Švábský kraj: Porovnání verzí

	; znak
Geografie	; Švábský kraj v rámci Svaté říše římské
	; Švábský kraj v rámci Svaté říše římské
Hlavní město	Ulm
Rozloha	34 314 km² (rok 1801)
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Němci
Jazyky	němčina
	Státní útvar
Státní zřízení	říšský kraj
Mateřská; země	Svatá říše římská
	Státní útvary a území
	Švábský spolek
	Rýnský spolek

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 29. 3. 2024, 19:32

Švábský kraj, resp. Švábský říšský kraj (německy Schwäbischer Reichskreis, latinsky Circulus Suevicus), byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v l. 1500-1806 a rozkládal se v jihozápadní části dnešního Německa, přibližně v místech nynější (2018) spolkové země Bádensko-Württembersko. Kraj, stejně jako celá tato oblast Svaté říše římské, byl ze všech říšských krajů a ze všech součástí říše politicky nejroztříštěnější a tvořilo jej dohromady zhruba 100 krajských stavů. Konfesijně byl kraj sice smíšený, ale katoličtí stavové měli v kraji po celou dobu jeho trvání jednoznačnou převahu. V polovině 16. století ztratil kraj svá území na teritoriu Švýcarského spříseženství. Kraj obecně platil za stoupence císařské politiky v říši a patřil spolu s Franckým krajem k nejdisciplinovanějším v placení říšské berně a v odvodu rekrutů do říšské armády. Krajský sněm se scházel v Ulmu, pouze r. 1522 se sešel v Esslingenu.

Členové kraje

Krajské stavy se dělily do pěti kurií (lavic): duchovních a světských knížat, prelátů, hrabat a pánů a říšských měst.

Lavice duchovních knížat

Lavice světských knížat

Vévodství Württemberg a Teck
Markrabství Bádensko-Baden
Markrabství Bádensko-Durlach
Markrabství Bádensko-Hachberg
Okněžněné hrabství Hohenzollernsko-Hechingen (od r. 1623)
Hrabství Hohenzollernsko-Sigmaringen (od r. 1623)
Konvent Lindau
Konvent Buchau
Thengenské okněžněné hrabství (od r. 1665)
Fürstenberské okněžněné hrabství (od r. 1671)
Hrabství Oettingen (od r. 1674)
Klettgavské okněžněné lankrabství (od r. 1698)
Lichtenštejnské knížectví (od r. 1719)

Lavice prelátů

Salemské (Salmannsweilerské) opatství
Weingartenské opatství
Ochsenhausenské okněžněné opatství
Elchingenské opatství
Opatství Irsee
Ursberská kanonie
Opatství Kaisheim (Kaisersheim)
Roggenburská kanonie
Kanonie Rot an der Rot
Kanonie Weißenau
Schussenriedská kanonie
Marchtalská kanonie
Petershausenské opatství
Wettenhausenské proboštství
Zwiefaltenské opatství
Opatství Gengenbach
Neresheimské opatství
Klášter Heggbach
Klášter Guttenzell
Klášter Rottenmünster
Klášter Baindt
Klášter Söflingen
Svatojiřské opatství v Isny
Reichenavské opatství
Svatoblažejské opatství (St. Blasien, od r. 1662)
Svatopetrské opatství ve Schwarzwaldu
Opatství Schuttern
Opatství Königsbronn
Opatství Maulbronn
Opatství Všech svatých (Allerheiligen) v Schaffhausenu
Opatství Disentis
Einsiedelnské opatství
Kreuzlingenská kanonie
Opatství Pfäffers
Svatojanské opatství v Toggenburgu
Svatojiřské opatství ve Steinu am Rhein

Lavice hrabat a pánů

Bailiva "Alsasko a Burgundsko" Německých rytířů
Stühlingenské lankrabství
Lankrabství Baar
Hrabství Wiesensteig
Hausenské panství
Panství Mößkirch
Hrabství Tettnang a Argen
Hrabství Oettingen
Hrabství Friedberg-Scheer
Hrabství Königsegg a panství Aulendorf
Hrabství Rothenfels a panství Staufen
Hrabství Zeil a Trauchburg, panství Wurzach a Marstetten
Hrabství Wolfegg a panství Waldsee
Panství Mindelheim a Schwabegg
Panství Gundelfingen
Ebersteinské hrabství
Panství Nordendorf a Glött (od r. 1563)
Panství Kirchheim a Mickhausen (od r. 1563)
Panství Babenhausen a Boos (od r. 1563)
Hrabství Kirchberg a panství Weißenhorn (od r. 1563)
Hrabství Hohenems s říšskou kurií Lustenau
Panství Justingen
Hrabství Bonndorf (od r. 1662)
Panství Eglofs (od r. 1662)
Hrabství Thannhausen (od r. 1677)
Hrabství Hohengeroldsegg
Panství Eglingen (od r. 1555)
Okněžněné hrabství Dettensee (1698 - 1734)
Hrabství Sickingen (od r. 1792)
Hrabství Hohenzollernsko-Hechingen (do r. 1623, poté okněžněno a v kurii knížat)
Hrabství Hohenzollernsko-Sigmaringen (do r. 1623, pak v kurii knížat)
Thengenské hrabství (do r. 1522, znovu od r. 1665 v kurii knížat)
Klettgavské lankrabství (do r. 1698, poté okněžněno a v kurii knížat)
Hrabství Oettingen (do r. 1674, poté v kurii knížat)
Hrabata Löwenstein-Wertheim (personalisté)
Falckrabí z Tübingenu (personalisté, do r. 1630)
Hrabata z Brandisu (personalisté, do r. 1512)
Svobodní páni ze Staufenu (personalisté, do r. 1602)
Svobodní páni z Hewenu (personalisté, do r. 1570)
Svobodní páni Paumgartnerové (personalisté, do r. 1726)

Lavice říšských měst

Odkazy

Literatura

DOTZAUER, Winfried: Die deutschen Reichskreise in der Verfassung des alten Reiches und ihr Eigenleben. 1500–1806. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1989, ISBN 3-534-04139-9 částečně dostupný online
NÜSKE, Gerd Friedrich, Reichskreise und Schwäbische Kreisstände um 1800, příloha k Historischer Atlas von Baden-Württemberg, Kommission für geschichtliche Landeskunde in Baden-Württemberg, Stuttgart, 1978, 7. vydání, 28. stran dostupné online (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Švábský kraj na Wikimedia Commons
Seznam členů a stavů Říšských krajů (anglicky)
Mapa Švábského kraje k r. 1800 v Historischer Atlas von Baden-Württemberg
Říšská matrika z r. 1532 na Wikizdrojích (německy)

@@ Řádek 99: / Řádek 99: @@
 * [[Soubor:Wolleber Chorographia Mh6-1 0062 Wappen.jpg|25px]] [[Klášter Maulbronn|Opatství Maulbronn]]
 * Opatství Všech svatých (''Allerheiligen'') v [[Schaffhausen]]u
-* [[Soubor:Disentis Muster wappen.svg|25px]] Opatství Disentis
+* [[Soubor:CHE Disentis Muster COA.svg|25px]] Opatství Disentis
 * [[Soubor:Einsiedeln-Abbey-coat of arms.svg|25px]] [[Klášter Einsiedeln|Einsiedelnské opatství]]
 * [[Soubor:Kreuzlin.GIF|25px]] Kreuzlingenská kanonie