Přeskočit na obsah

Kvaziválka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kvaziválka
Americká fregata USS Constellation bojuje s francouzskou fregatou Insurgente, 9. února 1799
Americká fregata USS Constellation bojuje
s francouzskou fregatou Insurgente, 9. února 1799

Trvání7. července 179830. září 1800
MístoAtlantský oceán a pobřeží Spojených států, Karibské moře, Indický oceán, Středozemní moře
VýsledekMírová smlouva z Mortefontaine
Strany
FrancieFrancouzská republika Spojené státy americkéSpojené státy americké
Síla
neznámý počet korzárských lodí 54 plavidel včetně: 18 fregat, 4 šalup, 2 brig, 3 škunerů, 5700 námořníků a vojáků, 365 korzárů
Ztráty
několik korzárských a válečných lodí zajato nebo zničeno přes 80 mrtvých, přes 80 raněných, více jak 2000 obchodních lodí zajato

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kvaziválka (angicky Quasi-War, francouzsky Quasi-guerre) byla nevyhlášená válka mezi Spojenými státy americkými a Francouzskou republikou v letech 1798 až 1800, vybojovaná téměř výhradně na moři. Po zhroucení Francouzského království během francouzských revolučních válek odmítly Spojené státy pokračovat ve splácení dluhu vůči Francii s odůvodněním, že věřitelský režim přestal existovat. Rozhořčení Francouzi provedli řadu útoků na americkou námořní dopravu, což nakonec vedlo odvetě Američanů. Krátce poté, v roce 1800, však byla podepsána mírová smlouva v Mortefontaine, která kvaziválku ukončila.

Příčiny vzniku konfliktu

Francouzské království bylo spojencem Spojených států během Americké revoluce od jara 1776. V roce 1778 tyto dva státy podepsaly „Smlouvu o spojenectví“. Nicméně v roce 1794, po Francouzské revoluci a pádu monarchie, Spojené státy podepsaly smlouvu Jay Treaty s Královstvím Velké Británie, která vyřešila několik sporných bodů mezi oběma stranami. Smlouva obsahovala i ekonomické klauzule.

Fakt, že Spojené státy vyhlásily neutralitu ve sporu mezi Velkou Británií a Francií a že americká legislativa se tímto obchodem stala partnerem jejich britského nepřítele, Francouze pobouřil. Francouzská vláda byla také rozhořčená odmítnutím Spojených států pokračovat v splácení svých dluhů vzniklých francouzskou podporou Americké revoluce. Spojené státy to odůvodnily tím, že dluhy byly vůči bývalé monarchii a nikoli vůči nové republice.

Francouzské námořnictvo začalo konfiskovat americké lodě obchodující s Británií a odmítlo jednat s americkým vyslancem Charlesem Cotesworthem Pinckneyem, když přišel do Paříže v prosinci 1796. V jeho výroční zprávě Kongresu na konci roku 1797 prezidentovi Johnu Adamsovi oznámil francouzské odmítnutí vyjednávat a mluvil o potřebě „dát naši zemi do pozice defenzívy“. V dubnu 1798 prezident Adams informoval Kongres o „aféře XYZ“, v níž francouzští agenti ministra zahraničí Charlese-Maurice de Talleyrand-Périgord požadovali úplatek za obnovení diplomatických vztahů se Spojenými státy.

Francouzské námořnictvo způsobilo značné ztráty americkému loďstvu. Státní sekretář Timothy Pickering hlásil Kongresu 21. června 1797, že Francouzi v předchozích jedenácti měsících zabavili 316 lodí amerických obchodníků. Válečný stav způsobil zvýšení škod na pojištění amerických lodí o více než 500 procent, od té doby, co francouzští korzáři začali křižovat vody podél atlantického pobřeží. Spojené státy neměly válečné lodě, poslední byla prodána v roce 1785. Disponovaly pouze flotilou malých kutrů a několika zanedbanými pobřežními pevnostmi.

Stupňující se plenění pirátů (korzárů) již od Francouzské revoluce zamezilo obnově amerického námořnictva, které by bylo mohlo chránit americké obchodní loďstvo. Kongres pověřil prezidenta zakoupit a vyzbrojit více než 12 plavidel, z nichž každé mělo mít více než 22 děl. Několik plavidel byly bezprostředně nakoupeno a změněno na válečné lodě.

7. červenec 1798, kdy Kongres anuloval smlouvy s Francií, je považován za začátek „Kvaziválky“. Následovalo rozhodnutí Kongresu o útoku proti francouzským lodím. Zároveň byla vyhlášena blokáda francouzských obchodních lodí a americké loďstvo útočilo nejen na bojové lodě korzárů ale i na obchodní loďstvo Francie.

Námořníci Spojených států eskortují francouzské zajatce

Výsledek konfliktu

Na podzim roku 1800 námořnictvo Spojených států a Královské námořnictvo Spojeného království zredukovalo aktivity francouzských korzárů a válečných lodí Francie. Toto se událo částečně s pomocí diplomatických vyjednávání s vládou konzula Napoleona Bonaparta. Bonaparte utlumil francouzské námořní akce. Dohoda z roku 1800, nebo též Mírová smlouva z Mortefontaine, podepsaná 30. září, ukončila americko-francouzskou válku. Ke škodě prezidenta Johna Adamse, zprávy o ukončení této války nepřišly včas, aby mu tento úspěch pomohl při prezidentských volbách v roce 1800.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kvázivojna na slovenské Wikipedii a Quasi-War na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy