Přeskočit na obsah

Geografie Francie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Geografie Francie
Francie
Světadíl Evropa
Region Západní Evropa
Souřadnice 46° s. š., 2° v. d.
Rozloha 547 030 km² (47. na světě)
– souš: 99,74 %
– voda: 0,26 %
Délka pobřeží 3427 km
Hranice 2940 km
Španělsko: 649 km
Belgie: 620 km
Švýcarsko: 572 km
Itálie: 515 km
Německo: 450 km
Lucembursko: 73 km
Andorra: 56,6 km
Monako: 4,5 km
Nejvyšší bod 4810 m (Mont Blanc)
Nejnižší bod - 2 m (delta řeky Rhône)
Nejdelší řeka Loira (1020 km)
Největší jezero Ženevské jezero

Francie je země v západní Evropě, rozkládající se mezi moři a zálivy Atlantského oceánuBiskajským zálivem, Lamanšským průlivem a Středozemním mořem. Šestiúhelníkový tvar pevninské části dal vzniknout populární francouzské přezdívce: l'hexagone.

Celková rozloha Francie, včetně zámořských území, je 674 843 km². Rozloha metropolitní Francie je 547 030 km².

Vnitřní dělení

zámořská území Francie

Metropolitní Francie je rozdělena do 22 regionů (ačkoli Korsika je spíše zámořské společenství, ale obecně se o ní mluví jako o regionu), které jsou dále rozděleny na 96 departementů, 341 okresů (arrondissements), 4039 kantonů a 36 568 obcí (communes).

Dále Francie ovládá následující zámořské oblasti:

  • 5 zámořských regionů (régions d'outre-mer): Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik, Mayotte a Réunion, které mají stejný status jako metropolitní regiony. Každé z těchto území je také zároveň zámořským departementem (département d'outre-mer) se stejným statusem, jako má metropolitní departement. Tato dvojitá struktura (region / departement) vznikla nedávno kvůli rozšiřování regionálních pravomocí mezi zámořská území. Může se však opět změnit v jednoduchou strukturu díky spojování regionálních a departementálních shromáždění. Výjimkou je např. Réunion, kde se uvažuje o vytvoření druhého departementu na jihu ostrova, tudíž by vznikl region Réunion s dvěma departementy.
  • 1 společenství sui generis: Nová Kaledonie — unikátní status v rámci Francie, ale prakticky má skoro stejné postavení jako zámořská území

Podnebí

Ve Francii bývají chladné zimy a mírná léta, u Středozemního moře pak mírné zimy a horká léta. V zemi jsou výrazné rozdíly klimatu dle jednotlivých regionů.

Povrch

Scenérie francouzských Pyrenejí

Většina území je plochá a nížinná, sever a západ Francie je mírně zvrásněný, ve vnitrozemí se nachází významná pahorkatina Massif Central. Na jihozápadě se tyčí vysoké Pyreneje a na jihovýchodě Alpy, kde najdeme i nejvyšší vrchol EvropyMont Blanc (4810 m). Nejnižším bodem Francie pak je delta řeky Rhôny, která je 2 metry pod úrovní moře.

Využití půdy

  • orná půda: 35 %
  • pastviny: 20 %
  • lesy: 27 %
  • ostatní: 18 %

Přírodní zdroje

Francie se vyznačuje bohatými zásobami uhlí, železné rudy, bauxitu, potaše a zinku. Významně se na státní ekonomice podílí i ryby a dřevo.

Města

Most Pont Neuf přes řeku Garonnu v jihofrancouzském Toulouse

Hlavním městem Francie je Paříž. Další velká, či historicky důležitá města jsou:

Abbeville, Ajaccio, Albertville, Albi, Amiens, Angers, Angoulême, Aurillac, Avignon, Bastia, Besançon, Bordeaux, Belfort, Brest, Brive, Caen, Cahors, Calais, Cannes, Carcassonne, Chamonix-Mont-Blanc, Charleville-Mezieres, Chatellerault, Cherbourg-Octeville, Chinon, Clermont-Ferrand, Colmar, Deauville, Dieppe, Digne-les-Bains, Dijon, Dole, Domremy, Dreux, Dunkerque, Evreux, Grenoble, La Baule, La Rochelle, Le Havre, Lille, Lyon, Marseille, Mende, Metz, Mont-de-Marsan, Montauban, Montpellier, Nantes, Nice, Nîmes, Orléans, Pau, Perigueux, Perpignan, Poitiers, Quimper, Reims, Rennes, Rodez, Roubaix, Rouen, Saint-Gaudens, Saint-Etienne, Saint-Nazaire, Saint-Tropez, Saumur, Sete, Soissons, Strasbourg, Tarbes, Toulon, Toulouse, Tours, Tourcoing, Valence, Vichy

Krajní body

Metropolitní Francie

Včetně zámořských regionů

Související články

Logo Wikimedia Commons Galerie geografie Francie na Wikimedia Commons

Externí odkazy

  • (francouzsky) geoportail.fr – geografický portál věnovaný Francii