Horní Police (poutní areál): Porovnání verzí
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.7 |
doplnění, wikifikace |
||
| Řádek 43: | Řádek 43: | ||
}} |
}} |
||
'''Poutní areál''' v obci [[Horní Police]] v dnešní podobě pochází z 18. století, kdy proběhla přestavba kostela a jeho okolí v barokním slohu. Historie církevních staveb a celého poutního místa v centru obce jsou daleko starší. Areál je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka České republiky]]<ref>{{MonumNet|název=Kostel Navštívení Panny Marie|ID=124546|datum=2020-09-30}}</ref> a v roce [[2018]] byl prohlášen [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou České republiky]]. |
'''Poutní areál''' v obci [[Horní Police]] na [[Okres Česká Lípa|Českolipsku]] v dnešní podobě pochází z 18. století, kdy proběhla přestavba kostela a jeho okolí v [[Barokní architektura|barokním slohu]]. Historie církevních staveb a celého poutního místa v centru obce jsou daleko starší. Areál je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka České republiky]]<ref>{{MonumNet|název=Kostel Navštívení Panny Marie|ID=124546|datum=2020-09-30}}</ref> a v roce [[2018]] byl prohlášen [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou České republiky]]. |
||
== Vznik poutního místa == |
== Vznik poutního místa == |
||
Verze z 27. 12. 2020, 09:36
| Poutní areál a kostel Navštívení Panny Marie v Horní Polici | |
|---|---|
 Poutní kostel Navštívení Panny Marie v centru areálu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Okres | Česká Lípa |
| Obec | Horní Police |
| Souřadnice | 50°42′13,62″ s. š., 14°24′3,98″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | českolipský |
| Farnost | Horní Police |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1689–1723 |
| Další informace | |
| Adresa | Křižíkova 49 471 06 Horní Police |
| Kód památky | 426 (NKP) (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poutní areál v obci Horní Police na Českolipsku v dnešní podobě pochází z 18. století, kdy proběhla přestavba kostela a jeho okolí v barokním slohu. Historie církevních staveb a celého poutního místa v centru obce jsou daleko starší. Areál je chráněn jako kulturní památka České republiky[1] a v roce 2018 byl prohlášen národní kulturní památkou České republiky.
Vznik poutního místa
Legenda vypráví, že v Horní Polici v roce 1523 vyvrhla řeka Ploučnice na břeh dřevěnou sošku Panny Marie, která se do toku dostala (možná)[2] jako jedna z obětí luterského ikonoklasmu. Hornopoličtí pak tuto sošku odnesli do původního gotického farního kostela, jehož existence je doložena k roku 1291. K sošce vystavené na hlavním oltáři přicházeli poutníci z okolí a tím se datuje vznik a tradice poutí do Horní Police.[3]
Mater gravida
„Mater gravida“ neboli „Panna Maria v naději“ či „Těhotná Panna Maria“ jsou názvy pro mariánskou sošku z Horní Police. Ta je vysoká 75 cm a je jí připisováno zhruba sto šedesát zázraků.[4] Nejde o zdařilé umělecké dílo; řezbář jí vyřezal neúměrně velké ruce.[2] Je zpodobněna v pokročilé graviditě, tedy je to ojedinělá socha „těhotné Panny Marie“. Těhotenství však cudně skrývají šatičky, kterých existuje několik druhů; ty se pravidelně střídají. Později bylo zhotoveno několik kopií sošky. Jedna z nich, ze 17. století, je nyní před budovou tamního arciděkanství, další na pomníčku z roku 1722 poblíž Ploučnice.[5]
Poutní areál
Původně zde stával kostelík z doby Berků z Dubé, pro velký zájem věřících (poutě roku 1682 se zúčastnilo 4 000 osob) nedostačoval. Tehdejší farář Michael Gabriel Jantsch požádal o pomoc hejtmana panství Jana Jiřího Hentycha a společně se obrátili na vévodu Julia Františka, majitele zákupského panství, kterému Horní Police náležela, se žádostí o rozšíření kostela. Vévoda žádosti vyhověl a původní malý kostelík dal zbořit. Nechal pak zde stavět nový, podstatně větší kostel. Sám se jeho dokončení nedočkal, neboť zemřel roku 1689, ale jeho zbožná dcera vévodkyně Marie Františka Toskánská stavbu podpořila.[6]
Dnešní poutní areál se začal stavět roku 1689[2] a jeho architektem byl Julius Broggio; dokončil jej Juliův syn Octavio Broggio v roce 1723 z popudu již zmíněné vévodkyně. Skládá se z trojlodního kostela Navštívení Panny Marie s neobvyklou dispozicí sakristie (půdorys písmena U), trojkřídlého ambitu s kaplemi, hřbitova a trojkřídlé budovy fary s hospodářským příslušenstvím. V budově fary jsou v přízemí zachovány barokní klenby. Vévodkyně nechala v letech 1722 až 1725 přistavět dvě postranní lodi chrámu, před něj zvonici, ambity a faru.
