Přeskočit na obsah

Hluboká nad Vltavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hluboká nad Vltavou
centrum města s kostelem sv. Jana Nepomuckého
centrum města s kostelem sv. Jana Nepomuckého
Znak města Hluboká nad VltavouVlajka města Hluboká nad Vltavou
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHluboká nad Vltavou
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°3′8″ s. š., 14°26′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel5 597 (2024)[1]
Rozloha91,12 km²
Nadmořská výška394 m n. m.
PSČ373 41
Počet domů1 609 (2021)[2]
Počet částí obce11
Počet k. ú.10
Počet ZSJ15
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad
Hluboká nad Vltavou
Masarykova 36
373 41 Hluboká nad Vltavou
podatelna@hluboka.cz
StarostaTomáš Jirsa (ODS)
Oficiální web: www.hluboka.cz
Hluboká nad Vltavou na mapě
Hluboká nad Vltavou
Hluboká nad Vltavou
Další údaje
Kód obce544485
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hluboká nad Vltavou (dříve Fronburg, německy Frauenberg) je město ležící v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, po obou březích řeky Vltavy zhruba 9 km severně od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 5 600[1] obyvatel. Katastrální výměra 9112 ha činí z Hluboké po Lišově druhou nejrozlehlejší obec Českobudějovicka. Přibližně třetinu katastrální výměry (3220 ha) zabírají hlubocké obory.

PSČ je 373 41 vyjma částí Purkarec a Jeznice, které mají PSČ 373 43. Hluboká nad Vltavou je pro výkon státní správy pověřenou obcí též pro obce Dříteň, Nákří a Olešník ve svém severozápadním sousedství.

Historie

Sídlo v podhradí někdejšího královského hradu Froburg (původně Wroburch), zbudovaného ve 13. století, se poprvé připomíná roku 1378 (Markt Podhrad). Německý název hradu pochází od středohornoněmeckého slova vrô, tj. „pán“ (blízce příbuzné je moderní slovo Frau) a znamenal tedy „Pánův hrad“ či „Hrad Páně“). Od počátků byl hrad zván též česky Hluboká, snad pro někdejší hluboký les či vyvýšenou polohu.

Hrad Froburg vlastnil v druhé půli 13. století Čeča z Budějovic. Kvůli rostoucí moci Vítkovců hrad zabavil Přemysl Otakar II. a začlenil jej do královských hradů. Jak uvádí prof. Josef Žemlička ve své práci Přemysl Otakar II. Král na rozhraní věků (str. 215), byl pás Přemyslovských fundací impozantní. Hluboká tak byla začleněna do královo hradních opor jako byl Písek, Bechyně, Vimperk, Myšenec, Protivín a Újezdec u Týna.

Po smrti krále na Moravském poli drželi krátce Hlubokou Vítkovci – Záviš z Falknštejna se svým bratrem. Po popravě Záviše z Falknštejna na louce pod hlubockým hradem dne 24.8.1290 se hrad opět dostal do držení královské komory. V roce 1895 A.J.Schwarzenberg nechal na předpokládaném místě popravy na pravém břehu Vltavy  postavit pomník.[3]

Císař Zikmund hrad se vsí zastavil Mikuláši z Lobkovic a od něj jej vykoupil v roce 1454 Jiří z Poděbrad a dal jej zapsat jako věno své druhé ženě Johance z Rožmitála. Po smrti krále Jiřího se hradu zmocnil Jindřich Roubík z Hlavatec a královně Johance ho vrátil až poté, co mu byly zaplaceny válečné škody. Až na tuto epizodu byla tedy Hluboká v držení Johanky 21 let z toho 17 let ji držela jako česká královna. Po smrti královny 12. listopadu 1475 přešla Hluboká do držení jejího bratra Jaroslava Lva z Rožmitála a na Blatné. V roce 1490 bylo království panství Hluboká zastaveno Vladislavem II. Vilémovi z Perštejna.[4] Po smrti Viléma z Perštejna patřila Hluboká na krátký čas jeho bratru Janovi, který v roce 1534 Hlubokou postoupil svému švagrovi Ondřeji Ungnadovi ze Suneku. V roce 1561 vykoupila hlubocké panství od Sunecků královská komora, od které panství v roce 1562 koupil Jáchym z Hradce. Jeho vnuk Jáchym Ondřej z Hradce v prosinci 1598 prodal Hlubokou Bohuslavovi Malovcovi z Malovic. V roce 1622 byl Malovcům za jejich účast na stavovském povstání majetek zkonfiskován. Ferdinand II. hlubocké panství pak přenechal svému generálu Donu Baltasarovi de Maradas. Rodina Marradasů dne 1.10.1661 prodala hlubocké panství Janu Adolfu I. hraběti Schwarzenbergovi.[5]

V letech 1799–1800 za napoleonských válek bylo na Hluboké zimoviště ruského pluku.[5]

Za 1. světové války padlo nebo na následky zranění zemřelo 70 místních občanů, 14 občanů zůstalo nezvěstných.[5]

