Einojuhani Rautavaara
Einojuhani Rautavaara | |
---|---|
Rodné jméno | Eino Juhani Rautavaara |
Narození | 9. října 1928 Helsinky |
Úmrtí | 27. července 2016 (ve věku 87 let) Helsinky |
Alma mater | Sibeliova hudební akademie Juilliard School |
Povolání | hudební skladatel, muzikolog a vysokoškolský učitel |
Rodiče | Eino Rautavaara |
Manžel(ka) | Mariaheidi Rautavaara (1959–1982) |
Děti | Markojuhani Rautavaara |
Příbuzní | Aulikki Rautawaara (bratranec) |
Významná díla | Milenci Cantus Arcticus Symphony No. 7 |
Ocenění | Wihuri-Sibelius-Preis (1965) Pro Finlandia (1968) Commander of the Order of the Lion of Finland (1985) rytíř Maďarského záslužného řádu (2012) Finnish State Prize for Music |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Einojuhani Rautavaara (výslovnost [ˈɛi̯nɔjuhɑni ˈrɑu̯tɑvɑːrɑ], 9. října 1928 – 27. července 2016) byl finský hudební skladatel klasické hudby. Narodil se v rodině hudebníka a lékařky a po smrti rodičů ho vychovávala teta. Studoval na Sibeliově akademii v Helsinkách v letech 1948 až 1952, jeho učitelem byl Aarre Merikanto. Roku 1954 Rautavaara zvítězil se svou kompozicí Rekviem pro naši dobu v mezinárodní Soutěži Thora Johnsona, a na základě toho ho Jean Sibelius doporučil ke studiu na Juilliard School v New Yorku. V Americe byli Rautavaarovými učiteli Vincent Persichetti, Roger Sessions a Aaron Copland.
Během své kariéry Rautavaara pracoval především jako učitel hudby, vyvrcholením bylo místo řádného profesora skladby na Sibeliově akademii od roku 1976. Byl dvakrát ženat, s první ženou měl tři děti. Zemřel v důsledku srdeční choroby.
Einojuhani Rautavaara je považován za jednoho z nejvýznamnějších finských skladatelů vůbec. Jeho rané skladby používají dodekatonální kompoziční techniku, pozdější díla bývají považována na novoromantická a mystická. K jeho významným opusům patří symfonické skladby Cantus Arcticus a 7. symfonie zvaná Anděl světla.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Einojuhani Rautavaara na Wikimedia Commons