Hadovka smrdutá: Porovnání verzí

Hadovka smrdutá
	Hadovka smrdutá
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota);
Třída	stopkovýtrusé (basidiomycetes);
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae);
Řád	hadovkotvaré (Phallales);
Čeleď	hadovkovité (Phallaceae);
Rod	hadovka (Phallus);
Binomické jméno
	Phallus impudicus; Linné, 1753
Synonyma
	Hymenophallus togatus Kalchbr., 1884; Ithyphallus impudicus (L.) Fr., 1886; Morellus impudicus (Pers.) Eaton, 1818; Phallus foetidus Sowerby, 1801; Phallus impudicus f. togatus (Kalchbr.) 1887; Phallus impudicus var. togatus (Kalchbr.) Costantin & L.M. Dufour, 1895;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 28. 10. 2019, 22:41

Hadovka smrdutá (Phallus impudicus Linné 1753) je houba z čeledi hadovkovitých. Dospělá plodnice má charakteristický falický tvar a silně zapáchá.

Popis

Plodnice je v mládí podzemní, kulovitá až vejčitá, 5 – 6 centimetrů široká. Skládá se z tvrdého jádra, které je obklopeno silnou rosolovitou vrstvou a vnější tenkou okrovkou (peridie), složenou z dvouvrstvé blanky. Mladá plodnice je na omak pružná, vnější obal je kožovitý, bílý až našedlý, vzácně narůžovělý. Ke spodní části vnějšího obalu plodnice přirůstá tuhý, bíle zbarvený, myceliový kořínek. Mladá hadovka svým tvarem a barvou vzdáleně připomíná hadí vejce nebo malou pýchavku. Po rozkrojení je vůní i chutí téměř totožná se syrovými bramborami. V době zralosti okrovka puká a vyrůstá z ní pevný, uvnitř dutý, pórovitý třeň (receptaculum) bílé barvy, vysoký 10 – 30 centimetrů. Na vrcholu třeně hadovky je tupě kulovitý až zvoncovitý klobouk, nesoucí výtrusorodou vrstvu. Povrch klobouku je voštinovitě zprohýbaný a souměrně pokrytý silně lepkavým, olivově zeleným slizem, který silně zapáchá. Vůně hadovky v dospělosti je nepříjemně mršinná, občas medově nasládlá. Tento odporně páchnoucí sliz postupně odkapává, je smýván deštěm nebo je roznášen hmyzem, takže se odkryjí bělavá až okrová žebra klobouku. Výtrusy obsažené ve slizu jsou nažloutlé, elipsoidně protáhlé, veliké 3–5 × 2 µm.^[1]

Výskyt

Roste hojně od června do listopadu ve všech lesích, zejména listnatých, od nížin po nižší hory. Lze jí nalézt i v parcích a zahradách. Plodnice vyrůstají vždy jednotlivě, ale téměř vždy v menších skupinách. Hadovka je rozšířená i v Japonsku, na Jávě a v celém mírném pásu severní polokoule.

Možnost záměny

Hadovku smrdutou lze zaměnit s vzácnou hadovkou valčickou (Phallus hadriani), která se liší především drobnějším vzrůstem. Plodnice hadovky valčické dorůstají velikosti 6 -10 centimetrů, v dospělosti jejich vůně připomíná kvasnice, nikdy nezapáchají mrtvolně. Při otlačení plodnice růžovějí, až červenají. Mladé hadovky valčické jsou jedlé.

Využití

Plodnice hadovky smrduté jsou jedlé pouze v mládí, když ještě nezapáchají. Přesto se jim mnozí houbaři vyhýbají. Mladé hadovky je nejlepší nakrájet na tenké plátky a smažit v trojobalu jako řízky. Pro nakládání nebo sušení se hadovka nehodí.

Zajímavosti

V některých zemích je považována za afrodisiakum, zasvěcena bohyni plodnosti Ceres,
Vědecký název houby Phallus impudicus v překladu znamená penis nestoudný^[2] (latinsky impudicus = neslušný, nestoudný),
Hadovka využívá k šíření svých spor hmyz, který naláká její zápach, jenž nejvíce připomíná mršinu. Hmyz pak na svém těle roznáší spory, které jsou obsaženy ve slizu, jímž je hadovka pokryta.

Galerie

Odkazy

Reference

↑ PILÁT, Albert. Kapesní atlas hub. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. S. 22.
↑ Rozverná biologie: Bezocaska ocasatá a nestoudný penis. Týden.cz [online]. 31. 07. 2009. Dostupné online.

Literatura

SMOTLACHA, Miroslav. Smotlachův atlas hub : oficiální příručka pro určování jedlých a jedovatých hub : Ottovo nakladatelství, Praha : Cesty, 1999. ISBN 80-7181-311-7
Naučný slovník přírodních věd pro školu a dům. Druhý díl, Praha : Jos. Elstner, 1939-1940
SCVRČEK, Mirko. Houby : Aventinum, 2005. ISBN 80-86858-08-1
HAGARA, Ladislav. Velký atlas hub : Ottovo nakladatelství, Praha, ISBN 978-80-7360-729-6
KOTLABA, František. Naše houby, Praha : Albatros, 2004. ISBN 80-00-01267-7

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hadovka smrdutá na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Phallus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Taxon Phallus impudicus ve Wikidruzích
Galerie hadovka smrdutá na Wikimedia Commons
http://prirodakarlovarska.cz/clanky/322-hadovka-smrduta-phallus-impudicus
http://www.indexfungorum.org/Names/NamesRecord.asp?RecordID=245934

[Pilat14-1] PILÁT, Albert. Kapesní atlas hub. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. S. 22.

