Dubice (Česká Lípa): Porovnání verzí
zmínka o fotbalovém týmu, zdroj do refu |
m →Průmysl: přeformulováno |
||
| Řádek 53: | Řádek 53: | ||
== Průmysl == |
== Průmysl == |
||
[[File:Dubice Johnson.jpg|thumb|Vstup do areálu firmy Johnson]] |
[[File:Dubice Johnson.jpg|thumb|Vstup do areálu firmy Johnson]] |
||
Mimo zmíněných podniků zde v roce 1901 byly postaveny nové jatky a za |
Mimo zmíněných podniků zde v roce 1901 byly postaveny nové jatky a za první republiky zde vznikla stáčírna plynu, také výrobny baterií a dehtového papíru. |
||
Po roce 1990 se z Dubice stala průmyslová čtvrť. Je zde několik velkých firem z oboru automobilového průmyslu, zaměstnávajících zhruba 5000 pracovníků. Jedná se o pobočky nadnárodních koncernů [[Johnson Controls]] |
Po roce 1990 se z Dubice stala průmyslová čtvrť. Je zde několik velkých firem z oboru automobilového průmyslu, zaměstnávajících zhruba 5000 pracovníků. Jedná se o pobočky nadnárodních koncernů [[Johnson Controls]] (zde pohltil výrobny firem Baterie a Varta) a [[Fehrer Bohemia]]. Mimo ně zde má své provozovny bývalá Vagónka, nyní patřící firmě [[Bombardier Česká Lípa|Bombardier]] a řada firem menších. Vzhled čtvrti se zásadně změnil. |
||
[[File:Dubice.jpg|thumb|Dubická ulice]] |
[[File:Dubice.jpg|thumb|Dubická ulice]] |
||
Verze z 23. 2. 2012, 04:54
Šablona:Infobox sídlo Dubice (Česká Lípa) je původně samostatnou obcí, která je od 30. června 1960 součástí města Česká Lípa. Rozprostírá se pod Mnišským vrchem, který je součástí hřebenu k 596 metrů vysokému vrchu Kozel.
Historie
Nejstarší informace o existenci vesničky in villa Dubycz pochází z roku 1391. V tzv.Berní rule z roku 1654 byl název vsi Malé Duby. Patřila k panství novozámeckému (jehož centrum byly dnešní Zahrádky), které patřilo mocnému Albrechtu z Valdštejna. Ten ji odtud administrativně vyňal a protože tehdy v České Lípě založil klášter augustiniánů, zdejší dvorec mu roku 1627 přidělil jako zdroj obživy. Tehdy zde žilo 27 obyvatel. Dvorec kolem roku 1850 přestavěl továrník Schreinere na kartounku, později se z něj staly byty a krátce před rokem 2000 byl zbořen.
Ve vsi, která je již stavebně s Českou Lípou spojena, byla také pila, parní mlýn a hlavně cihelna. Ta kvůli potřebě surovin vybagrovala četné naplaveniny Ploučnice a Robečského potoka. Ty pak byly zavodněny a u vzniklých vodních ploch bylo postaveno mnoho rekreačních chalup a koupaliště. Za ním začíná cesta přes osadu Robeč do romantického údolí s národní přírodní památkou Peklo[1], kudy Robečský potok protéká. V roce 1854 se obec jmenovala úředně Klein-Aucha.
Při sčítání lidu koncem roku 1970 zde žilo 438 obyvatel v 171 bytech, 77 domech.[2].
Součásti Dubice se stala administrativně 1. ledna 2007 osada Robeč.
Průmysl
Mimo zmíněných podniků zde v roce 1901 byly postaveny nové jatky a za první republiky zde vznikla stáčírna plynu, také výrobny baterií a dehtového papíru.
Po roce 1990 se z Dubice stala průmyslová čtvrť. Je zde několik velkých firem z oboru automobilového průmyslu, zaměstnávajících zhruba 5000 pracovníků. Jedná se o pobočky nadnárodních koncernů Johnson Controls (zde pohltil výrobny firem Baterie a Varta) a Fehrer Bohemia. Mimo ně zde má své provozovny bývalá Vagónka, nyní patřící firmě Bombardier a řada firem menších. Vzhled čtvrti se zásadně změnil.
Autokemp a koupaliště
U přírodního koupaliště z někdejší pískovny byl vybudován autokemp na ploše 7500 m2 pro 100 osob. V roce 1989 byl zařazený do kategorie B, provozovatelem byla Drobná provozovna MěstNV Česká Lípa. Na ploše bylo postaveno 20 pětilůžkových chatek.[3].
Společenské organizace
Ve vsi má své zázemí vč.hřiště ženský fotbalový tým TJ Spartak Dubice, hrající v sezóně 2009/2010 III.ženskou ligu. Dále zde působí fotbalový tým mužů, který skončil v čtrnáctičlenné tabulce I.B třídy Libereckého kraje v sezoně 2010/2011 na 6. místě.[4]
V sousedství jejich hřiště má svou klubovnu oddíl tomíků, patřící do Asociace TOM při Klubu českých turistů.
Odkazy
Reference
- ↑ MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 24.
- ↑ VOJTÍŠKOVÁ, Marie; PANÁČEK, Jaroslav. Česká Lípa. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1976. ISBN 40-009-75. S. 174.
- ↑ HOSNEDL, Jiří; HOSNEDLOVÁ, Marie; ADAMEC, ing Vladimír. Kempink v Československu. Praha: Olympia, 1990 (3.vydání). ISBN 80-7033-018-X. Kapitola Česká Lípa, s. 48.
- ↑ Radek Valenta. Fotbalová I.B třída Liberecka. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22.června, s. 16. ISSN 1214-8462.
Literatura
- SMEJKAL, Ladislav. Českou Lípou krok za krokem. Česká Lípa: Magdaléna Sobotová, 2005..