Wikipedista:Paul E/Pískoviště

Stranky

Barták

Server zmatené a vůbec

Čeští dinosauři fiktivní, ma vubec byt na wiki?

Hřebeny rozcestník.

Štětí klimaticke podminky. Blbost, teploty ok, ale vyznam sloupců.

Inženýr

sladkova

Jihočeský kraj ďablova prdel

Mestska knihovna v praze je propagace,procistit úvodní odstavec

Staří čínští astronomové považovali za asterismus devět hvězd souhvězdí Severní koruny, sedm hvězd. Tomuto souhvězdí přiřkli význam vězení pro chudé. Přiřadil spolu s hvězdami Dalšími hvězdami jsou π a ρ.

sonia indické jméno

Filip

Beno upřesnění Púvodu Německojeho

Bolševník česká repubika

Dan rozcestníkizace

František Link

Titan mesic saturnu atmosfera a odkaz

Doubrava

Pluralismus (filosofie)

Pluralismu...

Klinger

Oxidy dusíku a síry

Bureau des Longitudes

Slunovrat

ISS

KVM je zkratka kvantová mechanika. grygar

Metropolitná oblasť Kansas City , W D

Souhvězdí Mečouna a LMC

Tři sestry Sung‎

CSKA

Lev externí články

Stanislav Štefl

Dub rozcestnik

Holan holáň

Trosky odkaz na hrad z hory, snad z odstavce Stavby na hoře Na vrcholu byl vystavěn Hrad Trosky, dnes zřícenina hradu.

Související informace naleznete také na stránce Trosky (hrad).

fiktivní postavy

• Angelika (Angélique), hlavní hrdinka historické románová série francouzské spisovatelky Anne Golonové a jejích filmových adaptací.

Akceptační kritérium

vít

arcturus halley první vlastni pohyb

Hana deslovník

Aimée‎ jéno ami jako japonské zvlast a jako varianta

ngc 7424 poradi kategorii, velmi podoba naší

Voda rozdělení vod

Radiální rychlost

ódin,Trojan (bůh) infobox jmeno pryč

Kovantova

Související č

odkazy mimo Wikipedii jsou vypreparovány, uzavřeny do jedné sekce, a nyní jsou mezi ně vlepeny odkazy na články Wikipedie.

Sekci Související články považuji za rozšíření a součást vlastního článku, obdobu „Další informace najdete v“, "Viz též". Pro to nepatří do sekce odkazy nebo na úroveň Externích odkazů, které odkazují mimo wikipedii, považuji je za doplněk a klidně by mohly uplně nebýt, a Referencí, které jsou něco úplně jiného.

Externí odkazy dle doporučení nepatří do textu článku. Něchť jsou zakázany zcela krom specialních případů v infoboxu položka oficialní web a v sekci externí odkazy a vložení jinam není dovoleno softwarem wikipedie.

Děkuji za odkazy do archivu, nenašel jsem je prve. Přece nemohu souhlasit s oddělením souvisejících článků od textu. Asi ne ve všech případech, ale velmi často představují odkazy na Související články součást textu. Bylo by lze je uvést na závěru textu slovy ve smyslu „Pokračujte ve čtení ...“, nebo „Nemusíte rozumnět pokud si nepřečtete ...“, „Související informace nalezeznete v ...“, „Podrobněji nalezeznete v ...“, podobně jako šablona „Podrobně“. V papírové encyklopedii by mohla být v závěru věta: Vizte dále ... . A jsou součástí wikipedie narozdíl od všech ostatních závěrečných odstavců které ukazují mimo, vyjma poznámek, ale poznámky nejsou odkazy. Sakra, proč jsou i „Poznámky“ v sekci Odkazy??! I Poznámky vidím za SČ, protože jsou odkázány na klikutí z místa poznamenání, a mimo sekci Odkazy, protože poznámky nejsou odkazy. (nebo Odkazy přejmenovat?) Také si nemyslím že do SČ patří jen co se nevešlo, nicméně, proto jsem ji uvedl, že tato formulace v doporučení mi ukazuje na úzkou sounáležitost SČ s textem. Přeji si volnost v pořadí „Souvisejích článků“. Ostatní pořadí mi dává docela dobrý smysl.

nebudu psát že to jinde mají nějak, napíšu že to jinde tak nemají, toto je bezprecedentntní (pitomost).

O kategoriích uvažovat nechci, nebo založím kategorii lidé s průjmem.

odkazy do wikipedie jsou do vnitřního světa, odkazy do vnějšího světa, pralesa

Závěrečná sekce je dost nesourodá: Reference jako zásadní náležitost k článku, Poznámky součást textu a dodatek k určitým místům, odkazy ven do džungle, (které ovšem podle mého pozorování jsou často myšleny jako reference(?)). Ale budiž, ať jsou sloučeny v jednom odstavci, je to v určitém smyslu přehledné.

Zdá se že do SČ vkládány články dvou druhů: častěji mají smysl odpovídající skupině článků, které bývají v navboxech,

K tisícům článkům: většina článků zatím nemá SČ vklíněno dle doporučení, protože jim některé odstavce schazejí nebo ještě nebyly upraveny do podoby „SČ vklíněno mezi vnější odkazy“, jen jsou postupně upravovány.

Umístění SČ: plyne mi bud na závěr textu před záverečnou sekci, (pokud mají odkazované článku hodnotu Viz též) nebo na závěr Závěrečné sekce, pokud mají smysl skupiny článků jako v navboxech. Ať je o smyslu článků v SČ rozhodnuto paušálně - vždy má odstavec být na konci, nebo ad hoc podle toho kterého článku a odkazu.

Pro včerejší příspěvek ještě stručně v jednom příspěvku napíšu svůj názor na umístění SČ: Závěrečná sekce se skládá z velmi nesourodých částí (Pozn., Ref., Lit, a Ext odk). a právě Lit. a Ext o. spolu souvisejí, že odkazují mimo wikipedii, proto patří k sobě. Ref. sice také, ale z ref je článek vystavěn, z Lit a Ext.odkazů nikoli. SČ, rozdílně od Ext odk, jsou ze světa wikipedie, tvoří jednotu, jsou ze stejného světa, ext.odk jsou principielně ze světa mimo wikipedii.

