Spunbond: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace |
Robot: Opravuji 2 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Význam technologie spunbond == |
== Význam technologie spunbond == |
||
První textilie vyrobené technologií spunbond přišly na trh v 50. letech 20. století. Na začátku 21. století dodávalo více než 100 firem na všech kontinentech ročně téměř 3 miliony tun výrobků tohoto druhu.<ref name = „Spu“>{{Citace elektronické monografie |
První textilie vyrobené technologií spunbond přišly na trh v 50. letech 20. století. Na začátku 21. století dodávalo více než 100 firem na všech kontinentech ročně téměř 3 miliony tun výrobků tohoto druhu.<ref name = „Spu“>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = A Review of Spun Bond Process |
|||
| url |
| url = http://stargate.cnr.ncsu.edu/index.php/JTATM/article/download/513/602 |
||
| datum vydání = 2010 |
| datum vydání = 2010 |
||
| datum přístupu = 2019-06-01 |
| datum přístupu = 2019-06-01 |
||
| vydavatel = TATM |
| vydavatel = TATM |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190609090332/http://stargate.cnr.ncsu.edu/index.php/JTATM/article/download/513/602 |
|||
| datum archivace = 2019-06-09 |
|||
| nedostupné = ano |
|||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
V roce 2018 se očekával do roku 2020 nárůst produkce netkaných textilií celosvětově na 12 milionů tun, z toho více než polovina technologií spunbond.<ref>{{Citace elektronické monografie |
V roce 2018 se očekával do roku 2020 nárůst produkce netkaných textilií celosvětově na 12 milionů tun, z toho více než polovina technologií spunbond.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Spunbond Nonwovens Market |
|||
| url |
| url = https://www.htv10.tv/story/40315140/spunbond-nonwovens-market-global-industry-demand-analysis-types-and-research-report |
||
| datum vydání = 2019-04-16 |
| datum vydání = 2019-04-16 |
||
| datum přístupu = 2019-06-01 |
| datum přístupu = 2019-06-01 |
||
| vydavatel = KFOL |
| vydavatel = KFOL |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190609090332/https://www.htv10.tv/story/40315140/spunbond-nonwovens-market-global-industry-demand-analysis-types-and-research-report |
|||
| datum archivace = 2019-06-09 |
|||
| nedostupné = ano |
|||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Verze z 16. 7. 2019, 21:38
Spunbond je způsob zhotovení rouna k výrobě netkaných textilií. Název je odvozen z anglických výrazů zvlákňování a pojení. V češtině se někdy spunbond označuje jako "výroba pod hubicí".[1]
Význam technologie spunbond
První textilie vyrobené technologií spunbond přišly na trh v 50. letech 20. století. Na začátku 21. století dodávalo více než 100 firem na všech kontinentech ročně téměř 3 miliony tun výrobků tohoto druhu.[2]
V roce 2018 se očekával do roku 2020 nárůst produkce netkaných textilií celosvětově na 12 milionů tun, z toho více než polovina technologií spunbond.[3]
V České republice dosáhla v roce 2017 výroba netkaných textilií 178 000 tun.[4]
Výrobní zařízení
Jako surovina se dají použít granuláty ze všech polymerních materiálů známých z textilní výroby. V praktické výrobě se řadí několik zvlákňovacích trysek do jednoho bloku tak, že se na dopravník ukládají naráz filamenty (průměr 15-35 µm) nejméně ze 100 otvorů. Filamenty jsou zpravidla částečně dloužené (POY), odtah probíhá rychlostí až 6000 m/min. V závislosti na požadovaných vlastnostech hotového rouna se filamenty vzájemně překládají v určitém směru, váha rouna bývá 10-200 g/m², tloušťka 0,2-1,5 mm.
Zpevňování rouna se provádí termicky (kalandrem), chemicky (impregnací) nebo mechanicky (vpichováním).[5]
Strojní zařízení na výrobu rouna spunbondem se začala dodávat ze západní Evropy, USA a Japonska od 70. let minulého století, asi o 10 let později také z Číny.
Tyto výrobní linky vyrábí plošné textilie cca dvěstěkrát rychleji než nejvýkonnější tkací stroje.[6]
Vlastnosti a použití
V závislosti na surovině (mnoho druhů filamentů a staplových přízí), alternativách tvorby a zpevňování rouna a dalších podmínkách se mohou vlastnosti hotové textilie značně lišit. Standardně se hodnotí pevnost, tažnost, propustnost, oděr a dalších asi deset vlastností.[2]
Použití: Asi 70 % na hygienické potřeby k jednorázovému použití, dále: filtry, geotextilie, bytový a (v menším měřítku) oděvní textil.[2]
Přirovnání tažné pevnosti spunbondových textilií a některých tkanin:
Značka/druh | Hmotnost g/m² |
Tažná pevnost (podélně/příčně) |
Způsob zpevnění |
Příklady použití |
---|---|---|---|---|
Lianyi[7] | 100 | 40/32 N / cm2 | termicky | auto, filtry, hygiena |
Cerex[8] | 65 | 61/41 N / cm2 | chemicky | auto, filtry, podklad koberců |
Bidim[9] | 120 | 99/91 N / cm2 | vpichování | geo, stavebnictví |
tkanina PES/CO[10] | 108 | 80/61 N / cm2 | tkaní | svrchní oděvy |
tkanina GF (sklo)[10] | 108 | 114/89 N / cm2 | tkaní | izolace |
Pevnost všech shora uvedených výrobků byla měřena metodou Grab.
Bavlnářská tkanina (PES/CO) je z příze s jemností 24 tex v osnově i v útku, příze na tkaninu ze skleněných vláken mají jemnost 22 tex.
Literatura
- Oldřich Jirsák and Larry C. Wadsworth: Nonwoven Textiles, Carolina Academic Press 1999, ISBN 0-89089-987-8
Reference
- ↑ Jirsák: Netkané textilie, TU Liberec 2003, ISBN 80-7083-746-2, str. 63-66
- ↑ a b c A Review of Spun Bond Process [online]. TATM, 2010 [cit. 2019-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-09. (anglicky)
- ↑ Spunbond Nonwovens Market [online]. KFOL, 2019-04-16 [cit. 2019-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-09. (anglicky)
- ↑ Výroba vybraných průmyslových výrobků [online]. ČSÚ, 2018 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Spunbond technology [online]. 2004 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PP Spunbond Fabric Production Line [online]. Hsu-Yeh Huang and Xiao Gao, 2012 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Polyester sppunbond nonwoven fabric [online]. Alibaba, 2019 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cerex [online]. Mezzaferri, 2019 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ bidim Geotextiles [online]. Geofabrics, 20 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Origin of tensile strength [online]. The Royal Society Publishing, 2015-05-13 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. (anglicky)