Přeskočit na obsah

Wikipedista:Martin Fuk/Pískoviště: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 13: Řádek 13:
'''2024 v kosmonautice'''
'''2024 v kosmonautice'''


Kolik bylo startů a neúspěšných nebo testovacích pokusů. Čeho letělo nejvíc.

ještě úmrtí

Anders, Stafforf, Truly, Fáris, Aksjonov


== Pilotované kosmické lety ==
== Pilotované kosmické lety ==
Řádek 26: Řádek 23:
'''12. ledna – odlet Tchien-.čou 6'''
'''12. ledna – odlet Tchien-.čou 6'''


'''17. ledna – start Tchien-čou 7 (+ připojení)'''
'''17. ledna – start Tchien-čou 7 (+ připojení téhož dne)'''


'''19. ledna – zánik Tchien-čou 6'''
'''19. ledna – zánik Tchien-čou 6'''


'''18. ledna – start Axiom 3 (Michael López-Alegría, Walter Villadei, Alper Gezeravci, Marcus Wandt)'''
'''18. ledna – start Axiom 3 (Michael López-Alegría, Walter Villadei, Alper Gezeravci, Marcus Wandt) (+ připojení téhož dne)'''

'''18. ledna – přílet Axiom 3 (Michael López-Alegría, Walter Villadei, Alper Gezeravci, Marcus Wandt)'''

'''30. února – start Cygnus NG-20'''


'''1. února – přílet Cygnus NG-20'''
'''30. ledna – start Cygnus NG-20 (+ připojení''' '''1. února)'''


4. února – Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko při svém pobytu na ISS vyrovnal '''rekordní čas celkové doby trvání kosmických letů jednotlivce'''. Dosavadní rekord v délce 878 dní, 11 hodin a 30 minut ustavil svým pátým letem v roce 2015 další ruský kosmonaut [[Gennadij Padalka]].<ref>{{Citace elektronického periodika
4. února – Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko při svém pobytu na ISS vyrovnal '''rekordní čas celkové doby trvání kosmických letů jednotlivce'''. Dosavadní rekord v délce 878 dní, 11 hodin a 30 minut ustavil svým pátým letem v roce 2015 další ruský kosmonaut [[Gennadij Padalka]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 46: Řádek 39:
}}</ref>
}}</ref>


'''7. února – odlet Axiom Mission 3'''
'''7. února – odlet Axiom Mission 3 (+ přistání''' '''9. února)'''


'''9. února – přistání Axiom Mission 3'''
'''13. února – odlet Progress MS-24 (+ zánik téhož dne)'''


'''13. února – odlet Progress MS-24 (+ zánik)'''
'''15. února – start Progress MS-26 (+ připojení k ISS''' '''17. února)'''


27. února – Americký astronaut a bývalý ředitel NASA [[Richard Truly]] zemřel ve věku 86 let. V letech 1981 a 1983 absolvoval dva z raných letů raketoplánů [[Space Shuttle]]<ref>{{Citace elektronické monografie
'''15. února – start Progress MS-26'''
| titul = NASA Honors Life of Former Administrator, Astronaut Richard Truly - NASA

| url = https://www.nasa.gov/news-release/nasa-honors-life-of-former-administrator-astronaut-richard-truly/
'''17. února – přílet Progress MS-26'''
| datum přístupu = 2024-02-29
| jazyk = en-US
}}</ref> o celkové délce 8 dní.


1. března – První výstup do vesmíru z čínské [[Vesmírná stanice Tchien-kung|Vesmírné stanice Tchien-kung]] v roce 2024 uskutečnili kosmonauti [[Tchang Chung-po]] a [[Ťiang Sin-lin]]. Během 7 hodin a 52 minut pobytu mimo vnitřní prostory stanice dokončili opravu solárních panelů zahájenou v prosinci 2023.<ref>{{Citace elektronického periodika
1. března – První výstup do vesmíru z čínské [[Vesmírná stanice Tchien-kung|Vesmírné stanice Tchien-kung]] v roce 2024 uskutečnili kosmonauti [[Tchang Chung-po]] a [[Ťiang Sin-lin]]. Během 7 hodin a 52 minut pobytu mimo vnitřní prostory stanice dokončili opravu solárních panelů zahájenou v prosinci 2023.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 64: Řádek 60:
| datum vydání = 2024-03-03
| datum vydání = 2024-03-03
| datum přístupu = 2024-03-06
| datum přístupu = 2024-03-06
}}</ref>
}}</ref>

