Přeskočit na obsah

Krakonoš: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
značky: revertováno odstraněna reference editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
m editace uživatele 89.24.42.155 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je InternetArchiveBot
značky: rychlé vrácení zpět odkazy na rozcestníky
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy}}
{
{{Infobox - postava
| jméno = Krakonoš
| obrázek = Krakonoš ve Špindlu.jpg
| popisek = Krakonoš ve [[Špindlerův Mlýn|Špindlerově Mlýně]]
| dílo =
| série =
| poprvé =
| dále =
| naposled =
| vytvořil =
| ztvárnil =
| přezdívka = Rýbrcoul / Rübezahl / Liczyrzepa
| rasa = mytická postava
| pohlaví =
| věk =
| popis =
| dovednost =
| specializace =
| povolání =
| titul =
| rodina =
| příbuzní =
| související postavy =
| příslušnost =
| národnost =
| poznámky =
| citát =
}}
'''Krakonoš''' nebo též '''Rýbrcoul''' ({{Vjazyce2|de|''Rübezahl''}}, {{Vjazyce2|pl|''Liczyrzepa''}}) je bájný duch hor, který v různých podobách chrání celé [[Krkonoše]] před chamtivými hledači pokladů, [[pytláctví|pytláky]] a dalšími nenechavci.


== Historie a současnost ==
== Historie a současnost ==
[[Soubor:Ruebezahl1561.jpg|náhled|''Rübenczal'' jako démon s ocasem na [[Martin Helwig|Helwigově]] mapě Slezska.|alt=|vlevo]]
⚫
[[Soubor:Ruebezahl1561.jpg|náhled|''Rübenczal'' jako démon s&nbsp;|alt=|vlevo]]v&nbsp;[[Jilemnice|Jilemni]].<ref>[http://www.hory-krkonose.cz/clanek/715/ Náměstí opět s Krakonošem – Jilemnice] – 22.&nbsp;1. 2010</ref><ref>[http://www.mestojilemnice.cz/cz/jilemnice/o-meste/fotogalerie/krakonos-na-namesti/stavba-krakonose/ Stavba Krakonoše]</ref>[[Soubor:Moritz von Schwind 008.jpg|upright|náhled|''Rübezahl'', [[Moritz von Schwind]], [[1859]]|alt=|vlevo]]
[[Soubor:Moritz von Schwind 008.jpg|upright|náhled|''Rübezahl'', [[Moritz von Schwind]], [[1859]]|alt=|vlevo]]
[[Soubor: Trutnov Krakonošova kašna.jpg|upright|náhled|''Krakonošova kašna'' v&nbsp;[[Trutnov]]ě]]
[[Soubor: Trutnov Krakonošova kašna.jpg|upright|náhled|''Krakonošova kašna'' v&nbsp;[[Trutnov]]ě]]
[[Soubor:Rýbrcoul.png|náhled|vpravo|Jedno z vyobrazení pohanského Rýbrcoula jako předchůdce Krakonoše odhaleného 18. 9. 2013 na kruhovém objezdu na Krkonošské ulici v [[Trutnov]]ě]]
[[Soubor:Rýbrcoul.png|náhled|vpravo|Jedno z vyobrazení pohanského Rýbrcoula jako předchůdce Krakonoše odhaleného 18. 9. 2013 na kruhovém objezdu na Krkonošské ulici v [[Trutnov]]ě]]
[[Soubor:Symboliczny grób Karkonosza.JPG|náhled]]
[[Soubor:Symboliczny grób Karkonosza.JPG|náhled|''Rübezahls Grab'' – Krakonošův symbolický hrob ve [[Szklarska Poręba|Szklarské Porębě]]]]
Existuje mnoho variant tohoto jména, neboť pověrčiví horalé původně jeho jméno nahlas nevyslovovali. V&nbsp;době [[České národní obrození|národního obrození]] byly zaznamenány pokusy o&nbsp;počeštění Rýbrcoula na Řepočeta (''Rübe'' = řepa; ''zählen'' = počítat) podle pověsti vydané [[Johann Karl August Musäus|Johannem Karlem Augustem Musäem]] v jeho sbírce ''Volksmährchen der Deutschen''. 1782-1786. Poté v&nbsp;češtině zdomácněl dnešní Krakonoš, jehož takto prvně pojmenoval [[Václav Kliment Klicpera|V.&nbsp;K.&nbsp;Klicpera]] v&nbsp;baladě ''Krkonošská kleč'' ([[1824]]).<ref name="rfr1">http://www.freiheit.cz/5-krakonos--dobry-duch-nasich-hor/279-o-krakonosovi-po-sto-prve.html</ref> Toto jméno nejspíše pochází, stejně jako název horského hřbetu, od keltského kmene ''Corconti'', který uvádí ve svém díle [[Klaudios Ptolemaios]]{{Doplňte zdroj}}.
&nbsp;

