Seznam poutních míst litoměřické diecéze
Seznam poutních míst litoměřické diecéze spojených s úctou k Nejsvětější Trojici, k některé Božské osobě, k Panně Marii nebo k svatým vznikl na základě práce Franze Johanna Endlera Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz[1] z roku 1903 a monografie Alfreda Hoppeho Des Österreichers Wallfahrtsorte[2] z roku 1913, který za kritérium volil ta poutní místa, kde na počátku 20. století byl průměrný počet udělených svátostí vyšší než tisíc ročně. Obecně za poutní místo lze považovat každou sakrální stavbu nebo místo, kde se děje náboženský kult. Z tohoto hlediska jsou poutními místy v katolické církvi kostely, kaple i jiná místa kultu ve výroční den jejich zasvěcení a patronátu, v den kdy se na příslušném místě uskutečnilo nějaké zjevení či nadpřirozená událost nebo ve dny stanovené kompetentní církevní autoritou. Nejstarší poutní místa na území litoměřické diecéze, jako jsou Mariánské Radčice s kostelem Panny Marie Bolestné nebo Hejnice s kostelem Navštívení Panny Marie, která začala vznikat již ve 13. století, i když diecéze sama byla založena až v roce 1655. Svým vznikem k historicky nejmladším poutním místům patří od roku 1866 Filipov s bazilikou Panny Marie Pomocnice křesťanů. Z poutních míst nabyly regionálního významu na počátku 20. století Mariánské Radčice, Dolní Ročov, Česká Kamenice aj., zatímco celozemský význam měl Bezděz, Bohosudov a Filipov, do kterého putovala procesí katolických lužických Srbů ze sousedního Německa.[3]
Poutní místa
Historie poutních míst
Důvodem vzniku poutních míst bylo uctívání Boha a svatých, ale také relikvií, soch nebo obrazů, které se ke kultu váží. Je možné, že oblíbená mariánská poutní místa jsou reflexí Ježíšova prvního zázraku, který učinil na přímluvu své matky Panny Marie, když v Galilejské Káni proměnil vodu ve víno.[4] Tehdy se v plné míře ukázala síla a moc přímluvy Ježíšovy matky, a proto se záhy věřící začali v pevné důvěře obracet právě k ní o přímluvu. Vzniku poutních míst zprvu předcházejí návštěvy jednotlivců, brzy se však na taková místa začínají organizovat zvláštní výpravy vícero osob či liturgická procesí. Kolem poutních míst, jako pomoc pro poutníky, vznikaly noclehárny zvané hospitaly či hospice. Také se často ujímaly těchto míst řeholní společenství. V obecném měřítku rozkvět poutních míst nastal ve středověku, zatímco v období reformace se poprvé na poutní místa útočilo a jejich význam poklesl. V litoměřické diecézi je vrcholem rozkvětu 17. a poté zvláště v 18. století, kdy vzniklo 65 % poutních míst, respektive 39. Zároveň byla také tato poutní místa nejvíce navštěvovaná. K zlomu došlo vydání císařského dekretu za Josefa II. z 27. července 1775, který zakázal taková procesí, při nichž museli poutníci přenocovat mimo svůj dům. Další dvorský dekret ze 7. říjen 1782 nařizoval, aby se konala jen nejjednodušší procesí a dvorské nařízení z 21. března 1784 všechna procesí a poutě úplně zakázalo. Zvláště pro menší poutní místa to znamenalo často trvalý zlom v jejich navštěvovanosti.
V roce 1796 byly poutě opět povoleny, ale již nikdy nenabyly tak velikého významu. Důvod byl také ve změněných společenských, ekonomických a kulturních podmínkách. K rozmachu poutních aktivit došlo v litoměřické diecézi až ve druhé polovině 19. století. Příkladem může být bazilika ve Filipově, která vznikla díky mariánskému zjevení v roce 1866 a další. V první polovině 20. století došlo k menšímu poklesu poutních aktivit, ale i v druhé polovině 20. století, včetně období komunistické totality, zůstávají poutě a poutní místa stále důležitým činitelem v církevním životě. Po pádu totality v Československu v roce 1989, dochází k obnovení poutí a vznikají i místa nových poutních aktivit (např. každý první pátek v měsíci v doksanském kostele Narození Panny Marie večerní pouť za duchovní povolání s eucharistickou adorací) či jsou znovu objevována starobylá poutní místa.[3]
Význam poutních míst nespočívá pouze pro upevnění a vzbuzení křesťanské víry, ale mají také svůj vliv na profánní úrovni. V minulosti se tak šířily znalosti o jiných místech, krajích a zemích, povědomí o místních zvycích a životě, sloužily k šíření estetického ctění a měly i vliv na šíření obchodu jako body poutních a obchodních stezek.
