Přeskočit na obsah

Maurice André

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Maurice André
Maurice André (1969)
Maurice André (1969)
Rodné jménoMaurice Jean André
Narození21. května 1933
Alès
Úmrtí25. února 2012 (ve věku 78 let)
Bayonne
Místo pohřbeníSaint-André-Capcèze
Alma materNárodní konzervatoř hudby a tance v Paříži
Povolánítrumpetista a hudební pedagog
ZaměstnavatelNárodní konzervatoř hudby a tance v Paříži
OceněníŽenevská mezinárodní hudební soutěž (1955)
rytíř Řádu čestné legie
Webwww.maurice-andre.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Maurice André (1969)

Maurice André (21. května 1933, Alès, Francie - 25. února 2012, Bayonne[1]) byl francouzský trumpetista, jeden z nejvýznamnějších 20. století.

Životopis

Díky svým neomezeným technickým možnostem výrazně přispěl ke znovuobjevování mimořádně náročných partů předklasického repertoáru a ve své době byl často jejich jediným interpretem. Kromě vážné hudby se věnoval i jazzu, folku a dalším hudebním žánrům.

Pocházel z hornické rodiny a do svých osmnácti let také jako horník pracoval. V hudbě začínal jako samouk. Na radu otcova přítele, svého prvního učitele Leona Barthélémyho se stal členem vojenské kapely, aby se tak mohl ucházet o stipendium na Pařížské konzervatoři, kde studoval u Raymonda Sabariche.

Po šesti hladových měsících v Paříži získal první cenu konzervatoře. Následovala vítězství v mezinárodní soutěži v Ženevě (1955) a v Mnichově (1963). Tímto obdobím je datován také počátek jeho spolupráce s významnými světovými dirigenty (Lorin Maazel, Charles Mackerras, Neville Marriner, Jean-Francois Paillard, Kurt Redel, Karl Richter aj.), interprety a gramofonovými společnostmi. Stal se nejvyhledávanějším trumpetistou své generace a výrazně ovlivnil prosazení trubky jako sólového koncertního nástroje.

Z iniciativy Milana Munclingera se v letech 19641965 v Praze podílel na první české souborné nahrávce Bachových Braniborských koncertů (komorní orchestr Ars rediviva, dirigent Milan Munclinger, koprodukce Supraphon - Columbia Records). Francouzský časopis Diapason ocenil tuto nahrávku jako jednu z nejlepších své doby.

Od roku 1967 vyučoval na Pařížské konzervatoři. K jeho žákům patří například Bernard Soustrot, Guy Touvron, Éric Aubier nebo Thierry Caens.

Za své mimořádné interpretační umění byl André vyznamenán řadou prestižních cen - je laureátem více než deseti Grand Prix du Disque.

Odkazy

Reference

Literatura

  • Guy Touvron: „Une trompette pour la renommée“ (discografie Olivier Delavault). Rocher, 2003. - ISBN 2-268-04785-7

Externí odkazy