Přeskočit na obsah

Zbiroh (zámek): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m prohození šablon
+ info
značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru odkazy na rozcestníky
Řádek 21: Řádek 21:
}}
}}
'''Zbiroh''' je [[hrad]] přestavěný na [[Zámek (stavba)|zámek]] ve [[Zbiroh|stejnojmenném městě]] v [[Okres Rokycany|okrese Rokycany]] v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]]. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|název=Zámek|ID=135386|datum=2019-10-14}}</ref>
'''Zbiroh''' je [[hrad]] přestavěný na [[Zámek (stavba)|zámek]] ve [[Zbiroh|stejnojmenném městě]] v [[Okres Rokycany|okrese Rokycany]] v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]]. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|název=Zámek|ID=135386|datum=2019-10-14}}</ref>

== Název ==
O vzniku pojmenování hradu Zbiroh vypráví pověst, podle níž ve zdejších lesích zabloudila a přenocovala šlechtická družina. Když se ráno probudili, všude kolem se povalovaly jelení parohy. Pán přikázal je posbírat a od toho vzniklo jméno Zbiroh.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| titul = Zámek Zbiroh skrývá mnohá tajemství
| url = https://cesky.radio.cz/zamek-zbiroh-skryva-mnoha-tajemstvi-8565487
| vydavatel = Český rozhlas
| datum vydání = 2011-3-4
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref>


== Historie ==
== Historie ==
Zámek vznikl z původního opevněného hradu, který byl založen na počátku [[13. století]]. Jedná se o první šlechtický hrad na českém území, do té doby si hrady stavěli pouze králové.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
Dnešní zámek vznikl z původního opevněného hradu, který byl založen na počátku 13. století. Za jeho zakladatele je považován Břetislav ze Zbirohu (''Brechizlaus de Zbiroh'', [[1247]]) z rodu [[Sulislavci|Sulislavců]]. Ale již v roce 1230 zpráva připomíná jisté bratry Chřena a Sulislava ze Zbiroha. Později byli mezi vlastníky hradu rod [[Drslavici|Drslaviců]] (Děpolt ze Zbiroha), král [[Přemysl Otakar II.]], [[Rožmberkové|rod Rožmberků]], [[Zikmund Lucemburský|král Zikmund]], [[Kolovratové|rod Kolovratů]], [[Lobkovicové|rod Lobkoviců]], nebo císař [[Rudolf II.]]
| titul = Na zámku Zbiroh namaloval Mucha Slovanskou epopej. Dodnes se na něm scházejí templáři
| url = https://region.rozhlas.cz/na-zamku-zbiroh-namaloval-mucha-slovanskou-epopej-dodnes-se-na-nem-schazeji-8551120
| vydavatel = Český rozhlas
| datum vydání = 2021-8-15
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref> Za jeho zakladatele je považován Břetislav ze Zbirohu (''Brechizlaus de Zbiroh'', 1247) z rodu [[Sulislavci|Sulislavců]]. Ale již v roce 1230 zpráva připomíná jisté bratry Chřena a Sulislava ze Zbiroha. Později byli mezi vlastníky hradu rod [[Drslavici|Drslaviců]] (Děpolt ze Zbiroha), král [[Přemysl Otakar II.]], [[Rožmberkové|rod Rožmberků]], [[Zikmund Lucemburský|král Zikmund]] a [[Kolovratové|rod Kolovratů]]. Za Hanuše II. Z Kolowrat, byla dne 9. srpna 1469 v hradní kapli vyhlášena církevní klatba na krále Jiřího z Poděbrad. Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl Zbiroh dobyt a vypálen Švédy.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| titul = Zbiroh
| url = https://www.hrady.cz/zamek-zbiroh-rokycany/texty?tid=1459&pos=2000
| vydavatel = hrady.cz
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref> V [[17. století]] sloužil jako královský [[žalář]]. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]], zde bylo vězněno 6 českých pánů, kteří nebyli [[Poprava českých pánů|popraveni]], mezi nimi např. [[Vilém Popel z Lobkovic]]. Věznění šlechtici zde byli nátlakem nuceni ke konverzi ke katolické víře a poslušnosti vládě habsburské monarchie.<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mareš
| jméno = Jaroslav
| titul = Zbiroh. Ráj českých záhodologů ještě nevydal všechna svá tajemství
| url = https://www.stream.cz/tajemno/zbiroh-raj-ceskych-zahodologu-jeste-nevydal-vsechna-sva-tajemstvi-64097102
| vydavatel = stream.cz
| datum vydání = 2020-10-14
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref> Poté byl Zbiroh ve vlastnictví Šternberků, [[Lobkovicové|Lobkoviců]] a císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], který jej nechal přestavět na [[Renesanční architektura|renesanční]] zámek, k němuž přibyl i zámecký park a rozsáhlá lovecká obora.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| titul = Na zámku Zbiroh namaloval Mucha Slovanskou epopej. Dodnes se na něm scházejí templáři
| url = https://region.rozhlas.cz/na-zamku-zbiroh-namaloval-mucha-slovanskou-epopej-dodnes-se-na-nem-schazeji-8551120
| vydavatel = Český rozhlas
| datum vydání = 2021-8-15
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref> Zbiroh patří mezi největší zámky v Čechách, má 224 místností.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| titul = Zámek Zbiroh skrývá mnohá tajemství
| url = https://cesky.radio.cz/zamek-zbiroh-skryva-mnoha-tajemstvi-8565487
| vydavatel = Český rozhlas
| datum vydání = 2011-3-4
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref>