Nejlepší považuji umístění na konec textu článku podle uvahy že z textu jsou proodkazovány články wikipedie, zvlášť znamenají li "Viz též". Uspořádání je konvenční, přijal bych umístění SČ i úplně dole, rotože tam jsou navboxy, za možné ale nepěkné uznávám i SČ pod Pozn. a Ref. Umístění mezi Lit. a Ext., které spolu souvisejí, považuji za nešťastné.

Nechci vířit plané diskuse na dostatečně konsensuální a uzavřené téma, může li být nějaké tema na wikipedii uzavřené (čas plyne, 2011 je dávno či nedávno, wikipedisté se obměňují), a samozřejmě nebudu nekonečnými příspěvky v diskusích naléhat na změnu pořadí, chtěl jsem svůj pohled na věc napsat a zvědět další názory. Současné umístění považuji za špatné.

Pro včerejší příspěvek ještě stručně v jednom příspěvku napíšu svůj názor na umístění SČ: Závěrečná sekce se skládá z velmi nesourodých částí (Pozn., Ref., Lit, a Ext odk). a právě Lit. a Ext o. spolu souvisejí, že odkazují mimo wikipedii, proto patří k sobě. SČ jsou ze stejného světa Wikipedie, tvoří jednotu, což ext.odk. principielně nikoli. Nejlepší považuji umístění na konec textu článku podle úvahy, že z textu jsou proodkazovány články wikipedie, zvlášť znamenají li "Viz též", nebo "Podrobně". Uspořádání je konvenční, přijal bych umístění SČ i úplně dole pod Ext., protože také odkazy jako ext a jsou tam navboxy, za možné ale nepěkné uznávám i SČ pod Pozn. a Ref. Umístění mezi Lit. a Ext., které spolu souvisejí, považuji za nešťastné.

Nechci vířit plané diskuse na dostatečně konsensuální a uzavřené téma, může li být nějaké tema na wikipedii uzavřené (čas plyne, 2011 je dávno či nedávno, wikipedisté se obměňují), a samozřejmě nebudu nekonečnými příspěvky v diskusích naléhat na změnu pořadí, chtěl jsem svůj pohled na věc napsat a zvědět další názory. Současné umístění považuji za špatné. Paul E (diskuse) 25. 6. 2015, 21:48 (CEST)

Díval jsem se jak to mají jinde, vím že se tím argumentovat nemá, nicméně:

anglická: doporučení SČ za textem a většinou i tak použito. francouzská: doporučení stejně jako naše, SČ mezi Lit a Ext., články doporučení často nerespektují švédská: doporučení SČ za textem, tak i na všech viděných článcích anglická: doporučení "See also" za text, tak i většinou v článcích řecká: pořadí jako naše současné doporučení, literaturu považují za reference. norsština bokmal: doporučení viz též na uvod zav.sekce (po přehledu díla u umělců, které vkladají do záv. sekce) německá: doporučení na začatek zavěru (dál lit, ext, pozn, ref) slovenská: kloudné doporučení na vzhled nemá (nenalezeno) a v článcích obvykle za textem polská: viz též za textem ve vetšině článků, (pravidlo snad také, "štábní kultura" na mě působí nepořádně)

Rozcestníky

Odhaduji, že praxe, s níž nesouhlasím, nevzešla z diskuse nebo dokonce z konsensu, ale z mravenčí lidové tvořivost. Má být v rozcestníku vůbec uveden slovníkový význam slova názvu rozcestníku ? Tvořme tedy rozcestník pro každé slovo nebo smysluplné spojení slov. Můj odhad je, že k rozcestníkům jako slohové práci na téma "co to slovo taky ještě může být" došlo mravenčí lidovou tvořivostí.

A navádí k tomu doporučením uvedená podoba úvodu: "Název rozcestníku" může být:. Totiž, ono slovo může být leccos: společník může být třeba pes. (nadporučík Lukáš: Mám rad psa jako společníka) Pes může být společník, pak by bylo žádoucí aby v rozcestníku Pes byla položka Společník a to odkaz na rozcestník, protože jeho slovníkový význam, to jest co může být pes, pes může být společník, je napsán v rozcestníku: přítel druh a ještě neco). Pes ještě může být i nejlepší přítel: šup s ním do rozcestníku přítel.

Čert může být Karel Gott (ve pohádce Z pekla štěstí hrál roli lucifera a pána boha, proto bude uveden i v rozcestníků Bůh, a tam dvakrát, protože podruhé jako překlad jména)

• Otázka mířila na odkazovaný film. Ano, tento snad, i tak je podivné odkazovat na slepé odkazy v rozcestníku, (možná s výjimkou pod tíhou pragmatismu, že není li jejich významnost zcela evidentní). A podivná je i praxe uvádění seznamu všech filmů co se nejen jmenují, ale i které mají v názvu název rozcestníku, nebo slovo z něj odvozené: Wikipedie není adresář.

K džigolovi: může se stránka Gigolo alternativně jmenovat Společník? Pojmenování Společník vnímám jako zavádějící a nepřesné. Rozcestník je z výrazu Společník, nikoli placený společník, nebo profesionální společník.

Příklad k slovníkům popisům v rozcestnících: I pes může být společník a rozcestník společník by měl být odkazován z rozcetníku pes, protože v rozcestníku je popsán význam toho co je pes jako společník...

Neštastná první doporučená podoba úvodu rozcestník: "Název může být:". něco být být všelicos, pes může být společník, a Karel Gott patří do rozcestníku Bůh, a to dvakrát, poprvé hrál boha ve filmu, podruhé jako překlad jména.

K červeným položkám v rozcestníku. Rozcestník odkazuje svými položkami na články, položka odpovídá článku, náleží článku. Položka je "ozdrojována" stránkou na níž odkazuje a její "wikivýznamnost" je dána existencí stránky. Takže slepé položky nejsou ani prokázaně wikivýznamné ani ozdrojované. Rozcestníky vnímám analogicky s přesměrováním, přesměrování je odkaz na jediný článek, rozcestník rozdvojením (rozmnohojením), a červený odkaz je jako slepé přesměrování.

