Přeskočit na obsah

GeForce 4

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
NVIDIA GeForce 4
Nástupce GeForce FX
Předchůdce GeForce 3


GeForce 4 je grafický čip společnosti nVidia. Je to v pořadí čtvrtá generace GeForce. GeForce 4 se dělí především na řadu Ti, výkonnější, a MX, pro široké masy. MX série je téměř identická s GeForce 4Go (NV17M) pro trh s notebooky. Obě linie byly vypuštěné na jaře roku 2002. GeForce 4Go měla krátký život, ješte koncom téhož roku ji nahradila varianta GeForce 4200Go.

GeForce 4 jádra

  • NV17 - GeForce4 MX (AGP4X)
  • NV18 - GeForce4 MX (NV17 s AGP8X)
  • NV19 - GeForce4 MX (NV18 s PCI Express cez AGP-PCIe bridge)
  • NV25 - GeForce4 Ti (AGP4X)
  • NV28 - GeForce4 Ti (NV25 s AGP8X)

GeForce 4Ti

Vyšla v dubnu roku 2002. Předchůdce je již zmíněná GeForce 3 a nástupce GeForce 5. Jádro NV25. Podobá se najvíc GeForce 3, hlavní mezník tvoří zvýšená rychlost jádra a paměti, řešení paměti (upgraded memory controler), vylepšený pixel a vertex shader, hardwarový antialiasing a vylepšené DVD přehrávání. Přidána podpora dual monitor. GeForce 4 překonala svého někdejšího konkurenta ATI Radeon 8500XT (R250), který byl přeci jen pomalejší, avšak Ti-čko porazil až ATI Radeon 9700 (R300). Vlajkovými a vstupními loděmi byli GeForce 4Ti 4400 a najvyspělejší 4600. Vyšší ve střední třídě byla ATI s 8500LE. Výkonem se nerovnal GeForce 4Ti 4400. GeForce 3Ti 500 byla mezi 4200 a 4400Ti, cenou však prevyšovala zmiňovaný Radeon.


nVIDIA stáhla GeForce 4Ti 4200 velmi brzy z trhu. GeForce 4Ti 4200 měla takt jádra 222 MHz, což bylo o 53 MHz méně než GFTi4400. Týkalo se to všech modelů s pomalejší 128 MB verzí. 64 MB modely měly už výrobních 250 MHz, tato taktika nVidie se však neujala. Jenže o chvíli nato se zistila lehká možnost taktování těchto modelů (128 MB) na plnohodnotných 250 MHz. nVidia to pochopitelně kritizovala a vyjadřovala svůj nesouhlas. Taktování 4200 vyvolalo popularitu. Proto to stáhnutí, nVidia se chtěla vyhnout škodám při prodeji svých vyšších modelů. Karta GeForce 4Ti 4400 nebyla ani tak vyhledávaná pro výkon, tou byla 4600 s vysokou cenou. GeForce 4Ti 4200 měla poměrně nízkou cenu a podávala stále solidní výkon, navíc nikdo neposlouchal pokyny ohledně (ne)taktování.

Série GeForce 4Ti 4200 přišla opožděně a nVidia ztratila šanci dlouhodobě dominovat vyšší třídě. Nestihla ji včas ani stáhnout z trhu. Na druhé straně tento typ byl stále rychlejší než GeForce 3Ti 500 či konkurenční Radeon 8500.

Koncem roku 2002 bylo jádro NV25 nahrazené NV28, rozdíl v rozhraní z AGP na PCI Express. Všechny NV28 GeForce 4Ti 4200 měly už všechny od výroby po 250 MHz bez ohledu na velikost paměti. nVidia prišla překvapivě s GeForce 4Ti 4800SE, ekvivalent 4600 a 4400. Top byly GeForce 4Ti 4800.

Celková série GeForce 4Ti byla rychlejší než GeForce 3Ti série a Radeon 8500. Typ GeForce 4Ti 4200 zůstala do příchodu Radeonu 9500 PRO (konec roku) nejlepší volbou cena/výkon. 4200 si dobře držela pozici až do příchodu další, páté generace čipů v roce 2003.

Jediná mobilní verze Ti série nesla název GeForce 4 4200go (NV28M) uvedená koncem roku 2002. Téměř identický čip s NV28, rychlost byla ale snížená. Překonání Radeona 9000 mobility si vybralo velkou daň, často se přehřívala. Bylo to proto, že GeForce 4 nebyla původně navrhovaná na mobilní verzi. GeForce 4TiGO měla krátkou výrobní existenci.

GeForce 4Ti čipy

Poznámka: Toto jsou oficiální specifikace vypuštěné nVidií. Ve skutečnosti se můžou lišit rychlosti a parametry. Všechny mají

GeForce4
čip
Jádro Nastavení
jádra
Frekvence
jádra
Frekvence
paměti
Nastavení
paměti
Propustnost Rozhraní
Ti4200 NV25 4x2 250 250*/222 64/128 MiB DDR 8,0/7,1 AGP4X
Ti4200-8X NV28 4x2 250 256 128 MiB DDR 8,3 AGP8X
Ti4400 NV25 4x2 275 275 128 MiB DDR 8,8 AGP4X
Ti4800SE NV28 4x2 275 275 128 MiB DDR 8,8 AGP8X
Ti4600 NV25 4x2 300 325 128 MiB DDR 10,4 AGP4X
Ti4800 NV28 4x2 300 325 128 MiB DDR 10,4 AGP8X