V roce 1868 zámek od Habsburků zakoupil (za 9,5 milionu zlatých),<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
V roce 1868 jej zakoupil podnikatel baron [[Bethel Henry Strousberg|Bethel Heinrich Strousberg]], který zámek v letech 1869 až 1870 razantně přestavěl podle projektu architekta [[August Orth|Augusta Ortha]] do novorenesanční podoby. V roce 1879 po Strousbergově bankrotu prázdný zámek koupili [[Colloredové|Colloredo-Mansfeldové]].<ref name="rfr1">[http://www.zbiroh.com/ Zámek Zbiroh]</ref>
| titul = Zámek Zbiroh skrývá mnohá tajemství
| url = https://cesky.radio.cz/zamek-zbiroh-skryva-mnoha-tajemstvi-8565487
| vydavatel = Český rozhlas
| datum vydání = 2011-3-4
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref> podnikatel baron [[Bethel Henry Strousberg|Bethel Heinrich Strousberg]], který jej v letech 1869 až 1870 razantně přestavěl podle projektu architekta [[August Orth|Augusta Ortha]] do novorenesanční podoby. V roce 1879 po Strousbergově bankrotu prázdný zámek koupili [[Colloredové|Colloredo-Mansfeldové]].<ref name="rfr1">[http://www.zbiroh.com/ Zámek Zbiroh]</ref>


Ve východním křídle bydlel v letech 1912 až 1928 se svou rodinou malíř [[Alfons Mucha]]. Zde ve velkém sálu zámku namaloval slavný obrazový cyklus [[Slovanská epopej]], který byl v letech 1962–2011 vystaven na zámku v [[Moravský Krumlov|Moravském Krumlově]].
Ve východním křídle bydlel v letech 1912–1928, se svou manželkou a dvěma dětmi, malíř [[Alfons Mucha]]. Pronajal si zde velký sál s prosklenou střechou, kde namaloval slavný obrazový cyklus [[Slovanská epopej]], který byl v letech 1962–2011 vystaven na zámku v [[Moravský Krumlov|Moravském Krumlově]]. Mucha si do svého ateliéru na zámku zval místní obyvatele, nejčastěji z řad [[Sokol (spolek)|Sokolů]] či ochotnických spolků, které aranžoval a stavěl do kompozic, jenž si fotil a podle těchto fotografií pak maloval postavy do svých obrazů.<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mitrofanovová
| jméno = Markéta
| titul = Zbiroh: Zámek, kam jsme roky nesměli
| url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/zbiroh-zamek-kam-jsme-roky-nesmeli-40294393
| vydavatel = novinky.cz
| datum vydání = 2019-8-26
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref> Za Muchou, který byl členem české [[Zednářská lóže|zednářské lóže]], se na zámek sjížděli zednáři z celého světa.


