František Jan Vavák
František Jan Vavák, též Franěk, (1741 Milčice – 15. listopadu 1816 Milčice) byl český spisovatel – písmák, vlastenecký kronikář a plodný autor veršů, představitel první obrozenecké generace a spolupracovník jejích čelných představitelů.
Pocházel ze svobodné selské rodiny. Jeho pradědem byl potomek šlechtické rodiny rytířů Vaváků z Adlaru Karel Vavák, který rodinný statek ve Vyšerovicích ( dnes Vyšehořovice) prodal a zakoupil r.1639 statek Pavelkův v obci Pečky s jedním lánem rolí, oženil se se selskou dívkou, sirotkem JMC. a stal se tak poddaným panství Poděbradského. Vzdělání získal František Jan Vavák jako samouk. Prakticky celý svůj život působil jako rychtář v Milčicích (obec mezi Poděbrady a Českým Brodem).
Byl nejvýznamnějším písmákem a kronikářem této doby, i když záběr jeho kronik je spíše regionální. V jeho díle je možno studovat duchovní život na tehdejší vsi a začátek období selského-lidového baroka.
Vavákovy hodnoty byly důsledně konzervativní. Oceňoval zbožnost, píli a pracovitost. Ostře odsuzoval francouzskou revoluci a jako nesmlouvavý katolík byl velmi kritický i k josefínským osvícenským reformám.
Během života obdržel i čestné občanství města Plzně a také panstvo na poděbradském zámku si vážilo svého pilného a samovzdělaného sedláka.
Hrob F. J. Vaváka se nachází u věže gotického kostela Stětí sv. Jana Křtitele ze 14. století ve vesnici Skramníky u Českého Brodu.
Dílo
- Bitva u Kolína a Křečhoře
- Krátké pozorování zlostné a nepravé války francouzské
- Píseň o příhodách v Čechách – veršované
- Vítání české koruny v Čechách
- Paměti, vydané knižně pod titulem Paměti Františka J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770–1816
Dále je autorem vítacích řečí:
- Vlastenecké vzbuzování k vděčnému očekávání Leopolda II., královského pána našeho
- Marš každého Čecha ctného – bylo i s hudbou
Ukázky z knižního vydání Pamětí
Po smrti Františka Jana Vaváka byly jeho ručně psané paměti vydány knižně pod titulem Paměti Františka J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770-1816 (nakl. Skopec, 1910). Pravopis byl upraven podle nových pravidel (w→v, ss→š, g→j, j→í), data počeštěna (septembri → září) atp. Skopec vydávání Vavákova díla nedokončil, začala II. svět.válka a on sám zemřel roku 1940.Poslední dva díly z let 1810-1816 vydala Karlova univerzita ve svém nakladatelství Karolinum až v roce 2009.
Na začátku dubna obdrželi jsme patent (pozn. red. z 26. listopadu 1783), v němžto se nařizuje, aby se víc na mračna zvony nezvonilo, nebo prý ten zvuk zvonu netoliko hromobití a bouřky nerozhání, ale ještě takové mocí těch kovů, z nichžto zvonové sliti jsou, přitahuje a nebezpečenství činí, což že dokázáno jest loňského roku, když tak od hromobití množství lidu zabito a věží i kostelů roztlučeno a zapáleno bylo.
1799
Dne 23. září v kraji rakovnickém v zámku Sazenné panství knížete Wchinského (Kinského) umřel tam Anton Strnad, znamenitý a slavný hvězdář a měšťan pražský, rozený z Náchoda, za dnů našich jeden vysoce vznešený Čech.
1800
Koleda novoroční
Těch Rusů, našich hostí, již máme všichni dosti
Jestli tu dlouho budou, učiní zemi chudou,
an prve málo měla, neb všechna zhubeněla
skrz tak dlouhý čas vojny a živení lid zbrojný…
Kdo ty Rusy trochu zkusí
o škodách povídat musí
(Ruská vojska pobývala na českém území v rámci spojenectví proti Napoleonovi.)
Odkazy
Externí odkazy
Osoba František Vavák ve Wikicitátech
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Jan Vavák na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Jan Vavák
- Česká literatura v letech 1750–1815
- Seznam českých spisovatelů
Paměti Fr. J. Vaváka v edici Jindřicha Skopce ke stažení zde: [1] [2] [3]