Dne 25.1.1945 projížděl železniční stanicí Hluboká nad Vltavou–Zámostí transport smrti s polonahými vězni na otevřených vagonnech. Po průjezdu vlaku zůstali na kolejích ležet čtyři mrtví vězni. Po skončení 2. světové války přes Hlubokou prchali němečtí vojáci, kteří se chtěli dostat do amerického zajetí a kteří odhazovali překážející zbraně. 10.5.1945 bylo na silnici u židovského hřbitova zastaveno nákladní vozidlo s 35 příslušníky Wehrmachtu, které sovětší vojáci zastřelili (v roce 1994 proběhla exhumace).[5]

V 2 polovině 20. století došlo k velkým stavebním zásahům do podoby města a jeho extravilánu.[5] Kvůli stavbě vodní nádrže Hněvkovice, která byla primárně vybudována jako zdroj technologické vody pro Jadernou elektrárnu Temelín, byla vysídlena a zbourána část Purkarce.[6]

Vývoj názvu a statutu města

Městečko pod hradem neslo po staletí prostý název Podhradí či Podhrad. V roce 1490, kdy purkareckého rychtáře dělal hajný Jan z Munic, patřilo městečko Podhradí pod purkarecké rychtářství.[7] Dále se Podhradí označuje jako městečko za Viléma z Perštejna roku 1496.[5] Název městečka byl teprve v roce 1885 úředně změněn na Hluboká a od roku 1924 rozšířen přívlastkem do nynější podoby. Městem se Hluboká nad Vltavou stala spojením osad Podhrad, Hamr, Podskalí a Zámostí 4. října 1907, kdy byla z městyse povýšena dekretem císaře Františka Josefa I. Za propůjčení městského znaku tehdy radní zaplatili 210 korun, vyhotovení diplomu je přišlo na 350 korun.

Zaniklé osady

  • Korutany - ves v okolí Kostelce připomínaná jen v roce 1398.[5]
  • Křesín - okolo dvora Křesín byla v 15. století malá vesnička.[5]
  • Všechlapy - ves, která byla vlevo od silnice mezi Hlubokou nad Vltavou a Starou Oborou, dnes je tam rybník Návesný (severně od Blanského rybníku), ves zanikla koncem středověku následkem pobytu uherského vojska na Hlubocku.[5]
  • Zlatěšovice

Osady zaniklé v důsledku výstavby Vodního díla Hněvkovice

  • Buzkov – osada zanikla v roce 1990 v důsledku výstavby Vodního díla Hněvkovice.
  • Břehy nebo též Pardovice[6]
  • Jaroslavice – ves zanikla v roce 1990 v důsledku výstavby Vodního díla Hněvkovice.

Přírodní poměry

Vlastní místní část Hluboká nad Vltavou se rozkládá pod zámeckým vrchem v místech, kde řeka Vltava opouští rovinatou Českobudějovickou pánev a začíná si razit cestu Táborskou pahorkatinou. Jádro města (někdejší podhradí) je situováno na levém vltavském břehu. Do nynější podoby se tento sídelní útvar rozrostl spojením Hluboké, Podskalí, Hamrů a pravobřežního Zámostí.

Ochrana životního prostředí

Na území obce jsou chráněná území:

Obecní správa a politika

Místní části

(údaje ze sčítání lidu; celkem 1263 domů a 4538 obyvatel k 1. březnu 2001)

  • Bavorovice; katastrální území Bavorovice, 5,25 km², 96 domů, 310 obyvatel; od 14. června 1964, předtím samostatná obec
  • Buzkov; k. ú. Jeznice, 0 domů. 0 obyvatel; od 1. července 1985, předtím část obce Purkarec; úplně zatopen Hněvkovickou přehradou
  • Hluboká nad Vltavou; k. ú. Hluboká nad Vltavou, 34,10 km², 867 domů, 3591 obyvatel
  • Hroznějovice; k. ú. Hroznějovice, 5,52 km², 36 domů, 54 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím část obce Kostelec
  • Jaroslavice; k. ú. Jaroslavice u Kostelce, 3,71 km², 0 domů, 0 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím část obce Kostelec; úplně zatopeny Hněvkovickou přehradou
  • Jeznice; k. ú. Jeznice, 6,07 km², 26 domů, 35 obyvatel; od 1. července 1985, předtím část obce Purkarec
  • Kostelec; k. ú. Kostelec, 4,51 km², 55 domů, 134 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím samostatná obec
  • Líšnice; k. ú. Líšnice u Kostelce, 12,57 km², 26 domů, 31 obyvatel; od 1. července 1988, předtím část obce Kostelec
  • Munice; k. ú. Munice, 5,70 km², 69 domů, 200 obyvatel; od 14. června 1964, předtím samostatná obec
  • Poněšice; k. ú. Poněšice, 6,31 km², 29 číslovaných domů a několik budov výukového centra Akademie múzických umění v Praze, 33 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím část obce Kostelec
  • Purkarec; k. ú. Purkarec, 7,39 km², 59 domů, 150 obyvatel; od 1. července 1985, předtím samostatná obec; z velké části zatopen Hněvkovickou přehradou

