Cerhenice
Šablona:IBOM Šablona:Infobox - sídlo
Cerhenice jsou městysem ležící v okrese Kolín asi 11 km severozápadně od Kolína. Mají 1 628 obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 1 063 ha. V roce 2011 zde bylo evidováno 626 adres.[1]
U obce se nachází železniční zkušební okruh Výzkumného ústavu železničního.
Cerhenice je také název katastrálního území o rozloze 9 km2.[2]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295. Původní jméno obce bylo Crhynici, tedy ves lidí Crhyňových. Během vývoje se z původního jména stala vesnice Crhynice a později Cerhenice. Původní archeologické vykopávky jsou z období osídlení keltskými kmeny. Kolem roku 1340 byly v Cerhenicích tři vladycké statky. Později tu byla zbudována tvrz, stávala na místě pivovaru, který byl postaven v roce 1118. Začátkem 16. století byly Cerhenice, zásluhou Elišky ze Střížkova povýšeny na městečko. Do poloviny 16. století zde měla sídlo Jednota českých bratří. Za třicetileté války (1618-1648) byly Cerhenice úplně vylidněny. Vesnice byla vypálena, obyvatelé rozptýleni do okolí a nebo pobiti. Po skončení války se obec pomalu zalidňovala. Kolem roku 1690 se staly Cerhenice majetkem Šternberků a v roce 1718 zde bylo 32 usedlostí. V roce 1758 prodal František ze Šternberka obec Marii Terezii. V roce 1778 byl pod vlivem selských bouří vydán rozkaz, aby všechna pole a louky ve vlastnictví státu a měst byla rozdělena na menší usedlosti. Robota byla nahrazena peněžitými dávkami a v roce 1781 bylo zrušeno nevolnictví. V místní škole se vyučovalo zde už v 16. století a zřejmě i v době pobělohorské, kdy veškeré školství v Čechách upadalo.
Roku 1845 začaly projíždět u Cerhenic první vlaky, ale nádraží zde přes veškeré úsilí nebylo vybudováno. Industrializace se na Cerhenicích projevila stavbou cukrovaru, zprovozněného na přelomu 60 a 70. let 19. století. Tato původně Společná rolnická továrna na cukr se stala dominantou a poznávacím znamením obce. Továrna měla od svého založení problémy, stav se zlepšil až prodejem pražskému velkoobchodníkovi M. B. Kohnovi, přičemž později se stala majetkem Pečecké rafinerie cukru. V roce 1907 byl cukrovar rozšířen o rafinérii a roku 1909 nové skladiště podle projektu Bruno Bauera. Zajímavostí také je, že areál továrny je napojen na 3,6 km vzdálenou železniční stanici Velim, i když leží přímo vedle trati. Toto průmyslové dědictví je ovšem dnes nevyužito (poslední řepná kampaň - 1997/1998), většina budov byla zbořena v letech 2001 až 2002 a dnes zbývá komín, skladiště surového a bílého cukru a kanceláře.[3] Další promeškanou příležitostí v Cerhenicích je naprosto necitlivá přestavba místní tvrze v Zámecké ulici (čp. 137, od konce 18. století do roku 1918 sloužila jako pivovar), která v letech 2002 až 2004 setřela její renesanční vzhled (původ budovy je gotický). To vedlo k jejímu vyškrtnutí z památkového fondu roku 2005. Pro tento přístup ke svému historickému dědictví jsou tak Cerhenice z turistického hlediska zatím nevýznamné.[4]
Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[6]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
- 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[8]
- 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Kolín[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín
Rok 1932
V městysi Cerhenice (přísl.Radímek, 1800 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]
- lékař, autodoprava nákladní, autodrožka, bednář, biograf Sokol, 2 cukráři, Pečecká rafinerie cukru, 2 čalouníci, 4 holiči, 5 hostinců, 2 koláři, konsum, 3 kováři, 2 krejčí, malíř pokojů, 4 mlýny, 7 obuvníků, obchod s ovocem a zeleninou, 4 pekaři, 4 pískovny, pivovar, 2 pokrývači, 2 porodní asistentky, 16 rolníků, 4 řezníci, 2 sedláři, sladovna, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Cerhenice, stavitel, obchod se střižním zbožím, 4 švadleny, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, 3 velkostatky, 2 zahradnictví, zednický mistr, 2 obchody se zemskými plodinami
Ve vsi Cerhýnky (585 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Cerhenic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]
- 4 autodopravci, 2 hostince, krejčí, surové kůže, obchod s mlékem, 2 obuvníci, 2 obchody s ovocem a zeleninou, pekař, rolník, sadař, velkostatek, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika
Památky
- Cukrovar (1864/1871) je dnes z valné části zbořen. Dominantou je 66 metrů vysoký komín, dále jsou zachovány administrativní budovy a skladiště. Areál je nevyužit a chátrá.