Pravidla nepřímo, dle mě nešťastně, umožňují červené odkazy, když zmínkou připouštějí ve slepé položce odkazy na jiné články v popisu, tedy pravidlo předpokládá aspoň podrobnější popis slepé položky. Jinými slovy legalisuje subpahýl. Položka je odkazem na článek, slepá položka článek nahrazuje, a je kratička, nedostačující na encyklopedický článek, má hodnotu subpahýlu. Co v článku zakázáno, v rozcestníku povoleno. (obsahuje li článek text: Společník je film z roku 1234, to je ještě míň než subpahýl)

Co Wikipedie není: Wikipedie není adresář, seznam všeho co jest. Tedy ani seznam všech filmů s nějakým názvem.

lépe rozcestník vždy s hlavním názvem a všechyn ostatní rozlišované

Převzato

Pokud rozumím správně, tak to oč jde, je uvedení příslušných zdrojů, které šablona nenahrazuje. Také považuju za idealní, kdyby v každém článku pro každé tvrzení ba každé slovo bylo uvedeno, z jakého důvěryhodného a dostupného zdroje, k němu editor přišel. žel, toho se odstraněním šablony nedosáhne.

Co jsou Beskydy

Typ pohoří určený vlastnostmi a geografické vymezení není součástí definice, nebo jsou definovany jako skupina pohoří v Karpatech určené názvem, nebo oblast zahrnující pohoří nějakých vlasntostí nebo názvu.

vyšší moc

Wikipedie jako slovník a Majeur force

Ano, domnívám se a souhlasím, že Wikipedie není slovník. Jsem proti uvádění cizojazyčných názvů hesel v na počátek textu článku, řekněme s vyjímkou exonym a přeložených názvů. Jenže, jest li zvykem u mnoha názvů, zejména toponym na českém území, uvádět názvy v cizých jazycích, a Wikipedie se stává překladovým slovníkem, považuji za kompaktní uvádět důležité a obohacující cizojazyčné termíny i jinde. V tomto případě se to dokonce hodí, je latinské znění tohoto termínu uvedeno i v latině, pak francouzský termín, který je užíván v jazyce anglickém, považuji za také užitečný. Nebo prosím smažte i latinské vis maior.

jež odkazuji na Jaroslav Anděl (fotograf):Speciální:Co_odkazuje_na/Jaroslav_Anděl_(fotograf) v hlavním prostoru.

Poznámka k slovu "hovorové". Hovorový výraz podle mého mínění znamená, že výraz patří do hovorového jazyka, že výraz je sice jazykově správně, ale ne dost hezký aby patřil do psaného spisovného jazyka. Zdá se mi, že Lenka Layllakoff užívá slovo hovorové podle doslovného překladu německého z německé literatury. Pro českou wikipedii považuji za správné zkoumat pojmy užívané v českém jazyce a nikoli se doslovně překládat z cizích jazyků. Tedy míním že užití přídavného jména hovorové Lenkou Layllakoff je ve smyslu "nikoli přísně vědecké". (Mají humanitní vědci mají kodifikovanou nomenklaturu?). Což není důvod pro jeho neužití pokud je používané, správné, očekávané.

na stránce Kladsko V té době ukončily ve městě činnost řehole františkánů a bernardinů (odnož františkánů). odkaz bernarditů takže bernarditů nebo bernardinů

Welšská forma Gwenhwyfar se může překládat jako bílá čarodějka či označení Bílá víla/duch. Další podobou jména je Jennifer, Guinevere. Někdy se spojuje s irskou Findabair.
Bělorusky: Джэніфер (Dženifier)

• Kornsky: Jennifer, Jenniver
• Bengálsky: জেনিফার (Jēniphāra)
• Gujarati: જેનિફર (Jēniphara)
• Welšsky: Gwenhwyfar
• Portugalsky: Ginevra či Genebra
• Anglicky: Guinevere, Jenny, Gwenovier

Subpahyly

Můj pohled na "subpahýly" je: ponechme je pokud mají pojednávají o předmětu wikivýznamném. Pokud mají přesně odpovídající položku na wikidatech, důvod víc je nemazat. Také je zde zvykem vkladat subsubpahýly jako položky rozcestínků, pokud má předmět to štěstí, že jej lze nazvat odobně jako nějaký rozcestník, takže imho líp když to má článek. (zrovna ta Denise by se "hodila" do rozcestníku Denis). Nechci diskusi rozptylovat rozcestníky, toto prosím jen na okraj. Sovětští straničtí činitelé nejsou aktální tema pro kvalitu wikipedie, nicméně mazat je netřeba, když už někdo založil, ačkoli, mohl si dát praci a přeložit aspoň celý uvodní odstavec. Jsou články, které lze plnohodnotně napsat jednou dvěma třemi větami, napřiklad definice nějakých termínů specifických pro nějakou vědeckou disciplínu a okolí pojmu je rozepsané v jiném článku, a je dobré mít definici na wikipedii. Což ale není případ diskutovaných článků, článek o lidech by měl být delší.

Fritz Wunderlich

Fritz Wunderlich, celým jménem Friedrich Karl Otto Wunderlich (26. srpna 1930, Kusel − 17. srpna 1966, Heidelberg) byl německý operní pěvec (tenorista). Proslul zejména interpretací mozartovského repertoáru. Narodil se v falckém Kuselu v roce 1930. Zemřel při nehodě spadnuv se schodů v svých třicetišesti letech.

Narodil se ve městě Kuselu, jeho otec byl sbormistr a matka houslistka. Pod tíhou hospodářské krize a politické stiuace otec spáchal sebevraždu. Studoval konservatoř, hru na lesní roh a zpěv jako druhý. Studiem hry na hornu získal dokonalé ovládání dechu.

Písně s Giselem.

Jan Josef Dusík Mlázovice 1738 v rodině kantorů a hudebníků. otec zemřel, hudební vzdělání u strýce kantora Jana Vlacha, housle klavír hoboj fagot a varhany. výpomocný učitele v Lánově u vrchlabí, učitel a varhaník v chlumci nad cidlinou, od 1758 v čáslavi. 1759 oženil s veronikou štěbetovou. osm dětí, tr syny pet dcer Jan Ladislav, František Josef, Kateřina Veronika Anna.

