Rovno

Rovno / Rivne ; Рівне
	Železniční stanice Rivne
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	50°37′ s. š., 26°15′ v. d.
Nadmořská výška	136 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas); UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Ukrajina
Oblast	Rovenská
Rajón	Rovenský
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	58,24 km²
Počet obyvatel	243 873 (2022)
Hustota zalidnění	4 187,4 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci (přes 95 %), Rusové, Bělorusové
Náboženské složení	pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta	Volodymyr Chomko
Vznik	1283
Oficiální web	www.city-adm.rv.ua
Telefonní předvolba	+380 362
PSČ	33000–33499
Označení vozidel	BK a НК / 18
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Rovno, někdy též přepisováno z ukrajinštiny Rivne (ukrajinsky Рівне, polsky Równe, vyslovováno [ruvne], rusky Ровно [rovno]) je město ležící v západní části Ukrajiny na historickém území Volyně. Je hlavním městem Rovenské oblasti a Rovenského rajónu. Bylo také známo jako středisko volyňských Čechů.

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1283, kdy bylo součástí Haličsko-volyňského knížectví. V druhé polovině XIV. století se stalo součástí Litevského velkoknížectví, od roku 1569 součástí Polské koruny. Roku 1793 po 2. dělení Polska se Rovno stalo součástí carského Ruska. Roku 1839 sem bylo přesunuto klasické gymnázium, které navštěvoval mj. spisovatel Vladimir Korolenko. V letech 1921–1939 náleželo opět Polsku, po obsazení východní části Polska v roce 1939 se stalo součástí Sovětského svazu (Ukrajinské SSR).

V letech 1941–1944 bylo město okupováno nacistickým Německem, které z města učinilo centrum reichskomisariátu Ukrajina. Byly zmasakrovány tisíce rovenských Židů. Proti německé okupaci zde organizoval teroristické akce partyzán Nikolaj Kuzněcov, jemuž zde bylo později zřízeno muzeum a památník (přesunutý roku 1994 na méně exponované místo). Od února 1944, kdy do města vstoupila Rudá armáda, patřilo opět Sovětskému svazu, od roku 1991 pak nezávislé Ukrajině. Tehdy bylo město přejmenováno na Rivne (do té doby se i v ukrajinštině oficiálně jmenovalo Rovno). Byly zbudovány pomníky symbolů ukrajinské kultury, jakým je například Taras Ševčenko (1999).

Ekonomika

Po 2. světové válce se město stalo jedním z hlavních průmyslových center západní Ukrajiny. Je zde soustředěn těžký strojírenský a chemický průmysl a od 60. let zde funguje obří textilka.

Železnice spojující Kyjev a Brest dorazila do Rovna roku 1873, později byla zdvojkolejněna a elektrifikována. Zřízena byla také odbočka na Sarny. Dnes tudy projíždějí především vlaky spojující Volyň s Kyjevem a dalšími místy Ukrajiny, v poslední době bylo zavedeno také rychlé spojení se Lvovem.

Přes Rovno vede expresní silnice Lvov – Kyjev. Od roku 1974 funguje ve městě trolejbusová doprava; v roce 1977 bylo otevřeno místní letiště.

Rodáci

Jaroslav Jevdokimov^[1] (* 1946), zpěvák
Olga Kulčinská (* 1990), operní pěvkyně – sopranistka, sólistka Curyšského operního domu

Odkazy

Reference

↑ Артист Ярослав Евдокимов рассказал «ОГ» о своих корнях Областная газета, 12 ноября 2013

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rovno na Wikimedia Commons
Oficiální stránky městské rady Archivováno 28. 2. 2020 na Wayback Machine.
myrivne.org Archivováno 17. 1. 2009 na Wayback Machine. – webové stránky města Rivne
Rivnenščyna – regionální informační portál
infomisto.com – mapa města Rivne, informační a referenční portál

[1] Артист Ярослав Евдокимов рассказал «ОГ» о своих корнях Областная газета, 12 ноября 2013

[1]

Rovenská oblast

Rajóny	Dubenský • Rovenský • Sarenský • Varašský

Města	Berezne • Dubno • Dubrovycja • Korec • Kostopil • Ostroh • Radyvyliv • Rovno • Sarny • Varaš • Zdolbuniv

Městyse	Demydivka • Hošča • Klesiv • Klevaň • Kvasyliv • Mizoč • Mlyniv • Orživ • Rafalivka • Rokytne • Smyha • Sosnove • Stepaň • Tomašhorod • Volodymyrec • Zarične

Bývalé rajóny	Berezenský • Demydivský • Dubrovycký • Hoščský • Korecký • Kostopilský • Mlynivský • Ostrožský • Radyvylivský • Rokytenský • Volodymyrecký • Zaričenský • Zdolbunivský

Ukrajina – Україна – (UA)

Oblasti a jejich správní centra	Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck)¹ • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk)¹ • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)

Autonomní republika a její správní centrum	Autonomní republika Krym (Simferopol)²

Města se zvláštním postavením	Kyjev • Sevastopol²

¹Na části území těchto oblastí platí zákon o zvláštním statusu jednotlivých území v Doněcké a Luhanské oblasti. ²Území anektovaná Ruskou federací jako Republika Krym a federální město Sevastopol.