- Barokní zámek v zámecké ulici byl postaven v letech 1771 až 1772. Poté sem byly přemístěny úřady z vedlejší tvrze. V objektu také byly hotelové pokoje Ústavu šlechtičen a sýpka. V 2. polovině 19. století budova přestavěna, po roce 1918 adaptována na byty a školu. Objekt je obdélníkového půdorysu, jednopatrový a krytý valbovou střechou.[13]
- Tvrz byla založena po roce 1340, renesančně přestavěna roku 1618, roku 1778 přeměněna na pivovar, po roce 1918 přeměněna na obytnou budovu. Dochovala se jednopatrová dvoukřídlá budova s valbovou střechou a hranolový výstupek jako pozůstatek po věži. Po roce 2000 byla památka velmi poškozena nevhodnou přestavbou. Zlikvidována renesanční psaníčková sgrafita, ostění z červeného nučického pískovce ze stejné doby i pamětní deska přestavby z roku 1618. Nicméně vhodným postupem je záchrana stále možná, neboť dispozice budovy jsou ještě zachovány.[14]
- Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1734 až 1735 Šternberskými majiteli cerhenického panství. V 2. polovině 19. století, rok 1945 poškozen leteckými pumami, po válce několikrát opravován. Budova je jednolodní, s barokním průčelím i oltářem.
- Barokní socha Panny Marie Bolestné (postavena 1745) a kamenný kříž (1924) leží na Náměstí míru.
- Pozdně barokní statek (čp. 21) a dvě usedlosti z 19. století (čp. 18, čp. 66)
- Výklenková kaplička Panny Marie na jihu městyse, postavena roku 1800.[15]
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede silnice Silnice: Země I není podporována Praha - Kolín.
- Železnice
- Obec Cerhenice leží na železniční trati 011 Praha - Český Brod - Pečky - Kolín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1. a 3. koridoru, doprava byla zahájena roku 1845, po trati lze jezdit rychlostí 160 km/h.
- Železniční zkušební okruh
- Železniční zkušební okruh u Velimi má v Cerhenicích sídlo správy okruhu, zkušební trať prochází okrajem katastrálního území obce.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
- V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Nová Ves I-Chotutice (v pracovních dnech 4 spoje) a Poděbrady-Cerhenice-Pečky (v pracovních dnech 9 spojů) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
- O víkendu je obec bez autobusové dopravní obsluhy.
- Železniční doprava
- Po trati 011 vede linka S1 (Praha - Kolín) v rámci pražského systému Esko.
- V železniční zastávce Cerhenice zastavovalo v pracovních dnech 30 párů osobních vlaků, o víkendu 23 párů osobních vlaků.
Reference
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Froněk, D., Jákl, P., Starec, M., Pivo a cukr, ČVUT v Praze 2011, s. 67.
- ↑ http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cerhenice/tvrz
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 109. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 110. (česky a německy)
- ↑ http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cerhenice/tvrz
- ↑ http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cerhenice/tvrz
- ↑ http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cerhenice
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cerhenice na Wikimedia Commons
Městys Cerhenice |
---|
Cerhenice | Cerhýnky |