Stephan cely i info

Stephanův kvintet
Stephan's Quintet Hubble 2009
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Rektascenze	09h 55m 33,2s
Deklinace	+69°03′55″
Souhvězdí	Pegas (Peg)
Vzdálenost	300 M ly
Fyzikální charakteristiky
Počet galaxií	5
Hmotnost	(1,03 ± 0,17) ×1012$M_{\odot }$
Označení v katalozích
Messier 81 Group, NGC 3031 Group, LGG 176

Stephanův kvintet

Stephanův kvintet je skupina pěti galaxii v souhvězdí pegase, které se na obloze promítají do oblasti 1x1 uhlový stupeň. Čtyři galaxie Stephanova kvintetu, NGC 7319, NGC 7318a, NGC 7318b a NGC 7317, tvoří gravitačně vázanou kompaktní skupinu HCG 92 vzdálenou od Země přibližně 300 milionu světelných let. Nejjasnější z galaxií NGC 7320 leží ve vzdalenosti 39 milionu světelných let a na oblize se promítá do blízkosti ostatních galaxií. Náleží ke skupině galaxii NGC 7331. Stephanův kvintet objevil Édouard Stephan v roce 1877 jako první objevenou kompaktní skupinu galaxií.

The galaxies of the quintet are gathered near the center of the field, but really only four of the five are locked in a cosmic dance of repeated close encounters taking place some 300 million light-years away. The odd man out is easy to spot, though. The interacting galaxies, NGC 7319, 7318A, 7318B, and 7317 have a more dominant yellowish cast. They also tend to have distorted loops and tails, grown under the influence of disruptive gravitational tides.

Galaxie

Členové skupiny HCG 92

Name	Typ	Rektascence (J2000)	Deklinace (J2000)	Rudý posuv (km/s)	Zdánlivá magnituda
NGC 7317	E4	22h 35m 51.9s	+33°56′42″	6599 ± 26	+14.6
NGC 7318a (UGC 12099)	E2 pec	22h 35m 56.7s	+33°57′56″	6630 ± 23	+14.3
NGC 7318b (UGC 12100)	SB(s)bc pec	22h 35m 58.4s	+33°57′57″	5774 ± 24	+13.9
NGC 7319	SB(s)bc pec	22h 36m 03.5s	+33°58′33″	6747 ± 7	+14.1
NGC 7320c	(R)SAB(s)0/a	22h 36m 20.4s	+33°59′06″	5985 ± 9	+16.7

Galeria

• 
  The galaxies in the vicinity of Stephan's Quintet. The rectangle indicates the area covered by the 1998–99 below. A sixth galaxy, NGC 7320C, probably belongs to the Hickson association: it has a redshift similar to the Hickson galaxies, and a tidal tail appears to connect it with NGC 7319.
• 
  Detail of the quintet in a photo by Hubble Space Telescope, 1998–99. Credits: NASA/ESA.
• 
  NGC 7319; strzałka wskazuje prześwitujący przez galaktykę kwazar

Stephanův kvintet je skupina pěti galaxii, které se na obloze promítají do oblasti 1x1 uhlový stupeň.

čtyři z galaxii tvoří gravitačně vázanou skupinu, páta,

Čtyři z pětice galaxii jsou členy gravitačně vázané skupiny, k níž náleží (ngc...,a do tvoří dvojici s NGC 7331 ngc..) nejjasnější z pětice NGC 7320 leží v poloviční vzálenosti 40 Mly,

Skupinu galaxii objevil v roce 1885 Édouard Stephan na Marseilleské observatoři.

Se leží v poloviční vzdálenosti 40Mly pc než ostatní galaxie a na obloze promíta do blízkosti ostatnich galaxii.

Do gravitacne vazene skupiny patří ještě ngc , Interakce mezi cleny skupiny

Radiovy zdroj

HC Slavia

2015-10-03T06:27:12

2016-06-07T09:17:34

Originální jméno

Položka "originální jméno" je nesmyslná. Sídla bývají mnohdy založena nedokumentovaně-nevíme jak se ta která ves jmenovala na počátku, například: první doklady osídlení v pravěku a osídlení nepřetržitě dosud, nebo jazyk zapomenut či vymýcen včetně dokladů o názvu. Také se samozřejmě proměňuje zápis (různá písma, způsob zápisu) i výslovnost. Sídel, která byla založena na prázdném místě a víme jak byla v svém počátku pojmenována a současný název je změněný, zas tak příliš po světě není, a není důvod pro takové případy zavádět položku.

Comeback

Ostatní postavy

• Tomáš Baldýnský as Zoran's Bodyguard (episode "Rozzvod")
• Nikol Kouklová as girl in video (episode "Rozzvod")
• Lenka Loubalová as opera singer (episode "Pan Prase odchází")
• Brutus as ourself (episode "Pan Prase odchází")
• Marcela Holubcová as customer (episode "Krev, pop a slzy")
• Pavla Tomicová as woman (episode "Komu zvoní hrany")
• Ali Morovin as Italian contestant (episode "Zlatá ledvina")
• Věra Kubánková as neighbour Vojtíčková (episode "Boží frisbee")
• Lucie Borhyová as mother of Vašut's son (episode "Bejk")
• Vladimír Hrbek as retired person (episode "Let mouchy")

Česká wikipedie je psána jazykem českým, a to považuji za její esenciální vlastnost, bez které by česká wikipedie nebyla česká wikipedie. Českým jazykem hovoří čechové, nebylo li by Čechů, nebyla by čeština. Užívá li češtinu někdo jiný než Čech, buď mu přána, pěstuje li ji poctivě a v dobrém úmyslu, buď mu vzdána sláva. Nelze jazyk oddělit od mluvčích a "psavčích".

mamé cosi jako denní přehled zpráv. Takže, pokud wikipedie reflektuje okamžitý světaběh, nevidím nic, co by bránilo připomenout Vánoce. Osobně bych z wikipedie nedělal nic, co není soubor článků, (textů, tabulek,), a počítá čas na roky, ale je li zde touha mít aktuální hlavní stranu, pak nevidím důvod vylučovat Vánoce. K výzdobě portálů: Co jsou to portály? A nevysvětlujte mi to, stejně bych to nepochopil. (Snad by pochopil portál jako stranku s odkazy na oborovou lípu a dohody, doporučení k článkům z toho kterého oboru, ale to sem už vůbec nepatří.)

zpět v jiných jazycích, wikipedie opravdu není překladový slovník, jinojazyčné formy ovšem jsou také i samostatná jména i v českojazyčném prostředí, lze o každé mít článek (rozdilně toponym)

Převzato

Domnívám se, že použití poznámky převzato z jinojazyčné wikipedie sice není ozdrojování podle pravidel Wikipedie:VZ, větší a škodlivější porušení proti pravidlům je vůbec vložení informace bez udání zdroje. Kde editor k informaci přišel, i když původce informace není "wikipedický zdroj", je to cenná informace, která aspoň v některých případech dává možnost po zdroji lépe pátrat.

