Přeskočit na obsah

Seznam poutních míst litoměřické diecéze

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Litoměřická diecéze na mapě České republiky označena tmavě modře
Poutní místa v litoměřické diecézi spojená s úctou k Nejsvětější Trojici nebo k některé Božské osobě. Žlutě je vyznačena katedrála sv. Štěpána v Litoměřicích (centrum diecéze). Čáry vyznačují hranice jednotlivých vikariátů.

Poutní místa spojená s úctou k Panně Marii
Poutní místa s spojená úctou k svatým: 14 sv. pomocníků (Kadaň), sv. Anna (Jedlka, Lobendava, Mnichovo Hradiště), sv. Barbora (Dubice, Zahrádky), sv. Blažej (Lužice), sv. Linhart (Albrechtice), sv. Valentin (Novosedlice), sv. Vavřinec a sv. Zdislava (Jablonné v Podještědí)

Seznam poutních míst litoměřické diecéze spojených s úctou k Nejsvětější Trojici, k některé Božské osobě, k Panně Marii nebo k svatým vznikl na základě práce Franze Johanna Endlera Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz[1] z roku 1903 a monografie Alfreda Hoppeho Des Österreichers Wallfahrtsorte[2] z roku 1913, který za kritérium volil ta poutní místa, kde na počátku 20. století byl průměrný počet udělených svátostí vyšší než tisíc ročně. Obecně za poutní místo lze považovat každou sakrální stavbu nebo místo, kde se děje náboženský kult. Z tohoto hlediska jsou poutními místy v katolické církvi kostely, kaple i jiná místa kultu ve výroční den jejich zasvěcení a patronátu, v den kdy se na příslušném místě uskutečnilo nějaké zjevení či nadpřirozená událost nebo ve dny stanovené kompetentní církevní autoritou. Nejstarší poutní místa na území litoměřické diecéze, jako jsou Mariánské Radčice s kostelem Panny Marie Bolestné nebo Hejnice s kostelem Navštívení Panny Marie, která začala vznikat již ve 13. století, i když diecéze sama byla založena až v roce 1655. Svým vznikem k historicky nejmladším poutním místům patří od roku 1866 Filipov s bazilikou Panny Marie Pomocnice křesťanů. Z poutních míst nabyly regionálního významu na počátku 20. století Mariánské Radčice, Dolní Ročov, Česká Kamenice aj., zatímco celozemský význam měl Bezděz, Bohosudov a Filipov, do kterého putovala procesí katolických lužických Srbů ze sousedního Německa.[3]

Poutní místa

Historie poutních míst

Důvodem vzniku poutních míst bylo uctívání Boha a svatých, ale také relikvií, soch nebo obrazů, které se ke kultu váží. Je možné, že oblíbená mariánská poutní místa jsou reflexí Ježíšova prvního zázraku, který učinil na přímluvu své matky Panny Marie, když v Galilejské Káni proměnil vodu ve víno.[4] Tehdy se v plné míře ukázala síla a moc přímluvy Ježíšovy matky, a proto se záhy věřící začali v pevné důvěře obracet právě k ní o přímluvu. Vzniku poutních míst zprvu předcházejí návštěvy jednotlivců, brzy se však na taková místa začínají organizovat zvláštní výpravy vícero osob či liturgická procesí. Kolem poutních míst, jako pomoc pro poutníky, vznikaly noclehárny zvané hospitaly či hospice. Také se často ujímaly těchto míst řeholní společenství. V obecném měřítku rozkvět poutních míst nastal ve středověku, zatímco v období reformace se poprvé na poutní místa útočilo a jejich význam poklesl. V litoměřické diecézi je vrcholem rozkvětu 17. a poté zvláště v 18. století, kdy vzniklo 65 % poutních míst, respektive 39. Zároveň byla také tato poutní místa nejvíce navštěvovaná. K zlomu došlo vydání císařského dekretu za Josefa II. z 27. července 1775, který zakázal taková procesí, při nichž museli poutníci přenocovat mimo svůj dům. Další dvorský dekret ze 7. říjen 1782 nařizoval, aby se konala jen nejjednodušší procesí a dvorské nařízení z 21. března 1784 všechna procesí a poutě úplně zakázalo. Zvláště pro menší poutní místa to znamenalo často trvalý zlom v jejich navštěvovanosti.