- Poutní místa podle doby vzniku
vznik | mariánská poutní místa | ostatní poutní místa | poutních míst celkem |
---|---|---|---|
13. století | 2 | 0 | 2 |
14. století | 4 | 0 | 4 |
15. století | 2 | 1 | 3 |
16. století | 3 | 1 | 4 |
17. století | 15 | 2 | 17 |
18. století | 11 | 11 | 22 |
19. století | 3 | 0 | 3 |
20. století | – | – | – |
nejasné | 2 | 3 | 5 |
celkem | 42 | 18 | 60 |
Přehled poutních míst
č. | obec | fotografie | poutní místo | důvod zbožné úcty a stručná historie | souřadnice | programy | kulturní památka |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Poutní místa s úctou k Nejsvětější Trojici nebo k některé Božské osobě | |||||||
1. | Horní Habartice | Kostel sv. Jana Křtitele | Dřevěná socha zajatého Spasitele byla dopravena z bavorského pomezí Jiřím Hauptmannem (Habartice čp. 23), který pro ni v r. 1745 postavil kapli. V r. 1787 ji nahradil současný kostel. Po josefinském zákazu poutí je socha uctívána jen v Habarticích a nejbližším okolí.[5] |
50°45′57″ s. š., 14°20′23″ v. d. | Bohoslužby Noc kostelů |
(Q19901589) | |
2. | Chloumek | Kostel Nejsvětější Trojice | zasvěcení kostela | 50°22′24″ s. š., 14°30′27″ v. d. | Bohoslužby | 20586/2-1378 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q12030443) | |
3. | Jezeří | Kaple Panny Marie Bolestné | ostatek trnové koruny | 50°33′15″ s. š., 13°30′17″ v. d. | Bohoslužby | 42992/5-298 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q2241772) | |
4. | Jiřetín | Kaple Povýšení sv. Kříže | zasvěcení kaple | 50°52′12″ s. š., 14°34′12″ v. d. | Bohoslužby | 42202/5-3755 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q1797685) | |
5. | Krupka | Kostel Nanebevzetí P. Marie | kopie Svatých schodů | 50°41′10″ s. š., 13°51′22″ v. d. | Bohoslužby | 43267/5-2644 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q12030338) | |
6. | Krásná | Kostel sv. Josefa | kopie Svatých schodů | 50°41′40″ s. š., 15°12′50″ v. d. | Bohoslužby | 28226/5-81 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q19929098) | |
Trojiční poutní místa se zaniklou stavbou | |||||||
7. | Obrovice | Kaple Bičování Krista („ad Jesum flagell“) | zasvěcení kaple | 50°17′9″ s. š., 13°11′30″ v. d. | |||
8. | Verneřice | Kostel Nejsvětější Trojice (na tzv. Gottesbergu) | zasvěcení kostela | 50°40′7″ s. š., 14°17′17″ v. d. | – | ||
Poutní místa s úctou k Panně Marii | |||||||
9. | Andělská Hora | Kostel P. Marie Sněžné | zasvěcení kostela | 50°47′56″ s. š., 14°57′23″ v. d. | Bohoslužby | 52178/5-5945 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q19602287) | |
10. | Bezděz | Kaple sv. Michaela archanděla | dřevěná socha Panny Marie Montserratské, dnes v kostele sv. Bartoloměje v Doksech | 50°32′21″ s. š., 14°43′13″ v. d. | Bohoslužby příležitostně | 11771/5-2821 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q13434519) | |
11. | Bezno | Kostel sv. Petra a Pavla | barokní socha Panny Marie Bolestné | 50°22′3″ s. š., 14°47′45″ v. d. | Bohoslužby | 24232/2-1484 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
12. | Bohosudov | Bazilika P. Marie Bolestné | gotická socha Panny Marie Bolestné | 50°40′54″ s. š., 13°52′19″ v. d. | Bohoslužby Pouť |
43468/5-2658 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
13. | Bozkov u Semil | Kostel Navštívení P. Marie | (Maria, na hlavním oltáři – M. Jelínek z Kosmonos), dřevěná socha Panny Marie cca 1 m vysoká | 50°38′23″ s. š., 15°20′12″ v. d. | Bohoslužby Noc kostelů |