V letech 1943 až 1945 byl zámek sídlem [[Schutzstaffel|štábu SS]]. Poté se areál stal majetkem Československého státu a byl využíván [[Československá lidová armáda|armádou]]. Po roce 1989 zámek získalo město Zbiroh, které jej v roce 2004 prodalo firmě Gastro Žofin.<ref name="rfr1" />
V letech 1943 až 1945 byl zámek sídlem štábu [[Schutzstaffel|SS]]. Ve sklepních prostorách pod tzv. ermitáží se příslušníci SS setkávali, aby zde prováděli mystické rituály. Důvodem proč si vybrali toto místo být síla, která vyvěrá z trhliny z nitra země.<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mareš
| jméno = Jaroslav
| titul = Zbiroh. Ráj českých záhodologů ještě nevydal všechna svá tajemství
| url = https://www.stream.cz/tajemno/zbiroh-raj-ceskych-zahodologu-jeste-nevydal-vsechna-sva-tajemstvi-64097102
| vydavatel = stream.cz
| datum vydání = 2020-10-14
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref><ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| titul = Zámek Zbiroh skrývá mnohá tajemství
| url = https://cesky.radio.cz/zamek-zbiroh-skryva-mnoha-tajemstvi-8565487
| vydavatel = Český rozhlas
| datum vydání = 2011-3-4
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref> Po [[2. světová válka|2. světové válce]] se areál zámku stal majetkem Československého státu a byl využíván [[Československá lidová armáda|armádou]]. Zámek stojící na okraji [[Vojenský újezd Brdy|vojenského prostoru Brdy]], se stal dobře utajeným místem, kam se nikdo z veřejnosti nedostal.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| titul = Zámek Zbiroh skrývá mnohá tajemství
| url = https://cesky.radio.cz/zamek-zbiroh-skryva-mnoha-tajemstvi-8565487
| vydavatel = Český rozhlas
| datum vydání = 2011-3-4
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref> Přímo v zámku byly umístěny radiotechnické pátrače Tamara, Ramona a Vera, které odhalovaly pohyby letadel NATO a dalších jednotek v západní Evropě. Získané informace se odtud posílaly na velitelství [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] do [[Moskva|Moskvy]]. [[Buližník|Buližníková]] skála, na které zámek stojí a která odráží rádiový signál, fungovala jako vynikající přírodní zesilovač.<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mitrofanovová
| jméno = Markéta
| titul = Zbiroh: Zámek, kam jsme roky nesměli
| url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/zbiroh-zamek-kam-jsme-roky-nesmeli-40294393
| vydavatel = novinky.cz
| datum vydání = 2019-8-26
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref> Pobyt vojáků zámku neprospěl. Zdemolován byl i apartmán, v němž pobýval [[Alfons Mucha]]. Vojáci zámek začali opouštět v roce 1997. V roce 2004 jej získalo město [[Zbiroh]], které ho následně prodalo firmě Gastro Žofín.<ref name="rfr1" /> Dne 18. června 2005 byl zámek poprvé otevřen veřejnosti.

V zámku se v současnosti (2022) nachází hotel, krčma a wellness. V části jsou vybudovány prohlídkové okruhy. Je zde také možnost přespání v historické hladomorně. Ve sklepních prostorách pod ermitáží byl vybudován vinný sklep, kde se konají degustace vína. Zámek má své vlastní vinice, které patří k nejvýše položeným v Česku (550 m. n. m.). Byly znovu obnoveny v roce 2018, neboť původní vinice, které založil již [[Rudolf II.]], byly zrušeny při pobytu armády.<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mitrofanovová
| jméno = Markéta
| titul = Zbiroh: Zámek, kam jsme roky nesměli
| url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/zbiroh-zamek-kam-jsme-roky-nesmeli-40294393
| vydavatel = novinky.cz
| datum vydání = 2019-8-26
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref>

== Expozice ==
V prohlídkovém okruhu zámku je expozice věnované historii od Přemyslovců až do doby Secese. Dva salónky jsou věnované Alfonsu Muchovi, jeden jeho působení v zednářské lóži, druhý jeho malířské tvorbě. Velký sál v němž Mucha vytvořil Slovanskou epopej, slouží jako koncertní a výstavní sál. Další část expozice ukazuje život v různých historických epochách.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Zbiroh odkrývá temné tajemství
| url = http://www.tajemnamista.cz/2018/09/05/zbiroh-odkryva-tajemstvi/
| vydavatel = tajemnamista.cz
| datum vydání = 2018
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref>