V roce 1796 byly poutě opět povoleny, ale již nikdy nenabyly tak velikého významu. Důvod byl také ve změněných společenských, ekonomických a kulturních podmínkách. K rozmachu poutních aktivit došlo v litoměřické diecézi až ve druhé polovině 19. století. Příkladem může být bazilika ve Filipově, která vznikla díky mariánskému zjevení v roce 1866 a další. V první polovině 20. století došlo k menšímu poklesu poutních aktivit, ale i v druhé polovině 20. století, včetně období komunistické totality, zůstávají poutě a poutní místa stále důležitým činitelem v církevním životě. Po pádu totality v Československu v roce 1989, dochází k obnovení poutí a vznikají i místa nových poutních aktivit (např. každý první pátek v měsíci v doksanském kostele Narození Panny Marie večerní pouť za duchovní povolání s eucharistickou adorací) či jsou znovu objevována starobylá poutní místa.[3]

Význam poutních míst nespočívá pouze pro upevnění a vzbuzení křesťanské víry, ale mají také svůj vliv na profánní úrovni. V minulosti se tak šířily znalosti o jiných místech, krajích a zemích, povědomí o místních zvycích a životě, sloužily k šíření estetického ctění a měly i vliv na šíření obchodu jako body poutních a obchodních stezek.

Poutní místa podle doby vzniku
vznik mariánská poutní místa ostatní poutní místa poutních míst celkem
13. století 2 0 2
14. století 4 0 4
15. století 2 1 3
16. století 3 1 4
17. století 15 2 17
18. století 11 11 22
19. století 3 0 3
20. století – – –
nejasné 2 3 5
celkem 42 18 60