18847/6-2499 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
14. | Březno u Chomutova | Kostel sv. Petra a Pavla | gotická socha Panny Marie | 50°24′6″ s. š., 13°25′16″ v. d. | Bohoslužby | 14292/5-470 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
15. | Cínovec | Kostel Nanebevzetí Panny Marie | gotická socha Panny Marie, která byla původně umístěna v kapli Navštívení P. Marie | 50°43′58″ s. š., 13°46′34″ v. d. | Bohoslužby Pouť |
43509/5-2575 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
16. | Česká Kamenice | Kaple Narození P. Marie | gotická socha Panny Marie | 50°48′8″ s. š., 14°24′57″ v. d. | Bohoslužby | 16027/5-4112 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
17. | Česká Lípa | Kostel Narození P. Marie | obraz Piety z doby před rokem 1651 | 50°41′20″ s. š., 14°32′24″ v. d. | Bohoslužby | 18743/5-2776 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
18. | Děčín | Kaple P. Marie Sněžné | obraz Panny Marie | 50°46′45″ s. š., 14°12′51″ v. d. | Bohoslužby | 18815/5-4083 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
19. | Doksy | Kostel sv. Bartoloměje a Nanebevzetí P. Marie | z Bezdězu přenesená dřevěná socha P. Marie Montserratské | 50°33′49″ s. š., 14°39′23″ v. d. | Bohoslužby | 27861/5-2877 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
20. | Dolní Ročov | Kostel Nanebevzetí P.Marie | gotická socha Panny Marie z konce 14. století | 50°14′55″ s. š., 13°46′46″ v. d. | Bohoslužby Pouť Noc kostelů |
43254/5-1389 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
21. | Duchcov | Kaple P. Marie Pomocné | zasvěcení kaple | 50°36′9″ s. š., 13°45′37″ v. d. | Bohoslužby příležitostně | 43990/5-5274 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
22. | Filipov | Bazilika P. Marie Pomocnice křesťanů | zasvěcení kostela | 50°58′50″ s. š., 14°35′52″ v. d. | Bohoslužby Pouť Noc kostelů |
– | |
23. | Hejnice | Kostel Navštívení P. Marie | gotická socha Panny Marie zvané Mater Formosa | 50°52′32″ s. š., 15°10′57″ v. d. | Bohoslužby | 46793/5-4274 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
24. | Horní Jiřetín | Kostel Nanebevzetí P. Marie | zasvěcení kostela | 50°34′24″ s. š., 13°32′53″ v. d. | Bohoslužby | 42353/5-334 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
25. | Horní Police | Kostel Navštívení P. Marie | socha Panny Marie, 75 cm vysoká, snad z roku 1523 | 50°42′14″ s. š., 14°24′4″ v. d. | Bohoslužby Noc kostelů |
14207/5-2975 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
26. | Chomutov | Kostel Sv. Ducha | socha Panny Marie z roku 1664 | 50°27′32″ s. š., 13°25′20″ v. d. | Bohoslužby | 31014/5-884 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
27. | Chorušice | Kostel Nanebevzetí P. Marie | obraz Piety malovaný na dřevě roku 1539 | 50°23′25″ s. š., 14°40′29″ v. d. | Bohoslužby | 27195/2-1316 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
28. | Chotěšov | Kostel Nanebevzetí P. Marie | gotická socha Panny Marie z 15. století | 50°26′24″ s. š., 14°5′7″ v. d. | Bohoslužby | 21881/5-2058 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
29. | Jablonné v Podještědí | Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy | pozdně gotická socha Panny Marie z doby před rokem 1510 | 50°45′56″ s. š., 14°45′44″ v. d. | Bohoslužby Noc kostelů |