== Zajímavosti ==
== Zajímavosti ==

Na zámku Zbiroh se nachází 163 metrů hluboká studna, která je nejhlubší studnou v Evropě.<ref >{{Citace elektronické monografie
* Na zámku se nachází 163 metrů hluboká studna, která je nejhlubší ručeně raženou studnou v Evropě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Žmolík
| příjmení = Žmolík
| jméno = Václav
| jméno = Václav
Řádek 41: Řádek 143:
| datum přístupu = 2018-03-12
| datum přístupu = 2018-03-12
| vydavatel = Český rozhlas
| vydavatel = Český rozhlas
}}</ref> Razili ji [[Havíř|havíři]] z [[Příbram|Příbrami]] a vykopat ji trvalo 70–80 let.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
}}</ref> Studna se ve vertikálním směru stáčí do šroubovice, což je způsobeno náročným hloubením do mimořádně tvrdé [[buližník]]ové skály.
| titul = Zámek Zbiroh skrývá mnohá tajemství
| url = https://cesky.radio.cz/zamek-zbiroh-skryva-mnoha-tajemstvi-8565487
| vydavatel = Český rozhlas
| datum vydání = 2011-3-4
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref> Studna se ve vertikálním směru stáčí do šroubovice, což je způsobeno náročným hloubením do mimořádně tvrdé [[buližník]]ové skály. Během pobytu vojáků na zámku, byla třetina studny zanesena odpadem. Vyčistit ji trvalo rok a půl. Odpad naplnil 30 nákladních aut<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| titul = Zámek Zbiroh skrývá mnohá tajemství
| url = https://cesky.radio.cz/zamek-zbiroh-skryva-mnoha-tajemstvi-8565487
| vydavatel = Český rozhlas
| datum vydání = 2011-3-4
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref> a mimo jiné z ní dělníci vytáhli kusy motocyklu či vrata. Ukrývala také 7 beden z [[2. světová válka|2. světové války]] s archivem [[Schutzstaffel|SS]] a historickými zbraněmi. Ze studny také vede dosud neprozkoumaná boční chodba, která se nachází pod hladinou vody. Nacisté ji ucpali [[Kaolin|kaolinem]] a jsou z ní vyvedené kabely. Spekuluje se, že zde ukryli výbušniny.<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mitrofanovová
| jméno = Markéta
| titul = Zbiroh: Zámek, kam jsme roky nesměli
| url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/zbiroh-zamek-kam-jsme-roky-nesmeli-40294393
| vydavatel = novinky.cz
| datum vydání = 2019-8-26
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref><ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mareš
| jméno = Jaroslav
| titul = Zbiroh. Ráj českých záhodologů ještě nevydal všechna svá tajemství
| url = https://www.stream.cz/tajemno/zbiroh-raj-ceskych-zahodologu-jeste-nevydal-vsechna-sva-tajemstvi-64097102
| vydavatel = stream.cz
| datum vydání = 2020-10-14
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref> Podle pověsti, se jedná o tajnou chodbu, která vede do cca kilometr vzdáleného rybníka Flusár. Údajně, byla do studny vypuštěna kachna, která byla po několika dnech objevena na hladině tohoto rybníka.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| titul = Zbiroh
| url = https://www.hrady.cz/zamek-zbiroh-rokycany/texty?tid=1459&pos=2000
| vydavatel = hrady.cz
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref>
* Zámek slouží jako sídlo [[Řád templářů|Řádu templářů]]. Členové řádu se zde pravidelně scházejí a v místní kapli probíhá pasování nových členů.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| titul = Na zámku Zbiroh namaloval Mucha Slovanskou epopej. Dodnes se na něm scházejí templáři
| url = https://region.rozhlas.cz/na-zamku-zbiroh-namaloval-mucha-slovanskou-epopej-dodnes-se-na-nem-schazeji-8551120
| vydavatel = Český rozhlas
| datum vydání = 2021-8-15
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref>
* Na nádvoří zámku stojí nejstarší samostatně stojící věž v Česku.<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mitrofanovová
| jméno = Markéta
| titul = Zbiroh: Zámek, kam jsme roky nesměli
| url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/zbiroh-zamek-kam-jsme-roky-nesmeli-40294393
| vydavatel = novinky.cz
| datum vydání = 2019-8-26
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref>
* Na zámku jsou stále neobjevené prostory. Nacisté zde zazdili jednu z podzemních kobek, které se nachází za více jak 6 metry betonu.<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mareš
| jméno = Jaroslav
| titul = Zbiroh. Ráj českých záhodologů ještě nevydal všechna svá tajemství
| url = https://www.stream.cz/tajemno/zbiroh-raj-ceskych-zahodologu-jeste-nevydal-vsechna-sva-tajemstvi-64097102
| vydavatel = stream.cz
| datum vydání = 2020-10-14
| datum přístupu = 2022-1-1
}}</ref>
* V roce 2012 hostil zámek výstavu ''Tvář Leonardo da Vinci'', která jako první na světe vystavovala [[autoportrét]] [[Leonardo da Vinci|Leonarda da Vinciho]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Lazarová
| jméno = Daniela
| titul = Lucan portrait of Leonardo da Vinci to be shown at Zbiroh Chateau
| url = https://english.radio.cz/lucan-portrait-leonardo-da-vinci-be-shown-zbiroh-chateau-8557534
| vydavatel = Radio Prague International
| datum vydání = 2012-10-01
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2020-10-18
}}</ref>