Přehled poutních míst

č. obec fotografie poutní místo důvod zbožné úcty a stručná historie souřadnice programy kulturní památka
Poutní místa s úctou k Nejsvětější Trojici
nebo k některé Božské osobě
1. Horní Habartice Kostel sv. Jana Křtitele Dřevěná socha zajatého Spasitele
byla dopravena z bavorského pomezí Jiřím Hauptmannem (Habartice čp. 23), který pro ni v r. 1745 postavil kapli. V r. 1787 ji nahradil současný kostel. Po josefinském zákazu poutí je socha uctívána jen v Habarticích a nejbližším okolí.[5]		 50°45′57″ s. š., 14°20′23″ v. d. Bohoslužby
Noc kostelů
(Q19901589)
2. Chloumek Kostel Nejsvětější Trojice zasvěcení kostela 50°22′24″ s. š., 14°30′27″ v. d. Bohoslužby 20586/2-1378 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q12030443)
3. Jezeří Kaple Panny Marie Bolestné ostatek trnové koruny 50°33′15″ s. š., 13°30′17″ v. d. Bohoslužby 42992/5-298 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q2241772)
4. Jiřetín Kaple Povýšení sv. Kříže zasvěcení kaple 50°52′12″ s. š., 14°34′12″ v. d. Bohoslužby 42202/5-3755 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q1797685)
5. Krupka Kostel Nanebevzetí P. Marie kopie Svatých schodů 50°41′10″ s. š., 13°51′22″ v. d. Bohoslužby 43267/5-2644 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q12030338)
6. Krásná Kostel sv. Josefa kopie Svatých schodů 50°41′40″ s. š., 15°12′50″ v. d. Bohoslužby 28226/5-81 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q19929098)
Trojiční poutní místa se zaniklou stavbou
7. Obrovice Kaple Bičování Krista („ad Jesum flagell“) zasvěcení kaple 50°17′9″ s. š., 13°11′30″ v. d.
8. Verneřice Kostel Nejsvětější Trojice (na tzv. Gottesbergu) zasvěcení kostela 50°40′7″ s. š., 14°17′17″ v. d. –
Poutní místa
s úctou k Panně Marii
9. Andělská Hora Kostel P. Marie Sněžné zasvěcení kostela 50°47′56″ s. š., 14°57′23″ v. d. Bohoslužby 52178/5-5945 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q19602287)
10. Bezděz Kaple sv. Michaela archanděla dřevěná socha Panny Marie Montserratské, dnes v kostele sv. Bartoloměje v Doksech 50°32′21″ s. š., 14°43′13″ v. d. Bohoslužby příležitostně 11771/5-2821 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q13434519)
11. Bezno Kostel sv. Petra a Pavla barokní socha Panny Marie Bolestné 50°22′3″ s. š., 14°47′45″ v. d. Bohoslužby 24232/2-1484 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
12. Bohosudov Bazilika P. Marie Bolestné gotická socha Panny Marie Bolestné 50°40′54″ s. š., 13°52′19″ v. d. Bohoslužby
Pouť		 43468/5-2658 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
13. Bozkov u Semil Kostel Navštívení P. Marie (Maria, na hlavním oltáři – M. Jelínek z Kosmonos), dřevěná socha Panny Marie cca 1 m vysoká 50°38′23″ s. š., 15°20′12″ v. d. Bohoslužby
Noc kostelů		 18847/6-2499 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
14. Březno u Chomutova Kostel sv. Petra a Pavla gotická socha Panny Marie 50°24′6″ s. š., 13°25′16″ v. d. Bohoslužby 14292/5-470 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
15. Cínovec Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotická socha Panny Marie, která byla původně umístěna v kapli Navštívení P. Marie 50°43′58″ s. š., 13°46′34″ v. d. Bohoslužby
Pouť		 43509/5-2575 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
16. Česká Kamenice Kaple Narození P. Marie gotická socha Panny Marie 50°48′8″ s. š., 14°24′57″ v. d. Bohoslužby 16027/5-4112 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
17. Česká Lípa Kostel Narození P. Marie obraz Piety z doby před rokem 1651 50°41′20″ s. š., 14°32′24″ v. d. Bohoslužby 18743/5-2776 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
18. Děčín Kaple P. Marie Sněžné obraz Panny Marie 50°46′45″ s. š., 14°12′51″ v. d. Bohoslužby 18815/5-4083 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
19. Doksy Kostel sv. Bartoloměje a Nanebevzetí P. Marie z Bezdězu přenesená dřevěná socha P. Marie Montserratské 50°33′49″ s. š., 14°39′23″ v. d. Bohoslužby 27861/5-2877 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
