Charles Ammi Cutter
| Charles Ammi Cutter | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. března 1837 Boston |
| Úmrtí | 6. září 1903 (ve věku 66 let) Walpole |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Wildwood Cemetery |
| Alma mater | Harvardova univerzita Harvard Divinity School |
| Povolání | knihovník |
| Zaměstnavatelé | Boston Athenæum (1868–1893) Forbes Library (1894–1903) Harvardova knihovna |
| Ocenění | Knihovnická síň slávy (1951) |
| Choť | Sarah Fayerweatherová Appletonová[1][2] |
| Děti | Louis Fayerweather Cutter[3][4] Gerald Clifford Cutter[3][5] Roland Norcross Cutter[3] Philip Champney Cutter[3][6] |
| Rodiče | Caleb Champney Cutter[7] a Hannah Bigelowová[7] |
| Funkce | President of the American Library Association (1887–1889) prezident Library Journal (1888–1889) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charles Ammi Cutter byl významným americkým knihovníkem. Jeho profesní kariéra je spojena s knihovnou bostonského Athenea a Forbesovou knihovnou v Northamptonu. Patří k zakládajícím členům American Library Association, ve které zastával mnoho funkcí. K té nejvýznamnější patří funkce prezidenta této asociace. Největším Cutterovým počinem je vytvoření expanzivní klasifikace a jeho pravidel pro tvorbu slovníkového katalogu.
Mládí a studium
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 14. března 1837 v Bostonu, Massachusetts. Jeho matka po měsíci zemřela a otec se znovu oženil[8]. Ve dvou letech byl Charles poslán k dědovi a svým třem tetám do West Cambridge. Jedna z jeho tet pracovala jako knihovnice, takže Cutter měl ke knihám již odmala blízko. Když zemřel Cutterův děda, přestěhoval se Charles se svými tetami do Cambridge. O rok později nastoupil na Harvardovu univerzitu, kterou absolvoval v roce 1855.
Cutter pokračoval ve studiu a nastoupil na Harvard Divinity School, kde byl jmenován školním knihovníkem. Zapojil se zde do přípravy nového knihovního katalogu. Školu absolvoval v roce 1859 a během prvního měsíce pak kázal v různých kostelích v Cambridge[9].
Svoji budoucí ženu, Fayerweather Appleton, potkal Cutter během zaměstnání v knihovně Harvardovy univerzity. Vzali se 21. března 1863 a měli 3 syny[10].
Práce v knihovnictví
[editovat | editovat zdroj]V roce 1860 se Cutter stal asistentem hlavního katalogizátora Dr. Ezry Abbotta v knihovně Harvardově univerzity. Knihovna byla v té době jednou z nejlepších v zemi. Během prvního roku Cutter vytvořil seznamy knih a pomáhal s přeuspořádáním knih na regálech. Spolu s Abbottem se pak podílel na vytvoření nového systému katalogizace[9]
Knihovna bostonského Athenea
[editovat | editovat zdroj]V roce 1868 byl Cutter jmenován knihovníkem knihovny bostonského Athenaea. Aby se vyhnul chybám, které učinili jeho předchůdci, soustředil svou činnost nejdříve na hromadnou revizi katalogu[11]. Prosazoval zavedení lístkového katalogu, který měl oproti tištěnému řadu výhod. Byl však v té době novinkou a Cutter cítil, že jeho prosazení bude problém. Správní rada se nakonec rozhodla pokračovat v katalogu tištěném[9]. Ten vyšel v pěti svazcích v letech 1874 – 1882. Jde o precizně vypracovaný, rozsáhlý a důkladný katalog[12].
Správní rada knihovny neschvalovala některé ze změn, které Cutter v knihovně provedl. Zejména nový klasifikační systém, který Cutter zkoušel v knihovně zavést. Po těchto neshodách proto z knihovny v roce 1893 odchází[10].
Forbesova knihovna
[editovat | editovat zdroj]V roce 1894 se stal Cutter prvním knihovníkem Forbesovy knihovny. Cutterova představa fungování knihovny spočívala v liberálnosti, pružnosti a funkčnosti. Chtěl, aby knihovna byla přístupná a potřebná všem ve městě od nejmenších dětí po seniory. Cutter pro knihovnu shromažďoval několik speciálních typů dokumentů, a sice hudebniny, lékařskou literaturu a umělecké reprodukce. V roce 1897 otevřel oddělenou místnost pro děti. V roce 1896 rozšířil otevírací dobu knihovny o sobotní odpoledne[9].
American Library Association
[editovat | editovat zdroj]Cutter byl jeden z knihovníků, kteří se podíleli na založení America Library Association. Asociace byla založena v říjnu 1876 na shromáždění ve Philadelphii. Cutter v Asociaci zastával mnoho funkcí. Po celou dobu působil ve Výkonné radě. Nejvýznamnější je jeho působení ve funkci prezidenta, kterou zastával v letech 1887 – 1889[9].
Závěr života
[editovat | editovat zdroj]V roce 1900 začal přednášet na Pratt Library Institute v Brooklynu a na Drexel Library School ve Philadelphii. Kromě toho stále přednášel na knihovnické škole Melvila Deweyho. Stále pracoval na sedmém vydání své klasifikace. Účastnil se různých konferencí, cestoval, věnoval se tanci. V důsledku vyčerpání onemocněl roku 1903 těžkým zápalem plic. Ještě se sice vrátil do zaměstnání ve Forbesově knihovně, ale znovu onemocněl. Zemřel 6. září 1903 ve věku 66 let[9].
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Expanzivní klasifikace
[editovat | editovat zdroj]Na svém vlastním systému klasifikace začal Cutter pracovat v roce 1880. Jeho cílem bylo vytvořit takové schéma, které bude možné aplikovat na sbírky všech velikostí[10]. Vzniklo proto 7 variant. První pro velmi malé knihovny, sedmá pro ty největší s velmi rozsáhlým fondem[12].
Cutter vydal soupisy pro 6 prvních verzí v letech 1891 – 1893, část sedmé verze byla publikována v letech 1896 – 1911. Cutter před dokončením sedmé verze zemřel.
Hlavní třídy Cutter označil velkými písmeny. První varianta klasifikace pro nejmenší knihovny obsahuje 8 hlavních tříd:
| Notace | Třída |
|---|---|
| A | Referenční a obecná díla |
| B | Filozofie a náboženství |
| E | Biografie |
| F | Historie, geografie a cestopisy |
| H | Sociální vědy |
| L | Přírodní vědy a umění |
| Y | Jazyk a Literatura |
| Yf | Beletrie |
Dodnes je expanzivní klasifikace považována za jedno z nejlogičtějších a nejodbornějších amerických klasifikačních schémat. V knihovnách se však využívá jen málo. Cutter na svém díle pracoval velmi dlouho. Během té doby se prosadilo schéma jeho kolegy Melvila Deweyho, které je hojně využíváno dodnes[8]. Přestože se Cutterova klasifikace příliš nerozšířila, ovlivnila jiná klasifikační schémata. Nejvýznamnější z nich je Library Congress Classification[9]. Cutter pro svou klasifikaci vytvořil tabulky s tzv. Cutterovými čísly. Ty sloužily k abecednímu uspořádání knih uvnitř jednotlivých tříd. Jejich přiřazování se nazývá katerizace a dnes se katerizace běžně používá v řadě knihoven po celém světě[13].
Pravidla slovníkového katalogu
[editovat | editovat zdroj]Když Cutter dokončil revidovaný katalog pro knihovnu bostonského Athenea, napsal o jeho vytváření práci Rules for a Printed Dictionary Catalog. Pravidla vyšla v roce 1876, šlo o první dílo svého druhu. Jeho Pravidla se stala hlavním dílem a formalizovaným návodem slovníkové katalogizace[10]. Dílo vyšlo celkem ve čtyřech edicích. 4. edice byla použitelná jak pro lístkový, tak tištěný katalog. Pravidla slovníkového katalogu ovlivnila vývoj dvou hlavních amerických předmětových tezaurů - Library of Congress Subject Headings a Sear's List of Subject Headings[8].
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Boston Athenæum. Dostupné online. [cit. 2024-04-02].
- ↑ Forbes Library. [cit. 2024-04-02].
- ↑ a b c d WikiTree. Dostupné online. [cit. 2024-04-02].
- ↑ Find a Grave. Dostupné online. [cit. 2024-04-02].
- ↑ Find a Grave. Dostupné online. [cit. 2024-04-02].
- ↑ Find a Grave. Dostupné online. [cit. 2024-04-02].
- ↑ a b Geni.com.
- ↑ a b c WINKE, R. Conrad. The Contracting World of Cutter's Expansive Classification. Library Resources & Technical Services, 2004, vol. 48, no. 2. pp. 122-129. ISSN 0024-2527. Dostupné online: http://search.proquest.com.ezproxy.is.cuni.cz/docview/216886629/13DA31D701B2EB17B8E/1?accountid=15618.
- ↑ a b c d e f g MIKSA, Francis Louis. Charles Ammi Cutter: Nineteenth-Centrury Systematizer of Libraries. University of Chicago, 1974. Dostupné online: https://www.ischool.utexas.edu/~miksa/dissertation.html Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine..
- ↑ a b c d STROMGREN, Pip. Library systematizer extraordinaire. In: Forbes Library: Northampton's Public Library [online]. Forbes Library: Massachusetts, Last update April, 22, 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné online: https://forbeslibrary.org/info/library-history/charles-ammi-cutter/.
- ↑ SHEOLA, Noah. Charles Ammi Cutter. In: Boston Athenaeum [online]. Boston Athenaeum: Boston, Massachusetts, cop. 2012 [cit. 2013-07-29]. Dostupné online: http://www.bostonathenaeum.org/node/545 Archivováno 15. 12. 2013 na Wayback Machine..
- ↑ a b ŠTÝBROVÁ, Lenka. Charles Ammi Cutter - život a dílo. Možnosti využití Cutterovy Expanzivní klasifikace v knihovnách. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Dostupné online: http://is.muni.cz/th/179519/ff_b/bp.pdf.
- ↑ BERANOVÁ, Jaroslava. Charles Ammi Cutter a jeho přínos pro věcné pořádání informací. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CUTTER, Charles Ammi. Expansive Classification. [s.l.]: C. A. Cutter, 1891. Dostupné online.
- CUTTER, Charles Ammi. Rules for a Printed Dictionary Catalogue. 4. ed.. vyd. Washington: Government Printing Office, 1904. Dostupné online.
