Perečín: Porovnání verzí
drobnosti dle uk.wiki |
rozš. značka: odkazy na rozcestníky |
||
| Řádek 35: | Řádek 35: | ||
| název statistického celku = |
| název statistického celku = |
||
}} |
}} |
||
'''Perečín''' ({{Vjazyce|uk}} a {{Vjazyce2|rue|Перечин|Perečyn}}; {{Vjazyce2|hu|Perecseny}}; {{Vjazyce2|sk|Perečín nebo Perečany}}, ojediněle {{vjazyce2|de|Perezindorf}}) je město v [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] na západní [[Ukrajina|Ukrajině]]. Leží na řece [[Uh]], poblíž hranic se [[Slovensko|Slovenskem]]. První zmínka pochází z roku [[1427]], status města má však teprve od roku [[2004]]. Perečín je součástí [[okres Užhorod|okresu Užhorod]], do července 2020 byl centrem zaniklého [[Okres Perečín|okresu Perečín]]. Má kolem 7 000 obyvatel. |
'''Perečín''' ({{Vjazyce|uk}} a {{Vjazyce2|rue|Перечин|Perečyn}}; {{Vjazyce2|hu|Perecseny}}; {{Vjazyce2|sk|Perečín nebo Perečany}}, ojediněle {{vjazyce2|de|Perezindorf}}) je město v [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] na západní [[Ukrajina|Ukrajině]]. Leží na řece [[Uh]], poblíž hranic se [[Slovensko|Slovenskem]]. Městem protéká říčka [[Vulšava]], která se vlévá do [[Už]]e. |
||
První zmínka pochází z roku [[1427]], status města má však teprve od roku [[2004]]. Perečín je součástí [[okres Užhorod|okresu Užhorod]], do července 2020 byl centrem zaniklého [[Okres Perečín|okresu Perečín]]. Má kolem 7 000 obyvatel. |
|||
== Historie == |
== Historie == |
||
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1427]], do roku 1918 patřil v rámci Habsburské monarchie k [[Zalitavsko|Zalitavsku]] (v [[Užská župa|Užské župě]]). Na tehdejší poměry se jednalo o nemalé sídlo, život zde byl ale těžký. Na přelomu [[17. století|17.]] a [[18. století]] Perečín postihlo několik pohrom, např. hladomor hned v první dekádě 18. století. Rakócziho povstání situaci nezlepšilo. Výsledkem byl pokles obyvatel, kdy zde zůstalo žít jen několik málo rodin. |
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1427]], do roku 1918 patřil v rámci Habsburské monarchie k [[Zalitavsko|Zalitavsku]] (v [[Užská župa|Užské župě]]). Na tehdejší poměry se jednalo o nemalé sídlo, život zde byl ale těžký. Na přelomu [[17. století|17.]] a [[18. století]] Perečín postihlo několik pohrom, např. hladomor hned v první dekádě 18. století. Rakócziho povstání situaci nezlepšilo. Výsledkem byl pokles obyvatel, kdy zde zůstalo žít jen několik málo rodin. Žili zde také Židé, z této doby se do současnosti dochovala budova [[Synagoga (Perečín)|synagogy]], ačkoliv je využívána k jinému účelu. |
||
Od roku [[1894]] tudy vede železnice [[Užhorod]]–[[Sjanky]]–[[Lvov]]. V letech [[1918]]–[[1938]] bylo město součástí [[První republika|Československa]], jako jedno z nejmenších okresních měst tehdejší Podkarpatské Rusi. V letech [[1928]] až [[1930]] zde byla postavena obecní škola. V téže době sem byla také zavedena elektřina. Upraveno bylo rovněž i koryto potoka. V předvečer rozpadu druhé československé republiky zde probíhaly střety s jednotkami Karpatské Síče. V letech [[1939]]–[[1945]] byl součástí Maďarska. |
Od roku [[1894]] tudy vede železnice [[Užhorod]]–[[Sjanky]]–[[Lvov]]. V letech [[1918]]–[[1938]] bylo město součástí [[První republika|Československa]], jako jedno z nejmenších okresních měst tehdejší Podkarpatské Rusi. V letech [[1928]] až [[1930]] zde byla postavena obecní škola. V téže době sem byla také zavedena elektřina. Upraveno bylo rovněž i koryto potoka. V předvečer rozpadu druhé československé republiky zde probíhaly střety s jednotkami Karpatské Síče. V letech [[1939]]–[[1945]] byl součástí Maďarska. |
||
Po roce [[1945]] se stal součástí Sovětského svazu jako součást [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské sovětské socialistické republiky]]. Na podzim roku [[1946]] zde začaly vycházet regionální noviny. Dne [[30. května]] [[1947]] mu byl udělen status [[sídlo městského typu|sídla městského typu]], od roku [[1991]] je součástí samostatné Ukrajiny a až do [[11. června]] [[2004]], kdy mu byl udělen status města, byla sídlem městského typu. V druhé polovině [[20. století]] byl v Perečínu zřízen rozsáhlý průmyslový závod (Lesochemický kombinát). V roce [[2020]] se stalo součástí Užhorodského rajonu a ztratilo postavení centra správní jednotky. |
