Miroslav Krleža
Miroslav Krleža (7. července 1893 Záhřeb – 29. prosince 1981, tamtéž) byl významný chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista.
Politicky patřil k levicové generaci chorvatských autorů, která se vyslovovala ostře proti tehdejšímu Rakousko-Uhersku, na což také doplatil - před koncem války byl degradován za své postoje. Aktivně se podílel na společenském životě v Jugoslávii, a to jak královské, tak socialistické. V meziválečném období byl členem KSJ, odkud byl ale vyloučen za své neortodoxní postoje, neboť odmítal koncepci umění, která se soustředila na socialistický realismus. Přispěl významně k vydávání časopisů Plamen (1919)[1], Književna republika (1923-1927), Danas (1934) a Pečat (1939-1940).[2] V těchto časopisech uveřejňoval Krleža své názory a závěry, a to jak o domácí literatuře, tak i o politické situaci v zemi. Po druhé světové válce působil v záhřebském institutu lexikografie, kde se věnoval encyklopedické tvorbě.
Krležu proslavila mnohá díla; jak romány (Návrat Filipa Latinovicze, Banket v Blitánii, Na pokraji rozumu, Prapory), tak i rozsáhlé básnické sbírky, nebo i dramata, či knihy povídek.
Reference
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Krleža