Přeskočit na obsah

Josef Paldus (geograf): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0
Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 1 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1
Řádek 17: Řádek 17:
Josef Paldus se narodil v Jablonci nad Nisou, jeho rodiči byli brusič skla Ignaz Paldus a matka Anna, rozená Lindnerová.<ref>Jablonec n. N., matrika narozených 1853-1864, s.245 (snímek 252)[http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4e496e4e:12216bae987:-6bbb&scan=252#scan252]</ref> Obecnou a měšťanskou školu vychodil v Jablonci. Byl český Němec a jeho znalost češtiny, jak vyplývá z jeho písemné pozůstalosti, byla dokonalá.<ref group="p">Navíc manželka Františka pocházela z českého prostředí - obce Čestice.</ref> Dále ovládal španělštinu, angličtinu a francouzštinu, vykazoval jisté znalosti turečtiny a arabštiny, pasivně ruštiny.
Josef Paldus se narodil v Jablonci nad Nisou, jeho rodiči byli brusič skla Ignaz Paldus a matka Anna, rozená Lindnerová.<ref>Jablonec n. N., matrika narozených 1853-1864, s.245 (snímek 252)[http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4e496e4e:12216bae987:-6bbb&scan=252#scan252]</ref> Obecnou a měšťanskou školu vychodil v Jablonci. Byl český Němec a jeho znalost češtiny, jak vyplývá z jeho písemné pozůstalosti, byla dokonalá.<ref group="p">Navíc manželka Františka pocházela z českého prostředí - obce Čestice.</ref> Dále ovládal španělštinu, angličtinu a francouzštinu, vykazoval jisté znalosti turečtiny a arabštiny, pasivně ruštiny.


Podle kvalifikačního listu byl "zdatný muž střední postavy, pevného charakteru, dobromyslný a přátelský", ovládal stenografii. 31. října 1905 se oženil s Františkou rozenou Pavlíkovou,<ref name="svatba">ÖStA-M Militärmatriken (Vojenské matriky),Feldsuperiorat Wien Trauungsbuch (matrika oddaných), 1905-1908, s.82 (snímek 85)[http://www.crarc.findbuch.net/php/view2.php?ar_id=3738&be_id=18&ve_id=59983&count=]</ref> nar. 1868 v [[Čestice (okres Strakonice)|Česticích]] u Strakonic.<ref>Matrika narozených Čestice 1840-1887. s.95 (snímek 96)[http://digi.ceskearchivy.cz/cs/2954/96]</ref> O dětech manželů Paldusových se zdroje nezmiňují.<ref name="chodejovska">
Podle kvalifikačního listu byl "zdatný muž střední postavy, pevného charakteru, dobromyslný a přátelský", ovládal stenografii. 31. října 1905 se oženil s Františkou rozenou Pavlíkovou,<ref name="svatba">ÖStA-M Militärmatriken (Vojenské matriky),Feldsuperiorat Wien Trauungsbuch (matrika oddaných), 1905-1908, s.82 (snímek 85)[http://www.crarc.findbuch.net/php/view2.php?ar_id=3738&be_id=18&ve_id=59983&count=]{{Nedostupný zdroj}}</ref> nar. 1868 v [[Čestice (okres Strakonice)|Česticích]] u Strakonic.<ref>Matrika narozených Čestice 1840-1887. s.95 (snímek 96)[http://digi.ceskearchivy.cz/cs/2954/96]</ref> O dětech manželů Paldusových se zdroje nezmiňují.<ref name="chodejovska">
{{Citace periodika| příjmení =
{{Citace periodika| příjmení =
Chodějovská| jméno =
Chodějovská| jméno =

Verze z 19. 6. 2020, 20:07

Josef Paldus
Narození22. března 1863
Jablonec nad Nisou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. října 1937 (ve věku 74 let)
Jablonec nad Nisou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníkartograf
OceněníŘád Františka Josefa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Paldus, (22. března 1863, Jablonec nad Nisou10. října 1937 tamtéž) byl český Němec, vojenský archivář a historický geograf.

