Německa.
Fotogalerie
-
Radniční věž (cca 1500) -
Kulatá věž (cca 1550) -
Vyborský hrad -
Město z věže svatého Olafa -
Pohled z věže svatého Olafa -
Ulice v centru Vyborgu -
Vyborg z věže hradu
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Численность постоянного населения в разрезе муниципальных образований Ленинградской области по состоянию на 1 января 2024 года. Dostupné online.
- ↑ http://www.palba.cz/viewforum.php?f=188
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vyborg na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Vyborg ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Vyborg v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Texty
- Slovníkové heslo Vyborg ve Wikislovníku
- Oficiální stránky Vyborgu
- Historie Vyborgu
- Vyborská knihovna
Mapy
- Vyborg v roce 1939
- Vyborg v roce 1902 Archivováno 2. 2. 2007 na Wayback Machine.
- Vyborg okolo roku 1750 Archivováno 17. 12. 2006 na Wayback Machine.