Dále k městu patří dvůr Vondrov (od roku 1964).[8]

Turistický ruch

Z turistického hlediska je Hluboká nad Vltavou velice atraktivní, největším lákadlem pro návštěvníky je novogotický Zámek Hluboká. Krom toho se zde nacházejí další atraktivní cíle: Zoo Ohrada, přepychové golfové hřiště, Knížecí dvůr, Alšova jihočeská galerie a jeden z nejkomplexnějších sportovně relaxačních areálů v České republice. Přibližně dva kilometry jihozápadně od města se nachází druhý největší rybník České republiky Bezdrev, na němž se hojně provozují vodní sporty, například jachting. Na Podskalské louce se v letech 1972–1999 každoročně pořádaly dostihy.[9] Na přelomu let 1999/2000 bylo závodiště upraveno na golfové hřiště. Na Hluboké také sídlí hokejový klub HC Hluboká Knights. Město spadá do turistické oblasti Českobudějovicko-Hlubocko.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hluboké nad Vltavou.

Osobnosti

Partnerská města

Galerie

  • Hluboká nad Vltavou
  • Restaurace
    Restaurace
  • Silnice k parkovišti
    Silnice k parkovišti
  • Hluboká z dálky
    Hluboká z dálky
  • Obchod
    Obchod
  • Židovský hřbitov
    Židovský hřbitov
  • Železniční stanice
    Železniční stanice
  • Městský úřad
    Městský úřad
  • Plavební komora
    Plavební komora
  • Sochy
    Sochy
  • Kostel
    Kostel
  • Hlubocká alej
    Hlubocká alej
  • Závišův pomník
    Závišův pomník

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  3. ↑ KVIRENC, Jan. České dějiny : 100 památných míst. První vydání. vyd. Praha: [s.n.], 2018. 455 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-271-0656-1, ISBN 80-271-0656-7. OCLC 1043893555 S. 119. 
  4. ↑ KAVKA, František. Zlatý věk Růží. [s.l.]: Nakladatelství České Budějovice, 1966. S. 44. 
  5. ↑ a b c d e f g h i KOBLASA, Pavel; KOVÁŘ, Daniel. Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích pro město Hlubokou nad Vltavou, 2012. 143 s., xxxii s. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-905244-6-0, ISBN 80-905244-6-X. OCLC 855463710 
  6. ↑ a b SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou řek. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2010. ISBN 978-80-86829-54-8, ISBN 80-86829-54-5. S. 150. 
  7. ↑ VERBÍK, Antonín. Purkarec. [s.l.]: Městské muzeum v Týně nad Vltavou, 1983. 306 s. S. 30. 
  8. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1. 
  9. ↑ Kalendárium - 3. září

Literatura

  • MATLAS, Pavel. Shovívavá vrchnost a neukáznění poddaní? : hranice trestní disciplinace poddaného obyvatelstva na panství Hluboká nad Vltavou v 17.-18. století. Praha: Argo, 2011. 325 s. ISBN 978-80-257-0382-3. 
  • Ottův slovník naučný, svazek 11, str 376

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části města Hluboká nad Vltavou
Části obce
Ostatní
Města, městyse a obce okresu České Budějovice
Adamov • Bečice • Borek • Borovany • Borovnice • Boršov nad Vltavou • Bošilec • Branišov • Břehov • Čakov • Čejkovice • Čenkov u Bechyně • České Budějovice • Čížkrajice • Dasný • Dívčice • Dobrá Voda u Českých Budějovic • Dobšice • Dolní Bukovsko • Doubravice • Doudleby • Drahotěšice • Dražíč • Dříteň • Dubičné • Dubné • Dynín • Habří • Hartmanice • Heřmaň • Hlavatce • Hlincová Hora • Hluboká nad Vltavou • Homole • Horní Kněžeklady • Horní Stropnice • Hosín • Hosty • Hradce • Hranice • Hrdějovice • Hůry • Hvozdec • Chotýčany • Chrášťany • Jankov • Jílovice • Jivno • Kamenná • Kamenný Újezd • Komařice • Kvítkovice • Ledenice • Libín • Libníč • Lipí • Lišov • Litvínovice • Ločenice • Mazelov • Mladošovice • Modrá Hůrka • Mokrý Lom • Mydlovary • Nákří • Nedabyle • Neplachov • Nová Ves • Nové Hrady • Olešnice • Olešník • Ostrolovský Újezd • Petříkov • Pištín • Planá • Plav • Radošovice • Roudné • Rudolfov • Římov • Sedlec • Slavče • Srubec • Staré Hodějovice • Strážkovice • Strýčice • Střížov • Svatý Jan nad Malší • Ševětín • Štěpánovice • Temelín • Trhové Sviny • Týn nad Vltavou • Úsilné • Včelná • Vidov • Vitín • Vlkov • Vrábče • Vráto • Všemyslice • Záboří • Zahájí • Závraty • Zliv • Zvíkov • Žabovřesky • Žár • Žimutice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hluboká_nad_Vltavou&oldid=19465202“