20. Dolní Ročov Kostel Nanebevzetí P.Marie gotická socha Panny Marie z konce 14. století 50°14′55″ s. š., 13°46′46″ v. d. Bohoslužby
Pouť
Noc kostelů		 43254/5-1389 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
21. Duchcov Kaple P. Marie Pomocné zasvěcení kaple 50°36′9″ s. š., 13°45′37″ v. d. Bohoslužby příležitostně 43990/5-5274 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
22. Filipov Bazilika P. Marie Pomocnice křesťanů zasvěcení kostela 50°58′50″ s. š., 14°35′52″ v. d. Bohoslužby
Pouť
Noc kostelů		 –
23. Hejnice Kostel Navštívení P. Marie gotická socha Panny Marie zvané Mater Formosa 50°52′32″ s. š., 15°10′57″ v. d. Bohoslužby 46793/5-4274 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
24. Horní Jiřetín Kostel Nanebevzetí P. Marie zasvěcení kostela 50°34′24″ s. š., 13°32′53″ v. d. Bohoslužby 42353/5-334 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
25. Horní Police Kostel Navštívení P. Marie socha Panny Marie, 75 cm vysoká, snad z roku 1523 50°42′14″ s. š., 14°24′4″ v. d. Bohoslužby
Noc kostelů		 14207/5-2975 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
26. Chomutov Kostel Sv. Ducha socha Panny Marie z roku 1664 50°27′32″ s. š., 13°25′20″ v. d. Bohoslužby 31014/5-884 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
27. Chorušice Kostel Nanebevzetí P. Marie obraz Piety malovaný na dřevě roku 1539 50°23′25″ s. š., 14°40′29″ v. d. Bohoslužby 27195/2-1316 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
28. Chotěšov Kostel Nanebevzetí P. Marie gotická socha Panny Marie z 15. století 50°26′24″ s. š., 14°5′7″ v. d. Bohoslužby 21881/5-2058 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
29. Jablonné v Podještědí Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy pozdně gotická socha Panny Marie z doby před rokem 1510 50°45′56″ s. š., 14°45′44″ v. d. Bohoslužby
Noc kostelů		 23458/5-2997 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
30. Klášterec nad Ohří Kostel Navštívení P. Marie dřevěná gotická socha Panny Marie z let 1480-1490, obraz Panny Marie z roku 1765 50°23′5″ s. š., 13°10′6″ v. d. Bohoslužby 17891/5-549 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
31. Kostomlaty pod Milešovkou Kaple P. Marie Pomocné „U studánky“ obraz Panny Marie Pomocné na plátně 50°33′31″ s. š., 13°52′39″ v. d. Bohoslužby –
32. Kravaře Kostel Narození P. Marie obraz Panny Marie Pomocné (kopie Pasovské Madony) 50°37′57″ s. š., 14°23′40″ v. d. Bohoslužby 33634/5-3054 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
33. Křešice Kostel Navštívení P. Marie obraz Panny Marie z terakoty cca 50 cm vysoký 50°31′18″ s. š., 14°13′17″ v. d. Bohoslužby
Pouť
Noc kostelů		 29568/5-2105 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
34. Květnov Kostel Navštívení P. Marie soška Panny Marie 50°31′13″ s. š., 13°22′31″ v. d. Bohoslužby
Pouť		 45379/5-451 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
35. Liberec Kostel Nalezení sv. Kříže pozdně gotická Pieta z roku 1506 50°46′16″ s. š., 15°3′10″ v. d. Bohoslužby
Noc kostelů		 22868/5-3579 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
36. Liběšice u Žatce Kostel sv. Martina socha Panny Marie 50°17′35″ s. š., 13°37′19″ v. d. Bohoslužby
Pouť		 43189/5-1228 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
37. Ludvíkov pod Smrkem Kostel sv. Petra a Pavla obraz Panny Marie 50°54′53″ s. š., 15°12′22″ v. d. Bohoslužby 16690/5-4401 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
38. Malměřice Kostel sv. Anny obraz Panny Marie 50°7′ s. š., 13°23′5″ v. d. Bohoslužby 42305/5-1059 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
39. Mariánské Radčice Kostel P. Marie Bolestné socha Panny Marie 50°34′25″ s. š., 13°39′51″ v. d. Bohoslužby 43752/5-376 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
40. Most Kostel Nanebevzetí P. Marie Zahražanská madona