23458/5-2997 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
30. | Klášterec nad Ohří | Kostel Navštívení P. Marie | dřevěná gotická socha Panny Marie z let 1480-1490, obraz Panny Marie z roku 1765 | 50°23′5″ s. š., 13°10′6″ v. d. | Bohoslužby | 17891/5-549 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
31. | Kostomlaty pod Milešovkou | Kaple P. Marie Pomocné „U studánky“ | obraz Panny Marie Pomocné na plátně | 50°33′31″ s. š., 13°52′39″ v. d. | Bohoslužby | – | |
32. | Kravaře | Kostel Narození P. Marie | obraz Panny Marie Pomocné (kopie Pasovské Madony) | 50°37′57″ s. š., 14°23′40″ v. d. | Bohoslužby | 33634/5-3054 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
33. | Křešice | Kostel Navštívení P. Marie | obraz Panny Marie z terakoty cca 50 cm vysoký | 50°31′18″ s. š., 14°13′17″ v. d. | Bohoslužby Pouť Noc kostelů |
29568/5-2105 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
34. | Květnov | Kostel Navštívení P. Marie | soška Panny Marie | 50°31′13″ s. š., 13°22′31″ v. d. | Bohoslužby Pouť |
45379/5-451 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
35. | Liberec | Kostel Nalezení sv. Kříže | pozdně gotická Pieta z roku 1506 | 50°46′16″ s. š., 15°3′10″ v. d. | Bohoslužby Noc kostelů |
22868/5-3579 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
36. | Liběšice u Žatce | Kostel sv. Martina | socha Panny Marie | 50°17′35″ s. š., 13°37′19″ v. d. | Bohoslužby Pouť |
43189/5-1228 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
37. | Ludvíkov pod Smrkem | Kostel sv. Petra a Pavla | obraz Panny Marie | 50°54′53″ s. š., 15°12′22″ v. d. | Bohoslužby | 16690/5-4401 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
38. | Malměřice | Kostel sv. Anny | obraz Panny Marie | 50°7′ s. š., 13°23′5″ v. d. | Bohoslužby | 42305/5-1059 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
39. | Mariánské Radčice | Kostel P. Marie Bolestné | socha Panny Marie | 50°34′25″ s. š., 13°39′51″ v. d. | Bohoslužby | 43752/5-376 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
40. | Most | Kostel Nanebevzetí P. Marie | Zahražanská madona Soška z kláštera magdalenitek z r. kol. 1380.[6] Sošku zmiňuje v r. 1660 B. Balbín[7] i atlas A. Sartoria z r. 1717.[8] Po josefinských reformách přenesena na hlavní oltář kostela Nanebevzetí P. Marie v Mostě.[6] Zahražany mezi poutními místy se už pak neuvádějí, viz. Poutní místa v Čechách Z. Boháč.[9] |
50°31′4″ s. š., 13°38′55″ v. d. | Bohoslužby | 43753/5-378 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
41. | Osek | Kostel sv. Petra a Pavla | Kamenná milostná socha Zvaná lat. „Statua Beatae Mariae Visitantis“ stála původně u cesty do Lomu u Mostu na podstavci s vyobrazením hříšníků v pekelném ohni, na který věřící kladli peníze. Přenesena v r. 1799 do oseckého klášteřa a z rozhodnutí biskupa Chlumčanského 24. 7. 1804 do oseckého farního kostela.[10] |
50°37′17″ s. š., 13°42′16″ v. d. | Bohoslužby Noc kostelů |
42516/5-2720 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
42. | Rumburk | Loretánská kaple P. Marie při kapucínském klášteře | Kopie „Černé Madony“ z Altöttingu V loretě z let 1704–1709 na oltáři umístěna kopie „Černé Madony“. Rumburští kapucíni vybudovali po vzoru německé altöttingské lorety poutní místo navštěvované zvláště katolickými lužickými Srby. Největší návštěvnost byla na slavnost Porciunkule 2. srpna. Od 2. pol. 19. stol. poutníci spojují pouť do filipovské baziliky se zastavením u „Černé Madony“.[11] |