Nejprve byl Krakonoš stylizován jako zlý a&nbsp;všemocný živel, vládce větru a&nbsp;[[démon]], trestající bez rozdílu všechny. Později byl vypodobňován i&nbsp;jako spravedlivý zastánce chudých v&nbsp;boji proti chamtivcům a&nbsp;nenasytům. Bývá zobrazován jako [[obr]] nebo také jako [[trpaslík]], ale dokáže se převtělit v podstatě do kteréhokoliv tvora nebo předmětu. Je strážcem hor, různě škádlí pocestné, chrání chudé a&nbsp;pokud má špatnou náladu, posílá špatné počasí.


První vyobrazení Krakonoše pochází z&nbsp;[[Helwigova mapa Slezska|Helwigovy mapy Slezska]] z&nbsp;roku [[1561]].<ref name="(Honl, I. 1983)">Honl, Ivan: ''Několik příspěvků k představám o Krakonošovi.'' Krkonoše–Podkrkonoší. Vlastivědný sborník, svazek&nbsp;7. Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Trutnov, 1983. Str. 343–360<!-- strana 345 --></ref>
První vyobrazení Krakonoše pochází z&nbsp;[[Helwigova mapa Slezska|Helwigovy mapy Slezska]] z&nbsp;roku [[1561]].<ref name="(Honl, I. 1983)">Honl, Ivan: ''Několik příspěvků k představám o Krakonošovi.'' Krkonoše–Podkrkonoší. Vlastivědný sborník, svazek&nbsp;7. Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Trutnov, 1983. Str. 343–360<!-- strana 345 --></ref>


V lidových vyprávěních se objevuje přibližně už v&nbsp;[[15. století|15.]] a&nbsp;[[16. století|16.&nbsp;století]], nejprve v&nbsp;oblasti u&nbsp;německého a&nbsp;později i&nbsp;českého etnika v&nbsp;horách.
Schultze, píšící pod p symbolem Krkonoš a také typickým k


Z ústního podání do písemnictví vstoupil Krakonoš rokem [[1618]]. Pražský helvetský kněz Havel Želanský o&nbsp;něm napsal ve svém spisku ''O zlých anjělích neb ďáblích''. Také další vzdělaný kněz, jezuita [[Bohuslav Balbín]], rodák z&nbsp;Hradce Králové, ve svém díle ''Miscellanea historiae regni Bohemiae'' z&nbsp;roku [[1679]] líčí Krakonoše (Ribenzalla) jako [[strašidlo]], zjevující se v&nbsp;podobě mnicha, horníka, myslivce, starce, ale i divokého koně, žáby, kohouta či havrana.<ref name="rfr1">http://www.freiheit.cz/5-krakonos--dobry-duch-nasich-hor/279-o-krakonosovi-po-sto-prve.html</ref> Největší zásluhy na rozšíření legendy má však patrně univerzitní profesor, spisovatel a básník Hans Schultze, píšící pod p symbolem Krkonoš a také typickým krkonošským suvenýrem.
Z ústního podání do písemnictví vstoupil Krakonoš rokem [[1618]]. Pražský helvetský kněz Havel Želanský o&nbsp;něm napsal ve svém spisku ''O zlých anjělích neb ďáblích''. Také další vzdělaný kněz, jezuita [[Bohuslav Balbín]], rodák z&nbsp;Hradce Králové, ve svém díle ''Miscellanea historiae regni Bohemiae'' z&nbsp;roku [[1679]] líčí Krakonoše (Ribenzalla) jako [[strašidlo]], zjevující se v&nbsp;podobě mnicha, horníka, myslivce, starce, ale i divokého koně, žáby, kohouta či havrana.<ref name="rfr1" /> Největší zásluhy na rozšíření legendy má však patrně univerzitní profesor, spisovatel a básník Hans Schultze, píšící pod pseudonymem [[Johann Richter|Johannes Praetorius]] ([[1630]]–[[1680]]), který jej popsal v&nbsp;knize ''Daemonologia Rubinzalii Silesii''. Novodobým vyobrazením Krakonoše, jakožto vousatého, vysokého a silného horala, je také inspirován [[Večerníček|večerníčkový]] seriál ''[[Krkonošské pohádky]]'' z&nbsp;roku [[1974]].


V [[Trutnov]]ě se uprostřed centrálního Krakonošova náměstí nachází Krakonošova [[kašna]] s jeho sochou z roku 1892 a v místním [[pivovar]]u Krakonoš vaří i stejnojmenné [[pivo]]. Větší množství chat a penzionů v&nbsp;celém regionu má rovněž po Krakonošovi své jméno. Figurky, sošky, plakety a další různá vyobrazení Krakonoše jsou neodmyslitelným symbolem Krkonoš a také typickým krkonošským suvenýrem.
V [[Trutnov]]ě se uprostřed centrálního Krakonošova náměstí nachází Krakonošova [[kašna]] s jeho sochou z roku 1892 a v místním [[pivovar]]u Krakonoš vaří i stejnojmenné [[pivo]]. Větší množství chat a penzionů v&nbsp;celém regionu má rovněž po Krakonošovi své jméno. Figurky, sošky, plakety a další různá vyobrazení Krakonoše jsou neodmyslitelným symbolem Krkonoš a také typickým krkonošským suvenýrem.

⚫
Již od roku [[1909]] existuje tradice stavby Krakonošovy sochy ze sněhu na náměstí v&nbsp;[[Jilemnice|Jilemnici]].<ref>[http://www.hory-krkonose.cz/clanek/715/ Náměstí opět s Krakonošem – Jilemnice] – 22.&nbsp;1. 2010</ref><ref>[http://www.mestojilemnice.cz/cz/jilemnice/o-meste/fotogalerie/krakonos-na-namesti/stavba-krakonose/ Stavba Krakonoše]</ref>


== Knihy o Krakonošovi ==
== Knihy o Krakonošovi ==

Verze z 23. 9. 2021, 07:17

Další významy jsou uvedeny na stránce Krakonoš (rozcestník).
Krakonoš
Krakonoš ve Špindlerově Mlýně
Informace o postavě
PřezdívkaRýbrcoul / Rübezahl / Liczyrzepa
Rasamytická postava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krakonoš nebo též Rýbrcoul (německy Rübezahl, polsky Liczyrzepa) je bájný duch hor, který v různých podobách chrání celé Krkonoše před chamtivými hledači pokladů, pytláky a dalšími nenechavci.

Historie a současnost

Rübenczal jako démon s ocasem na Helwigově mapě Slezska.
Rübezahl, Moritz von Schwind, 1859
Krakonošova kašna v Trutnově
Jedno z vyobrazení pohanského Rýbrcoula jako předchůdce Krakonoše odhaleného 18. 9. 2013 na kruhovém objezdu na Krkonošské ulici v Trutnově
Rübezahls Grab – Krakonošův symbolický hrob ve Szklarské Porębě

Existuje mnoho variant tohoto jména, neboť pověrčiví horalé původně jeho jméno nahlas nevyslovovali. V době národního obrození byly zaznamenány pokusy o počeštění Rýbrcoula na Řepočeta (Rübe = řepa; zählen = počítat) podle pověsti vydané Johannem Karlem Augustem Musäem v jeho sbírce Volksmährchen der Deutschen. 1782-1786. Poté v češtině zdomácněl dnešní Krakonoš, jehož takto prvně pojmenoval V. K. Klicpera v baladě Krkonošská kleč (1824).[1] Toto jméno nejspíše pochází, stejně jako název horského hřbetu, od keltského kmene Corconti, který uvádí ve svém díle Klaudios Ptolemaios[zdroj?].

Nejprve byl Krakonoš stylizován jako zlý a všemocný živel, vládce větru a démon, trestající bez rozdílu všechny. Později byl vypodobňován i jako spravedlivý zastánce chudých v boji proti chamtivcům a nenasytům. Bývá zobrazován jako obr nebo také jako trpaslík, ale dokáže se převtělit v podstatě do kteréhokoliv tvora nebo předmětu. Je strážcem hor, různě škádlí pocestné, chrání chudé a pokud má špatnou náladu, posílá špatné počasí.

První vyobrazení Krakonoše pochází z Helwigovy mapy Slezska z roku 1561.[2]

V lidových vyprávěních se objevuje přibližně už v 15. a 16. století, nejprve v oblasti u německého a později i českého etnika v horách.

Z ústního podání do písemnictví vstoupil Krakonoš rokem 1618. Pražský helvetský kněz Havel Želanský o něm napsal ve svém spisku O zlých anjělích neb ďáblích. Také další vzdělaný kněz, jezuita Bohuslav Balbín, rodák z Hradce Králové, ve svém díle Miscellanea historiae regni Bohemiae z roku 1679 líčí Krakonoše (Ribenzalla) jako strašidlo, zjevující se v podobě mnicha, horníka, myslivce, starce, ale i divokého koně, žáby, kohouta či havrana.[1] Největší zásluhy na rozšíření legendy má však patrně univerzitní profesor, spisovatel a básník Hans Schultze, píšící pod pseudonymem Johannes Praetorius (1630–1680), který jej popsal v knize Daemonologia Rubinzalii Silesii. Novodobým vyobrazením Krakonoše, jakožto vousatého, vysokého a silného horala, je také inspirován večerníčkový seriál Krkonošské pohádky z roku 1974.