Soška z kláštera magdalenitek z r. kol. 1380.[6] Sošku zmiňuje v r. 1660 B. Balbín[7] i atlas A. Sartoria z r. 1717.[8] Po josefinských reformách přenesena na hlavní oltář kostela Nanebevzetí P. Marie v Mostě.[6] Zahražany mezi poutními místy se už pak neuvádějí, viz. Poutní místa v Čechách Z. Boháč.[9]		 50°31′4″ s. š., 13°38′55″ v. d. Bohoslužby 43753/5-378 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
41. Osek Kostel sv. Petra a Pavla Kamenná milostná socha
Zvaná lat. „Statua Beatae Mariae Visitantis“ stála původně u cesty do Lomu u Mostu na podstavci s vyobrazením hříšníků v pekelném ohni, na který věřící kladli peníze. Přenesena v r. 1799 do oseckého klášteřa a z rozhodnutí biskupa Chlumčanského 24. 7. 1804 do oseckého farního kostela.[10]		 50°37′17″ s. š., 13°42′16″ v. d. Bohoslužby
Noc kostelů		 42516/5-2720 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
42. Rumburk Loretánská kaple P. Marie při kapucínském klášteře Kopie „Černé Madony“ z Altöttingu
V loretě z let 1704–1709 na oltáři umístěna kopie „Černé Madony“. Rumburští kapucíni vybudovali po vzoru německé altöttingské lorety poutní místo navštěvované zvláště katolickými lužickými Srby. Největší návštěvnost byla na slavnost Porciunkule 2. srpna. Od 2. pol. 19. stol. poutníci spojují pouť do filipovské baziliky se zastavením u „Černé Madony“.[11]		 50°57′12″ s. š., 14°33′17″ v. d. Bohoslužby
Noc kostelů		 19486/5-3864 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
43. Ruprechtice Kaple Matky Boží U Obrázku Obraz Neposkvrněného početí Panny Marie
Byla zde byla studánka. Na strom u ní neznámý dárce pověsil obraz mariánský obraz. Voda se pokládla za léčivou. Byl zde postaven Římsko-katolický jubilejní kostel U Obrázku (Rőmisch-katolische Jubiläums Bildkirche), který vysvětil 27. 7. 1907 biskup V. Frind.[12]		 50°47′41″ s. š., 15°4′28″ v. d. Bohoslužby 44117/5-5597 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
44. Sněžná Kostel P. Marie Sněžné Zasvěcení kostela Panně Marii Sněžné
Místo navštěvované již v 1. pol. 18. století. Původní kaple postavená r. 1732 manžely Liebschovými byla zvětšena r. 1847. Navštěvována byla na mariánské svátky. Od 19. století byla pouť omezena na 5. 8. (svátek P. Marie Sněžné).[13] Poutě pokračují i v 21. stol.[14]		 50°55′22″ s. š., 14°28′19″ v. d. Bohoslužby 23752/5-4079 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
45. Trmice Kostel Narození P. Marie Dřevěná barokní soška Panny Marie
Poutnímu místu dal vzniknout místní farář K. V. Dont. 3. 9. 1731 posvětil biskup Vratislav z Mitrovice v trmickém kostele mariánský oltář s asi 50 cm vysokou dřevěnou barokní soškou P. Marie. Poutě chodily o letních mariánských svátcích. Roku 1742 byla socha přenesena na hlavní oltář. Ve 21. stol. jsou poutě obnoveny.[15]		 50°38′34″ s. š., 13°59′41″ v. d. Bohoslužby
Pouť		 42925/5-276 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
46. Údlice Kostel Povýšení sv. Kříže Gotická dřevěná socha Madony
Socha Madony pochází z období kol. r. 1410.[16] Doklady o poutích již z r. 1669. V r. 1677 umístěna na hlavní oltář údlického kostela do románské apsidy. V r. 1754 zaznamenáno celkem 32 vyslyšených proseb. Roku 1784 socha renovována. Josefinský zákaz poutí znamenal úpadek poutí. Pozdější poutě mají jen místní význam. Roku 1900 socha byla zrenovována.[17]		 50°26′22″ s. š., 13°27′32″ v. d. Bohoslužby 26425/5-788 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
47. Vilémov Kostel Nanebevzetí P. Marie Léčivá studánka a kostel Nanebevzetí Panny Marie
Tradice začíná 19. 10. 1646, kdy došlo k uzdravení mladé Anny Grohmannové po napití ze studánky.[18] Majitel panství Slavata postavil v místě kamennou kapličku s obrazem[19] Bolestné P. Marie. Tu nahradil v r. 1726 kostel Nanebevzetí P. Marie s rodinnou hrobkou stavitelů kostela Salm-Reiferscheidů. Až do josefinských reforem při kostele sídlil i poustevník. O slavnosti Nanebevzetí P. Marie od 17. až do 19. stol. přicházela procesí, zvláště katoličtí lužičtí Srbové.[20]		 50°59′20″ s. š., 14°19′46″ v. d. Bohoslužby 14619/5-4074 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
