Stará puška
| Stará puška | |
|---|---|
 Zámek Châteaux de Bruniquel, místo natáčení filmu | |
| Základní informace | |
| Původní název | Le Vieux Fusil |
| Země původu |  Francie Německo |
| Jazyk | francouzština / němčina |
| Délka | 103 minut |
| Žánr | drama |
| Scénář | Pascal Jardin Robert Enrico Claude Veillot |
| Režie | Robert Enrico |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Philippe Noiret Romy Schneider |
| Hudba | François de Roubaix |
| Kamera | Étienne Becker |
| Střih | Eva Zora |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 22. srpna 1975 |
| Stará puška na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stará puška (originální francouzský název Le Vieux Fusil) je koprodukční francouzsko-německé filmové válečné drama z roku 1975, které režíroval Robert Enrico. Film získal ve třech kategoriích cenu César a v dalších šesti kategoriích byl na ní nominován.
Většina filmu se odehrává ve francouzské vesnici Montauban. Hlavní role ve filmu ztvárnili Philippe Noiret společně s Romy Schneider.
Informace o filmu
[editovat | editovat zdroj]Film je inspirován skutečnými historickými událostmi z konce 2. světové války, tzv. masakrem u Oradour-sur-Glane, při němž byla nacisty vypálena francouzská vesnice Oradour-sur-Glane a zabito 642 civilistů.[1][2]
Hlavní roli ve filmu měl původně hrát Lino Ventura, který však tuto roli odmítl, protože se mu ve scénáři nelíbilo násilí.
Při natáčení filmu byly použity dva francouzské zámky – Château de Bonaguil v kantonu Lot-et-Garonne (většina filmu) a Châteaux de Bruniquel v kantonu Tarn-et-Garonne. Množství tajemně vyhlížejících interiérů, které je možné vidět ve filmu, však byly přesto pouze pro film vystavěné kulisy.
Film byl ve Francii vřele divácky přijat – v celé zemi jej vidělo přes 3 miliony diváků a v Paříži téměř milion diváků.
Hudbu k filmu složil François de Roubaix, přičemž šlo o poslední film, pro který složil filmovou hudbu. Skladatel pouze tři měsíce po uvedení filmu zemřel a proto mu César pro nejlepší filmovou hudbu byl udělen posmrtně. Film se účastnil vůbec prvního ročníku udělování Césarů v roce 1976.
Děj
[editovat | editovat zdroj]Film se odehrává na konci druhé světové války, v atmosféře německého ústupu a prohry. Doktor Julien Dandieu pracuje jako chirurg v nemocnici a současně vypomáhá francouzskému odbojovému hnutí. Po ostrém německém varování vypravuje svou ženu a malou dcerku mimo město, do pokojné vesnice, ve které sám vlastní zanedbaný hrad. Po nějakém čase se vypravuje na návštěvu, po příjezdu však nalézá pouze zničenou vesnici a vyvražděné obyvatelstvo. Když dorazí ke svému hradu, nalézá navíc mrtvé tělo svého dítěte a představuje si, co pravděpodobně musela vytrpět jeho žena. Jeho šok a bolest jsou nezměrné, navzdory tomu však zachová jistou rozvahu, nalézá svou dávno schovanou starou pušku a začíná krutou mstu. Protože doktor Dandieu dokonale zná složitý systém podlaží, chodeb a schodišť na starém hradě, získává před těžce ozbrojenými německými vojáky velkou výhodu. Několikrát se ocitne v nebezpečí, přesto však postupně a trpělivě zvládne zabít všechny, kteří jsou zodpovědni za smrt jeho rodiny. Doktor nakonec přežívá, když je však nadlidský úkol konečně za ním, opět propadá obrovské bolesti nad ztrátou nejbližších.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]| Philippe Noiret | doktor Julien Dandieu |
| Romy Schneider | Klára Dandieuová |
| Jean Bouise | přítel François |
| Joachim Hansen | důstojník SS |
| Robert Hoffmann | poručík |
| Karl Michael Vogler | doktor Müller |
| Madeleine Ozeray | paní Dandieuová |
| Caroline Bonhomme | dcera Florence Dandieuová jako osmiletá |
| Catherine Delaporte | dcera Florence Dandieuová jako třináciletá |
| Antoine Saint-John | německý voják zabitý v kuchyni |
| Jean-Paul Cisife | velitel milicie |
| Jean-Pierre Garrigues |
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]César 1976
[editovat | editovat zdroj]- Ocenění
- César pro nejlepší film
- César pro nejlepšího herce – Philippe Noiret
- César pro nejlepší hudbu – François de Roubaix
- Nominace
- César pro nejlepšího režiséra – Robert Enrico
- César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli – Jean Bouise
- César pro nejlepší scénář – Robert Enrico a Pascal Jardin
- César pro nejlepší zvuk – Bernard Aubouy
- César pro nejlepší kameru – Étienne Becker
- César pro nejlepší střih – Eva Zora
Jiná ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Donatellův David pro nejlepšího herce (Philippe Noiret) – 1976
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ OBRAZEM: Německý prezident uctil ves Oradour, oběť nacistické zvůle [online]. Lidové noviny, 2013-09-05 [cit. 2013-09-07]. Dostupné online.
- ↑ CHRISAFIS, Angelique. Nazi massacre village Oradour-sur-Glane: where ghosts must live on [online]. The Guardian, 2013-09-03 [cit. 2013-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Porovnání zobrazení masakru ve filmu a v realitě Archivováno 11. 11. 2013 na Wayback Machine.
- Stará puška v Česko-Slovenské filmové databázi
- Stará puška na Kinoboxu
- Stará puška v Internet Movie Database (anglicky)
- Stará puška v databázi AlloCiné (francouzsky)