V Trutnově se uprostřed centrálního Krakonošova náměstí nachází Krakonošova kašna s jeho sochou z roku 1892 a v místním pivovaru Krakonoš vaří i stejnojmenné pivo. Větší množství chat a penzionů v celém regionu má rovněž po Krakonošovi své jméno. Figurky, sošky, plakety a další různá vyobrazení Krakonoše jsou neodmyslitelným symbolem Krkonoš a také typickým krkonošským suvenýrem.

Již od roku 1909 existuje tradice stavby Krakonošovy sochy ze sněhu na náměstí v Jilemnici.[3][4]

Knihy o Krakonošovi

  • Ludmila Grossmannová-Brodská: Nejkrásnější pohádky, báchorky a pověsti o pánu na krkonošských horách
  • Ludmila Grossmannová-Brodská: Z říše Krakonošovy. 4. Praha: Šolc a Šimáček, 1930. ISBN neuvedeno.
  • František Janalík: Když Krakonoš nekouká, 1. vydání 1980, 2. vydání 2002
  • Marie Kubátová: Pohádky o Krakonošovi a Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku – dětské knihy
  • Amálie Kutinová: Krkonošské pohádky
  • Johann Karl August Musäus: Volksmährchen der Deutschen. 1782-1786, Svazek 2: Legendy o Rübezahlovi (Legenden von Rübezahl) je zde uvedeno pět pověstí o Rübezahlovi, včetně vysvětlení jeho jména. Krakonoš se zamiloval do princezny Emy, která se chodila koupat do jedné krkonošské tůně. Krakonoš jí vykouzlil z tůně krásnou lázeň a nabídl jí sňatek. Princezna pochopila, že nad mocným duchem hor může zvítězit jen lstí. Naoko se sňatkem souhlasila a poslala Krakonoše přepočítat řepy na poli, ze kterých dokázal kouzlem vytvořit služebnictvo či domácí zvířata. Krakonošovi se ale počítání nedařilo, začínal stále znovu a znovu. Tohoto času princezna Ema využila a utekla. Krakonošovi pak zbyla posměšná přezdívka Rübezahl - česky Řepočet.[5][6]
  • Ludmila Pelcová: Než Krakonošovi narostly vousy, Petrklíč, 1993
  • Ludmila Pelcová: O Krakonošovi a Lucince aneb Jak se dobrák Krakonoš potká s Lucinkou z Krkonoš, Liberabooks, 2009
  • Otfried Preußler: Moje knížka o Krakonošovi, překlad Ladislav Josef Beran, Praha : Vyšehrad, 1998, ISBN 80-7021-276-4
  • Martin Stejskal: Labyrintem míst klatých, Praha : Eminent, 2011, ISBN 978-80-7281-415-2, heslo Rybrcoul;
  • Božena Šimková: Krkonošská pohádka (podle námětu Marie Kubátové), Liberec : King, 1992, ISBN 80-900789-0-7
  • Božena Šimková: Anče a Kuba mají Kubíčka, Praha : Práh, 1993, ISBN 80-901278-6-X; Praha : Motto, 2005, ISBN 80-7246-302-0

Krakonoš v hudbě

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b http://www.freiheit.cz/5-krakonos--dobry-duch-nasich-hor/279-o-krakonosovi-po-sto-prve.html
  2. ↑ Honl, Ivan: Několik příspěvků k představám o Krakonošovi. Krkonoše–Podkrkonoší. Vlastivědný sborník, svazek 7. Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Trutnov, 1983. Str. 343–360
  3. ↑ Náměstí opět s Krakonošem – Jilemnice – 22. 1. 2010
  4. ↑ Stavba Krakonoše
  5. ↑ KLÍMOVÁ, Dagmar. Krakonošovské pověsti v Musäově sbírce německých pohádek. In: Eva Koudelková. Čtení o Krakonošovi : sborník studií (převážně) o literárních podobách vládce hor. Liberec: Bor, 2002. ISBN 80-902901-3-2. S. 90–94.
  6. ↑ KONRÁDOVÁ, Jarmila. Libuše, Krakonoš a ironický osvícenec z Výmaru : Sběratel lidových příběhů Johann Karl August Musäus a spory o podobu pohádky. [online]. Český rozhlas - Vltava, 2019-06-08 [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. 

Literatura

  • FUTTERA, Ladislav. Rýbrcoul. „Zlej duch, který na horách tu číhá“. Dějiny a současnost. Listopad 2017, roč. XXXIX, čís. 9, s. 32–34. ISSN 0418-5129. 
  • TUMA-PATRY, Artur Maria. Báje o Rybrcoulovi ve svém historickém vývoji a ve světle pravdy. Praha: Česká grafická Unie, 1931. 137 s. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krakonoš&oldid=20493747“