[2] Rozverná biologie: Bezocaska ocasatá a nestoudný penis. Týden.cz [online]. 31. 07. 2009. Dostupné online.

[1]

[2]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
  | jméno = Hadovka smrdutá
  | obrázek = Phallus impudicus docs009 (b).jpg
- | popis obrázku = Hadovka smrdutá
+ | popisek = Hadovka smrdutá
- | šířka obrázku = 258px
+ | velikost obrázku = 258px
  | říše = [[houby]] (Fungi)
  | oddělení = [[stopkovýtrusné houby|houby stopkovýtrusné]] (Basidiomycota)
@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
  | binomické jméno = Phallus impudicus
  | druh popsal = [[Carl Linné|Linné]], [[1753]]
- | synonyma = *''Hymenophallus togatus'' Kalchbr., <!--Ungar. Akad. Wiss. 13(8): 6 (-->1884
+ | synonyma =
+*''Hymenophallus togatus'' Kalchbr., <!--Ungar. Akad. Wiss. 13(8): 6 (-->1884
 * ''Ithyphallus impudicus'' (L.) Fr., <!--Lich. Mexique 4: 42 (-->1886
 * ''Morellus impudicus'' (Pers.) Eaton, <!--Manual of Botany for the Northern and Middle States 2 ed.: 324 (-->1818
@@ Řádek 23: / Řádek 24: @@
 == Popis ==
-[[Soubor:Phallus impudicus cutted.jpg|thumb|left|Řez mladou plodnicí]]
+[[Soubor:Phallus impudicus cutted.jpg|náhled|vlevo|Řez mladou plodnicí]]
-[[Plodnice]] je v mládí podzemní, kulovitá až vejčitá, 5 – 6 centimetrů široká. Skládá se z tvrdého jádra, které je obklopeno silnou rosolovitou vrstvou a vnější tenkou [[okrovka|okrovkou]] (''peridie''), složenou z dvouvrstvé blanky. Mladá plodnice je na omak pružná, vnější obal je kožovitý, bílý až našedlý, vzácně narůžovělý. Ke spodní části vnějšího obalu plodnice přirůstá tuhý, bíle zbarvený, [[mycelium|myceliový]] kořínek. Mladá hadovka svým tvarem a barvou vzdáleně připomíná hadí vejce nebo malou [[pýchavka obrovská|pýchavku]]. Po rozkrojení je vůní i chutí téměř totožná se syrovými [[lilek brambor|bramborami]]. V době zralosti okrovka puká a vyrůstá z ní pevný, uvnitř dutý, pórovitý [[třeň]] (''receptaculum'') bílé barvy, vysoký 10 – 30 centimetrů. Na vrcholu třeně hadovky je tupě kulovitý až zvoncovitý [[klobouk (houby)|klobouk]], nesoucí [[výtrusné rouško|výtrusorodou vrstvu]]. Povrch klobouku je voštinovitě zprohýbaný a souměrně pokrytý silně lepkavým, olivově zeleným [[sliz]]em, který silně zapáchá. Vůně hadovky v dospělosti je nepříjemně mršinná, občas medově nasládlá. Tento odporně páchnoucí sliz postupně odkapává, je smýván deštěm nebo je roznášen hmyzem, takže se odkryjí bělavá až okrová [[žebro (botanika)|žebra]] klobouku. [[výtrus|Výtrusy]] obsažené ve slizu jsou nažloutlé, [[elipsoid]]ně protáhlé, veliké 3–5 × 2&nbsp;µm.<ref name="Pilat14">{{Citace monografie
+[[Plodnice]] je v mládí podzemní, kulovitá až vejčitá, 5 – 6 centimetrů široká. Skládá se z tvrdého jádra, které je obklopeno silnou rosolovitou vrstvou a vnější tenkou [[okrovka|okrovkou]] (''peridie''), složenou z dvouvrstvé blanky. Mladá plodnice je na omak pružná, vnější obal je kožovitý, bílý až našedlý, vzácně narůžovělý. Ke spodní části vnějšího obalu plodnice přirůstá tuhý, bíle zbarvený, [[mycelium|myceliový]] kořínek. Mladá hadovka svým tvarem a barvou vzdáleně připomíná hadí vejce nebo malou [[pýchavka obrovská|pýchavku]]. Po rozkrojení je vůní i chutí téměř totožná se syrovými [[lilek brambor|bramborami]]. V době zralosti okrovka puká a vyrůstá z ní pevný, uvnitř dutý, pórovitý [[třeň]] (''receptaculum'') bílé barvy, vysoký 10 – 30 centimetrů. Na vrcholu třeně hadovky je tupě kulovitý až zvoncovitý [[klobouk (houby)|klobouk]], nesoucí [[výtrusné rouško|výtrusorodou vrstvu]]. Povrch klobouku je voštinovitě zprohýbaný a souměrně pokrytý silně lepkavým, olivově zeleným [[sliz]]em, který silně zapáchá. Vůně hadovky v dospělosti je nepříjemně mršinná, občas medově nasládlá. Tento odporně páchnoucí sliz postupně odkapává, je smýván deštěm nebo je roznášen hmyzem, takže se odkryjí bělavá až okrová [[žebro (botanika)|žebra]] klobouku. [[Výtrus]]y obsažené ve slizu jsou nažloutlé, [[elipsoid]]ně protáhlé, veliké 3–5 × 2&nbsp;µm.<ref name="Pilat14">{{Citace monografie
  | příjmení = Pilát
  | jméno = Albert