Jak vložit odkaz na autora při začlenění textu z jedná stránky, napříklada mazané, do jiné.

Umístění šablony Překlad

Šablona:Překlad je uváděna v odstavci reference, a vzniká dojem, že údaj o překladu je referencí na důvěryhodný zdroj. Nelze li uvádět v referencích poznámku o převzetí informací z cizojazyčné wikipedie, když byla smazána šablona "Převzato" i údaje o převzetí informací, podle toho nepovažuju za vhodné uvádět ani odkaz na cizí wiki šablonou Překlad v oddíle Reference. Plní li šablona Překlad výhradně funkci licenční, lze za vzor považovat vkládání šablony Šablona:Potvrzení_OTRS do diskuse, nebo možnost zavést oddíl týkající se licence k článku, když šablona článek vkládá do kategorie.

Podle nápovědy k šabloně, text šablony Překlad řeší licenci.

Pokud také řeší vystopovatelnost textu při přenosu a překladu-úpravě textu.

Jak moc musí být článek překlad aby byl překlad? Kdy přestane být překlad překladem po změnách dalšími editory ? uvaha ad absurdum: Mají li články přeložené i nepřeložené stejné vlastnosti (z pohledu licence) pak by ničemu nevadilo uvádět čablonu překlad u každého článku třeba jako náhrada za poznámku převzato. je třeba uvádět původ z wikipedie i když je článek dále publikován na wikipedii? Tedy je uvedena proto aby bylo lze vystopovat původ textu při převodu mezi wikipediemi.

Jsou důsledně odstraňovány poznámky o původu informací z jinojazyčných wikipedií. Vedeno velmi chvalitebnou snahou o důkladné podložení článků zdroji věrohodnými a ověřitelnými. Domnívám se, takto se toho nedosáhne, tedy odstranění je, přinejmenším zbytečné. (Snad kdyby bylo vloženo do jiné sekce než Reference.) Prohřeškem proti doporučením OZ (Ověřitelné zdroje) a VZ (Věrohodné zdroje) je nikoli uvedední poznámky o původu informací, ale vložení nedostatečně podložených informací. S poznámkou "převzato z jiné wikipedie" jsme věděli, na čem jsme. Bez údaje, odkud k tomu editor přišel, nevíme vůbec na čem jsme. Připouštím, že nyní, po mnoha odstraňujících editacích, nebude politická vůle uvádět původ z jiných wiki, nebo dokonce je vracet zpět. Přece jen, chci tolik připsat. Vkládám sem, i když by se, pokud vůbec někam, hodilo do obecnější diskuse.

Podle Odkaz na převzatý text z jiného článku na cs nebo jinojazyčné wikipedie: při přenosu textu z jednoho článku do jiného je tedy potřeba vkládat odkaz na původní text. Nevím co s tím, pokud je článek původní smazán, ať pří přenosu textu z článku do jiného nebo je smazán později. Stránky jsou mazány, (aktuálně pří správcovském mazání blokovaných účtů). takže i když bude odkaz

Šablona překlad: je uvedena v odstavci reference, i když není refenrencí, a vytváří falešný dojem, že referencí je. Také umožnuje snadno uvidět, odkud je jsou informace v článku převzaty, zvlášť nejsou li s překladem převzaty i reference. Také je mi třeba připomenout, že tak jako nejsou důvěryhodné informace v wikipedickém článku, stejně není důvěryhodný odkaz na zdroj, není důvěryhodné, že zdroj skutečně tvrdí, co je jím dokládáno.

Rozcestníky

Můj pohled na rozcestníky je, že upozorňují na konfikt názvů. Encyklopedické heslo má nějaký název, nebo více možných názvů, a je li článků s názvem více, rozcestník upozorňuje na konfikt těchto názvů. Pokud bychom psali rozcestníky, aby "čtenář našel článek o nějakém z významů slova", znamenalo by to tvořit vedle encyklopedických hesel paralelní slovník s vysvělením významů slov, nebo i frází, s odkazy na encyklopedická hesla, která pojednává o předmětu více čí méně odkazovaném nějakým významem "rozcestníkovaného" slova.

Tak jako je neduveryhodne co je v wikiencyklopedockych clankcich psano a nelze t prejimat jako duveryhdne, zrovna tak je neduveryhodne evedeni zdroje a nelze je priprekladujinowiki clanku prejmout. Je neduveryhodna informace ze uvedeny zdrj podklada informaci v calnku.

Podle mě rozcestník je (má být) řešení konfiktu názvu - je více článků které se jmenují, nebo mohou jmenovat, názvem rozcestníku, pak jsou v rozcestníku uvedeny. Pojmout rozcestník jako článek o významu slova s odkazy na články, které pojednávají o předmětu, na který význam odkazuje, by znamenalo psát k encyklopedii paralelní slovník a říkat tomu rozcestníky.

Nazev at odrazí o cem clanek pojednava. Tak je sepsan,pojednava o dlouhodbe vystave stredovekeho ceskeho a stredoevropskeho umeni v narodni galerii v anezskem klášteře. I uvod clanku predmet sveho zajmu vymezuje jako to co je vystaveno v anezskem klášteře. A tento predmet se mi jevi i jako nejvhodnejsi pro tema encyklopedickeho clanku, podlozeny zdroji. Ze neni takovy clanek neni i imunní vuci zmenmam vystavy nevidimjako prekazku,ba spise naopak, prexmet clankunemusi nutne pojednavat jen o tomco jest ale i tom co bylo, takze zbude po rozmetane exposici encyklopedicky clanek. Coz povazuji za vhodne. Zdroje pojednavaji o te vystave,hadam, vic nez neurcitem souboru artefaktu. Take mohou byt dva clanky. No, taky lze o rozmetane exposici pojednat jalo odstavcem v clanku o casti sbirkek narodni galeriev nazvanyexposice v anezskem klastere (vymezeno letopocty). Nuže, nazev je generovan prredmetemclanku, takze by to mela byt odpoved na otazku, co je předmětem článku?