'''4. března – start SpaceX Crew-8 (Matthew Dominick, Michael Barratt, Jeanette Eppsová, Alexandr Grebjonkin)'''

'''5. března – přílet SpaceX Crew-8 (Matthew Dominick, Michael Barratt, Jeanette Eppsová, Alexandr Grebjonkin)'''


'''11. března – odlet SpaceX Crew-7 (Stephen Bowen, Warren Hoburg, Sultan Al Neyadi, Andrej Feďajev)'''
'''4. března – start SpaceX Crew-8 (Matthew Dominick, Michael Barratt, Jeanette Eppsová, Alexandr Grebjonkin) (+ připojení k ISS''' '''5. března)'''


'''12. března – přistání SpaceX Crew-7 (Stephen Bowen, Warren Hoburg, Sultan Al Neyadi, Andrej Feďajev)'''
'''11. března – odlet SpaceX Crew-7 (Stephen Bowen, Warren Hoburg, Sultan Al Neyadi, Andrej Feďajev) (+ připojení k ISS''' '''12. března)'''


14. března – Společnost SpaceX provedla [[Starship Integrated Flight Test 3|třetí testovací let]] sestavy kosmické lodi [[Starship (SpaceX)|Starship]] a nosné rakety [[Starship (SpaceX)#Super Heavy|Super Heavy]]. Obě součásti splnily většinu cílů mise, přestože nosič se rozpadl při pokusu o přistání na mořskou hladinu a kosmická loď po necelých 50 minutách letu během vstupu do atmosféry.<ref name=":5">{{Citace elektronické monografie
14. března – Společnost SpaceX provedla [[Starship Integrated Flight Test 3|třetí testovací let]] sestavy kosmické lodi [[Starship (SpaceX)|Starship]] a nosné rakety [[Starship (SpaceX)#Super Heavy|Super Heavy]]. Obě součásti splnily většinu cílů mise, přestože nosič se rozpadl při pokusu o přistání na mořskou hladinu a kosmická loď po necelých 50 minutách letu během vstupu do atmosféry.<ref name=":5">{{Citace elektronické monografie
Řádek 83: Řádek 75:
}}</ref>
}}</ref>


18. března – Americký astronaut [[Thomas Stafford]] zemřel ve věku 93 let. Mezi roky 1965 až 1969 absolvoval 3 kosmické lety v lodích Gemini a Apollo, ale na [[Měsíc]] se nedostal. V roce 1975 uzavřel kariéru jako člen americké posádky historického společného letu [[Sojuz-Apollo]]. Ve vesmíru prožil celkem 21 dní.<ref>{{Citace elektronické monografie
'''21. března – start SpaceX CRS-30'''
| příjmení = Lewis
| jméno = Russel
| titul = NASA astronaut Tom Stafford, famed for U.S.-Soviet orbital handshake, has died at 93
| url = https://www.npr.org/2024/03/18/511919556/nasa-apollo-astronaut-tom-stafford-soyuz-diedz
| datum vydání = 2024-03-18
| datum přístupu = 2024-03-18
| jazyk = en
}}</ref>


'''23. března – přílet SpaceX CRS-30'''
'''21. března – start SpaceX CRS-30 (+ připojení k ISS''' '''23. března)'''


'''23. března – start Sojuz MS-25 (Oleg Novickij, Marina Vasilevská, Tracey Caldwellová Dysonová)'''
'''23. března – start Sojuz MS-25 (Oleg Novickij, Marina Vasilevská, Tracey Caldwellová Dysonová) (+ připojení k ISS''' '''25. března)'''


'''25. března – přílet Sojuz MS-25 (Oleg Novickij, Marina Vasilevská, Tracey Caldwellová Dysonová)'''
'''6. dubna – odlet Sojuz MS-24 (+ přistání téhož dne), začátek Expedice 71'''


