Kuprit: Porovnání verzí
typo značka: editace z Vizuálního editoru |
m pomlčka značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
}} |
}} |
||
'''Kuprit''' ([[Wilhelm Karl von Haidinger|Haidinger]], 1845), chemický vzorec [[Měď|Cu]]<sub>2</sub>[[Kyslík|O]] ([[oxid měďný]]), je krychlový [[minerál]]. Název je odvozen z latinského ''cuprum'' |
'''Kuprit''' ([[Wilhelm Karl von Haidinger|Haidinger]], 1845), chemický vzorec [[Měď|Cu]]<sub>2</sub>[[Kyslík|O]] ([[oxid měďný]]), je krychlový [[minerál]]. Název je odvozen z latinského ''cuprum'' – měď (obsah mědi až 88,8%).<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Svoboda |
| příjmení = Svoboda |
||
| jméno = Josef a kol. |
| jméno = Josef a kol. |
||
Verze z 9. 4. 2020, 21:37
| Kuprit | |
|---|---|
 Kuprit, Kazachstán | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | Cu2O |
| Identifikace | |
| Barva | hnědočervená, červená... |
| Vzhled krystalu | krychle, oktaedr, dodekaedr |
| Soustava | krychlová |
| Tvrdost | 3,5–4 |
| Lesk | diamantový až matný |
| Štěpnost | nedokonalá |
| Index lomu | n=2,849 |
| Vryp | hnědočervený |
| Hustota | 6,14 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | v kyselinách a amoniaku |
Kuprit (Haidinger, 1845), chemický vzorec Cu2O (oxid měďný), je krychlový minerál. Název je odvozen z latinského cuprum – měď (obsah mědi až 88,8%).[1]
Původ
Běžně se vyskytuje v oxidačních zónách měděných ložisek, kde vzniká jako produkt oxidace sulfidů mědi. Nachází se také v sedimentárních rudách permského stáří.
Morfologie
Krystaly mají nejčastěji tvar krychle, osmistěnu a méně často dvanáctistěnu, až 14 cm velké. Odrůda chalkotrichit má krystaly silně protažené ve směru [001]. Většinou tvoří zrnité, vláknité, zemité a celistvé agregáty. Dvojčatění: často se vyskytují penetrační dvojčata.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5–4, křehký, hustota 6,14g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {111}, lom lasturnatý až nepravidelný.
- Optické vlastnosti: Barva: hnědočervená, červená, olověná až šedá. Lesk diamantový, polokovový až matný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp červenohnědý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Cu 88,82 %, O 11,18 %. Rozpustný v kyselinách a amoniaku. Před dmuchavkou se taví, žíháním v redukčním plameni vzniká čistá měď.
Odrůdy
- chalkotrichit – jehličkovité krystaly
Podobné minerály
Parageneze
Získávání
Společně s těžbou jiných měděných rud, nejčastěji v povrchovém dole.
Využití
Ruda mědi. Výjimečně jako drahý kámen.
Naleziště
Místy rozšířený minerál.
- Česko: Běloves (Náchod)[2], Horní Kalná, Libštát[3], Studenec[4] (Podkrkonoší)
- Slovensko: Novoveská Huta, Špania Dolina, Gelnica
- Chessy u Lyonu (Francie)
- Nižnij Tagil (Ural), Džezkazgan (Kazachstán)
- Tsumeb (Namibie) – krystaly drahokamové kvality, Likasi, Mutoshi, Kolwezi (Katanga, DR Kongo)
- Bisbee, Ray, Globe (Arizona, USA), Santa Rita (Nové Mexiko, USA)
- Chiquicamata (Antofagasta, Chile), Cerro de Pasco (Peru) a další.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cuprita na španělské Wikipedii.
- ↑ SVOBODA, Josef a kol. Encyklopedický slovník geologických věd, 1. svazek. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 920 s. S. 730.
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech I. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1957. 456 s. S. 66-67.
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech IV. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1961. 386 s. S. 79-80.
- ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech VI. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1963. 440 s. S. 269.
Literatura
- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s System of Mineralogy, Volume I, 7th edition, pp. 491–494
- DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
