Přeskočit na obsah

Zázvor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Oddenky zázvoru (lékařský-pravý)

Zázvor je koření získávané z oddenků stejnojmenné rostliny, zázvoru lékařského (pravý, Zingiber officinale). Může mít žlutou, okrovou až červenou barvu; má výraznou pryskyřičnou vůni; jeho chuť je velmi výrazná, aromatická, slabě ovocná až citrusová a sladce pikantní (ve větším množství je až velmi ostrá).

Je nezbytnou součástí indické a čínské kuchyně. Používá se do sladkých i slaných pokrmů: zázvorového pečiva, guláše, pečených mas, ale i piva nebo limonád. Čerstvý, sušený, vařený i nakládaný působí příznivě na lidské zdraví.

V obchodech je známý v různě připravených formách jako zázvor černý (oddenky neoloupané) a zázvor bílý (oddenky oloupané); v Japonsku se pak používá růžový zázvor (nakládané plátky oddenku).

Zázvor lékařský (Zingiber officinale) je vytrvalá rostlina s květy růžovobílé nebo nažloutlé barvy

Není známo, odkud zázvor přesně pochází. Občas se uvádí, že byl nejdříve pěstován na jihu Číny, odkud pronikl do Indie.[zdroj?] S jistotou můžeme říci, že v Indii a Číně se používá již více než tři tisíciletí. Z těchto oblastí se pravděpodobně zásluhou fénických mořeplavců rozšířil do zemí Blízkého východu a do okolí Středozemního moře.

Byl znám i ve starověkém Řecku, Římě i Egyptě, kde byl používán jako dnes – do omáček, ke kuřecímu masu nebo jako přísada k luštěninám.

Na africký kontinent přinesli tuto rostlinu Portugalci, do Jižní Ameriky jej v 16. století zavezli Španělé.

Oddenky zázvoru se v teple nekazí, a proto se stal jedním z prvních druhů koření přepravovaných arabskými obchodníky do Evropy i Afriky. Ve středověku zázvor v evropské kuchyni zdomácněl natolik, že nechyběl na žádném stole obdobně jako dnes pepř se solí.[1]

Podrobnější informace naleznete v článku Zázvor lékařský.

Zázvor lékařský (pravý, obecný; Zingiber oficinale) je vytrvalá rostlina. Má květy růžovobílé nebo nažloutlé barvy. Koření se získává z oddenku (někdy chybně uváděno z kořene).

Léčitelství

[editovat | editovat zdroj]

Zázvor má antibakteriální a protizánětlivé účinky.[zdroj⁠?!] Pomáhá při žaludečních, cestovních a těhotenských nevolnostech.[zdroj⁠?!] Léčí rýmu a chřipku.[zdroj⁠?!] Snižuje cholesterol, stimuluje krevní oběh a podporuje redukci váhy.[zdroj⁠?!] Používá se též jako afrodisiakum, a to především mladý oddenek, často v kombinaci s medem.[2] Má ale mnoho vedlejších účinků. Některým lidem způsobuje zažívací obtíže, pálení žáhy nebo bušení srdce. Není proto vhodný pro děti. Pro těhotné se doporučuje jen v omezené míře. Vyhnout by se mu měli i diabetici nebo lidé užívající léky proti překyselení žaludku, na srdce a snížení krvácení.[3]

Nejvýraznější chuťovou složkou je olej obsahující aromatické látky, například zingiberen a malé množství bisabolenu, které dodávají zázvoru typickou vůni.

Ostrou a výraznou chuť má na svědomí gingerol, látka chemickým složením podobná kapsaicinu (v pálivých paprikách a chilli).

Při vaření se gingerol přeměňuje na zingeron, který je aromatickou látkou využívanou v potravinářském průmyslu a při výrobě parfémů.

