Přeskočit na obsah

Hadovka smrdutá: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 17199616 uživatele 78.45.182.146 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Hadovka smrdutá
| jméno = Hadovka smrdutá
| obrázek = Phallus impudicus docs009 (b).jpg
| obrázek = Phallus impudicus docs009 (b).jpg
| popis obrázku = Hadovka smrdutá
| popisek = Hadovka smrdutá
| šířka obrázku = 258px
| velikost obrázku = 258px
| říše = [[houby]] (Fungi)
| říše = [[houby]] (Fungi)
| oddělení = [[stopkovýtrusné houby|houby stopkovýtrusné]] (Basidiomycota)
| oddělení = [[stopkovýtrusné houby|houby stopkovýtrusné]] (Basidiomycota)
Řádek 13: Řádek 13:
| binomické jméno = Phallus impudicus
| binomické jméno = Phallus impudicus
| druh popsal = [[Carl Linné|Linné]], [[1753]]
| druh popsal = [[Carl Linné|Linné]], [[1753]]
| synonyma = *''Hymenophallus togatus'' Kalchbr., <!--Ungar. Akad. Wiss. 13(8): 6 (-->1884
| synonyma =
*''Hymenophallus togatus'' Kalchbr., <!--Ungar. Akad. Wiss. 13(8): 6 (-->1884
* ''Ithyphallus impudicus'' (L.) Fr., <!--Lich. Mexique 4: 42 (-->1886
* ''Ithyphallus impudicus'' (L.) Fr., <!--Lich. Mexique 4: 42 (-->1886
* ''Morellus impudicus'' (Pers.) Eaton, <!--Manual of Botany for the Northern and Middle States 2 ed.: 324 (-->1818
* ''Morellus impudicus'' (Pers.) Eaton, <!--Manual of Botany for the Northern and Middle States 2 ed.: 324 (-->1818
Řádek 23: Řádek 24:


== Popis ==
== Popis ==
[[Soubor:Phallus impudicus cutted.jpg|thumb|left|Řez mladou plodnicí]]
[[Soubor:Phallus impudicus cutted.jpg|náhled|vlevo|Řez mladou plodnicí]]
[[Plodnice]] je v mládí podzemní, kulovitá až vejčitá, 5 – 6 centimetrů široká. Skládá se z tvrdého jádra, které je obklopeno silnou rosolovitou vrstvou a vnější tenkou [[okrovka|okrovkou]] (''peridie''), složenou z dvouvrstvé blanky. Mladá plodnice je na omak pružná, vnější obal je kožovitý, bílý až našedlý, vzácně narůžovělý. Ke spodní části vnějšího obalu plodnice přirůstá tuhý, bíle zbarvený, [[mycelium|myceliový]] kořínek. Mladá hadovka svým tvarem a barvou vzdáleně připomíná hadí vejce nebo malou [[pýchavka obrovská|pýchavku]]. Po rozkrojení je vůní i chutí téměř totožná se syrovými [[lilek brambor|bramborami]]. V době zralosti okrovka puká a vyrůstá z ní pevný, uvnitř dutý, pórovitý [[třeň]] (''receptaculum'') bílé barvy, vysoký 10 – 30 centimetrů. Na vrcholu třeně hadovky je tupě kulovitý až zvoncovitý [[klobouk (houby)|klobouk]], nesoucí [[výtrusné rouško|výtrusorodou vrstvu]]. Povrch klobouku je voštinovitě zprohýbaný a souměrně pokrytý silně lepkavým, olivově zeleným [[sliz]]em, který silně zapáchá. Vůně hadovky v dospělosti je nepříjemně mršinná, občas medově nasládlá. Tento odporně páchnoucí sliz postupně odkapává, je smýván deštěm nebo je roznášen hmyzem, takže se odkryjí bělavá až okrová [[žebro (botanika)|žebra]] klobouku. [[výtrus|Výtrusy]] obsažené ve slizu jsou nažloutlé, [[elipsoid]]ně protáhlé, veliké 3–5 × 2&nbsp;µm.<ref name="Pilat14">{{Citace monografie
[[Plodnice]] je v mládí podzemní, kulovitá až vejčitá, 5 – 6 centimetrů široká. Skládá se z tvrdého jádra, které je obklopeno silnou rosolovitou vrstvou a vnější tenkou [[okrovka|okrovkou]] (''peridie''), složenou z dvouvrstvé blanky. Mladá plodnice je na omak pružná, vnější obal je kožovitý, bílý až našedlý, vzácně narůžovělý. Ke spodní části vnějšího obalu plodnice přirůstá tuhý, bíle zbarvený, [[mycelium|myceliový]] kořínek. Mladá hadovka svým tvarem a barvou vzdáleně připomíná hadí vejce nebo malou [[pýchavka obrovská|pýchavku]]. Po rozkrojení je vůní i chutí téměř totožná se syrovými [[lilek brambor|bramborami]]. V době zralosti okrovka puká a vyrůstá z ní pevný, uvnitř dutý, pórovitý [[třeň]] (''receptaculum'') bílé barvy, vysoký 10 – 30 centimetrů. Na vrcholu třeně hadovky je tupě kulovitý až zvoncovitý [[klobouk (houby)|klobouk]], nesoucí [[výtrusné rouško|výtrusorodou vrstvu]]. Povrch klobouku je voštinovitě zprohýbaný a souměrně pokrytý silně lepkavým, olivově zeleným [[sliz]]em, který silně zapáchá. Vůně hadovky v dospělosti je nepříjemně mršinná, občas medově nasládlá. Tento odporně páchnoucí sliz postupně odkapává, je smýván deštěm nebo je roznášen hmyzem, takže se odkryjí bělavá až okrová [[žebro (botanika)|žebra]] klobouku. [[Výtrus]]y obsažené ve slizu jsou nažloutlé, [[elipsoid]]ně protáhlé, veliké 3–5 × 2&nbsp;µm.<ref name="Pilat14">{{Citace monografie
| příjmení = Pilát
| příjmení = Pilát
| jméno = Albert
| jméno = Albert

