Sociologie: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 23. 11. 2018, 10:10

Sociologie je společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností. O obsahu sociologie a vymezení předmětu jejího zkoumání neexistuje shoda napříč různými sociologickými školami a paradigmaty. Sociologie je chápána např. jako věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře společnosti, o sociální interakci, o sociálních skupinách, o sociálních faktech, o společenském systému a nebo o sociální změně.

Dějiny sociologie

Sociologie se začala formovat až na začátku 19. století. Za otce sociologie je považován francouzský filosof Auguste Comte, který také v roce 1838 poprvé užívá slovo sociologie (z latinského socius = společník nebo societas = společnost a řeckého logos = slovo, výklad). Comtova sociologie je pojímána jako pozitivní věda o společenském pokroku stojící na vrcholu hierarchie věd. Přibližně ve stejné době jako Comte zveřejňují své úvahy o vztazích ve společnosti a společenském vývoji Herbert Spencer a Karel Marx. Vedle těchto tří osobností patří do šestice sociologických klasiků ještě o generaci mladší Vilfredo Pareto, Ferdinand Tönnies, Émile Durkheim, Max Weber a Georg Simmel. V 90. letech 19. století se sociologie institucionalizovala, první nezávislou katedru sociologie založil Albion Woodbury Small v roce 1892 na Chicagské univerzitě (viz též Chicagská škola).

Sociologická teorie

Sociologie je vědou multiparadigmatickou. Sociologické poznání není kumulativní. Základní dělení rozlišuje sociologická paradigmata objektivistická a interpretativní. Objektivisté považují sociální realitu za objektivní skutečnost existující vně individuí. Zabývá se zkoumáním sociálních faktů, sociálních změn, sociální struktury.

Interpretativní sociologie považuje sociální realitu za konstrukt v myslích lidí a zajímá ji, jak je tento konstrukt lidmi vytvářen, chápán a interpretován.

Dělení sociologických paradigmat dle Ritzera

paradigma sociálního faktu (např. pozitivismus, marxismus a další konfliktualistické teorie, strukturální funkcionalismus)
paradigma sociálního chování (např. behaviorismus, teorie sociální směny, sociobiologie)
paradigma sociální definice (interpretativní sociologie – např. fenomenologická sociologie, symbolický interakcionismus, etnometodologie, sociální konstruktivismus)

Nominalismus a realismus

Dalším přístupem k vnímání paradigmat je rozdělení na nominalismus a realismus.

Sociologický realismus vychází z předpokladu, že společnost existuje nezávisle na jednotlivci. Sociální realita je tak chápána jako objektivizována. Společnost je také více jak souhrn jednotlivých individuí. Sociální normy jsou nadindividuální. Jedinec v průběhu zdárné socializace přijímá tyto normy. Celý svět má pevný řád. Tento přístup je uplatňován hlavně v teoriích zabývajících se sociální statikou. Do sociologického realismu řadíme fenomenologickou, konfliktologickou a konsensuální sociologii.

Sociologický nominalismus naopak tvrdí, že společnost existuje mezi individui. Je tedy intersubjektivní. Sociální normy neexistují mimo vědomí. Normy se vytváří skrze interakci. K tomuto paradigmatu patří škola interakcionistů. Těžiště tohoto paradigmatu je ve studiu sociální dynamiky.

Významné sociologické směry a jejich představitelé

Metody sociologie

Sociologický výzkum se snaží popsat, vysvětlit či předpovědět sociální život jedinců, skupin a společností. K tomu je užívána celá řada metod, které můžeme zjednodušeně rozdělit na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum se zaměřuje na populaci. Snaží se o reprezentativnost, mají vypovídat o tom, jak je nějaký znak zastoupen v populaci, nebo jaký postoj je možné u populace najít. Nejčastěji, ne však nutně, užívá metody dotazníkového šetření či rozhovorů a kvantitativní analýzy textů. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na objekt. Nepopisuje zákonitosti, ale snaží se nacházet vztahy mezi kategoriemi. Nejčastěji, ale ne nutně, užívá metod focus groups, hloubkových rozhovorů a analýzy textů.

Vybrané konkrétní sociologické disciplíny

Zkoumání biosociálních a geografických podmínek společenského života
- Sociologie obyvatelstva
- Sociální ekologie (sociologie města, sociologie venkova)
- Sociální geografie
- Sociologie etnických a rasových skupin
- Sociologie sexuálních vztahů
- Sociologie věkových skupin (sociologie mládeže, sociální gerontologie)
Zkoumání politické a sociálněekonomické struktury společnosti
- Sociologie společenských tříd (sociologie politiky vč. teorie elit, sociologie dělnické třídy, sociologie rolnictva)
- Sociologie společenských vrstev (sociologie inteligence, sociologie tzv. středních „tříd“)
- Sociologie povolání
- Sociologie společenských skupin (sociologie rodiny, sociologie malých skupin)
- Sociologie spotřeby a životní úrovně (sociologie volného času)
Zkoumání společenských, pracovních a technických podmínek výroby
- Sociologie práce
- Sociologie průmyslu
- Sociologie zemědělství
- Sociologie techniky
- Sociologie řízení
Zkoumání forem společenského vědomí
- Sociologie kultury
- Sociologie práva (sociologie deviantního chováni a kriminality)
- Sociologie vědění a ideologie (sociologie sociologie)
- Sociologie veřejného mínění
- Sociologie morálky
- Sociologie výchovy a vzdělání
- Sociologie umění
- Sociologie vědy
- Sociologie náboženství
- Sociologie jazyka
Zkoumání společenských institucí
- Sociologie státu a práva
- Sociologie politiky (sociologie politických stran, sociologie propagandy)
- Sociologie armády
- Sociologie zdravotnictví