V kostele se nalézá jedna zajímavost, která není mimo pohraničí moc vidět – dvojpodlažní kruchta.
Fara byla v roce 1723 povýšena na arciděkanství. Působili zde i čtyři kaplani. Do nového areálu dorazilo v roce 1724 na svátek Navštívení P. Marie kolem 35 000 poutníků a tento počet byl obvyklý i v letech dalších. Tehdejší oslavy, jejímž vyvrchlolením byla třešňová pouť, trvaly až 8 dní. Konaly se podle starého liturgického kalendáře – od 2. července.[7]
Dne 6. prosince 1736 papež Klement XII. udělil polickému arciděkanovi papežským breve právo používat pontifikálie „ad instar Abbatum”. Tímto privilegiem se hornopoličtí duchovní správcové stali infulovanými arciděkany. A dne 30. ledna 1737 pak papežský dekret zveřejnil v litoměřické diecézi užívání pontifikálií polickým arciděkanem.
Duchovní správcové
- seznam je umístěn na stránce Římskokatolická farnost – arciděkanství Horní Police
V Horní Polici působil na sklonku 18. století jako arciděkan regionálně velice známý P. Wenzel Hocke, pověstný svým, na kněze poněkud netypickým humorem. Při vstupu do poutního areálu má Hocke, zvaný lidově „Hockewanzel“, celkem nenápadný památníček. Byl postaven na místě, kde arciděkan podlehl cévní mozkové příhodě.[8] V roce 2014, po úmrtí Josefa Stejskala, zatím posledního arciděkana, byl v témže roce jmenován administrátorem farnosti Stanislav Přibyl, generální vikář biskupství litoměřického.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-09-30]. Identifikátor záznamu 124546 : Kostel Navštívení Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Mariánské poutní místo Horní Police, s. 125.
- ↑ JIŘIŠTĚ, Jan. Mariánská úcta na Českolipsku. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2003, roč. 12, s. 103. ISSN 1211-9172.
- ↑ POLÁK, Michael. Poutní místo bude památkou. Zpravodajství. Právo. Borgis, a.s., 25. září 2017, roč. 27, čís. 223, s. 5. ISSN 1211-2119.
- ↑ Bezděz 2003, str. 109
- ↑ KONEČNÝ, Vratislav. Kostel v Horní Polici chtěl prý šlechtic vyhodit do vzduchu pomocí svící naplněných střelivem [online]. Vaše zprávy. Borgis a.s., 18. květen 2017 [cit. 2020-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Máchův kraj, str. 127
- ↑ Máchův kraj, str. 133
- ↑ POLÁK, Michael. „Kouzelná babička" z fary v Polici oslavila 85 let. Gratulovat přijel i biskup. Zprávy. Českolipský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 7. duben 2015 [cit. 2020-09-30]. Dostupné online.
Literatura
- MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydříː Karmelitánské nakladatelství, 2007. 319 s. ISBN 978-80-7195-121-6. Str. 243.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu poutní areál Horní Police na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele Navštívení Panny Marie, Horní Police (katalog biskupství litoměřického)
- Historie Horní Police v datech
- Horní Police, Dominanty obce
- Historie Horní Police – Lysá hora