Život

Soukromý život

Vyšehradský hřbitov - hrob Josefa Palduse

Josef Paldus se narodil v Jablonci nad Nisou, jeho rodiči byli brusič skla Ignaz Paldus a matka Anna, rozená Lindnerová.[1] Obecnou a měšťanskou školu vychodil v Jablonci. Byl český Němec a jeho znalost češtiny, jak vyplývá z jeho písemné pozůstalosti, byla dokonalá.[p 1] Dále ovládal španělštinu, angličtinu a francouzštinu, vykazoval jisté znalosti turečtiny a arabštiny, pasivně ruštiny.

Podle kvalifikačního listu byl "zdatný muž střední postavy, pevného charakteru, dobromyslný a přátelský", ovládal stenografii. 31. října 1905 se oženil s Františkou rozenou Pavlíkovou,[2] nar. 1868 v Česticích u Strakonic.[3] O dětech manželů Paldusových se zdroje nezmiňují.[4]

Většinu profesního života strávil nejprve u vojenských útvarů (1880-1895) a pak ve Vídni, kde pracoval ve Vojenském archivu (1895-1919). V roce 1927 se odstěhoval z Vídně do Jablonce nad Nisou (nadále Vídeň navštěvoval, aby ukončil práce, kterými byl pověřen). I když většinu života prožil mimo své rodiště, zachoval si k Jablonci a místním osobnostem blízký vztah a udržoval s nimi styk. Svůj životopis např. věnoval svému příteli, starostovi Jablonce Karlu R. Fischerovi. Po dohodě s ním zabezpečil ve Vídni reprodukce map a plánů města Jablonec n. N. a okolí. Po návratu do Čech spolupracoval též s historikem Zdeňkem Wirthem.[4]

10. října 1937 zemřel v Jablonci nad Nisou na mozkovou mrtvici.[5] [p 2] Pohřben byl na pražském Vyšehradském hřbitově.

Kariéra v rakousko-uherské armádě

  • 1877 - Vstoupil na pražskou pěchotní kadetní školu.[p 3]
  • 1880 vstoupil do armády a byl jako kadet zařazen v různých plucích.[6]
  • 1895 byl zaměstnán ve vojenském válečném archivu ve Vídni. Mapové oddělení tohoto archivu, kde byl Josef Paulus zaměstnán, zahrnovalo nejen historické mapy, ale i sbírku portrétů a vyobrazení bitev a měst.[7]
  • 1897 odjel do španělského Simancas, kam byl odeslán k prozkoumání místního archivu
  • 1899 byl povýšen na setníka první třídy.[8]
  • 1913 (červenec), již v hodnosti majora, ustanoven vedoucím mapového oddělení válečného archivu ve Vídni.[9]
  • 1916 byl vyznamenán pásem za válečné zásluhy k rytířskému kříži řádu Františka Josefa.[10]
  • 1917 (červenec) byl Josef Paldus odeslán z válečného archivu do výslužby.[11]

Činnost ve službách Československa

  • 1919 - od 1. ledna odešel do důchodu, ale v témže roce byl zaměstnán Ministerstvem školství a národní osvěty
  • 1920 (prosinec) - přidělen československému velvyslanectví ve Vídni
  • 1923-1934 prováděl soupis kartografických a ikonografických bohemik ve Vídni

Dílo

Publikace vzniklé ve Válečném archivu

  • 1914 - Die Kartenabteilung des k. u. k. Kriegsarchiv (Wien: Lechner)
  • 1907 - Johann Christoph Müller : ein Beitrag zur Geschichte vaterländischer Kartographie (Wien: Seidel)
  • 1919 - Die militärischen Aufnahmen im Bereiche der Habsburgischen Länder aus der Zeit Kaiser Josephs II. : ausgeführt durch den K.K. Generalquartiermeisterstab in den Jahren 1763 - 1785 ; ein Beitrag zur historischen Landeskunde (Wien: Hölder)

Zdroj: Katalog University Heidelberg[12]

Díla po vzniku Československa

  • 1923 - Kartografie za dob napolenských (na pokračování), Vojenské rozhledy 1923[13]
  • 1927-1934 - Soupis archiválií ve vídeňských archivech, týkajících se Československa, rozdělený na tři části:
    • Moderní - aktuální mapy předané Československu v rámci spisové rozluky (katastrální mapy, III. vojenské mapování apod.)
    • Materiál vzniklý do roku 1749, který měl zůstat ve Vídni
    • Materiál z období 1749-1888 (I. a II. mapování, listiny, veduty)[4] [p 4]
  • 1927 - Mein Lebenslauf (vlastní životopis, uložen v SOkA Jablonec n. N.)