== Pověsti ==
V roce [[2012]] hostil zámek výstavu ''Tvář Leonardo da Vinci'', která jako první na světe vystavovala [[autoportrét]] [[Leonardo da Vinci|Leonarda da Vinciho]].<ref >{{Citace elektronické monografie
Na Zbirohu se traduje pověst o zbirohském rarášku. Na jaře roku 1821 se měl z [[Jablečno|Jablečna]] do Zbiroha vracet krejčí. Byla už tma, a proto pospíchal. Najednou se za ním objevilo světélko, které se změnilo do podoby velikého chlapa, ze který hořel a vylétáváli z něj jiskry. Krejčí dal do kroku a poté se zastavil, aby se ohlédl. Postava-rarášek také zastavil. Když vykročil znovu, vykročil i rarášek. Vyděšený a udýchaný krejčí doběhl ke svému domu. Naposledy se ohlédl a viděl, že rarášek zamířil ke sklípku pod zámkem, kudy údajně měla vést do zámku tajná chodba. U vchodu rarášek zařehtal jako hřebec a zmizel.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Lazarová
| jméno = Daniela
| titul = Zbiroh
| url = https://www.hrady.cz/zamek-zbiroh-rokycany/texty?tid=1459&pos=2000
| titul = Lucan portrait of Leonardo da Vinci to be shown at Zbiroh Chateau
| vydavatel = hrady.cz
| url = https://english.radio.cz/lucan-portrait-leonardo-da-vinci-be-shown-zbiroh-chateau-8557534
| datum vydání = 2012-10-01
| datum přístupu = 2022-1-1
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2020-10-18
| vydavatel = Radio Prague International
}}</ref>
}}</ref>


Řádek 74: Řádek 241:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [http://www.zbiroh.com/ Oficiální webové stránky]
* [https://www.stream.cz/tajemno/zbiroh-raj-ceskych-zahodologu-jeste-nevydal-vsechna-sva-tajemstvi-64097102 Oficiální webové stránky]
*[https://www.stream.cz/tajemno/zbiroh-raj-ceskych-zahodologu-jeste-nevydal-vsechna-sva-tajemstvi-64097102 Zbiroh. Ráj českých záhodologů ještě nevydal všechna svá tajemství] – díl z pořadu ''Tajemno'' [[Jaroslav Mareš (publicista)|Jaroslava Mareše]] na [[stream.cz]]


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 1. 1. 2022, 15:41

Zámek Zbiroh
letecký pohled od jihu
letecký pohled od jihu
Účel stavby

původně hrad, později zámecké sídlo

Základní informace
Slohneorenesance
ArchitektAugust Orth
Výstavbahrad před rokem 1230, zámek
Přestavba1869-1870
StavebníkBřetislav ze Zbiroha (Sulislavicové)
Další majiteléDrslavicové, český král Přemysl II. Otakar, Rožmberkové, Zajícové z Hazmburka, Jan Lucemburský, král Zikmund, Kaplířové ze Sulevic, Kolovratové, Rudolf II., Šternberkové, Lobkovicové, Colloredo-Mansfeldové
Současný majitelAgentura NKL s.r.o.
Poloha
AdresaZbiroh, ČeskoČesko Česko
UliceZámek
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky24327/4-2627 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbiroh je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Název

O vzniku pojmenování hradu Zbiroh vypráví pověst, podle níž ve zdejších lesích zabloudila a přenocovala šlechtická družina. Když se ráno probudili, všude kolem se povalovaly jelení parohy. Pán přikázal je posbírat a od toho vzniklo jméno Zbiroh.[2]

Historie

Zámek vznikl z původního opevněného hradu, který byl založen na počátku 13. století. Jedná se o první šlechtický hrad na českém území, do té doby si hrady stavěli pouze králové.[3] Za jeho zakladatele je považován Břetislav ze Zbirohu (Brechizlaus de Zbiroh, 1247) z rodu Sulislavců. Ale již v roce 1230 zpráva připomíná jisté bratry Chřena a Sulislava ze Zbiroha. Později byli mezi vlastníky hradu rod Drslaviců (Děpolt ze Zbiroha), král Přemysl Otakar II., rod Rožmberků, král Zikmund a rod Kolovratů. Za Hanuše II. Z Kolowrat, byla dne 9. srpna 1469 v hradní kapli vyhlášena církevní klatba na krále Jiřího z Poděbrad. Za třicetileté války byl Zbiroh dobyt a vypálen Švédy.[4] V 17. století sloužil jako královský žalář. Po bitvě na Bílé hoře, zde bylo vězněno 6 českých pánů, kteří nebyli popraveni, mezi nimi např. Vilém Popel z Lobkovic. Věznění šlechtici zde byli nátlakem nuceni ke konverzi ke katolické víře a poslušnosti vládě habsburské monarchie.[5] Poté byl Zbiroh ve vlastnictví Šternberků, Lobkoviců a císaře Rudolfa II., který jej nechal přestavět na renesanční zámek, k němuž přibyl i zámecký park a rozsáhlá lovecká obora.[3] Zbiroh patří mezi největší zámky v Čechách, má 224 místností.[2]

V roce 1868 zámek od Habsburků zakoupil (za 9,5 milionu zlatých),[2] podnikatel baron Bethel Heinrich Strousberg, který jej v letech 1869 až 1870 razantně přestavěl podle projektu architekta Augusta Ortha do novorenesanční podoby. V roce 1879 po Strousbergově bankrotu prázdný zámek koupili Colloredo-Mansfeldové.[6]

Ve východním křídle bydlel v letech 1912–1928, se svou manželkou a dvěma dětmi, malíř Alfons Mucha. Pronajal si zde velký sál s prosklenou střechou, kde namaloval slavný obrazový cyklus Slovanská epopej, který byl v letech 1962–2011 vystaven na zámku v Moravském Krumlově. Mucha si do svého ateliéru na zámku zval místní obyvatele, nejčastěji z řad Sokolů či ochotnických spolků, které aranžoval a stavěl do kompozic, jenž si fotil a podle těchto fotografií pak maloval postavy do svých obrazů.[7] Za Muchou, který byl členem české zednářské lóže, se na zámek sjížděli zednáři z celého světa.

V letech 1943 až 1945 byl zámek sídlem štábu SS. Ve sklepních prostorách pod tzv. ermitáží se příslušníci SS setkávali, aby zde prováděli mystické rituály. Důvodem proč si vybrali toto místo má být síla, která vyvěrá z trhliny z nitra země.[5][2] Po 2. světové válce se areál zámku stal majetkem Československého státu a byl využíván armádou. Zámek stojící na okraji vojenského prostoru Brdy, se stal dobře utajeným místem, kam se nikdo z veřejnosti nedostal.[2] Přímo v zámku byly umístěny radiotechnické pátrače Tamara, Ramona a Vera, které odhalovaly pohyby letadel NATO a dalších jednotek v západní Evropě. Získané informace se odtud posílaly na velitelství Varšavské smlouvy do Moskvy. Buližníková skála, na které zámek stojí a která odráží rádiový signál, fungovala jako vynikající přírodní zesilovač.[7] Pobyt vojáků zámku neprospěl. Zdemolován byl i apartmán, v němž pobýval Alfons Mucha. Vojáci zámek začali opouštět v roce 1997. V roce 2004 jej získalo město Zbiroh, které ho následně prodalo firmě Gastro Žofín.[6] Dne 18. června 2005 byl zámek poprvé otevřen veřejnosti.