50°57′12″ s. š., 14°33′17″ v. d. | Bohoslužby Noc kostelů |
19486/5-3864 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
43. | Ruprechtice | Kaple Matky Boží U Obrázku | Obraz Neposkvrněného početí Panny Marie Byla zde byla studánka. Na strom u ní neznámý dárce pověsil obraz mariánský obraz. Voda se pokládla za léčivou. Byl zde postaven Římsko-katolický jubilejní kostel U Obrázku (Rőmisch-katolische Jubiläums Bildkirche), který vysvětil 27. 7. 1907 biskup V. Frind.[12] |
50°47′41″ s. š., 15°4′28″ v. d. | Bohoslužby | 44117/5-5597 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
44. | Sněžná | Kostel P. Marie Sněžné | Zasvěcení kostela Panně Marii Sněžné Místo navštěvované již v 1. pol. 18. století. Původní kaple postavená r. 1732 manžely Liebschovými byla zvětšena r. 1847. Navštěvována byla na mariánské svátky. Od 19. století byla pouť omezena na 5. 8. (svátek P. Marie Sněžné).[13] Poutě pokračují i v 21. stol.[14] |
50°55′22″ s. š., 14°28′19″ v. d. | Bohoslužby | 23752/5-4079 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
45. | Trmice | Kostel Narození P. Marie | Dřevěná barokní soška Panny Marie Poutnímu místu dal vzniknout místní farář K. V. Dont. 3. 9. 1731 posvětil biskup Vratislav z Mitrovice v trmickém kostele mariánský oltář s asi 50 cm vysokou dřevěnou barokní soškou P. Marie. Poutě chodily o letních mariánských svátcích. Roku 1742 byla socha přenesena na hlavní oltář. Ve 21. stol. jsou poutě obnoveny.[15] |
50°38′34″ s. š., 13°59′41″ v. d. | Bohoslužby Pouť |
42925/5-276 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
46. | Údlice | Kostel Povýšení sv. Kříže | Gotická dřevěná socha Madony Socha Madony pochází z období kol. r. 1410.[16] Doklady o poutích již z r. 1669. V r. 1677 umístěna na hlavní oltář údlického kostela do románské apsidy. V r. 1754 zaznamenáno celkem 32 vyslyšených proseb. Roku 1784 socha renovována. Josefinský zákaz poutí znamenal úpadek poutí. Pozdější poutě mají jen místní význam. Roku 1900 socha byla zrenovována.[17] |
50°26′22″ s. š., 13°27′32″ v. d. | Bohoslužby | 26425/5-788 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
47. | Vilémov | Kostel Nanebevzetí P. Marie | Léčivá studánka a kostel Nanebevzetí Panny Marie Tradice začíná 19. 10. 1646, kdy došlo k uzdravení mladé Anny Grohmannové po napití ze studánky.[18] Majitel panství Slavata postavil v místě kamennou kapličku s obrazem[19] Bolestné P. Marie. Tu nahradil v r. 1726 kostel Nanebevzetí P. Marie s rodinnou hrobkou stavitelů kostela Salm-Reiferscheidů. Až do josefinských reforem při kostele sídlil i poustevník. O slavnosti Nanebevzetí P. Marie od 17. až do 19. stol. přicházela procesí, zvláště katoličtí lužičtí Srbové.[20] |
50°59′20″ s. š., 14°19′46″ v. d. | Bohoslužby | 14619/5-4074 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
48. | Vintířov | Kaple P. Marie Pomocné | Obraz Panny Marie na plátně Barokní kaple milostným obrazem P. Marie na tzv. Viničním vrchu postavena 1725–1727 hraběnkou Marií Polyxenou Losynthalovou[21] Až do josefínských reforem hojně navštěvována. Později milostný obraz přenesen do kostela v Radonicích. V 19. století vzrostla poutní aktivita, zvláště v oktávu Navštívení P. Marie. Roku 1845 instalován nový obraz P. Marie, kopie Murillovy Matky Boží ze 17. stol. Na počátku 20. stol. přicházely 2–4 tis. poutníků ročně.[22] |