9. dubna – Sovětský kosmonaut [[Vladimir Aksjonov]] zemřel ve věku 89 letech. Absolvoval dvě mise v kosmických lodích [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]], ve vesmíru strávil 12 dní.<ref>{{Citace elektronického periodika
'''6. dubna – odlet Sojuz MS-24 (+ přistání), začátek Expedice 71'''
| titul = Биография космонавта, дважды Героя Советского Союза Владимира Аксенова
| periodikum = TASS
| odkaz na periodikum = TASS
| url = https://tass.ru/info/20494761
| datum_vydání = 2024-04-09
| jazyk = ru
| datum_přístupu = 2024-04-09
}}</ref>

19. dubna – Měsíc před svými 73. narozeninami zemřel první a dosud i poslední syrský kosmonaut [[Muhammed Ahmad Fáris]]. V roce 1987 absolvoval jediný kosmický let, při němž ho loď [[Sojuz TM-3]] dopravila na sovětskou vesmírnou stanici [[Mir]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Cosmonaut Muhammed Faris, first Syrian in space, dies at 72
| periodikum = collectSPACE.com
| url = http://www.collectspace.com/news/news-041924a-syrian-cosmonaut-muhammed-faris-obituary.html
| datum vydání = 2024-04-19
| datum přístupu = 2024-04-20
}}</ref>


25. dubna – Ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub podnikli 4 hodiny a 36 minu trvající [[Výstup do vesmíru|výstup do volného prostoru]], při němž provedli na vnějším povrchu [[Ruský orbitální segment|ruského orbitálního segmentu ISS]] instalaci technických zařízení a experimentů a odebrali vzorky z již probíhajících testů. Kononěnko byl mimo stanici posedmé, Čub podruhé.<ref>{{Citace elektronického periodika
25. dubna – Ruští kosmonauti [[Oleg Kononěnko]] a [[Nikolaj Čub]] podnikli 4 hodiny a 36 minu trvající [[Výstup do vesmíru|výstup do volného prostoru]], při němž provedli na vnějším povrchu [[Ruský orbitální segment|ruského orbitálního segmentu ISS]] instalaci technických zařízení a experimentů a odebrali vzorky z již probíhajících testů. Kononěnko byl mimo stanici posedmé, Čub podruhé.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Garcia
| příjmení = Garcia
| jméno = Mark
| jméno = Mark
Řádek 104: Řádek 120:
}}</ref>
}}</ref>


'''25. dubna – start Šen-čou 18 (Jie Kuang-fu, Li Cchung, Li Kuang-su) (+ připojení)'''
'''25. dubna – start Šen-čou 18 (Jie Kuang-fu, Li Cchung, Li Kuang-su) (+ připojení téhož dne)'''


'''30. dubna – odlet SpaceX CRS-30 (+ zánik)'''
'''30. dubna – odlet SpaceX CRS-30 (+ zánik téhož dne)'''


2. května – Posádka [[SpaceX Crew-8]] přesunula svou loď '''z předního na horní port''' modulu Harmony, čímž dostupnější přední port uvolnila pro přílet kosmické lodi Starliner při nadcházejícím testovacím letu s posádkou.<ref>{{Citace elektronického periodika
2. května – Posádka [[SpaceX Crew-8]] přesunula svou loď '''z předního na horní port''' modulu Harmony, čímž dostupnější přední port uvolnila pro přílet kosmické lodi Starliner při nadcházejícím testovacím letu s posádkou.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 119: Řádek 135:
}}</ref>
}}</ref>


'''28. května – odlet Progress MS-25 (+ zánik)'''
'''28. května – odlet Progress MS-25 (+ zánik téhož dne)'''


28. května – Dosud nejdelší čínský výstup do volného prostoru ze stanice [[Vesmírná stanice Tchien-kung|TSS]] podnikli kosmonauti [[Jie Kuang-fu]] a [[Li Kuang-su]]. Trval 8 hodin a 23 a dvojice při něm na modul ''[[Meng-tchien (modul vesmírné stanice)|Meng-tchien]]'' nainstalovala ochranné prvky pro ochranu povrchových vedení a technologií proti [[Kosmické smetí|kosmickému odpadu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
28. května – Dosud nejdelší čínský výstup do volného prostoru ze stanice [[Vesmírná stanice Tchien-kung|TSS]] podnikli kosmonauti [[Jie Kuang-fu]] a [[Li Kuang-su]]. Trval 8 hodin a 23 a dvojice při něm na modul ''[[Meng-tchien (modul vesmírné stanice)|Meng-tchien]]'' nainstalovala ochranné prvky pro ochranu povrchových vedení a technologií proti [[Kosmické smetí|kosmickému odpadu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 130: Řádek 146:
}}</ref>
}}</ref>


