Chlortetracyklin: Porovnání verzí
m robot přidal: it:Clorotetraciclina |
m robot změnil: th:คลอร์เตตราไซคลีน |
||
| Řádek 37: | Řádek 37: | ||
[[ru:Хлортетрациклин]] |
[[ru:Хлортетрациклин]] |
||
[[sv:Aureomycin]] |
[[sv:Aureomycin]] |
||
[[th:คลอร์เตตราไซคลีน]] |
|||
[[th:คลอเตตร้าซัยคลิน]] |
|||
[[uk:Хлортетрациклін]] |
[[uk:Хлортетрациклін]] |
||
[[zh:金霉素]] |
[[zh:金霉素]] |
||
Verze z 4. 2. 2009, 06:33
Šablona:Infobox Chemická sloučenina
Chlortetracyklin, též aureomycin či aureocyklin, je širokospektrální antibiotikum ze skupiny základních tetracyklinů. V humánní medicíně se již nepoužívá, ve veterinární medicíně se užívá k léčbě mastitid a poporodních infekcí skotu, infekcí dýchací a trávicí soustavy telat, prasat a drůbeže a při infekčních onemocnění a sepsí u mláďat. Dále se místně používá k terapii infekcí kůže, spojivky, zevního zvukovodu či ran.
Chlortetracyklin je přirozeným produktem některých kmenů aktinomycety Streptomyces aureofaciens. Byl objeven v roce 1945 jako první známé tetracyklinové antibiotikum.
Vlastnosti
Chlortetracyklin je žlutý krystalický prášek, bez zápachu, stabilní na vzduchu, ale na světle se pomalu rozkládá. Je rozpustný v alkalických hydroxidech a uhličitanech, nepatrně rozpustný ve vodě a alkoholech a prakticky nerozpustný v acetonu, chloroformu a diethyletheru.
Literatura
- JEDLIČKOVÁ, Anna Antimikrobiální terapie, 2. rozšířené vydání Praha: Maxdorf s.r.o., 2004, 356 s. ISBN 80-85912-63-5.
- ŠIMŮNEK, Jan, SMOLA, Jiří Antimikrobiální léčiva ve veterinární medicíně. Hradec Králové: Prion, 251 s. ISBN 80-903188-8-6