Šíla
V páli síla, v sanskrtu šíla je indický termín používaný v hinduismu a buddhismu, který je do češtiny většinou překládán jako morálka nebo etika. Vychází z úmyslu nepůsobit druhým bytostem utrpení. Nejedná se jen o soustavu zákazů určitého špatného nebo neprospěšného jednání učiněného tělem a řečí. Ale síla také znamená, že v každém okamžiku je přítomno čisté vědomí a záměrné sebeovládání nespáchat neprospěšný čin přicházející v úvahu a s tím současně vyvstávající rozhodnutí.
V buddhismu síla tvoří první ze tří částí duchovního tréninku - známý trojlístek morálka, soustředění, uvědomění (síla, samádhi, sati). Tvoří tak základní předpoklad dalšího duchovního rozvoje. V rámci ušlechtilé osmidílné stezky zahrnuje tzv. pravou řeč, pravé jednání a pravé živobytí. Síla je také druhou páramitou (dokonalostí), což je morální čistota v činech, slovech a myšlenkách a její dovedení k dokonalosti je předpokladem realizace buddhovství.
Síla také tvoří jednu ze tří částí často používané formulky „dána, síla, bhávaná“, která ve zkratce vyjadřuje praktický aspekt buddhismu (dobročinnost, mravnost a pěstování mysli), a spolu s nimi patří mezi deset Záslužných činů (puňňa kirija vatthu).
Paňča-síla
[editovat | editovat zdroj]Paňča-síla (též pět zápovědí) je pět etických zásad platných pro buddhistické laiky. Mají formu slibu, kterým se laický následovník Buddhy zavazuje cvičit se v:
- nezabíjení živých bytostí (v buddhismu se tím kromě lidí míní živočichové viditelní pouhým okem),
- nepřivlastňování si toho, co nebylo darováno,
- zdržování se smyslové nestřídmosti (neprovádění nepřístojného sexuálního chování, nepřejídání se,…),
- nelhaní, nepomlouvání,
- a v nepožívání opojných látek, neboť ty vedou k morální nedbalosti.“
Jako vše ostatní v buddhismu jsou i tyto zásady považovány za logicky odvozené a dobrovolně dodržované, spíše než za povinná přikázání od nějaké nadpřirozené autority.
Dasa-síla
[editovat | editovat zdroj]Dasa-síla je deset zásad platných pro buddhistické novice a novicky, tj. osoby, které procházejí určitým zkušebním obdobím před tím, než jsou přijati za plně ordinované mnichy a mnišky:
- nezabíjení živých bytostí
- nepřivlastňování si toho, co nebylo darováno
- cudnost (celibát)
- zdržování se lhaní, pomlouvání, hrubé řeči a planého tlachání
- nepožívání opojných látek
- nepožívání jídla po poledni (tj. od pravého poledne do následujícího úsvitu)
- zdržení se tance, zpěvu, hudby a divadla
- nepoužívání voňavek, líčidel, ozdob, šperků, krásných oděvů, atd.
- nepoužívání luxusních lůžek
- nevlastnění peněz, zlata ani stříbra
Attha-síla
[editovat | editovat zdroj]Attha-síla je osm zásad, kterými se řada buddhistických laiků v théravádových zemích řídí během svátku upósatha, který se slaví ve dnech úplňku, novu, 1. a 3. měsíční čtvrti. Jsou stejné jako dasa-síla (viz výše), bez desátého pravidla (sedmá a osmá zásada jsou spojené do jedné).
Čatu-párisuddhi-síla
[editovat | editovat zdroj]neboli "jednání vyčištěné na čtvero způsobů" je rámcem jednání pro plně ordinované členy mnišské sanghy a jako takové představuje nejvyšší standard etiky. Jmenovitě jde o:
- dodržování mnišských řádových pravidel (pátimokkha-samvara-síla), tj. především 227 pravidel pátimokkhy
- smyslovou zdrženlivost resp. střežení smyslů (indrija-samvara-síla)
- čistotu živobytí (ádžíva-párisuddhi-síla)
- správné jednání ve vztahu ke čtyřem základním mnišským potřebám (ošacení, jídlo, přístřeší a léky)
V současné době se tímto standardem etiky řídí jen malá část buddhistických mnichů (v asijských buddhistických zemích přibližně 3-5 procent mnišské sanghy).
(pozn.: pojmy jsou uváděny v páli, není-li uvedeno jinak)