Rájec-Jestřebí (nádraží): Porovnání verzí
ibox |
úprava služeb v IB |
||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
| počet nástupišť = 3 (3)<ref name=atlas/> |
| počet nástupišť = 3 (3)<ref name=atlas/> |
||
| služby ve stanici = |
| služby ve stanici = bw, ce, pa |
||
| prodej jízdenek = |
| prodej jízdenek = ne |
||
| návazná doprava = autobusy |
| návazná doprava = autobusy |
||
| datum uvedení = 1849 |
| datum uvedení = 1849 |
||
Verze z 21. 12. 2024, 20:38
| Rájec-Jestřebí | |
|---|---|
 Výpravní budova z roku 1998 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Město | Rájec-Jestřebí |
| Souřadnice | 49°24′30,7″ s. š., 16°37′39,6″ v. d. |
  Rájec-Jestřebí | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 358051[1] |
| Trať | Brno – Česká Třebová |
| Nadmořská výška | 290[1] m n. m. |
| V provozu od | 1849 |
| Dopravní koleje | 4[2] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (3)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | autobusy |
| Služby ve stanici |    |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rájec-Jestřebí je železniční stanice uprostřed stejnojmenného města v okrese Blansko. Leží v km 185,380 na dvoukolejné elektrizované železniční trati Brno – Česká Třebová mezi stanicemi Blansko a Skalice nad Svitavou.[1]
Historie
V roce 1848 byla Společností státní dráhy (StEG) zřízena zastávka, ale až v roce 1849 po zahájení provozu byl upraven strážní domek na staniční budovu V. třídy[3] (jiný zdroj uvádí přístavbu k strážnímu domku a v roce 1854 proměnu na stanici V. třídy).[4] Ve stanici byla jedna předjízdná kolej a jedna skladištní kolej a dřevěné skladiště. V roce 1863 byla postavena nová výpravní budova. Původní název stanice Raitz byl změněn v roce 1918 na Rájec a v roce 1921 na Rájec na Moravě. V letech 1925–1926 nesla stanice název Rájec nad Svitavou a od roku 1926 nese název Rájec-Jestřebí.[1]
Zastávkou prochází I. železniční koridor. V letech 1992–1998 byla trať modernizována a elektrizována.
Popis stanice
Stanice má čtyři dopravní koleje a tři manipulační koleje. Ve stanici jsou tři nízká nástupiště. U koleje č. 3 je nástupiště č. 1 dlouhé 253 m, u koleje č. 1 je nástupiště č. 2 dlouhé 300 m a u koleje č. 2 je nástupiště č. 3 dlouhé 201 m.[5] Na prvním nástupišti je postaven přístřešek. Mezi výpravnou a železničním přejezdem je autobusové nádraží.[6]
Výpravní budova
Nová výpravní budova byla postavena v roce 1863. Na její střední tříosou část po obou stranách navazovaly postranní přízemní boční křídla. Výpravna byla kryta sedlovou střechou a ve štítech byla kruhová okna. Fasáda byla z režného zdiva, okna měla segmentové záklenky. Obdobná výpravna, jejíž autorem byl šéfkonstruktér StEG Wilhelm Flattich, byla postavena v roce 1857 ve Vraňanech. Podle shodných znaků se mu přisuzuje autorství i u výpravny v Rájci-Jestřebí.[3][4] V roce 1912 byla k budově přistavěna dřevěná veranda a fasáda byla omítnuta.[4]
V souvislosti s modernizací 1. tranzitního koridoru byla v letech 1997–1998 postavena nová výpravní budova podle projektu ing. arch. Roberta Roseckého z brněnského ateliéru Propon a stará výpravna snesena. Na obdélném půdorysu (31,1 × 12,5 m) byla postavena dvoupodlažní budova s vysokou polovalbovou střechou v jejíž štítech bylo napodobení hrázděné stavby. Střecha byla kryta betonovými taškami. Ke kolejovému průčelí je přistavěna dřevěná odkrytá veranda a na severní štítové straně je přistavěna dřevěná čekárna. V interiéru je v severní části kancelář přednosty a dopravní kancelář, čekárna, osobní pokladna, sklad spěšnin a staniční sklad. V patře byla umístěna denní místnost zaměstnanců, nákladní pokladna a vozová služba. V druhé jižní části v přízemí bylo umístěno technologické zařízení, sklady a sociální zařízení zaměstnanců. V podkroví byla umístěna plynová kotelna.[4]
V roce 2019 bylo v blízkosti výpravní budovy vybudováno parkoviště s kapacitou pro 80 osobních aut.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Rájec-Jestřebí (zast). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Plánek stanice Rájec-Jestřebí. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, únor 2022.
- ↑ a b BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 30, 55.
- ↑ a b c d KREJČIŘÍK, Mojmír. Ceská nádraži. 2: Severní státní dráha, Brnénsko-Rosická dráha, Buštěhradská dráha. 1. vyd. Litoměřice: Čada, 2005. 306 s. ISBN 978-80-86765-02-0. S. 5–7, 140.
- ↑ ŠTULPA, Břetislav. Možnosti zlepšení technicko – technologických parametrů tratě Brno – Česká Třebová. S. 19. dk.upce.cz [online]. Univerzita Pardubice, 2011 [cit. 2023-12-06]. S. 19. Diplomová práce. Dostupné online.
- ↑ Popis a hodnocení nádraží Rájec-Jestřebí [online]. Vlakem jednoduše, 2022-02-20 [cit. 2023-12-06]. Dostupné online.
- ↑ ZÁBOJ, Michal. U nádraží v Rájci-Jestřebí otevřou nové parkoviště. Blanenský deník. 2019-02-08. Dostupné online [cit. 2023-12-06].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rájec-Jestřebí na Wikimedia Commons