'''30. května – start Progress MS-27'''
'''30. května – start Progress MS-27 (+ připojení k ISS''' '''1. června)'''

'''1. června – přílet Progress MS-27'''


4. června – Ruský kosmonaut [[Oleg Kononěnko]] se stal prvním člověkem v historii, který během svých kosmických letů '''strávil ve vesmíru 1000 dní'''.<ref>{{Citace elektronického periodika
4. června – Ruský kosmonaut [[Oleg Kononěnko]] se stal prvním člověkem v historii, který během svých kosmických letů '''strávil ve vesmíru 1000 dní'''.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 143: Řádek 157:
| jazyk = en-US
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2024-06-05
| datum přístupu = 2024-06-05
}}</ref>
}}</ref>


5. června – Z kosmodromu [[Cape Canaveral Space Force Station|CCSFS]] na Floridě napotřetí odstartovala kosmická loď [[Boeing CST-100 Starliner|Starliner]] ''Calypso'' k první testovací misi s lidmi na palubě. Posádku letu [[Boeing Crew Flight Test]] (Boeing CFT) tvořili [[Barry Wilmore]] a [[Sunita Williamsová]].<ref>{{Citace elektronického periodika
5. června – Z kosmodromu [[Cape Canaveral Space Force Station|CCSFS]] na Floridě napotřetí odstartovala kosmická loď [[Boeing CST-100 Starliner|Starliner]] ''Calypso'' k první testovací misi s lidmi na palubě. Posádku letu [[Boeing Crew Flight Test]] (Boeing CFT) tvořili [[Barry Wilmore]] a [[Sunita Williamsová]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 173: Řádek 187:
| jazyk = en-US
| jazyk = en-US
}}</ref>
}}</ref>

7. června – Při havárii letadla, které sám pilotoval, zahynul ve věku 90 let americký astronaut [[William Anders]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = William Anders, Apollo 8 astronaut known for Earthrise photo, dies in plane crash
| periodikum = The Guardian
| url = https://www.theguardian.com/science/article/2024/jun/07/apollo-8-astronaut-william-anders-dead
| datum_vydání = 2024-06-08
| issn = 0261-3077
| datum_přístupu = 2024-06-08
}}</ref> Při svém jediném, šestidenním kosmickém letu byl koncem roku 1968 členem posádky Apolla 8, která jako první doletěla k Měsíci a desetkrát ho obkroužila. Anders přitom pořídil slavnou fotografii [[Východ Země|''Východ Země'']].


12. června – Ve věku 82 let zemřel ruský kosmonaut [[Vjačeslav Zudov]]. Svůj jediný kosmický let, kvůli neúspěšnému připojení ke stanici [[Saljut 5]] pouze dvoudenní, absolvoval v roce 1976.<ref>{{Citace elektronického periodika
12. června – Ve věku 82 let zemřel ruský kosmonaut [[Vjačeslav Zudov]]. Svůj jediný kosmický let, kvůli neúspěšnému připojení ke stanici [[Saljut 5]] pouze dvoudenní, absolvoval v roce 1976.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 226: Řádek 249:
}}</ref>
}}</ref>


3. července – Již 3. letošní a celkem 16. čínský výstup z [[Vesmírná stanice Tchien-kung|TSS]] uskutečnili čínští kosmonauté [[Jie Kuang-fu]] a [[Li Cchung]].<ref>{{Citace elektronického periodika
3. července – Již 3. letošní a celkem 16. čínský výstup z [[Vesmírná stanice Tchien-kung|TSS]] uskutečnili čínští kosmonauti [[Jie Kuang-fu]] a [[Li Cchung]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Václavík
| příjmení = Václavík
| jméno = Michal
| jméno = Michal
Řádek 234: Řádek 257:
| datum vydání = 2024-07-03
| datum vydání = 2024-07-03
| datum přístupu = 2024-07-09
| datum přístupu = 2024-07-09
}}</ref> Na modul [[Wen-tchien (modul vesmírné stanice)|''Wen-tchien'']] během šesitapůlhodinové aktivity umístili podobné ochranné prvky přes kosmickým smetím, jakých se už 28. května dostalo modulu ''[[Meng-tchien (modul vesmírné stanice)|Meng-tchien]].''<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Na modul [[Wen-tchien (modul vesmírné stanice)|''Wen-tchien'']] během šesti a půl hodiny umístili podobné ochranné prvky přes kosmickým smetím, jakými byl už 28. května vybaven modul ''[[Meng-tchien (modul vesmírné stanice)|Meng-tchien]].''<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Jones
| příjmení = Jones
| jméno = Andrew
| jméno = Andrew
Řádek 252: Řádek 275:
}}</ref>
}}</ref>