GeForce 4 MX linie

Schopnosti karet GeForce 4 jsou definované Ti linií, GeForce 4MX je jen název. Mnozí to odsuzovali jako marketingový trik nVidie. Vydání GeForce 4MX zklamalo i její skalní nadšence. Ti jí pojmenovávali GeForce 2MX se steroidy. GeForce 4 MX chyběl programovatelný pixel a vertex shader. To nemělo pro neúspech ten největší dopad. Karta též nerenderovala efekty poskytující DirectX 8.1. GeForce 4 MX byla rychlejší než GeForce 2ultra, byla tedy i vcelku dobrá cena/výkon. Vyráběla se během celého roku od jejího uvedení. ID software, teda hlavní šéf John Carmack si dělal starosti kolem potenciálního ujetí na trhu GeForce 4 MX. Carmack se bál adaptace karty na trh, to by znamenalo už v té době krok zpět, tedy k nepodpoře DirectX 8.1. Varoval hráče k nekupování tohoto čipu. Nezávisle na to, Carmack vypustil velmi očakávanou hru Doom 3 v létě 2002. Jako jedinou kartu bez podpory DirectX 8.1 podporoval GeForce 4 MX. Napříč velké kritice byla GeForce 4 MX velmi úspěšným modelem na trhu. Byla o 30% dražší než GeForce 2MX a celkem přijatelný výkon. Většina her na něj fungovala. Žažila velké úspechy i na OEM trhu a nahradila tak najlepší prodávané GPU GeForce 2MX.

Byli tu tři modely: GeForce 4MX 420, 440, 460. GeForce 4MX 420 byla určená spíše pro kancelářské a najlacinější počítače, GeForce 4MX 440 zase spíše pro masový OEM trh. GeForce 4MX 460 sehrávala úlohu karty střední třídy. Zdolala konkurenci ATI Radeon 8500LE/9100 (8500) i GeForce 3Ti 200.

Výkonem GeForce 4MX 420 jen o něco málo překonala GeForce 2MX 400 (i Radeon 7000), což nebyl problém vzhledem na cílový výběr skupiny. Z praktického hlediska to byla integrovaná grafická karta společnosti Intel, 845G a výrobek z vlastní produkce, nForce 2.

nVIDIA GeForce 4MX 440 si vedla vcelku dobře. překonala soupeře Radeon 7500. Dokonce příchod Radeona 9000 PRO (lepší singletexturing, lepší podporu vertex a pixel shader) neotřáslo už tak silnou OEM pozicí. Odpoveď nVIDIE na Radeon 9000PRO byla GeForce 5FX 5200 (podpora DirectX 9). Paradoxně a s trochou ironie právě GeForce 4MX 440 ukončila produkci GeForce 5FX 5200, svému nástupci. T.j., GF 4MX 420.

Série MX přinesla v přehrávání videa více novinek (ne Ti série). Jako vůbec první GeForce prinášela technologii VPE (video processing engine). Též hardwarové iDCT a VLC (variable lenght code decoding). Přidávání VPE znamenalo najvětší krok oproti predcházejícímu HDVP v MPEG přehrávání. VPE mohlo bojovat s funkcemi ATI karet.

GeForce 4MX 460 prišla zarovno celé MX linie, tedy skoro roku 2002. Jako i série Ti, tak i MX byli časem vylepšené o rozhraní AGP 8x a PCI Express (GeForce 4 PCX4300). MX 460 se však neadaptovala nikdy. Začátkem roku 2003 prišli na trh další modely: GeForce 4MX4000 (stejné jako GF 4MX 440SE, jen s trochu rychlejší pamětí). Překvapili další adaptace v roce 2004- PCX 4300, MX 4000 s podporou PCI Express (čili NV19). NV19 je jednoduše NV18 se změněným rozhraním.

Toto jsou oficiální specifikace vypuštěné nVidií. Ve skutečnosti se můžou lišit rychlosti a parametry.


GeForce4
čip
Jadro Nastavenie
jadra
Frekvencia
jadra
Frekvencia
pamäte
Nastavenie
pamäte
Priepustnosť Rozhranie
MX420 NV17 2x2 250 166 64/128 MiB SDR 2,7 AGP4X
MX440 SE NV18 2x2 250 166 64/128 MiB SDR/DDR 2,7/5,3 AGP8X
MX440 NV17 2x2 270 200 64/128 MiB DDR 6,4 AGP4X
MX440 8x NV18 2x2 275 256 64/128 MiB DDR 8,2 AGP8X
MX460 NV17 2x2 300 275 128 MiB DDR 8,8 AGP4X
MX4000 NV18B 2x2 275 200 128 MiB DDR 5,3 AGP8X
PCX4300 NV19 2x2 275 200 128 MiB DDR 5,3 PCIe x16


Mobilní verze GeForce 4go vycházela z linie MX. Měla velké problémy s ovladači. Vznik alternativních ovladačů Omega se střetli s nevolí mateřské firmy. Instalací ovladače Omega ztrácali karty svoji záruku. Při problémech nVidia doporučila zkontrolovat ventilátor, a pokud se netočil bylo ho třeba manuálně roztočit. Když ani to nepomohlo, manuálně vybrat kartu a promazat ventilátor. Paradoxně některé hry se staršími ovladači nVidie fungovali a některé zase jen s novými.