V zámku se v současnosti (2022) nachází hotel, krčma a wellness. V části jsou vybudovány prohlídkové okruhy. Je zde také možnost přespání v historické hladomorně. Ve sklepních prostorách pod ermitáží byl vybudován vinný sklep, kde se konají degustace vína. Zámek má své vlastní vinice, které patří k nejvýše položeným v Česku (550 m. n. m.). Byly znovu obnoveny v roce 2018, neboť původní vinice, které založil již Rudolf II., byly zrušeny při pobytu armády.[7]

Expozice

V prohlídkovém okruhu zámku je expozice věnované historii od Přemyslovců až do doby Secese. Dva salónky jsou věnované Alfonsu Muchovi, jeden jeho působení v zednářské lóži, druhý jeho malířské tvorbě. Velký sál v němž Mucha vytvořil Slovanskou epopej, slouží jako koncertní a výstavní sál. Další část expozice ukazuje život v různých historických epochách.[8]

Zajímavosti

  • Na zámku se nachází 163 metrů hluboká studna, která je nejhlubší ručeně raženou studnou v Evropě.[9] Razili ji havíři z Příbrami a vykopat ji trvalo 70–80 let.[2] Studna se ve vertikálním směru stáčí do šroubovice, což je způsobeno náročným hloubením do mimořádně tvrdé buližníkové skály. Během pobytu vojáků na zámku, byla třetina studny zanesena odpadem. Vyčistit ji trvalo rok a půl. Odpad naplnil 30 nákladních aut[2] a mimo jiné z ní dělníci vytáhli kusy motocyklu či vrata. Ukrývala také 7 beden z 2. světové války s archivem SS a historickými zbraněmi. Ze studny také vede dosud neprozkoumaná boční chodba, která se nachází pod hladinou vody. Nacisté ji ucpali kaolinem a jsou z ní vyvedené kabely. Spekuluje se, že zde ukryli výbušniny.[7][5] Podle pověsti, se jedná o tajnou chodbu, která vede do cca kilometr vzdáleného rybníka Flusár. Údajně, byla do studny vypuštěna kachna, která byla po několika dnech objevena na hladině tohoto rybníka.[4]
  • Zámek slouží jako sídlo Řádu templářů. Členové řádu se zde pravidelně scházejí a v místní kapli probíhá pasování nových členů.[3]
  • Na nádvoří zámku stojí nejstarší samostatně stojící věž v Česku.[7]
  • Na zámku jsou stále neobjevené prostory. Nacisté zde zazdili jednu z podzemních kobek, které se nachází za více jak 6 metry betonu.[5]
  • V roce 2012 hostil zámek výstavu Tvář Leonardo da Vinci, která jako první na světe vystavovala autoportrét Leonarda da Vinciho.[10]

Pověsti

Na Zbirohu se traduje pověst o zbirohském rarášku. Na jaře roku 1821 se měl z Jablečna do Zbiroha vracet krejčí. Byla už tma, a proto pospíchal. Najednou se za ním objevilo světélko, které se změnilo do podoby velikého chlapa, ze který hořel a vylétáváli z něj jiskry. Krejčí dal do kroku a poté se zastavil, aby se ohlédl. Postava-rarášek také zastavil. Když vykročil znovu, vykročil i rarášek. Vyděšený a udýchaný krejčí doběhl ke svému domu. Naposledy se ohlédl a viděl, že rarášek zamířil ke sklípku pod zámkem, kudy údajně měla vést do zámku tajná chodba. U vchodu rarášek zařehtal jako hřebec a zmizel.[4]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-14]. Identifikátor záznamu 135386 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f g Zámek Zbiroh skrývá mnohá tajemství [online]. Český rozhlas, 2011-3-4 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. 
  3. a b c Na zámku Zbiroh namaloval Mucha Slovanskou epopej. Dodnes se na něm scházejí templáři [online]. Český rozhlas, 2021-8-15 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. 
  4. a b c Zbiroh [online]. hrady.cz [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. 
  5. a b c d MAREŠ, Jaroslav. Zbiroh. Ráj českých záhodologů ještě nevydal všechna svá tajemství [online]. stream.cz, 2020-10-14 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. 
  6. a b Zámek Zbiroh
  7. a b c d e MITROFANOVOVÁ, Markéta. Zbiroh: Zámek, kam jsme roky nesměli [online]. novinky.cz, 2019-8-26 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. 
  8. Zbiroh odkrývá temné tajemství [online]. tajemnamista.cz, 2018 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. 
  9. ŽMOLÍK, Václav. Zbiroh ukrývá nejedno tajemství [online]. Český rozhlas, 2010-03-28 [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. 
  10. LAZAROVÁ, Daniela. Lucan portrait of Leonardo da Vinci to be shown at Zbiroh Chateau [online]. Radio Prague International, 2012-10-01 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy