Kazimír II. Těšínský
| Kazimír II. Těšínský | |
|---|---|
| Narození | 1448 |
| Úmrtí | 13. prosince 1528 (ve věku 79–80 let) |
| Potomci | Fridrich Těšínský a Václav II. Těšínský |
| Otec | Boleslav II. Těšínský |
| Matka | Anna Bělská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kazimír II. Těšínský († 1528) byl těšínský kníže z rodu slezských Piastovců, byl označován též jmény Kazik z Fryštátu nebo Kazko z Těšína, princ ve Fryštátě.
Formálním knížetem těšínským se stal po smrti svého otce Boleslava II. v roce 1452. Faktickou vládu vykonával jeho strýc Přemysl II., se kterým se ale roku 1460 začal dělit o vládu. Během česko-uherských válek stranil Vladislavovi Jagellonskému, zatímco jeho strýc zachovával loajalitu Matyáši Korvínovi. To umožnilo Těšínskému knížectví vyhnout se relativně velkým válečným útrapám.
Po Přemyslově smrti roku 1477 se stal Kazimír II. vládcem celistvého Těšínska a přesídli z Fryštátu do Těšína. Velmi se zasloužil o rozvoj a zvelebení města Fryštátu a Těšína. V roce 1479 připadlo tzv. olomouckou smlouvou Slezsko Matyáši Korvínovi. I přesto, že byl těšínský kníže straníkem Vladislava, podařilo se mu uchovat své postavení (na rozdíl od jiných Vladislavových stoupenců). Po smrti Korvína převzal vládu nad Slezskem dle úmluv král Vladislav. Kazimír byl za svou oddanost odměněn, několikrát zastával úřad vrchního slezského hejtmana a stal se i hejtmanem Opavského knížectví. Roku 1498 navíc obdržel speciální privilegium, díky němuž mohlo být Těšínské knížectví děděno i v ženské linii až do čtvrtého kolena.
Za jeho vlády došlo v Těšínsku k hospodářskému rozvoji, začala tzv. valašská kolonizace v části těšínských Beskyd. Sám Kazimír podporoval rozvoj rybníkářství a obnovil i těšínskou knížecí mincovnu, odprodanou roku 1438 městu Těšínu. Avšak nákladná knížecí politika stála spoustu peněz, a proto došlo k odprodeji některých komorních statků, např. Pštinské panství bylo odprodáno Thurzům za 40 000 zlatých.
Kazimír II. se oženil s Johanou z Poděbrad (1460–1496), dcerou Viktorína z Poděbrad syna krále Jiřího z Poděbrad. Jelikož přežil oba své syny (Fridricha a Václava), ujal se po jeho smrti knížectví jeho vnuk Václav III. Adam.
Stavební památky na knížete Kazimíra II. lze najít především v historickém centru Karviné, kde měl kníže svou rezidenci. Zasloužil se zde o zřízení radnice, rozšířil a přemístil knížecí pivovar, město nechal obehnat hradbami a v jeho okolí založil několik rybníků. Mezi léty 1511–1514 přestavěl gotický hradozámek Fryštát na goticko-renesanční zámek a roku 1515 zahájil stavbu své nejviditelnější zámecké a městské dominanty – Bílou věž, dnešní zvonici. Ukončení stavby věže se Kazimír nedožil. Věž dostavěl dva roky po jeho smrti regent knížectví, Jan IV. z Pernštejna. Roku 1473 ve městě také zavedl Velikonoční trhy, které se zde stále provozují. Kníže Kazimír II. zemřel v říjnu roku 1528. Jeho hrob nebyl nalezen, pravděpodobně je tedy pohřben ve svém rodišti, Fryštátě, dnešní Karviné.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1.
- PANIC, Idzi. Piastovci těšínští. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 8. Ostrava: Ostravská univerzita, 1997. ISBN 80-7042-470-2. S. 79–92.
- PINDUR, David. Těšínsko za vlády piastovského knížete Kazimíra II. (1477 – 1528). Práce a studie Muzea Beskyd – Společenské vědy. 2004, roč. 14, s. 1–93. ISSN 1804-1116.
- LINDNER Roman. Dějiny slezského knížecího hradu a zámku Fryštát Archivováno 5. 6. 2021 na Wayback Machine., vydané v elektronické podobě, 2019
- ŽÁČEK, Rudolf. Těšínsko od roku 1450 do vymření Piastovců. In: Nástin dějin Těšínska. Ostrava: Advertis, 1992. S. 32–33.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kazimír II. Těšínský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Přemysl II. |
|
Těšínský kníže do roku 1477 spoluvláda s Přemyslem II. 1452–1528 |
|
Nástupce: Václav III. Adam |