50°18′40″ s. š., 13°16′33″ v. d. | Bohoslužby | 42016/5-858 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
49. | Zdislava | Kostel sv. Jana Křtitele | Milostná socha sedící Panny Marie s Ježíškem Socha 80 cm vysoká byla vytvořena zřejmě v Žitavě v 17. stol. Nalezena nádeníkem na půdě krčmy v obci Zdislava. Socha brzy přenesena do místního kostela. Počet poutníků k ní díky zázračným uzdravením narostl. Díky tomu byl r. 1780 v místě ustanoven kněz-expositus. V r. 1898 byl mariánský oltář P. Marie zrenovován.[10] Poutě přetrvaly do 21. stol.. |
50°45′44″ s. š., 14°52′29″ v. d. | Bohoslužby | 14442/5-4515 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
Mariánská poutní místa se zaniklou stavbou | |||||||
50. | Mírkov | Kaple Navštívení P. Marie | Jeskyně se sochou Panny Marie Po roce 1800 soška P. Marie nalezená E. Rösslerem (Mojžíř čp. 20) umístěna do jeskyně nad Mírkovem. V roce 1858 postavena jeskynní kaple, kam o tzv. „mírkovském svátku“ v neděli po Navštívení P. Marie 2. července přicházeli poutníci. Poutě trvaly až do pol. 20. stol. Ve 21. stol. kaple neexistuje, zachovala se pouze jeskyně.[23] |
50°41′25″ s. š., 14°6′48″ v. d. | – | ||
Poutní místa s úctou k různým svatým | |||||||
51. | Dubice | Kostel sv. Barbory | Socha sv. Barbory Původní pohřební kaple rodu Sršů z Dubice ze 14. stol., přestavěná na kostel v l. 1589–1595, který byl zbarokizován 1634–1641. Poutě začaly již před protireformací. Kromě P. Marie zde byla uctívána i socha sv. Barbory. Po třicetileté válce byla poutní aktivita organizována ústeckými dominikány. Tři hlavní dubické poutě: 1. května mariánská, 22. července sv. Maří Magdalény a 4. prosince sv. Barbory.[24] |
50°35′24″ s. š., 14°1′21″ v. d. | Bohoslužby | 42606/5-165 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
52. | Jablonné v Podještědí | Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy | Hrob sv. Zdislavy Od počátku umístěn v chrámu sv. Vavřince v Podještědí. Zdislavin hrob byl zásluhou mosteckého rodáka Pontana z Breitenberku díky spisu Spirituale Regni Bohemiae znám od roku 1599 v celé zemi. Neustále rostla úcta k ní jako k ochránkyni manželství a rodiny. V r. 1907 byla blahořečena[25] a 21. 5. 1995 ji Jan Pavel II. svatořečil.[26] |
50°45′56″ s. š., 14°45′44″ v. d. | Bohoslužby Noc kostelů |
23458/5-2997 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
53. | Jedlka | Kostel sv. Anny | Úcta k patronce kostela sv. Anně V r. 1234 dřevěná kaple v Jedlce povýšena a upravena na farní kostel.[27] Raně gotický kostel byl pozdně goticky přestavěn. Částečně zbarokizován v l. 1716–1723, kdy byla přestavěna věž a loď.[28] Pouť se konala na svátek a v oktávu sv. Anny. Poutě zaznamenány od poč. 18. stol..[29] Po r. 1989 devastován. Od r. 2008 rekonstruován a v sobotu 22. 9. 2012 biskupem Janem Baxantem požehnán. Od té doby se zde opět konají poutě.[30] |
50°44′38″ s. š., 14°16′43″ v. d. | Bohoslužby Noc kostelů |
19934/5-3830 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
54. | Kadaň | Kostel 14 sv. pomocníků při františkánském klášteře | Úcta ke 14 sv. pomocníkům Gotický františkánský klášterní kostel vysvěcený r. 1480 a rozšířený v r. 1749 s oltářem 14 sv. pomocníků. Zakladatel Jan Hasištejnský z Lobkovic (1450–1517), autor knihy Putování ke svatému hrobu (1515) klášter založil po návratu ze Svaté země. Úcta ke 14. sv. pomocníkům narůstala zvláště v 17. a 18. století. Na počátku 20. století přicházelo ročně přes 1200 poutníků.[24] Na začátku 21. stol. kostel i klášter opravován z programu IROP. Otevření plánováno v pol. r. 2021.[31] |