12. července – Pomocí robotické ruky [[Canadarm2|Canadarm]] 2 a pozemního personálu oddělila posádka ISS od stanice nákladní loď [[Cygnus NG-20]] naplněnou 3&nbsp;340 kg odpadu, která se poté vlastními silami vzdálila.<ref>{{Citace elektronického periodika
12. července – Pomocí robotické ruky [[Canadarm2|Canadarm]]2 a pozemního personálu oddělila posádka ISS od stanice nákladní loď [[Cygnus NG-20]] naplněnou 3&nbsp;340 kg odpadu, která se poté vlastními silami vzdálila.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = McDowell
| příjmení = McDowell
| jméno = Jonathan
| jméno = Jonathan
Řádek 262: Řádek 285:
}}</ref>
}}</ref>


12. července – Při startu s jednou ze sad satelitů datové sítě <u>Starlink</u> selhal 2. stupeň nosné rakety Falcon 9, což vyvolalo vyšetřování Federálního úřadu pro letectví ohledně bezpečnosti nosiče, včetně pozastavení jeho letů. V ohrožení se tak ocitly nejbližší termíny programů letů s posádkou – starty soukromé mise Polaris Dawn (plánovaný na konec července 2024), nákladní lodi Cygnus NG-21 (začátek srpna) a mise SpaceX Crew-9 s posádkou pro nadcházející půlroční Expedici 72 na ISS.<ref>{{Citace elektronické monografie
12. července – Při startu s jednou ze sad satelitů datové sítě [[Starlink]] selhal 2. stupeň nosné rakety [[Falcon 9]], což vyvolalo vyšetřování [[Federal Aviation Administration|Federálního úřadu pro letectví]] ohledně bezpečnosti nosiče a pozastavení jeho letů. V ohrožení se tak ocitly nejbližší termíny programů letů s posádkou – starty soukromé mise [[Polaris Dawn]] (plánovaný na konec července 2024), nákladní lodi [[Cygnus NG-21]] (začátek srpna) a mise [[SpaceX Crew-9]] s posádkou pro nadcházející půlroční [[Expedice 72|Expedici 72]] na ISS.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Foust
| příjmení = Foust
| jméno = Jeff
| jméno = Jeff

Verze z 14. 7. 2024, 16:59



Např. ATV: Vyřešit, způsob spojení s enwiki, když není ekvivalentní czwiki stránka jednotlivých letů, ale jen jejich souhrn na stránce projektu (asi přesměrující stránkou, která se zaregistruje jako ekvivalent)

Podobně udělat přesměrování z Apollo (kosmický program) na Program Apollo (aby se nabízel. když ho někdo hledá)

Link na seznam aktuálních + počet lidí na orbitě

Obsah: starty a přistání/zániky osobních a nákladních lodi, modulů vesmírných stanic a relevantních raket, jejich připojení/odpojení k vesmírným stanicím, EVAs (i neuskutečněné), rekordy astronautů/kosmonautů a kosmických lodí a raket, úmrtí astronautů/kosmonautů, mimořádné situace (poruchy, závady, vyhýbání), jmenování velitelů ISS, představení skupin astronautů

2024 v kosmonautice

Kolik bylo startů a neúspěšných nebo testovacích pokusů. Čeho letělo nejvíc.

Pilotované kosmické lety

Související informace naleznete také na stránce Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů.

1. ledna – Na přelomu let 2023 a 2024 na oběžné dráze kolem Země pobývalo x kosmonautů a astronautů, kteří tam přiletěli tak a tak. Ajejich mise na ISS a TSS podporovalo x nákladních lodí.

