Přeskočit na obsah

Pítko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Miroslav Vystrčil, Kašna–pítko, Praha - Klárov (1978)

Pítko, též prameník, je umělé zařízení vybudované k pití, bez nutnosti použít pro pití nádobu.[1] V průběhu času získalo slovo pítko i další příbuzné významy, jako jsou zařízení pro napájení malých zvířat (užívá se též výraz napáječka) a různé misky na vodu pro ptactvo, případně pro hmyz či jiné živočichy. Pítka se též nazývají nástavce pro snadnější pití z lahve pro děti, nemocné nebo invalidy.

Vznik slova

[editovat | editovat zdroj]

Odborníci zaznamenali novotvar pítko v roce 1980, v souvislosti se zařízením instalovaným poblíž stanice metra Malostranská (autor Miroslav Vystrčil). Spisovný jazyk sice již měl odborný termín prameník, ten se ale v běžné slovní zásobě uchytil méně, někdy je používán současně se slovem pítko.[1] Ještě v roce 1993 bylo slovo pítko jazykovědci považováno za novinku ve slovní zásobě, kterou slovníky ještě neuváděly.[2][3] Základní význam (pouliční zařízení sloužící lidem) se v cizích jazycích překládá nejčastěji jako výraz podobný českému fontánka (anglicky drinking fountain, německy Trinkbrunnen, francouzsky fontaine publique, italsky fontanella apod.).

Pítka jako umělecká díla (příklady)

[editovat | editovat zdroj]

Jiné příklady

[editovat | editovat zdroj]

Typy pítek

[editovat | editovat zdroj]

Pítka lze dělit podle:

  • materiálů (např. kamenná, kovová, umělohmotná aj.)
  • zdroje vody (např. přírodní zdroj, vodovodní soustava, cisterna)
  • určení (např. pro lidi, pro ptáky, morčata či jiná drobná zvířata)
  • velikosti
  • způsobu ovládání (např. automatické, poloautomatické, mechanické)
  • konstrukčního provedení (např. s čerpadlem nebo bez čerpadla, se zpětným ventilem atp.)
  1. a b PROUZOVÁ, Hana. Kašna-pítko, nebo prameník?. Naše řeč [online]. ÚJČ AV [cit. 2021-12-11]. Čís. 2/1980. Dostupné online. 
  2. SOCHOVÁ, Zdeňka. Co v slovnících nenajdete (Novinky v současné slovní zásobě) Část 4.. Naše řeč [online]. [cit. 2021-12-11]. Čís. 5/1993. Dostupné online. 
  3. DVOŘÁK, Pavel. Pražské kašny a fontány: Prameník na Havelském tržišti [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Příruční slovník jazyka českého. 4. svazek (Díl IV. Část 1., P – Průsvitně). Redakce Oldřich Hujer, Emil Smetánka, Miloš Weingart, Bohuslav Havránek, Vladimír Šmilauer, Alois Získal. Praha: Vydává třetí třída České akademie věd a umění, Školní nakladatelství, 1941–1943. Dostupné online. Heslo prameník. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]