Neuplatňujeme dvojí standarty, proste není vice článků než jeden, na ktere odkazuje nazev článku kadeřnice, takže stačí přesměrování. Nejde jen o význam slova, ale o očekávaný název článku, coz u pekaře je vic pekař nez pekařka. Taky bysme tedy meli, vramci žendrové vyváženosti článek nazvat Pekař/pekařka, a obden měnit na Pekařka/pekař.

Pekařka

Myslím, že z důvodu žendrové vyváženosti bychom měli článek nazvat Pekař-pekařka, a obden měnit na Pekařka-pekař, nebo lépe Pekařko, neutrum, a bude se spory utrum, nastane vyvážený svět. míněno nevážně. Dále vážněji, neuplatňujeme dvojí standarty, proste není více článků než jeden, na které odkazuje název článku kadeřnice, takže stačí přesměrování. Pekarka je mazev vice článků. Nejde jen o význam slova, ale o očekávaný název článku. jakási ves není vyznamem slova pekařka.

Gliese 611

Ponechat, zdroje pro článek jsou údaje v katalozích, což lze považovat za trivialní. Nicméně údaje o hvězdách v těchto katalozích triviální nejsou. Hvězda je velmi blízká magnitudě 6,5, od které jsou v katalogu jasných hvězd, Gliese 611 má 6,66m. Je blízko Slunci, 14 pc, je uvedena v seznamu nejbližších jasných hvězd na cs i na enwiki, na cswiki jako Gliese611 na enwiki HD144579, takže je dobré o ní něco rozepsat i v samostatném článku. Také článek spojí různá označení hvězdy. Když už to někdo sepsal, je škoda to mazat, článek obsahuje netriviální informace, i když jen v infoboxu. Ničemu to neškodí, není to například sebeprezentace, což hrozí u jiných temat, hvězdy jsou velmi neutrální. Automatickou významnost hvězd může z být vhodné zavést, je k diskusi do jaké magnitudy nebo vzdálenosti od slunce, a nebo soudit podle uvedení ve jakých mapách a katalozích. Každá hvězda nemůže být wikivýznmná, počty hvězd jsou opravdu astronomické, ale doufám že to nikdo zakládat nebude a strojové zakládání článků se snad nerozmůže. Tato je jasná, opravdu těsně pod 6,5m a je blízká.

Taky by smazání bylo lze obejít v souladu se zvyklostmi založením "rozcestníku" s názvem Gliese, a do něj podle uvážení vkladat jednotlivé hvězdy, protože mají Gliese ve svém označení, na položku rozcestníku wikivýznamnost uplatňována není.

Gliese 611 je vícenásobná hvězda vzdálená 47.36 světelných let od Slunce o zdánlivé jasnosti 6,66^m. Je nejblížší hvězdou v souhvězdí Severní koruna. Hlavní složka Gliese 611 A je hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy G8V. Má teplotu 5300K , hmotnost 0,84 sluneční hmotnosti. Její zdánlivá absolutní magnituda je 5,87^m.

Menší složka je červený trpaslík spektrální třídy M4, hmotnost má 0,365 sluneční hmotnosti, absolutní magnitudu 13.44. Radialní rychlost systému je -59.39 ±0.09 km/s, vlastní pohyb . Nejblíže se Slunci přiblíží za 166 tisíc let na vzdálenost 26 světelných let.

GJ 611, HD 144579, BD+39 °2947, HIP 78775, SAO 65065, LHS 3152/3150

Gliese 611 (HD 144579) is a binary star located in the constellation Corona Borealis. It is the nearest star to Earth located in that constellation. Contents[show] Star SystemEdit

The star system has two component stars separated by 1020 A.Us. The system is approximately 8700 million years old, and does not contain any known planets.

Its closest stellar neighbours are the white dwarf Ross 640 at 5.82 light-years, Giclas 179-43 at 5.85 light-years, BD +41°2695 at 5.88 light-years and Chi Herculis at 5.95 light-years. A componentEdit

The main component is a class G8V star located 13.91 (46.86 light years) from Earth with a temperature of 5300K and a mass of 0.84 solar masses. The star has an absolute magnitude of 5.87. B componentEdit

The smaller component is a M4 class star. Located slightly closer, at 13.79 parsecs, it is only 0.365 times the mass of the Sun, and has an absolute magnitude of 13.44.

Gliese 611
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000,0)
Souhvězdí	Severní koruna (Corona Borealis)
Rektascenze	16h 4m 56,793s
Deklinace	39°9′23,43″
Paralaxa	0,06887 ± 0,00033"
Vzdálenost	47,36 ly (14,5 pc)
Zdánlivá hvězdná velikost	6,66m
Radiální rychlost	-59,39 ±0,09 km/s
Vlastní pohyb v rektascenzi	-0,57108" za rok
Vlastní pohyb v deklinaci	0,05234" za rok
Rektascenze	16h 4m 56,793s
Deklinace	39°9′23,43″
Absolutní hvězdná velikost	5,86m
Barevný index (U-B)	0,20
Barevný index (B-V)	0,73
Barevný index (V-R)	0,63
Barevný index (R-I)	0,41
Rektascenze	16h 4m 56,793s
Deklinace	39°9′23,43″
Absolutní hvězdná velikost	13.44m
Barevný index (B-V)	1,72
Fyzikální charakteristiky
Označení
Henry Draper Catalogue	HD 144579A/B
Bonner Durchmusterung	BD +39 2947
SAO katalog	SAO 65065
Katalog Hipparcos	HIP 78775
General Catalogue	GC 21623
Glieseho katalog	Gl 611
Synonyma	CCDM J16049+3909AB, GJ 611A/B
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Gliese 611 je dvojhvězda vzdálená 47,36 světelných let od Slunce o zdánlivé jasnosti 6,66^m. Je nejbližší hvězdou v souhvězdí Severní koruna.