9. ledna – zánik Cygnus NG-19 (od stanice odpojen 22. prosince 2023)

12. ledna – odlet Tchien-.čou 6

17. ledna – start Tchien-čou 7 (+ připojení téhož dne)

19. ledna – zánik Tchien-čou 6

18. ledna – start Axiom 3 (Michael López-Alegría, Walter Villadei, Alper Gezeravci, Marcus Wandt) (+ připojení téhož dne)

30. ledna – start Cygnus NG-20 (+ připojení 1. února)

4. února – Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko při svém pobytu na ISS vyrovnal rekordní čas celkové doby trvání kosmických letů jednotlivce. Dosavadní rekord v délce 878 dní, 11 hodin a 30 minut ustavil svým pátým letem v roce 2015 další ruský kosmonaut Gennadij Padalka.[1]

7. února – odlet Axiom Mission 3 (+ přistání 9. února)

13. února – odlet Progress MS-24 (+ zánik téhož dne)

15. února – start Progress MS-26 (+ připojení k ISS 17. února)

27. února – Americký astronaut a bývalý ředitel NASA Richard Truly zemřel ve věku 86 let. V letech 1981 a 1983 absolvoval dva z raných letů raketoplánů Space Shuttle[2] o celkové délce 8 dní.

1. března – První výstup do vesmíru z čínské Vesmírné stanice Tchien-kung v roce 2024 uskutečnili kosmonauti Tchang Chung-po a Ťiang Sin-lin. Během 7 hodin a 52 minut pobytu mimo vnitřní prostory stanice dokončili opravu solárních panelů zahájenou v prosinci 2023.[3]

4. března – start SpaceX Crew-8 (Matthew Dominick, Michael Barratt, Jeanette Eppsová, Alexandr Grebjonkin) (+ připojení k ISS 5. března)

11. března – odlet SpaceX Crew-7 (Stephen Bowen, Warren Hoburg, Sultan Al Neyadi, Andrej Feďajev) (+ připojení k ISS 12. března)

14. března – Společnost SpaceX provedla třetí testovací let sestavy kosmické lodi Starship a nosné rakety Super Heavy. Obě součásti splnily většinu cílů mise, přestože nosič se rozpadl při pokusu o přistání na mořskou hladinu a kosmická loď po necelých 50 minutách letu během vstupu do atmosféry.[4]

18. března – Americký astronaut Thomas Stafford zemřel ve věku 93 let. Mezi roky 1965 až 1969 absolvoval 3 kosmické lety v lodích Gemini a Apollo, ale na Měsíc se nedostal. V roce 1975 uzavřel kariéru jako člen americké posádky historického společného letu Sojuz-Apollo. Ve vesmíru prožil celkem 21 dní.[5]

21. března – start SpaceX CRS-30 (+ připojení k ISS 23. března)

23. března – start Sojuz MS-25 (Oleg Novickij, Marina Vasilevská, Tracey Caldwellová Dysonová) (+ připojení k ISS 25. března)

6. dubna – odlet Sojuz MS-24 (+ přistání téhož dne), začátek Expedice 71

9. dubna – Sovětský kosmonaut Vladimir Aksjonov zemřel ve věku 89 letech. Absolvoval dvě mise v kosmických lodích Sojuz, ve vesmíru strávil 12 dní.[6]

19. dubna – Měsíc před svými 73. narozeninami zemřel první a dosud i poslední syrský kosmonaut Muhammed Ahmad Fáris. V roce 1987 absolvoval jediný kosmický let, při němž ho loď Sojuz TM-3 dopravila na sovětskou vesmírnou stanici Mir.[7]

25. dubna – Ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub podnikli 4 hodiny a 36 minu trvající výstup do volného prostoru, při němž provedli na vnějším povrchu ruského orbitálního segmentu ISS instalaci technických zařízení a experimentů a odebrali vzorky z již probíhajících testů. Kononěnko byl mimo stanici posedmé, Čub podruhé.[8]

25. dubna – start Šen-čou 18 (Jie Kuang-fu, Li Cchung, Li Kuang-su) (+ připojení téhož dne)

30. dubna – odlet SpaceX CRS-30 (+ zánik téhož dne)

2. května – Posádka SpaceX Crew-8 přesunula svou loď z předního na horní port modulu Harmony, čímž dostupnější přední port uvolnila pro přílet kosmické lodi Starliner při nadcházejícím testovacím letu s posádkou.[9]

28. května – odlet Progress MS-25 (+ zánik téhož dne)