Přehled sociologických směrů a základních představitelů

Pozitivismus
Představitel	Doba života	Teorie
Saint-Simon	(1760-1825)	společnost je organismus
Auguste Comte	(1798-1857)	sociální statika x sociální dynamika

Strukturální funkcionalismus
Představitel	Doba života	Teorie
Émile Durkheim	(1858-1917)	dělba práce, společenská solidarita, anómie, sebevražda
Talcott Parsons	(1902-1979)	AGIL model
Robert K. Merton	(1910-2003)	dezintegrovaná společnost

Teorie konfliktu
Představitel	Doba života	Teorie
Karl Marx	(1818-1883)	teorie tříd, proroctví zániku kapitalismu
Ralf Dahrendorf	(1926-2009)	třídní konflikt, analýza společnosti informací
Pierre Bourdieu	(1930-2002)	model sociálního prostoru, reprodukce sociálních nerovností

Symbolický interakcionismus
Představitel	Doba života	Teorie
George H. Mead	(1863-1931)	sociální behaviorismus, významný druhý, play x game, self
Max Weber	(1864-1920)	rozumějící sociologie, legální panství, byrokracie, mocenská autorita
Florian Znaniecki a William I. Thomas	(1882-1958) ; (1863-1947)	definice situace, sebenaplňující se proroctví
Herbert Blumer	(1900-1987)	proces interpretace, proměnlivá společnost
George Caspar Homans	(1910-1989)	sociální učení, teorie směny
James Samuel Coleman	(1926-1995)	teorie racionální volby, vězňovo dilema

Fenomenologická sociologie
Představitel	Doba života	Teorie
Alfred Schütz	(1899-1959)	svět každodennosti (lebenswelt), konstrukce prvního a druhého řádu
Harold Garfinkel	(*1917)	etnometodologie
Erving Goffman	(1922-1982)	dramaturgická sociologie, stigmatizovaná identita
Peter L. Berger a Thomas Luckmann	(1929) ; (1927)	sociální konstrukce reality

Kritická teorie frankfurtské školy
Představitel	Doba života	Teorie
Karl Mannheim	(1893-1947)	sociologie vědění, analýza ideologií
Herbert Marcuse	(1898-1979)	spravedlivá společnost
Erich Fromm	(1900-1980)	společenský charakter člověka
Jürgen Habermas	(*1929)	kolonizace životního světa
Anthony Giddens	(*1939)	dvojitá strukturace

Vztahy k jiným vědám

Sociologie patří mezi společenské vědy. Souvisí a spolupracuje především s těmito jinými vědami:

Sociologie	Příbuzné vědy
Filozofické předpoklady, paradigmata	filozofie
Obecné sociologické teorie, pojmy, metody	historie, ekonomie, sociální geografie, sociální psychologie, psychologie, kulturní a sociální antropologie
Teorie dílčích stránek společenské skutečnosti, konkrétní disciplíny, parciální teorie	demografie, právo, politologie, estetika, lingvistika, medicína, pedagogika
Empirický výzkum	matematika, statistika, logika, etnografie
Metody a techniky sběru a zpracování dat	demografie, právo, politologie, estetika, lingvistika, medicína, pedagogika, matematika, statistika, logika, etnografie

Literatura

GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4.
GILLERNOVÁ, Ilona. Základy Psychologie, sociologie. Praha: Fortuna, 2003. 160 s. ISBN 80-7168-749-9.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu sociologie na Wikimedia Commons
Téma Sociologie ve Wikicitátech

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 276: / Řádek 276: @@
 == Související články ==
 * [[Dějiny sociologie]]
-* [[Pojmy z oblasti sociologie]]
 * [[Seznam sociologů]]
 * [[Sociální inteligence]]

Humanitní a společenské vědy

Humanitní vědy	Antropologie • Archeologie • Estetika • Etnografie • Filologie • Filozofie • Historiografie • Lingvistika • Literární věda • Religionistika

Společenské vědy	Dějiny • Ekonomie • Geografie (Socioekonomická geografie • Regionalistika) • Politologie (Mezinárodní vztahy • Politická ekonomie • Veřejná správa) • Psychologie • Právní věda • Sociologie (Demografie • Kulturologie • Kriminologie)

Multidisciplinární	Teritoriální studia • Vzdělání • Informační věda • Gerontologie • Genderová studia • Management • Mediální studia • Veřejné zdraví