Přeskočit na obsah

Adolf Wenig (výtvarník): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odstranění obrázku z šablony, na WD je stejný, ibox clean
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5
 
Řádek 24: Řádek 24:
| url = http://archiv.narodni-divadlo.cz/
| url = http://archiv.narodni-divadlo.cz/
| datum přístupu = 2024-02-17
| datum přístupu = 2024-02-17
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200831140413/http://archiv.narodni-divadlo.cz/
}} </ref>
| datum archivace = 2020-08-31
}}</ref>


Je pochován na [[Vinohradský hřbitov|Vinohradském hřbitově]] v Praze.
Je pochován na [[Vinohradský hřbitov|Vinohradském hřbitově]] v Praze.

Aktuální verze z 17. 7. 2024, 05:32

Adolf Wenig
Narození28. dubna 1912
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. května 1980 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Národnostčeská
Povolánívýtvarník, malíř, kostýmní návrhář, scénograf, grafik a ilustrátor
RodičeAdolf Wenig otec
PříbuzníJan Wenig bratr
Josef Wenig strýc
Arnošt Wenig strýc
Frank Wenig strýc
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Wenig (28. dubna 1912, Praha[1]11. května 1980, Praha) byl český akademický malíř, jevištní a kostýmní výtvarník. V literatuře je uváděn jako Adolf Wenig ml.

Byl synem spisovatele Adolfa Weniga (18741940) a mladším bratrem spisovatele Dr. Jana Weniga (19051979). Jeho strýcem byl jevištní a kostýmní výtvarník Josef Wenig.[2] Adolf Wenig byl otcem Marie Wenigové (1943–2006), kostýmní výtvarnice Městských divadel pražských.

Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze (19291935). Od roku 1937 externě spolupracoval s Národním divadlem v Praze. V letech 19391948 byl šéfem výpravy v Divadle na Vinohradech.[3] Kromě jevištní výpravy navrhoval i kostýmy. Od roku 1953 působil až do důchodu v roce 1978 v Městských divadlech pražských.[4] Spolupracoval však i s dalšími divadly, ještě tři roky po jeho smrti uvedlo v roce 1983 Smetanovo divadlo Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky s jeho dříve navrženými kostýmy.

Za svůj život provedl více než 400 jevištních a kostýmních výprav.[5]

Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.

Rodinný hrob na Vinohradském hřbitově v Praze

Jevištní a kostýmní výpravy, výběr

[editovat | editovat zdroj]
  • Jabloňová větvičkaAdolf Wenig; v typografické úpravě Josefa Vlčka; Adolf Wenig ml. doprovodil 4 původními dřevoryty a vydal. Praha: Adolf Wenig ml., 1934
  • Huňáč a Bacula: příběhy z lesů a polonin – Frank Wenig; ilustroval A. Wenig ml. Praha: Dědictví Komenského,1934
  • Modrý svět: pohádkové dobrodružství – Adolf Wenig; obrázky nakreslil A. Wenig ml. Praha: Novina, 1938
  • Sedm pohádek o dětičkách, zvířátkách a kouzelných darech – z lidového podání vybral a vypravuje nejmladším čtenářům Karel Vaněček; obrázky nakreslil A. Wenig ml. Praha: Dědictví Komenského, 1939
  • Broučci: pro malé i veliké děti – Jan Karafiát; ilustroval A. Wenig ml. Praha: Alois Hynek,
  • Ostrov, o kterém všichni snímeJan Wenig; s ilustracemi A. Weniga ml. a s obálkou V. Pátka. Praha: J. R. Vilímek, 1940
  • Peníze leží na ulici – J. V. Rosůlek; kresby a obálka Adolf Wenig ml. Praha: Československý kompas, 1946
  • Program: městská divadla pražská ve spolupráci s čs. armádou – řídí odpovědný redaktor Karel Kraus; redaktorka J. Javůrková; grafická úprava A. Wenig ml. Praha: Městská divadla pražská, 1946?
  • Pražský Aleš 1949: XXIII. členská výstava Pražského Alše, ... [Rudolf Březa ... Adolf Wenig, Adolf A. Zahel] Praha: Aleš, 1949
  • Adolf Wenig: výtvarná divadelní práce – Svaz československých výtvarných umělců. Praha: Aleš, 1951
  • Adolf Wenig: malá monografie – úvod Eva Soukupová; editor: Sylva Marešová; photos: Karel Drbohlav, Jaroslav Krejčí, Vilém Sochůrek. Prague: Theatre Institute, 1973
  • Adolf Wenig: výstava jevištních prací: Scénografická výstavní síň divadla na Vinohradech Praha, 10. 5. 1974 – 22. 6. 1974 – Sylva Marešová: Praha: Svaz českých dramatických umělců, 1974
  1. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 580
  3. Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 164, ISBN 978-80-239-9603-6
  4. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. obr. příl.
  5. Archiv ND. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2024-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-31. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]