28. května – Dosud nejdelší čínský výstup do volného prostoru ze stanice TSS podnikli kosmonauti Jie Kuang-fu a Li Kuang-su. Trval 8 hodin a 23 a dvojice při něm na modul Meng-tchien nainstalovala ochranné prvky pro ochranu povrchových vedení a technologií proti kosmickému odpadu.[10]

30. května – start Progress MS-27 (+ připojení k ISS 1. června)

4. června – Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko se stal prvním člověkem v historii, který během svých kosmických letů strávil ve vesmíru 1000 dní.[11]

5. června – Z kosmodromu CCSFS na Floridě napotřetí odstartovala kosmická loď Starliner Calypso k první testovací misi s lidmi na palubě. Posádku letu Boeing Crew Flight Test (Boeing CFT) tvořili Barry Wilmore a Sunita Williamsová.[12] Poprvé v historii tak nastala situace, že ve vesmíru současně byly 4 různé typy kosmických lodí určených pro přepravu lidí – vedle Starlineru také americký Crew Dragon společnosti SpaceX a ruský Sojuz připojené k Mezinárodní vesmírné stanici a čínská Šen-čou připojená k Vesmírné stanici Tchien-kung.

6. června – SpaceX provedla hodinový 4. testovací let sestavy své rakety Super Heavy s kosmickou lodí Starship. Obě součásti i přes dílčí problémy splnily, co se od nich očekávalo – řízeně přistály na mořské hladině, Starship navíc úspěšně proletěla z vesmíru zpět atmosférou.[13]

6. června – Kosmická loď Starliner Calypso na misi Boeing CFT se – byť se zpožděním kvůli řešení problému s manévrovacími motory – připojila k Mezinárodní vesmírné stanici.[14]

7. června – Při havárii letadla, které sám pilotoval, zahynul ve věku 90 let americký astronaut William Anders.[15] Při svém jediném, šestidenním kosmickém letu byl koncem roku 1968 členem posádky Apolla 8, která jako první doletěla k Měsíci a desetkrát ho obkroužila. Anders přitom pořídil slavnou fotografii Východ Země.

12. června – Ve věku 82 let zemřel ruský kosmonaut Vjačeslav Zudov. Svůj jediný kosmický let, kvůli neúspěšnému připojení ke stanici Saljut 5 pouze dvoudenní, absolvoval v roce 1976.[16]

13. června – Kvůli problému s nekomfortem ve skafandru byl na ISS odložen výstup do vesmíru, který měli podniknout astronauti Tracy Caldwellová Dysonová a Matthew Dominick.[17]

13. června – Ministr dopravy ČR Martin Kupka řekl médiím, že Česko využije nabídky vyslat svého kosmonauta na Mezinárodní vesmírnou stanici. Záložní pilot ESA Aleš Svoboda by mohl letět už příští rok.[18]

24. června – Američtí astronauti ani napodruhé nepodnikli výstup do vesmíru. Tracy Caldwellová Dysonová a Michael Barratt sice strávili půl hodiny ve vakuu, ale neopustili přechodovou komoru kvůli úniku chladicí kapaliny z jednoho z jejich skafandrů.[19]

27. června – Všichni členové posádky ISS se zhruba na hodinu uchýlili do svých kosmických lodí kvůli hrozícímu kontaktu stanice s tříští ze starší ruské družice Resurs-P1, z níž se nedlouho předtím na oběžné dráze uvolnilo na více než 100 úlomků.[20]

3. července – Již 3. letošní a celkem 16. čínský výstup z TSS uskutečnili čínští kosmonauti Jie Kuang-fu a Li Cchung.[21] Na modul Wen-tchien během šesti a půl hodiny umístili podobné ochranné prvky přes kosmickým smetím, jakými byl už 28. května vybaven modul Meng-tchien.[22]

10. července – Ve věku necelých 92 let zemřel americký astronaut Joseph Engle. Kvůli zkrácení programu Apollo mu unikl let na Měsíc, ale poté absolvoval dva kosmické lety v raketoplánu Space Shuttle.[23]

12. července – Pomocí robotické ruky Canadarm2 a pozemního personálu oddělila posádka ISS od stanice nákladní loď Cygnus NG-20 naplněnou 3 340 kg odpadu, která se poté vlastními silami vzdálila.[24]