50°22′44″ s. š., 13°15′30″ v. d. | Bohoslužby | 26557/5-923 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
55. | Lobendava | Kaple sv. Anny | Dřevěná socha sv. Anny Podle místní tradice uviděl jeden lobendavský občan při své cestě Saskem děti, jak při nějaké hře táhnou na provázku dřevěnou sošku sv. Anny. Koupil ji tedy od nich a věnoval lobendavskému kostelu. Pozdně gotická socha z počátku 16. století, kterou koupil místní občan od dětí jenž si s ní hrály. Vystavena nejprve na kopci sv. Jáchyma v prosté dřevěné kapli. Nahrazena r. 1776 kamennou barokní kaplí, rozšířenou r. 1857. V trojlodní kapli byly poutě zejména v oktávu sv. Anny.[29] Poutě ke sv. Anně přetrvaly až do 21. stol. |
51°0′58″ s. š., 14°19′40″ v. d. | Bohoslužby | 46226/5-3815 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
56. | Mnichovo Hradiště | Kaple sv. Anny při bývalém kapucínském klášteře | Socha sv. Anny Kapucínský kostel z r. 1698 sv. Tří králů k němuž byla v letech 1721–1724 postavena kaple sv. Anny. Zde umístěna socha sv. Anny zakoupená vrchností. V místní rodinné hrobců Valdštejnů bylo uloženo i tělo Albrechta z Valdštejna. Když se r. 1713 oblasti vyhnul mor, místní byli přesvědčeni, že se to stalo na přímluvu sv. Anny. Z vděčnosti za ochranu byla r. 1714 na prostranství před kostelem postavena socha sv. Anny k níž přicházela procesí. Proto byla po roce 1723 přistavěna zmíněná barokní kaple sv. Anny.[32] |
50°31′45″ s. š., 14°58′24″ v. d. | Bohoslužby | 29166/2-1677 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
57. | Novosedlice | Kostel sv. Valentina | Ostatky sv. Valentina V novosedlickém kostele, který je znám již ve 14. století se podle místní staré tradice chovají odnepaměti ostatky sv. Valentina a jeho obraz, které se vždy těšily zbožné úctě. Na svátek sv. Valentina sem přicházelo až na osm tisíc poutníků, kteří relikvie uctívali políbením. Po celý týden se pak v tomto chrámu konala kázání.[33] |
50°39′30″ s. š., 13°49′19″ v. d. | Bohoslužby | 43229/5-2693 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
58. | Zahrádky | Kostel sv. Barbory | Úcta ke sv. Barboře a ke 14 sv. pomocníkům V tomto kostele bylo uctíváno Čtrnáct svatých Pomocníků. Na hlavním oltáři je obraz sv. Barbory, který je obklopen 13 sochami svatých: sv. Jiří, sv. Blažej, sv. Erasmus, sv. Pantaleon, sv. Vít, sv. Kryštof, sv. Dionysius, sv. Cyriak, sv. Achácius, sv. Eustach, sv. Jiljí, sv. Markéta a sv. Kateřina. Na den svátku Čtrnácti sv. Pomocníků 8. srpna sem přicházelo ještě v 1. polovině 20. století na dva tisíce poutníků.[33] |
50°37′30″ s. š., 14°31′47″ v. d. | Bohoslužby Noc kostelů |
45588/5-3406 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
Poutní místa s úctou ke svatým se zaniklou stavbou | |||||||
59. | Albrechtice | Kaple sv. Linharta | Obraz sv. Linharta V albrechtické kapli byl uchováván obraz sv. Linharta, který byl zde zobrazen v černém hávu s pastýřskou holí v jedné ruce a druhou rukou jak žehná. Byl obklopen domácími zvířaty. Když v roce 1749 řádil v okolí Albrechtic dobytčí mor, učinili zdejší obyvatelé slib, že když budou moru ušetřeni, budou každoročně slavit svátek sv. Linharta jako „festum fori cum octava“. Když se skutečně Albrechticím dobytčí mor vyhnul, stal se obraz sv. Linharta cílem poutí rolníků ze širokého okolí. Místní úcta ke sv. Linhartovi přetrvala až do 1. poloviny 20. století.[34] |