48. Vintířov Kaple P. Marie Pomocné Obraz Panny Marie na plátně
Barokní kaple milostným obrazem P. Marie na tzv. Viničním vrchu postavena 1725–1727 hraběnkou Marií Polyxenou Losynthalovou[21] Až do josefínských reforem hojně navštěvována. Později milostný obraz přenesen do kostela v Radonicích. V 19. století vzrostla poutní aktivita, zvláště v oktávu Navštívení P. Marie. Roku 1845 instalován nový obraz P. Marie, kopie Murillovy Matky Boží ze 17. stol. Na počátku 20. stol. přicházely 2–4 tis. poutníků ročně.[22]		 50°18′40″ s. š., 13°16′33″ v. d. Bohoslužby 42016/5-858 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
49. Zdislava Kostel sv. Jana Křtitele Milostná socha sedící Panny Marie s Ježíškem
Socha 80 cm vysoká byla vytvořena zřejmě v Žitavě v 17. stol. Nalezena nádeníkem na půdě krčmy v obci Zdislava. Socha brzy přenesena do místního kostela. Počet poutníků k ní díky zázračným uzdravením narostl. Díky tomu byl r. 1780 v místě ustanoven kněz-expositus. V r. 1898 byl mariánský oltář P. Marie zrenovován.[10] Poutě přetrvaly do 21. stol..		 50°45′44″ s. š., 14°52′29″ v. d. Bohoslužby 14442/5-4515 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Mariánská poutní místa se zaniklou stavbou
50. Mírkov Kaple Navštívení P. Marie Jeskyně se sochou Panny Marie
Po roce 1800 soška P. Marie nalezená E. Rösslerem (Mojžíř čp. 20) umístěna do jeskyně nad Mírkovem. V roce 1858 postavena jeskynní kaple, kam o tzv. „mírkovském svátku“ v neděli po Navštívení P. Marie 2. července přicházeli poutníci. Poutě trvaly až do pol. 20. stol. Ve 21. stol. kaple neexistuje, zachovala se pouze jeskyně.[23]		 50°41′25″ s. š., 14°6′48″ v. d. –
Poutní místa
s úctou k různým svatým
51. Dubice Kostel sv. Barbory Socha sv. Barbory
Původní pohřební kaple rodu Sršů z Dubice ze 14. stol., přestavěná na kostel v l. 1589–1595, který byl zbarokizován 1634–1641. Poutě začaly již před protireformací. Kromě P. Marie zde byla uctívána i socha sv. Barbory. Po třicetileté válce byla poutní aktivita organizována ústeckými dominikány. Tři hlavní dubické poutě: 1. května mariánská, 22. července sv. Maří Magdalény a 4. prosince sv. Barbory.[24]		 50°35′24″ s. š., 14°1′21″ v. d. Bohoslužby 42606/5-165 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
52. Jablonné v Podještědí Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy Hrob sv. Zdislavy
Od počátku umístěn v chrámu sv. Vavřince v Podještědí. Zdislavin hrob byl zásluhou mosteckého rodáka Pontana z Breitenberku díky spisu Spirituale Regni Bohemiae znám od roku 1599 v celé zemi. Neustále rostla úcta k ní jako k ochránkyni manželství a rodiny. V r. 1907 byla blahořečena[25] a 21. 5. 1995 ji Jan Pavel II. svatořečil.[26]		 50°45′56″ s. š., 14°45′44″ v. d. Bohoslužby
Noc kostelů		 23458/5-2997 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
53. Jedlka Kostel sv. Anny Úcta k patronce kostela sv. Anně
V r. 1234 dřevěná kaple v Jedlce povýšena a upravena na farní kostel.[27] Raně gotický kostel byl pozdně goticky přestavěn. Částečně zbarokizován v l. 1716–1723, kdy byla přestavěna věž a loď.[28] Pouť se konala na svátek a v oktávu sv. Anny. Poutě zaznamenány od poč. 18. stol..[29] Po r. 1989 devastován. Od r. 2008 rekonstruován a v sobotu 22. 9. 2012 biskupem Janem Baxantem požehnán. Od té doby se zde opět konají poutě.[30]		 50°44′38″ s. š., 14°16′43″ v. d. Bohoslužby
Noc kostelů		 19934/5-3830 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
54. Kadaň Kostel 14 sv. pomocníků při františkánském klášteře Úcta ke 14 sv. pomocníkům
Gotický františkánský klášterní kostel vysvěcený r. 1480 a rozšířený v r. 1749 s oltářem 14 sv. pomocníků. Zakladatel Jan Hasištejnský z Lobkovic (1450–1517), autor knihy Putování ke svatému hrobu (1515) klášter založil po návratu ze Svaté země. Úcta ke 14. sv. pomocníkům narůstala zvláště v 17. a 18. století. Na počátku 20. století přicházelo ročně přes 1200 poutníků.[24] Na začátku 21. stol. kostel i klášter opravován z programu IROP. Otevření plánováno v pol. r. 2021.[31]		 50°22′44″ s. š., 13°15′30″ v. d. Bohoslužby 26557/5-923 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
