Jugoexport (budova): Porovnání verzí
start, podle zdrojů |
rozcestník sochař |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Jugoexport''' je název budovy původně navržené pro [[Jugoexport|společnost stejného názvu]]. Nachází se v hlavním městě [[Srbsko|Srbska]], v [[Bělehrad]]ě, v blízkosti [[Náměstí republiky (Bělehrad)|Náměstí republiky]], na [[Kolarčeva (Bělehrad)|Kolarčevě]] ulici. V současné době je chráněná jako [[Kulturní památka (Srbsko)|kulturní památka]]. |
'''Jugoexport''' je název budovy původně navržené pro [[Jugoexport|společnost stejného názvu]]. Nachází se v hlavním městě [[Srbsko|Srbska]], v [[Bělehrad]]ě, v blízkosti [[Náměstí republiky (Bělehrad)|Náměstí republiky]], na [[Kolarčeva (Bělehrad)|Kolarčevě]] ulici. V současné době je chráněná jako [[Kulturní památka (Srbsko)|kulturní památka]]. |
||
Pětipatrová rohová budova vznikla v duchu tehdy v [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|místně]] populárním stylu akademismu. Nápadné na ní je především ornamentální provedení fasády, která má četné plastiky a sochy. Na nich se podílela řada umělců, včetně českého sochaře [[Karel Pavlík|Karla Pavlíka]] nebo srbského sochaře [[Itálie|italského]] původu, [[Giuseppe Pino Grassi]]ho. Sochy představují [[Atlas]]e držícího [[zeměkoule|zeměkouli]], muže s tradičními čepicemi [[šajkača]], lvy apod. |
Pětipatrová rohová budova vznikla v duchu tehdy v [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|místně]] populárním stylu akademismu. Nápadné na ní je především ornamentální provedení fasády, která má četné plastiky a sochy. Na nich se podílela řada umělců, včetně českého sochaře [[Karel Pavlík (sochař)|Karla Pavlíka]] nebo srbského sochaře [[Itálie|italského]] původu, [[Giuseppe Pino Grassi]]ho. Sochy představují [[Atlas]]e držícího [[zeměkoule|zeměkouli]], muže s tradičními čepicemi [[šajkača]], lvy apod. |
||
== Historie == |
== Historie == |
Verze z 3. 9. 2019, 21:34
Jugoexport je název budovy původně navržené pro společnost stejného názvu. Nachází se v hlavním městě Srbska, v Bělehradě, v blízkosti Náměstí republiky, na Kolarčevě ulici. V současné době je chráněná jako kulturní památka.
Pětipatrová rohová budova vznikla v duchu tehdy v místně populárním stylu akademismu. Nápadné na ní je především ornamentální provedení fasády, která má četné plastiky a sochy. Na nich se podílela řada umělců, včetně českého sochaře Karla Pavlíka nebo srbského sochaře italského původu, Giuseppe Pino Grassiho. Sochy představují Atlase držícího zeměkouli, muže s tradičními čepicemi šajkača, lvy apod.
Historie
Stavební práce na budově byly zahájeny v roce 1920; byla dokončena v roce 1923 podle návrhu českého architekta Matěje Blechy, který v oblasti Balkánu působil ještě před první světovou válkou. Vznikla pro potřeby Jugoslávské banky.
Po znárodnění soukromých podniků v roce 1947[1] byla budova dána do užívání společnosti Jugoexport. Pro ten sloužila až do roku 2001, kdy firma zkrachovala. Vlastníkem byl stát, který nebyl schopen stavbu dlouhou dobu prodat.[2] Důvodem byl její špatný technický stav, zastaralost a vysoké provozní náklady. V roce 2016 stavbu koupil srbský podnikatel Petar Matijević a měla být přebudována na čtyřhvězdičkový hotel.[1] Stavební práce na adaptaci objektu byly zahájeny v roce 2017 a pokračovaly v následujících letech. Byl otevřen jako Hotel Centar.
Reference
Literatura
- Bakalářská práce Vojtěch Odcházel: Matěj Blecha (1861–1919): Architekt a stavební velkopodnikatel
- Generalni plan Beograda 1923: Кomparacija planiranog i ostvarenog