50°33′11″ s. š., 13°31′14″ v. d. | – | ||
60. | Lužice | Kaple sv. Blažeje | Úcta ke sv. Blažejovi a studánka s léčivým pramenem Stranou obce Lužice byla na malé výšině postavena kaple sv. Blažeje, která byla však zničena Švédy během třicetileté války. Posléze byla obnovena a v roce 1778 zde byla postavena nová kaple, která bylo roku 1840 opravena.[35] U kaple se nacházela studánka s léčivou vodou. Toto místo bývalo hojně navštěvováno a ještě na počátku 20. století se ročně přicházelo okolo tisíce poutníků.[29] |
50°29′48″ s. š., 13°45′47″ v. d. | – | ||
Odkazy
Reference
- ↑ ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina)
- ↑ HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina)
- ↑ a b MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. 1997. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 320 s. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 231–233.
- ↑ J 2, 1–11 (Kral, ČEP)
- ↑ Macek, s. 258.
- ↑ a b Macek, s. 238.
- ↑ ROYT, Jan. Obraz a kult v Čechách v 17. a 18. století. Praha: Karolinum, 2011. 480 s. ISBN 978-80-246-1691-9. S. 282, 289.J. Royt, 2011, s. 282, 289.
- ↑ SARTORIUS, Augustin. Marianischer Atlas, oder Beschreibung der Marianischen Gnaden-Bilder...in eine besondere Ordnung der Länder, Städte, und Oerther eingerichtet. Praha: [s.n.], 1717. S. 538–539. (němčina)
- ↑ BOHÁČ, Zdeněk. Poutní místa v Čechách. Praha: Debora, 1995. 280 s. ISBN 80-85923-07-6.
- ↑ a b Macek, s. 250.
- ↑ Macek, s. 251.
- ↑ Macek, s. 253–254.
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 176.
- ↑ Macek, s. 253.
- ↑ Macek, s. 252.
- ↑ KOUBEK, Tomáš. Románské kostely Čech. Praha: Nakladatelství Brána, 2014. 360 s. ISBN 978-80-7243-683-5. Kapitola Kostel Povýšení sv. Kříže – Údlice, s. 282–285.
- ↑ Macek, s. 247–248.
- ↑ KLINSKÝ, Tomáš. Poutní místa – Šluknovsko [online]. 2008 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. Kapitola Vilémov (okres Děčín, 1e), s. 282.
- ↑ Macek, s. 244–245.
- ↑ VALEŠ, Vladimír. Poutní kaple na Vintířovském vrchu. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32, čís. 1, s. 25–29.
- ↑ Macek, s. 251–252.
- ↑ Macek, s. 254.
- ↑ a b Macek, s. 259.
- ↑ Macek, s. 260–262.
- ↑ Archivovaná kopie. www.navstevapapeze.cz [online]. [cit. 2012-07-13]. Dostupné online.
- ↑ DOSTÁL, Jaroslav. Noc kostelů, Malá Veleň – Jedlka, kostel sv. Anny [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech A/J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s. Kapitola Jedlka /Děčín/, s. 578-579.
- ↑ a b c Macek, s. 260.
- ↑ HRUBÝ, Marcel. Farnost Jedlka / Malá Veleň / Kostel sv. Anny [online]. Farnost Jedlka [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Obnova kostela Čtrnácti sv. Pomocníků ve františkánském klášteře v Kadani [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2020 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Macek, s. 256–260.
- ↑ a b Macek, s. 261.
- ↑ Kostel Všech svatých (Albrechtice) [online]. next.owlapps.net [cit. 2021-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Kaple sv. Blažeje v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
Literatura
- BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, str. 32-71