Po roce [[1945]] se stal součástí Sovětského svazu jako součást [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské sovětské socialistické republiky]]. Na podzim roku [[1946]] zde začaly vycházet regionální noviny. Dne [[30. května]] [[1947]] mu byl udělen status [[sídlo městského typu|sídla městského typu]], od roku [[1991]] je součástí samostatné Ukrajiny a až do [[11. června]] [[2004]], kdy mu byl udělen status města, byla sídlem městského typu. V druhé polovině [[20. století]] byl v Perečínu zřízen rozsáhlý průmyslový závod (Lesochemický kombinát). V roce [[2020]] se stalo součástí Užhorodského rajonu a ztratilo postavení centra správní jednotky. |
||
== Obyvatelstvo == |
|||
Obyvatelstvo se hlásí drtivou většinou k [[Ukrajinci|ukrajinské]] národnosti. Roku [[1989]] zde žilo 7200 osob a v roce [[2022]] 6 477 obyvatel. |
|||
== Kultura == |
== Kultura == |
||
V Perečínu se nachází socha v regionu legendárního pošťáka Fjodora Fekety. Stojí zde také dva pravoslavné kostely. |
V Perečínu se nachází socha v regionu legendárního pošťáka Fjodora Fekety. Stojí zde také dva pravoslavné kostely. |
||
== Školství == |
|||
V Perečíně se nachází gymnázium a dále velká internátní škola. |
|||
== Doprava == |
== Doprava == |
||
Verze z 29. 11. 2022, 17:47
| Perečín Перечин (Perečyn) | |
|---|---|
 Perečínská ulice | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°44′3″ s. š., 22°28′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | 176 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Užhorod |
  Perečín Perečín, Zakarpatská oblast | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 7 020 (2001) |
| Správa | |
| Adresa obecního úřadu | пл. Народна 16 89200 м. Перечин |
| Telefonní předvolba | 3137 |
| PSČ | 89200 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Perečín (ukrajinsky a rusínsky Перечин, Perečyn; maďarsky Perecseny; slovensky Perečín nebo Perečany, ojediněle německy Perezindorf) je město v Zakarpatské oblasti na západní Ukrajině. Leží na řece Uh, poblíž hranic se Slovenskem. Městem protéká říčka Vulšava, která se vlévá do Uže.
První zmínka pochází z roku 1427, status města má však teprve od roku 2004. Perečín je součástí okresu Užhorod, do července 2020 byl centrem zaniklého okresu Perečín. Má kolem 7 000 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1427, do roku 1918 patřil v rámci Habsburské monarchie k Zalitavsku (v Užské župě). Na tehdejší poměry se jednalo o nemalé sídlo, život zde byl ale těžký. Na přelomu 17. a 18. století Perečín postihlo několik pohrom, např. hladomor hned v první dekádě 18. století. Rakócziho povstání situaci nezlepšilo. Výsledkem byl pokles obyvatel, kdy zde zůstalo žít jen několik málo rodin. Žili zde také Židé, z této doby se do současnosti dochovala budova synagogy, ačkoliv je využívána k jinému účelu.
Od roku 1894 tudy vede železnice Užhorod–Sjanky–Lvov. V letech 1918–1938 bylo město součástí Československa, jako jedno z nejmenších okresních měst tehdejší Podkarpatské Rusi. V letech 1928 až 1930 zde byla postavena obecní škola. V téže době sem byla také zavedena elektřina. Upraveno bylo rovněž i koryto potoka. V předvečer rozpadu druhé československé republiky zde probíhaly střety s jednotkami Karpatské Síče. V letech 1939–1945 byl součástí Maďarska.
Po roce 1945 se stal součástí Sovětského svazu jako součást Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Na podzim roku 1946 zde začaly vycházet regionální noviny. Dne 30. května 1947 mu byl udělen status sídla městského typu, od roku 1991 je součástí samostatné Ukrajiny a až do 11. června 2004, kdy mu byl udělen status města, byla sídlem městského typu. V druhé polovině 20. století byl v Perečínu zřízen rozsáhlý průmyslový závod (Lesochemický kombinát). V roce 2020 se stalo součástí Užhorodského rajonu a ztratilo postavení centra správní jednotky.
Obyvatelstvo
Obyvatelstvo se hlásí drtivou většinou k ukrajinské národnosti. Roku 1989 zde žilo 7200 osob a v roce 2022 6 477 obyvatel.
Kultura
V Perečínu se nachází socha v regionu legendárního pošťáka Fjodora Fekety. Stojí zde také dva pravoslavné kostely.
Školství
V Perečíně se nachází gymnázium a dále velká internátní škola.
Doprava
Z Perečína vede regionální silnice č. R39 z Užhorodu do Sambiru (v centrální Ukrajině), která vede přes Užocký průsmyk.
Městem rovněž vede i železniční trať ze Sambiru přes Užocký průsmyk do Užhorodu. Na ní se nachází jediné nádraží v Perečíně. Na trať je napojen i areál bývalého Lesochemického kombinátu.
Související články
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ https://www.svitavy.cz/cs/m-7243-perecyn-ukrajina/ Archivováno 3. 1. 2019 na Wayback Machine. Smlouva o přátelství ze dne 28. května 2017, Perečyn
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Perechyn na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Perečyn na Wikimedia Commons
