Přeskočit na obsah

Sopotnice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m náhrada souřadnicové šablony; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení souřadnic
Řádek 47: Řádek 47:
* [[Kostel svatého Zikmunda (Sopotnice)|Kostel svatého Zikmunda]]
* [[Kostel svatého Zikmunda (Sopotnice)|Kostel svatého Zikmunda]]
* [[Mariánský sloup|Sloup se sochou Panny Marie]]
* [[Mariánský sloup|Sloup se sochou Panny Marie]]
* [[Dub v Sopotnici]], památný strom <small>({{coor dms|50|03|23.8|N|s|16|20|47.0|E|v|type:landmark_region:CZ}})</small>
* [[Dub v Sopotnici]], památný strom <small>({{Souřadnice|50.0566111|16.3463889}})</small>


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 13. 11. 2012, 17:03

Šablona:Infobox české obce a města Obec Sopotnice se nachází v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, zhruba 10 km ssz. od Ústí nad Orlicí. Sídlo se rozkládá ve Svitavské pahorkatině jižně od řeky Divoká Orlice; jeho osu tvoří silnice I/14. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 944 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.

Osídlování území při středním a horním toku Divoké Orlice bylo ve 13. století. Sopotnice vznikla společně s 25 vesnicemi na zlomu 13. a 14. století. Ve vesnici byly prosté a dřevěné stavby. Jedinou větší budovou byl kostel, z počátku dřevěný, později někdy na přelomu 14. a 15. století nahrazen stavbou kamennou. Z původního kostela se zachovala jen část obvodových zdí presbyteria, která svým charakterem se však hlásí až do 15. století. Ostatní části kostela jsou z pozdějších přestaveb. Při kostelu vznikla i fara, z čehož lze usuzovat, že Sopotnice patřila k větším i význačnějším vesnicím v regionu. Fara je doložena v seznamu far v letech 1344-1350. Toto je vlastně první písemná zpráva vztahující se k Sopotnici. Ves byla rozdělená na dvě části. Jedna patřila ke královskému panství litickém, druhá při Půtickém Potštejně.

První majitel potštejnské části Sopotnice byl Procek z Potštejna, příslušník rodu Půticů, byl před rokem 1312 zavražděn příslušníky pražské německé rodiny Pušů. Prockův syn Mikuláš z Potštejna proto zavraždil Peregrina Puše. Zásahem krále byl mezi Mikulášem a Pušovci sjednán mír. Ve 30. letech, za nepřítomnosti krále Jana Lucemburského, se stal Mikuláš z Potštejna loupeživým rytířem. V roce 1339 mladý kralevic Karel IV. oblehl Potštejn, hrad dobyl a Mikuláš zahynul. Podle pověstí se Karel IV. při obléhání hradu zdržoval na sopotnické faře. Po dobytí hradu Potštejna byl Mikulášův majetek zabaven, ale již v roce 1341 byla část majetku vrácena jeho pěti dětem. V roce 1356 Mikulášův syn Ježek z Potštejna prodal potštejnské panství, 19 vesnic, Karlovi IV. A při tomto prodeji se vysloveně připomíná polovina Sopotnice jako součást potštejnského panství. To je také první doklad o rozdělení vsi a vlastně i jedna z prvních zpráv vztahujících se ke vsi. Ježek z Potštejna potom od Karla IV. dostal panství žampašské a stal se předkem rodiny Žampachů z Potštejna. V roce 1356 se tedy vrchností pro sopotnické poddané stal přímo český král Karel IV. Králové avšak nespravovali potštejnské panství sami, ale dávali do zástavy různým pánům. Tak např. v roce 1389 měl panství v zástavě markrabě moravský Prokop, v roce 1395 Jindřich Lacembok z Chlumu, 1437 Hynek Krušina z Lichtenburka. V roce 1454 potom Vilém Krušina z Lichtenburka postoupil své zástavní právo k potštejnskému panství majiteli sousedních Litic a potomnímu českému králi Jiřímu z Poděbrad. Přechod do rukou Jiřího z Poděbrad význačně ovlivnil další dějiny Sopotnice, neboť tak po 150 letech opět obě její části byly spojeny v rukou jednoho majitele.

Pamětihodnosti