Posmrtné ocenění

Při Dni evropského dědictví v Jablonci nad Nisou 21. 9. 2013 byl Josef Paldus jmenován Osobností roku.[14]

Zajímavost

Podle vlastního životopisu se osmadvacetiletý rakousko-uherský důstojník Josef Paldus seznámil se svou budoucí manželkou, třiadvacetiletou Františkou Pavlíkovu, na Všeobecné zemské výstavě v Praze roku 1891. Ke svatbě však došlo až o 14 let později, roku 1905.[4] Důvodem nejspíš byly byrokratické překážky, které tehdejší řád kladl ženitbychtivým důstojníkům. Podle poznámky v matrice oddaných musel Josef Paldus složit 2 000 korun záruky (Sicherstellung), odpovídajících jeho ročnímu platu; až poté mu byla svatba Ministerstvem války povolena.[2]

Odkazy

Reference

  1. Jablonec n. N., matrika narozených 1853-1864, s.245 (snímek 252)[1]
  2. a b ÖStA-M Militärmatriken (Vojenské matriky),Feldsuperiorat Wien Trauungsbuch (matrika oddaných), 1905-1908, s.82 (snímek 85)[2][nedostupný zdroj]
  3. Matrika narozených Čestice 1840-1887. s.95 (snímek 96)[3]
  4. a b c d CHODĚJOVSKÁ, Eva. "Všestranně použitelný, výjimečně svědomitý,přesný a spolehlivý důstojník". Z Českého ráje a Podkrkonoší. Supplementum 16 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  5. Reichenberger Zeitung, 11.10.1937, s.5[4]
  6. Kais. Königl. Militär-Schematismus für..., 1883, s.511[5], 1885, s.494[6]
  7. Staffleur's Militärblatt, 8.9.1917, s.11[7]
  8. Národní listy, 29.4.1899, s.5[8]
  9. Fremden-Blatt, 19.7.1913, s.33[9]
  10. Fremden-Blatt, 28.5.1916, s.15[10]
  11. Feldblatt, 28.7.1917, s.5[11]
  12. Universita Heidelberg, katalog, autor: Josef Paldus [12]
  13. Vojenské rozledy 1923[13]
  14. Jablonecké kulturní a informační centrum, Den evropského dědictví 2013[14] Archivováno 6. 10. 2015 na Wayback Machine.

Poznámky

  1. Navíc manželka Františka pocházela z českého prostředí - obce Čestice.
  2. V literatuře se někdy uvádí mylné datum úmrtí Josefa Palduse 11.10.1937. Správné datum 10.10.1937 je ověřeno v dobovém tisku a na náhrobní desce.
  3. Tehdejší pražská kadetní škola (tzv. Králodvorské kasárny) byla v letech 1869-1895 na místě dnešního Obecního domu v Praze.[15] Archivováno 6. 10. 2015 na Wayback Machine.
  4. Podle Evy Chodějovské evidoval Josef Paulus celkem 16 000 listů bohemik a z nich nechal pořídit 2 001 reprodukcí. Ukončený soupis zahrnoval 2 560 autorů na 5 729 listech

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Paldus na Wikimedia Commons
  • CHODĚJOVSKÁ, Eva. "Všestranně použitelný, výjimečně svědomitý,přesný a spolehlivý důstojník". Z Českého ráje a Podkrkonoší. Supplementum 16 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  • CHODĚJOVSKÁ, Eva. Obraz Prahy v raném novověku, Ikonografie jednoho evropského města. Pardubice, 2013. Disertační práce. Universita Pardubice, Fakulta filozofická. Dostupné online.
  • NOVOTNÁ, Eva. Volně dostupná díla českých kartografů (1933-1943). Geodetický a kartografický obzor. 2014, roč. 60, čís. 3, s. 51-59. Dostupné online. ISSN 1805-7446.