Hlavní složka Gliese 611 A je hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu G8V. Má teplotu 5300K , hmotnost 0,84 násobek sluneční hmotnosti. Její absolutní magnituda je 5,87. Menší složka, Gliese 611 B, je červený trpaslík spektrálního typu M4, hmotnost činí 0,365 násobku sluneční hmotnosti, absolutní magnituda je 13.44.

Radiální rychlost dvojhvězdy je -60 km/s, vlastní pohyb v rektascenci -0,571", v deklinaci 0,052" za rok. Nejblíže se Slunci přiblíží za 166 tisíc let na vzdálenost 26 světelných let. Oběžná dráha hvězdy je středu Galaxie vzdálená od 10900 do 24500 světelných let.

seznam souhvezdi draha

Toto je seznam objektů vzdáleného vesmíru v souhvězdí Draka, seřazených podle čísla v katalogu NGC.

Jméno	Označení			Lokace		Magnituda	Vzd. (sv. let)	Typ objektu)
	NGC	IC	M	Rektascenze	Deklinace	zd.
	NGC 2908			9h 43m 31,2s	+79° 42' 5"	13,3m		galaxie
	NGC 2938			9h 38m 24,7s	+76° 19' 9"	13,5m		galaxie
	NGC 2957			9h 47m 17,9s	+72° 59' 2"	14,7m		galaxie
	NGC 2963			9h 47m 49,8s	+72° 57' 52"	13,5m		galaxie
	NGC 2977			9h 43m 46,5s	+74° 51' 38"	12,5m		galaxie
	NGC 3057			10h 5m 39,5s	+80° 17' 7"	12,9m		galaxie
	NGC 3061			9h 56m 11,9s	+75° 51' 59"	13,0m		galaxie
	NGC 3144			10h 15m 32,1s	+74° 13' 14"	13,3m		galaxie
	NGC 3147			10h 16m 53,2s	+73° 24' 1"	10,6m		galaxie
	NGC 3155			10h 17m 39,7s	+74° 20' 52"	12,9m		galaxie
	NGC 3174			10h 15m 32,1s	+74° 13' 14"	13,3m		galaxie
	NGC 3183			10h 21m 48,6s	+74° 10' 38"	11,8m		galaxie
	NGC 3194			10h 17m 39,7s	+74° 20' 52"	12,9m		galaxie
	NGC 3197			10h 14m 27,3s	+77° 49' 13"	13,5m		galaxie
	NGC 3210			10h 27m 59,2s	+79° 49' 59"			dvojhvězda
	NGC 3212			10h 28m 16,4s	+79° 49' 26"	13,7m		galaxie
	NGC 3215			10h 28m 40,8s	+79° 48' 45"	13,2m		galaxie
Vřetenová galaxie	NGC 5866		M 102	15h 6m 29,4s	+55° 45' 49"	9,9m	50 000 000	galaxie
Kočičí oko	NGC 6543			17h 58m 33,42s	+66° 37' 59,52"	8,1m	3 600	planetární mlhovina

Čtyři poznámky k článku

1. Předmět článku je vymezen jako "charakteristické chování". Následuje věta "Jedná se o typ hry s nulovým součtem". Charakteristické chování není typ hry. Měla li by v článku informace o hře s nenulovým součtem vůbec být, pak ať je napsáno, jak souvisí krabí efekt s hrami s nulovým součtem.

2. "Myšlení můžeme chápat jako nevýhodné pro společenský rozvoj". Možné to je, ale chtělo by to nějak zdůvodnit. Bylo by dobré napsat, jaké myšlení je myšleno, pokud nějaké myšleno je. (Možná je míněno sociologické myšlení ?)

3. "V literatuře se tento termín objevuje ve spojitosti popisující dělníky a menší osady, kdy navenek se tváří jako soudržná osada, zatímco uvnitř mezi obyvateli vládne třídní boj." Domnívám se, že termín "třídní boj" je použit nesprávně. Mezi obyvateli menších osad nevládne třídní boj v mně známém smyslu, a pokud vládne, není správné ztotožnit třídní boj v malých osadách s krabím efektem. Třídní boj by vedla třída dělníků proti třídě podnikatelů. Krabí boj by vedli jednotliví dělníci proti sobě, aspoň podle definice v článku. Nebo zmíněná literatura zaměňuje třídní boj a krabi efekt? Jak tedy podle literatury souvisi třídní boj v malých osadách a krabí efekt? Také je poněkud nesrozumitelné "ve spojitosti popisující dělníky a menší osady". Rozumím tomu tak, že spojitost popisuje dělníky a menší osady. Také neni jasné, zda literaturou je míněna odborná litratura, nebo umělecká, a bylo by lépe upřesnit jakých autorů, aspoň přibližně.

4. Příklady v odstavci příklady sice asi jsou ve zdrojích uvedeny, ovšem jsou ve význameném rozporu s v článku uvedeným vymezením pojmu, snad s vyjímkou japonského případu. Čínská vláda není jednotlivec, jednání bylo kooperující a nebylo vedeno proti jednotlivci. Soupeření střední londýnské vrstvy nepoškozuje konkurenty. Jsou li označeny jako příklady krabího efektu, považuji za vhodné se s těmito rozpory proti úvodnímu vymezení vypořádat. Třeba lze napsat, že jako krabí efekt lze označit cokoli si kdo zrovna vzpomene a jak se mu zrovna hodí, takže nakonec stejně v nevíme, o čem je řeč.

významnost hvězd

Hvězda buď pro Wikipedii encyklopedicy významná, pokud má mimořádnou vlastnost z pohledu vesmírného nebo geocentrického. Za mimořádné vlastnosti jsou považovány zejména:

• je viditelná pouhým okem, čímž rozumíme, že její zdánlivá jasnost je číselně menší než 6,5 mag.
• je blízká Slunci, čímž rozumíme, ze je vzdálená od Slunce méně nez 20 pc.