55. Lobendava Kaple sv. Anny Dřevěná socha sv. Anny
Podle místní tradice uviděl jeden lobendavský občan při své cestě Saskem děti, jak při nějaké hře táhnou na provázku dřevěnou sošku sv. Anny. Koupil ji tedy od nich a věnoval lobendavskému kostelu. Pozdně gotická socha z počátku 16. století, kterou koupil místní občan od dětí jenž si s ní hrály. Vystavena nejprve na kopci sv. Jáchyma v prosté dřevěné kapli. Nahrazena r. 1776 kamennou barokní kaplí, rozšířenou r. 1857. V trojlodní kapli byly poutě zejména v oktávu sv. Anny.[29] Poutě ke sv. Anně přetrvaly až do 21. stol.		 51°0′58″ s. š., 14°19′40″ v. d. Bohoslužby 46226/5-3815 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
56. Mnichovo Hradiště Kaple sv. Anny při bývalém kapucínském klášteře Socha sv. Anny
Kapucínský kostel z r. 1698 sv. Tří králů k němuž byla v letech 1721–1724 postavena kaple sv. Anny. Zde umístěna socha sv. Anny zakoupená vrchností. V místní rodinné hrobců Valdštejnů bylo uloženo i tělo Albrechta z Valdštejna. Když se r. 1713 oblasti vyhnul mor, místní byli přesvědčeni, že se to stalo na přímluvu sv. Anny. Z vděčnosti za ochranu byla r. 1714 na prostranství před kostelem postavena socha sv. Anny k níž přicházela procesí. Proto byla po roce 1723 přistavěna zmíněná barokní kaple sv. Anny.[32]		 50°31′45″ s. š., 14°58′24″ v. d. Bohoslužby 29166/2-1677 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
57. Novosedlice Kostel sv. Valentina Ostatky sv. Valentina
V novosedlickém kostele, který je znám již ve 14. století se podle místní staré tradice chovají odnepaměti ostatky sv. Valentina a jeho obraz, které se vždy těšily zbožné úctě. Na svátek sv. Valentina sem přicházelo až na osm tisíc poutníků, kteří relikvie uctívali políbením. Po celý týden se pak v tomto chrámu konala kázání.[33]		 50°39′30″ s. š., 13°49′19″ v. d. Bohoslužby 43229/5-2693 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
58. Zahrádky Kostel sv. Barbory Úcta ke sv. Barboře a ke 14 sv. pomocníkům
V tomto kostele bylo uctíváno Čtrnáct svatých Pomocníků. Na hlavním oltáři je obraz sv. Barbory, který je obklopen 13 sochami svatých: sv. Jiří, sv. Blažej, sv. Erasmus, sv. Pantaleon, sv. Vít, sv. Kryštof, sv. Dionysius, sv. Cyriak, sv. Achácius, sv. Eustach, sv. Jiljí, sv. Markéta a sv. Kateřina. Na den svátku Čtrnácti sv. Pomocníků 8. srpna sem přicházelo ještě v 1. polovině 20. století na dva tisíce poutníků.[33]		 50°37′30″ s. š., 14°31′47″ v. d. Bohoslužby
Noc kostelů		 45588/5-3406 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Poutní místa s úctou ke svatým se zaniklou stavbou
59. Albrechtice Kaple sv. Linharta Obraz sv. Linharta
V albrechtické kapli byl uchováván obraz sv. Linharta, který byl zde zobrazen v černém hávu s pastýřskou holí v jedné ruce a druhou rukou jak žehná. Byl obklopen domácími zvířaty. Když v roce 1749 řádil v okolí Albrechtic dobytčí mor, učinili zdejší obyvatelé slib, že když budou moru ušetřeni, budou každoročně slavit svátek sv. Linharta jako „festum fori cum octava“. Když se skutečně Albrechticím dobytčí mor vyhnul, stal se obraz sv. Linharta cílem poutí rolníků ze širokého okolí. Místní úcta ke sv. Linhartovi přetrvala až do 1. poloviny 20. století.[34]		 50°33′11″ s. š., 13°31′14″ v. d. –
60. Lužice Kaple sv. Blažeje Úcta ke sv. Blažejovi a studánka s léčivým pramenem
Stranou obce Lužice byla na malé výšině postavena kaple sv. Blažeje, která byla však zničena Švédy během třicetileté války. Posléze byla obnovena a v roce 1778 zde byla postavena nová kaple, která bylo roku 1840 opravena.[35] U kaple se nacházela studánka s léčivou vodou. Toto místo bývalo hojně navštěvováno a ještě na počátku 20. století se ročně přicházelo okolo tisíce poutníků.[29]		 50°29′48″ s. š., 13°45′47″ v. d. –