12. července – Při startu s jednou ze sad satelitů datové sítě Starlink selhal 2. stupeň nosné rakety Falcon 9, což vyvolalo vyšetřování Federálního úřadu pro letectví ohledně bezpečnosti nosiče a pozastavení jeho letů. V ohrožení se tak ocitly nejbližší termíny programů letů s posádkou – starty soukromé mise Polaris Dawn (plánovaný na konec července 2024), nákladní lodi Cygnus NG-21 (začátek srpna) a mise SpaceX Crew-9 s posádkou pro nadcházející půlroční Expedici 72 na ISS.[25]

__________________________________________

Kategorizovat jako Kosmonautika v roce 2024 a 2024 v kosmonautice|Kosmonautika

Odkazy

Reference

  1. ↑ Michal Václavík na platformě X. X.com [online]. 2023-12-15 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ NASA Honors Life of Former Administrator, Astronaut Richard Truly - NASA [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. Kosmonauti Tchang Chung-po a Ťiang Sin-lin provedli výstup do volného kosmického prostoru z paluby čínské kosmické stanice.... X.com [online]. 2024-03-03 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ SpaceX. Starship's Third Flight Test [online]. SpaceX, 2024-03-14 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ LEWIS, Russel. NASA astronaut Tom Stafford, famed for U.S.-Soviet orbital handshake, has died at 93 [online]. 2024-03-18 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Биография космонавта, дважды Героя Советского Союза Владимира Аксенова. TASS [online]. 2024-04-09 [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. (rusky) 
  7. ↑ Cosmonaut Muhammed Faris, first Syrian in space, dies at 72. collectSPACE.com [online]. 2024-04-19 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ GARCIA, Mark. Cosmonauts Complete Spacewalk to Install Hardware, Science. blogs.nasa.gov [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ GARCIA, Mark. Dragon Moves to New Port, Makes Way for Starliner. blogs.nasa.gov [online]. 2024-05-02 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Shenzhou-18 crew members complete first spacewalk. english.spacechina.com [online]. China Aerospace and Technology Corporation, 2024-05-28 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ GARCIA, Author Mark. Spacewalk Preps Continue as Cosmonaut Reaches Milestone. blogs.nasa.gov [online]. 2024-06-04 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Liftoff! NASA’s Boeing Crew Flight Test Heads to Space Station – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. 2024-06-05 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ FOUST, Jeff. Starship survives reentry during fourth test flight [online]. 2024-06-06 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ FOUST, Jeff. Starliner docks with International Space Station on crewed test flight [online]. 2024-06-06 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ William Anders, Apollo 8 astronaut known for Earthrise photo, dies in plane crash. The Guardian [online]. 2024-06-08 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. 
  16. ↑ На военном кладбище в Мытищах прошло прощание с командиром "Союза-23". TASS [online]. 2024-06-14 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. (rusky) 
  17. ↑ GRAF, Abby. Spacewalk Postponed Due to Spacesuit Discomfort Issue. blogs.nasa.gov [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ PRIMA, F. T. V. EXKLUZIVNĚ: Česko bude mít druhého astronauta. Kdo se vydá v Remkových stopách a poletí do vesmíru?. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. 
  19. ↑ GARCIA, Mark. Spacewalk Cancelled Due to Spacesuit Cooling Unit Water Leak. blogs.nasa.gov [online]. 2024-06-24 [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ HOWELL, Elizabeth. ISS astronauts take shelter in Boeing Starliner and other return spacecraft after June 26 satellite breakup. Space.com [online]. 2024-06-27 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. Kosmonauti Jie Kuang-fu a Li Cchung uskutečnili výstup do volného kosmického prostoru z paluby čínské kosmické stanice.. X.com [online]. 2024-07-03 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. 
  22. ↑ JONES, Andrew. Chinese astronauts install space-junk shielding on Tiangong space station (video). Space.com [online]. 2024-07-05 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ NASA Remembers Retired Astronaut, US Air Force Pilot Joe Engle - NASA [online]. [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ MCDOWELL, Jonathan. The Cygnus NG-20 cargo ship was unberthed from the Unity module at 0800 UTC Jul 12 and released into orbit at 1101 UTC. X.com [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. 
  25. ↑ FOUST, Jeff. Starlink satellites lost on Falcon 9 upper stage failure [online]. 2024-07-12 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Martin_Fuk/Pískoviště&oldid=24090596“