V Japonsku se používá nakládaný růžový zázvor gari do pokrmů suši
  • Kandovaný zázvor – čerstvý zázvor se oloupe, nakrájí na plátky a ponoří do hrnce s vodou. Po třiceti minutách vaření na mírném plameni jsou plátky změklé. Voda se slije a plátky vloží do hrnce se stejným váhovým množstvím cukru a trochou vody. Vaří se za stálého míchání dokud plátky nejsou průsvitné a voda se zcela nevypaří. Nakonec plátky obalíme v cukru.
  • Perník
  • Zázvorky – staročeské vánoční cukroví[4]
  • Zázvorová limonáda (nesprávně zázvorové pivo) – slabší nealkoholický nápoj, oblíbený zejména ve Velké Británii.
  • Zázvorový čaj – je asijskou specialitou.
  • Zázvorová zmrzlina
  • Zázvorová káva – káva nebo čaj mohou být ochuceny zázvorem.
  • Zázvorové víno – je britský tradiční druh vína ochucený zázvorem prodávaný v zelené lahvi.
  • Gari – v Japonsku používaná forma nakládaného růžového zázvoru do pokrmů suši.
  • Zázvorový pudink[5]

Koření v západní kuchyni

[editovat | editovat zdroj]

Používá se k osvěžení chuti jídel z mořských živočichů a odlehčení těžkých pokrmů z vepřového nebo kachního masa. Výborný je zvláště k dochucení sladkých jídel, nejčastěji perníku a vánočních zázvorových sladkostí.

Potrava rajská

[editovat | editovat zdroj]

Podle koránu budou zázvor požívat muslimští věřící v ráji.

Napájeni budou z číší, v nichž zázvor je přimíchán,
z pramene rajského, jenž Salsabíl je nazýván.

Korán, súra 76 („Člověk"), verš 17–18[6]

Pěstování

[editovat | editovat zdroj]
Pole se zázvorem (Indie)

Oblasti pěstování zázvoru leží v tropech a subtropech. V roce 2017 měla největší pěstební plochu na světě Indie (168 000 hektarů). Indie také byla největším výrobcem, většina produkce byla ale určena pro vlastní spotřebu.[7] V roce 2017 bylo podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) celosvětově vyprodukováno přibližně 3,04 milionu tun zázvoru. Tabulka uvádí přehled šesti největších producentů zázvoru na světě, kteří vyprodukovali celkem 86,9 % světové produkce.

Největší producenti zázvoru (2017)[8]
Pořadí Stát Množství
(v tunách)
1 Indie Indie 1 070 000
2 Čína Čína 557 303
3 Nigérie Nigérie 349 895
4 Nepál Nepál 279 504
5 Indonésie Indonésie 216 587
6 Thajsko Thajsko 216 587
Svět celkem 3 038 122

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Slovenský název této rostliny ďumbier dal název nejvyššímu vrchu Nízkých Tater.

Galerie obrázků

[editovat | editovat zdroj]
  1. Čtrnáctideník 100 + 1 zahraniční zajímavost: 15/2007. Str. 60 - 61. Vydalo 100 + 1 a. s., Praha, 2007. ISSN 0322-9629
  2. WOLF, Augustin; HRUBÝ, Stanislav; HÁJEK, Miloš. Elixíry života. V Praze: Pragma, 1997. 306 s. ISBN 80-7205-432-5. Kapitola Zázvor, s. 190. 
  3. http://www.lavivant.cz/blog/4-lecive-koreny-ktere-zazenou-rymu-depresi-i-sexualni-problemy/ Archivováno 19. 9. 2015 na Wayback Machine.)
  4. Vánoční cukroví - staročeské zázvorky
  5. Zázvorový pudink
  6. Korán. Překlad Ivan Hrbek. V tomto překladu a v Odeonu 2. vyd. Praha: Odeon, 1991. 794 s. ISBN 80-207-0444-2. S. 171. 
  7. Crops and livestock products > Ginger (statistika FAO) [online]. fao.org [cit. 2019-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Crops > Ginger (statistiky produkce FAO pro rok 2017) [online]. fao.org [cit. 2019-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Haigh Charlote: The Top 100 Immunity Boosters – Duncan Baird Publishers Ltd. London 2005; česky: 100 NEJ potravin pro imunitu – nakl. Slovart Praha 2007, 1. vyd. (130 stran) str. 112-113.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]