protentorakt

Je špatně osoby narozené na uzemí okupovaném zločinnou mocí a nespojené s okupací a s terrorem spojovat se symboly a názvy cizího teroru. Tak jako je špatně vkládat vlajku k polákům narozeným na uzemí Poska v generálním gouvernementu, nebo v nizozemsku v říšském komisariátu, stejně je to s protektorátem a jeho vlajkou, která je symbolem stejného teroru a okupace. A také, protektorát nebyl stát. Paul E (diskuse) 26. 2. 2016, 12:05 (CET)

fluxbuntu

[1] http://www.taringa.net/posts/noticias/936204/Fluxbuntu-7-10.html

Mandl

byl inženýr známý svou interakcí s Albertem Einsteinem, která Einsteina přiměla k uveřejnění šlánku o ohybu světla v gravitační poli hvězd. Narodil se ve Vsetíně, v první světová válce byl zajat na východní frontě a konce války se dočkal v ruském zajetí. Po válce vystudoval inženýrství na výdeňské technice. Ve dvacátých letech pobýval v Berlíně, a v Jižní Americe. V Spojených státech žil v nejprve Novém Yorku. s níž se setkal v dubnu 1932 v Princetonu. Einstein provedl výpočty a zjistil, že změna polohy hvězdy je pod hranicí pozorovatelnosti tehdejší technikou, své výpočty nezveřejnil. Učinil tak až po Mandlově naléhání a článek doprovodil dopisem redakci časopisu Science News Letter,

Také by bylo, hypoteticky, možné řešit tento seznam automaticky vyhledáním: Wikipedie, řekni mi, které věděcké jméno biologického druhu má tu vlastnost, že rodové rovno druhové, nebo dokonce je velmi podobné rodové a druhové. nebo který druh od z říší rostliny a živočiši.

(Lze zesložitit: Je Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic pojmenován víc Kryštof nebo víc Harant, nebo je pojmenován víc příjmením z Polžic a Bezdružic, nebo je víc z Polžic a míň Bezdružic. A Petr Toskánský: Peter Ferdinand Salvator Karl Ludwig Maria Joseph Leopold Anton Rupert Pius Pancraz von Österreich-Toskana. Lze zesložitit ještě jinak: Je Petr I. Petr, nebo Пётр, nebo třeba Pierre)

/* azbuka */ Technicky je možné jména nepřepisovat i z nelatinek. Řecká alfabeta a i azbuka jsou i pro latinskeho čtenáře rozeznatelné, nejhůře stejně jako þ, ð, ostré s,nebo turecké ı. Přepis z čitelných nelatinek je podobný přepisu z abeced založených na latince. Nepřevedením podob jmen z jazyků, jejichž písmo je založeno na latinské abecedě, nebude vymýcena neoriginalita zapisu. Paul E (diskuse)

Hřebeny

Hřebeny (rozcestník) Název Hřebeny odkazuje na články:

• Hřebeny (Josefov) – místní části Josefova v okrese Sokolov
• Jinecké hřebeny – hřeben v Brdech, jihozápadně od obce Jince

podobné

• Hřeben

Významnost kriterium kompaktnosti

Co se významnosti týká, líbí se mi "kriterium kompaktnosti": je li podle jiných kriterií wikivýznamná většina předmětů z nějaké rozumně vymezené skupiny, jsou wikivýznamné všechny všechny z této skupiny. Tedy, v tomto přpadě, je li wikivýznamná většina románu autora, jsou wikivýznamné všechny.

Magellanova oblaka

dvojice galaxii v místní skupině proc se jemnuje, pozoroval magelan vlastně trojice interagují

Elena

nejak neduveryhodne> Eleni 786/786, Elen velký rozdíl proti 2006

Elen
ženské jméno
Svátek	18. srpna
Původ	řecký
Jméno v Česku
Četnost v Česku	2 607
Pořadí podle četnosti	284.
Podle údajů z roku	2016
Četnost jmen a příjmení graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti Jméno Elen na webu kdejsme.cz

Eleni
ženské jméno
Svátek	18. srpna
Původ	řecký
Jméno v Česku
Četnost v Česku	786
Pořadí podle četnosti	786.
Podle údajů z roku	2016
Četnost jmen a příjmení graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti Jméno Eleni na webu kdejsme.cz

Elena
ženské jméno
Svátek	18. srpna
Původ	řecký
Jméno v Česku
Četnost v Česku	5 039
Pořadí podle četnosti	217.
Podle údajů z roku	2016
Četnost jmen a příjmení graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti Jméno Elena na webu kdejsme.cz

Ellen
ženské jméno
Svátek	18. srpna
Původ	řecký
Jméno v Česku
Četnost v Česku	1 327
Pořadí podle četnosti	370.
Podle údajů z roku	2016
Četnost jmen a příjmení graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti Jméno Ellen na webu kdejsme.cz

se jmenuje Árveig Mía]</ref> Jméno Árveig znamená "Silný orel". Syn Eyvindur Högni se narodil 8. srpna 2015. Jméno Eyvindua Högniho v islandštině znamená „ochránce, který je vždy silný“.

youtube-dl

Šablona:Primary sources Šablona:Lowercase title {{Infobox software

| name = youtube-dl
| title = youtube-dl
| screenshot = Image:-youtube-dl https www.youtube.com watch v=YE7VzlLtp-4.png
| caption = Screenshot of youtube-dl downloading Big Buck Bunny
| developer = Ricardo Garcia Gonzalez, Philipp Hagemeister, Filippo Valsorda, Jaime Marquínez Ferrándiz, Yen Chi Hsuan, Remita Amine, Sergey M., Naglis Jonaitis, pulpe.
| released = Šablona:Start date and age
| ver layout = default
| latest release version = Šablona:Latest stable software release/youtube-dl
| programming language = Python
| status = Active
| operating system = Windows, macOS, GNU/Linux, BSD
| licence = Public Domain (Unlicense)
| website = rg3.github.io/youtube-dl/ --> 

youtube-dl is a command-line utility (There is also a GUI version) for downloading videos or extracting audio files from streaming websites such as YouTube, Dailymotion, and Vimeo. The software is written using Python. youtube-dl is public domain software under the Unlicense license and waiver.

Dependencies

It requires the Python interpreter, so it is portable to other platformslike Linux and macOS.