Odkazy

Reference

  1. ↑ ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina) 
  2. ↑ HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina) 
  3. ↑ a b MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. 1997. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 320 s. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 231–233. 
  4. ↑ J 2, 1–11 (Kral, ČEP)
  5. ↑ Macek, s. 258.
  6. ↑ a b Macek, s. 238.
  7. ↑ ROYT, Jan. Obraz a kult v Čechách v 17. a 18. století. Praha: Karolinum, 2011. 480 s. ISBN 978-80-246-1691-9. S. 282, 289. J. Royt, 2011, s. 282, 289.
  8. ↑ SARTORIUS, Augustin. Marianischer Atlas, oder Beschreibung der Marianischen Gnaden-Bilder...in eine besondere Ordnung der Länder, Städte, und Oerther eingerichtet. Praha: [s.n.], 1717. S. 538–539. (němčina) 
  9. ↑ BOHÁČ, Zdeněk. Poutní místa v Čechách. Praha: Debora, 1995. 280 s. ISBN 80-85923-07-6. 
  10. ↑ a b Macek, s. 250.
  11. ↑ Macek, s. 251.
  12. ↑ Macek, s. 253–254.
  13. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 176. 
  14. ↑ Macek, s. 253.
  15. ↑ Macek, s. 252.
  16. ↑ KOUBEK, Tomáš. Románské kostely Čech. Praha: Nakladatelství Brána, 2014. 360 s. ISBN 978-80-7243-683-5. Kapitola Kostel Povýšení sv. Kříže – Údlice, s. 282–285. 
  17. ↑ Macek, s. 247–248.
  18. ↑ KLINSKÝ, Tomáš. Poutní místa – Šluknovsko [online]. 2008 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. Kapitola Vilémov (okres Děčín, 1e), s. 282. 
  20. ↑ Macek, s. 244–245.
  21. ↑ VALEŠ, Vladimír. Poutní kaple na Vintířovském vrchu. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32, čís. 1, s. 25–29. 
  22. ↑ Macek, s. 251–252.
  23. ↑ Macek, s. 254.
  24. ↑ a b Macek, s. 259.
  25. ↑ Macek, s. 260–262.
  26. ↑ Archivovaná kopie. www.navstevapapeze.cz [online]. [cit. 2012-07-13]. Dostupné online. 
  27. ↑ DOSTÁL, Jaroslav. Noc kostelů, Malá Veleň – Jedlka, kostel sv. Anny [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  28. ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech A/J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s. Kapitola Jedlka /Děčín/, s. 578-579. 
  29. ↑ a b c Macek, s. 260.
  30. ↑ HRUBÝ, Marcel. Farnost Jedlka / Malá Veleň / Kostel sv. Anny [online]. Farnost Jedlka [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  31. ↑ Obnova kostela Čtrnácti sv. Pomocníků ve františkánském klášteře v Kadani [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2020 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  32. ↑ Macek, s. 256–260.
  33. ↑ a b Macek, s. 261.
  34. ↑ Kostel Všech svatých (Albrechtice) [online]. next.owlapps.net [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  35. ↑ Kaple sv. Blažeje v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Literatura

Poutní místa litoměřické diecéze
Trinitární
(8 míst)
Mariánská
(42 míst)
Andělská Hora, kostel P. Marie Sněžné • Bezděz, kaple sv. Michaela archanděla • Bezno, kostel sv. Petra a Pavla • Bohosudov, bazilika P. Marie Bolestné • Bozkov, kostel Navštívení P. Marie • Březno, kostel sv. Petra a Pavla • Cínovec, kaple Navštívení P. Marie • Česká Kamenice, kaple Narození P. Marie • Česká Lípa, kostel Narození P. Marie • Děčín, kaple P. Marie Sněžné • Doksy, socha bezdězské Černé madony montserratské v kostele sv. Bartoloměje • Dolní Ročov, kostel Nanebevzetí P.Marie • Duchcov, kaple P. Marie Pomocné • Filipov, bazilika P. Marie Pomocnice křesťanů • Hejnice, kostel Navštívení P. Marie • Horní Jiřetín, kostel Nanebevzetí P. Marie • Horní Police, kostel Navštívení P. Marie • Chomutov, kostel Svatého Ducha • Chorušice, kostel Nanebevzetí P. Marie • Chotěšov, kostel Nanebevzetí P. Marie • Jablonné v Podještědí, bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy • Klášterec nad Ohří, kostel Navštívení P. Marie • Kostomlaty pod Milešovkou, kaple P. Marie Pomocné • Kravaře, kostel Narození P. Marie • Křešice, kostel Navštívení P. Marie • Květnov, kostel Navštívení P. Marie • Liberec, kostel Nalezení sv. Kříže • Liběšice u Žatce, kostel sv. Martina • Ludvíkov pod Smrkem, kostel sv. Petra a Pavla • Malměřice, kostel sv. Anny • Mariánské Radčice, kostel P. Marie Bolestné • Mírkov, kaple Navštívení P. Marie • Osek, kostel sv. Petra a Pavla • Rumburk, loretánská kaple P. Marie • Ruprechtice, kaple Matky Boží U Obrázku • Sněžná, kostel P. Marie Sněžné • Trmice, kostel Narození P. Marie • Údlice, kostel Povýšení sv. Kříže • Vilémov, kostel Nanebevzetí P. Marie • Vintířov, kaple P. Marie Pomocné • Most, kaple P. Marie se Zahražanskou madonou, socha přenesena do kostela Nanebevzetí P. Marie • Zdislava, kostel sv. Jana Křtitele
Svatých
(10 míst)
ostatní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_poutních_míst_litoměřické_diecéze&oldid=19644096“