Verze z 28. 10. 2019, 22:41

Jak číst taxoboxHadovka smrdutá
alternativní popis obrázku chybí
Hadovka smrdutá
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádhadovkotvaré (Phallales)
Čeleďhadovkovité (Phallaceae)
Rodhadovka (Phallus)
Binomické jméno
Phallus impudicus
Linné, 1753
Synonyma
  • Hymenophallus togatus Kalchbr., 1884
  • Ithyphallus impudicus (L.) Fr., 1886
  • Morellus impudicus (Pers.) Eaton, 1818
  • Phallus foetidus Sowerby, 1801
  • Phallus impudicus f. togatus (Kalchbr.) 1887
  • Phallus impudicus var. togatus (Kalchbr.) Costantin & L.M. Dufour, 1895
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hadovka smrdutá (Phallus impudicus Linné 1753) je houba z čeledi hadovkovitých. Dospělá plodnice má charakteristický falický tvar a silně zapáchá.

Popis

Řez mladou plodnicí

Plodnice je v mládí podzemní, kulovitá až vejčitá, 5 – 6 centimetrů široká. Skládá se z tvrdého jádra, které je obklopeno silnou rosolovitou vrstvou a vnější tenkou okrovkou (peridie), složenou z dvouvrstvé blanky. Mladá plodnice je na omak pružná, vnější obal je kožovitý, bílý až našedlý, vzácně narůžovělý. Ke spodní části vnějšího obalu plodnice přirůstá tuhý, bíle zbarvený, myceliový kořínek. Mladá hadovka svým tvarem a barvou vzdáleně připomíná hadí vejce nebo malou pýchavku. Po rozkrojení je vůní i chutí téměř totožná se syrovými bramborami. V době zralosti okrovka puká a vyrůstá z ní pevný, uvnitř dutý, pórovitý třeň (receptaculum) bílé barvy, vysoký 10 – 30 centimetrů. Na vrcholu třeně hadovky je tupě kulovitý až zvoncovitý klobouk, nesoucí výtrusorodou vrstvu. Povrch klobouku je voštinovitě zprohýbaný a souměrně pokrytý silně lepkavým, olivově zeleným slizem, který silně zapáchá. Vůně hadovky v dospělosti je nepříjemně mršinná, občas medově nasládlá. Tento odporně páchnoucí sliz postupně odkapává, je smýván deštěm nebo je roznášen hmyzem, takže se odkryjí bělavá až okrová žebra klobouku. Výtrusy obsažené ve slizu jsou nažloutlé, elipsoidně protáhlé, veliké 3–5 × 2 µm.[1]

Výskyt

Roste hojně od června do listopadu ve všech lesích, zejména listnatých, od nížin po nižší hory. Lze jí nalézt i v parcích a zahradách. Plodnice vyrůstají vždy jednotlivě, ale téměř vždy v menších skupinách. Hadovka je rozšířená i v Japonsku, na Jávě a v celém mírném pásu severní polokoule.

Možnost záměny

Hadovku smrdutou lze zaměnit s vzácnou hadovkou valčickou (Phallus hadriani), která se liší především drobnějším vzrůstem. Plodnice hadovky valčické dorůstají velikosti 6 -10 centimetrů, v dospělosti jejich vůně připomíná kvasnice, nikdy nezapáchají mrtvolně. Při otlačení plodnice růžovějí, až červenají. Mladé hadovky valčické jsou jedlé.


Využití

Plodnice hadovky smrduté jsou jedlé pouze v mládí, když ještě nezapáchají. Přesto se jim mnozí houbaři vyhýbají. Mladé hadovky je nejlepší nakrájet na tenké plátky a smažit v trojobalu jako řízky. Pro nakládání nebo sušení se hadovka nehodí.

Zajímavosti

  • V některých zemích je považována za afrodisiakum, zasvěcena bohyni plodnosti Ceres,
  • Vědecký název houby Phallus impudicus v překladu znamená penis nestoudný[2] (latinsky impudicus = neslušný, nestoudný),
  • Hadovka využívá k šíření svých spor hmyz, který naláká její zápach, jenž nejvíce připomíná mršinu. Hmyz pak na svém těle roznáší spory, které jsou obsaženy ve slizu, jímž je hadovka pokryta.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. PILÁT, Albert. Kapesní atlas hub. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. S. 22. 
  2. Rozverná biologie: Bezocaska ocasatá a nestoudný penis. Týden.cz [online]. 31. 07. 2009. Dostupné online. 

Literatura

  • SMOTLACHA, Miroslav. Smotlachův atlas hub : oficiální příručka pro určování jedlých a jedovatých hub : Ottovo nakladatelství, Praha : Cesty, 1999. ISBN 80-7181-311-7
  • Naučný slovník přírodních věd pro školu a dům. Druhý díl, Praha : Jos. Elstner, 1939-1940
  • SCVRČEK, Mirko. Houby : Aventinum, 2005. ISBN 80-86858-08-1
  • HAGARA, Ladislav. Velký atlas hub : Ottovo nakladatelství, Praha, ISBN 978-80-7360-729-6
  • KOTLABA, František. Naše houby, Praha : Albatros, 2004. ISBN 80-00-01267-7

Externí odkazy